Přehled ověřených výroků

Česká republika opravdu přichází podle údajů Evropské komise každoročně na únicích z daně z přidané hodnoty o 60 miliard Kč, pro celou Evropskou unii pak tato částka činí 160 miliard eur ročně.

Evropská komise se však DPH zabývá, v dubnu loňského roku vydala akční plán a v prosinci pak navrhla úpravy stávajícího systému DPH, které reagují mj. i na snahy ministra Babiše, jenž na unijní úrovni prosazuje systém reverse-charge. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Evropská komise se DPH zabývá, v dubnu 2016 vydala akční plán, ve kterém navrhla zmodernizovat stávající systém DPH. 21. prosince 2016 pak předložila novelu směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty, jež v článku 199c zavádí všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti z dodavatele na odběratele, neboli tzv. reverse-charge systém. Jedná se o všeobecnou odchylku ze stávajícího mechanismu, kdy daň z přidané hodnoty musí až na výjimky platit dodavatel (.pdf, str. 39, čl. 193). Státy však mohou reverse-charge zavést pouze u transakcí přesahujících 10 000 eur, zároveň musí splnit podmínky stanovené v odstavci 1 a jejich žádost o zavedení musí schválit Evropská komise. Použití všeobecné reverse-charge je omezeno i časově, a to do 30. června 2022.

Andrej Babiš se k návrhu Komise vyjádřil 21. prosince 2016, přičemž jej vítá, avšak podle jeho názoru je hrubě nedostačující. 27. ledna 2017 pak na Radě pro hospodářské a finanční věci ECOFIN seznámil s výtkami ČR i ostatní ministry financí. Kritizoval zejména podmínku souhlasu Komise se zavedením reverse-charge, která ke schválení vyžaduje předepsanou minimální výši nevybrané DPH, a také pravomoc Komise zastavit po půl roce fungování reverse-charge.

Podle studie (.pdf, str. 19) zabývající se mezerou ve výběru DPH přichází všechny členské státy EU ročně dohromady o přibližně 160 miliard eur. Česká republika podle údajů za rok 2014 ročně přichází o 2,2 miliardy eur, což v přepočtu činí přibližně 60 miliard Kč. V procentuálním vyjádření tvoří tato mezera za rok 2014 v České republice 16 %, průměr v rámci EU je pak 14 %.

Údaje o únicích v korporátních daních v rámci České republiky se nám nepodařilo získat, analytická služba Evropského parlamentu odhaduje (.pdf, str. 3, pole Abstract) korporátní úniky způsobené agresivním daňovým plánováním v rámci celé EU na 50–70 miliard eur. Úniky z úmyslného zatížení společnosti vysokým úrokem na úvěr v rámci koncernu pak na 160–190 miliard eur.

Každý členský stát Evropské unie si rozhoduje o výši daní a daňových sazbách suverénně, EU nehraje přímo žádnou roli. Jak vysoké daně občan členské země platí, neurčuje Evropská unie, ale vláda konkrétního státu.

Vlády všech 28 členských států EU se dohodly, že vzájemně harmonizují své předpisy a minimální sazby např. u DPH nebo daně z pohonných hmot, tabákových výrobků a alkoholických nápojů (spotřební daně), aby zabránily přeshraničnímu narušování hospodářské soutěže mezi státy unie.

Úloha Evropského parlamentu a jeho poslanců spočívá ve schvalování právních předpisů EU, jejichž návrhy předkládá Evropská komise. Pokud tedy Evropská unie nehraje ve výši daně roli, poslanci Evropského parlamentu nemohou daňovou legislativu schvalovat.

Ministr Babiš v červnu 2014 na zasedání Rady ministrů financí ECOFIN přednesl návrh, který se týkal tzv.reverse charge - u DPH by se přenesla daňová povinnost z dodavatelů na odběratele, a to u veškerého zboží a služeb. DPH tak nepřiznává dodavatel (prodejce), ale je povinností odběratele daň přiznat. Podle Babiše bylo účelem tohoto opatření bojovat proti daňovým podvodům v rámci EU. Už dříve ale Evropská komise řešila reverse charge zdanění, týkalo se však pouze některých položek. Evropská unie se podobnými mechanismy zabývá už od roku 2009.

DPH patří v rámci EU k harmonizovaným daním, u nichž dochází ke sblížení daňových legislativ v jednotlivých státech a pravidla pro jejich výběr jsou určována EU. Babiš však prosazuje, aby reverse charge u DPH závisela na rozhodnutí vlády jednotlivého státu.

V roce 2015 chtěla Francie snížit sazbu na e-knihy, ale Soudní dvůr EU rozhodl, že snížená sazba se těchto položek netýká právě proto, že DPH je harmonizovaná daň. V prosinci 2016 však Evropská komise navrhla nová pravidla, která zahrnují např. zjednodušení pravidel DPH pro začínající podniky a mikropodniky, jež prodávají na internetu; DPH na přeshraniční prodeje nižší než 10 000 EUR se bude zpracovávat vnitrostátně; umožnění členským státům snížit sazby DPH pro elektronické publikace, jako jsou elektronické knihy a online noviny.

V září 2015 kritizoval ministr financí Evropskou komisi kvůli tomu, že se nedostatečně věnuje problémům s daňovými úniky. Babiš již delší dobu na evropské úrovni prosazuje, aby státy mohly samostatně určovat, jaké zboží a služby budou podléhat přenesené daňové povinnosti, tzv. reverse charge. Žádal výjimku, aby ČR mohla zavést přenesenou daňovou povinnost u všech služeb v hodnotě nad 10 tisíc eur (cca 2,7 milionu korun). Evropská komise ale tuto žádost zamítla už v říjnu 2015.

Babiš to ale nevzdal. Evropská komise svolila k vypracování analýzy dopadů přenesené daňové povinnosti a Česká republiku získala podporu i u ostatních zemí. V prosinci 2016 Komise představila svůj návrh. Návrh neumožňuje použít obecný reverse charge na plnění nad 10 000 euro přímo, ale až na základě povolení ze strany Komise. Pro ČR jsou podmínky návrhu přísné a Babiš se proti tomu vymezil. O podobě návrhu se ještě bude jednat.

Ministr Babiš ale není prvním českým politikem, kterému se podařilo v EU vymoci projednávání nějakého legislativního návrhu. Např. v červenci 2016 na návrh českého premiéra Sobotky představila Komise na základě české iniciativy balíček podpůrných opatření na pomoc stabilizace trhu s mlékem a vepřovým masem.

Babiš s návrhem na změnu v reverse charge přišel již v červnu 2014, Evropská komise vyjádřila svůj návrh na konci roku 2016. Návrh se týkal změny v daňové povinnosti - u DPH by se přenesla daňová povinnost z dodavatelů na odběratele, a to u veškerého zboží a služeb. DPH tak nepřiznává dodavatel (prodejce), ale je povinností odběratele daň přiznat. Podle Babiše bylo účelem tohoto opatření bojovat proti daňovým podvodům v rámci EU. EK v prosinci 2016 představila návrh, Babiš proti němu ale měl výhrady.

Evropská unie předložila v dubnu 2016 Akční plán týkající se změn DPH. One stop shop systém spočívá v jednotném výběru a správě daní. „Zároveň by vznikl celounijní internetový portál, který by podnikům zajišťoval jednoduchý systém výběru DPH a členským státům spolehlivější výběr příjmů,“ uvádí tisková zpráva z dubna 2016.

Současný systém funguje tak, že jsou přeshraniční transakce osvobozeny od DPH. Firmy tak DPH nefakturují a prodávají za cenu bez DPH. DPH se až poté přidá k ceně a platí se ve státě, kde byl produkt nebo služba koupena. Nově by přeshraniční transakce měla být zdaněna tak, že se DPH zaplatí v původní zemi, tento stát následně tuto částku převede do státní pokladny země, ve které bylo za zboží/službu zaplaceno (.pdf, str. 2 a 3). DPH by tak fakturovaly všechny firmy, u nichž by docházelo k přeshraničním obchodům. Jedná se o návrh o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti DPH z prosince 2016.

V září 2016 zveřejnila EU odhad mezery ve výběru DPH, tzn. odhadovanou ztrátu mezi tím, co bylo skutečně vybráno, a tím, co vybráno být mělo. Nejnovější odhady přináší data z roku 2014. V tomto roce mezera EU-27 byla u DPH 159 460 milionů eur (.pdf, str. 2).

Česká republika patří k zemím, kde se daňová mezera pohybuje na vyšších číslech, tedy na 15 %. V roce 2014 to bylo 2 233 milionů eur. Roční ztráta příjmů z podnikové daně se pohybuje od 50–70 miliard eur do 160–190 miliard eur (.pdf, str. 1).

Niedermayer mluví ve svém výroku o evropské úrovni této problematiky a čísla jeho tvrzení potvrzují. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Je pravdou, že pokud myslíme „posledními čtvrtletími“ srovnání s rokem 2015, kdy se růst pohyboval nad 4 %, česká ekonomika zpomaluje. Stejně tak odpovídá číslům Eurostatu zpomalený růst českého exportu.

Podle Eurostatu byl růst České republiky za celý rok 2015 4,4 %, data za celý rok 2016 zatím nejsou k dispozici. (Pro úplnost dodáváme, že celkový růst za rok 2014 byl 2,7 %.) Kvartální data Eurostatu o růstu HDP na hlavu (růst v porovnání se stejným kvartálem minulého roku) ukazují nejnovější údaje za třetí kvartál 2016. Podle nich ČR rostla tempem 1,3 %.

Vývoj růstu za poslední čtyři čtvrtletí ukazuje následující tabulka (údaje meziročně v %):

ČR

EU (28)

Eurozóna (19)

2015Q4

4,1

2,11,92016Q1

2,5

1,6

1,2

2016Q2

3,4

1,7

1,8

2016Q3

1,31,3

1,1

Zdroj dat: Eurostat

A stejné údaje vidíme přehledně i v grafu:

Jak je vidět, ČR je aktuálně na růstu 1,3 %, stejně jako celá EU. Eurozóna mírně zaostává. Pokud se podíváme na export z hlediska ročních statistik, vývoz ČR vyjádřený v procentech HDP roste. V roce 2013 šlo o 76,9 %, 2014 82,5 %, 2015 už 83 % HDP. To ukazuje na exportní založení naší ekonomiky.

Eurostat však poskytuje i data za export v eurech (tabulka International export -> detailed -> EU trade since 1988 by CN8), a to po měsících. Nejnovější dostupná data jsou za listopad 2016, kdy byl export ČR 2 154 990 162 euro, oproti 2 023 361 730 euro v listopadu 2015.

Pokud porovnáme leden-listopad 2015 s lednem-listopadem 2016 (protože prosincová data ještě nejsou k dispozici), pak export vzrostl o 58,6 milionů, zatímco nárůst ve stejném období mezi lety 2014 a 2015 je víc jak 400 milionů. Z tohoto pohledu tedy můžeme říct, že se nárůst exportu opravdu v minulém roce zpomalil.

Tabulka hodnot exportu za daná období (v eurech):

leden - listopad 2014

21 376 730 945

leden - listopad 2015

21 777 520 512

leden - listopad 2016

21 836 213 237

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Pavel Řežábek opravdu intervenci kritizuje. Viceguvernér Mojmír Hampl připustil kolísání kurzu v prvních dnech po skončení intervence, avšak je potřeba zdůraznit, že za zásahem ČNB stojí a považuje ho za pozitivní pro českou ekonomiku.

Pavel Řežábek byl v radě České národní banky od roku 2005 a v roce 2011 byl jmenován na druhé šestileté období, strávil tedy v ČNB 12 let. V bance končí 12. února. V rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že pro zavedení intervence nikdy nebyl. „Kurzový závazek nebo záporné sazby podle mého soudu vyvolávají zbytečné pokřivení trhu, které by do něj centrální banka neměla vnášet.“ Poukazuje také na rizika spojená s vystoupením z uměle udržovaného kurzu.

Viceguvernér Mojmír Hampl v rozhovoru pro FXstreet.cz naopak za intervencí banky stál a obhajoval ji jako řešení, které se osvědčilo: „(kurzový závazek, pozn. Demagog.cz) splnil svůj hlavní účel, tedy nedopustit pád ekonomiky do deflace tažené slabou poptávkou.“

Je pravda, že v rozhovoru připustil, že může v prvních dnech kurz kolísat: „Krátkodobě, tedy v prvních dnech nebo týdnech po skončení závazku, ale nelze vyloučit, že kurz může ‚ kodrcat ' či více kolísat. Lze to přirovnat třeba k nepříjemným otřesům, které cítíme v prvních okamžicích při dosednutí letadla. Pokud by toto kolísání kurzu ovšem přerostlo určitou únosnou mez, ČNB samozřejmě zasáhne, přesně v duchu řízeného plování. Činila tak i v minulosti a činí tak v podobných situacích i centrální banky v jiných vyspělých zemích.“

Agentura Standard & Poor´s ohodnotila Českou republiku v roce 2016 investičním stupněm AA-. Rating AA znamená„velmi silnou kapacitu k naplnění finančních závazků“, přičemž minus zobrazuje postavení uvnitř skupiny.

ČR je na tomto stupni hodnocení spolu s Čínou, Estonskem, Tchaj-wanem a Chile. Je pravdou, že ze zemí střední a východní Evropy má Česká republika nejlepší hodnocení, pokud vycházíme z klasifikace, jakou používá OECD, či pokud to chápeme jako prvenství mezi postkomunistickými zeměmi.

V některých jiných rozděleních je do centrální Evropy řazeno také Rakousko, které je však v hodnocení Standard & Poor´s výše se známkou AA+, nebo Německo, jež je hodnoceno nejvyšším stupněm jako AAA. Například Slovensko je o stupeň pod námi, tedy hodnoceno jako A+.

Pokud jde o ukončení intervence, Standard & Poor´s podle webu Roklen24.cz již ve své zprávě z roku 2015 opravdu uváděla, že česká koruna „byla schopna obchodovat ve volně plovoucím kurzu a reagovat na externí šoky“.

Výrok Andreje Babiše je hodnocen jako pravdivý, protože popisuje většinu zmíněných skutečností korektně. Údaj o vydaných dluhopisech se záporným výnosem však nelze ověřit.

Ačkoliv není povinnost ministerstva financí financovat státní dluh výslovně stanovena, dá se jistě podřadit pod působnost ministerstva financí jako ústředního orgánů pro státní rozpočet a pro státní pokladnu, což vyplývá ze zákona o zřízení ministerstev, konkrétně z § 4.

Co se týká části výroku o snižování státního dluhu, ta je také popisována pravdivě. Z údajů ministerstva financí vyplývá, že v roce 2013, tedy v roce nástupu Andreje Babiše jako ministra financí, byl státní dluh 1683,3 miliard Kč. Informace MF z 10. února o současné výši státního dluhu pak uvádějí, že se státní dluh v roce 2016 snížil na 1613,4 miliard Kč.

Údaj o vydání dluhopisů se zmíněným záporným výnosem -1,033 nelze na stránkách ministerstva financí o výsledcích aukcí dohledat. Přesto je však možno například zjistit, že v lednu byly prodány dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 12 706 600 000 Kč za průměrný výnos - 1,722.

Celkový počet napůjčovaných prostředků s nulovým nebo záporným úrokem bylo v roce 2015 (.pdf, str. 82) 105,4 miliard Kč a v roce 2016 (.pdf, str. 83) 145,7 miliard Kč, ve zprávě o řízení státního dluhu z roku 2014 není tato informace uvedena, celková částka z dostupných zdrojů tedy činí přibližně 250 miliard půjčených prostředků za nulový či záporný úrok.

Z takto půjčených peněz se záporným výrokem bylo (z roku 2014 znovu nejsou tyto informace dostupné) získáno do státního rozpočtu v roce 2015 (.pdf, str. 82) 524,9 mil. Kč a v roce 2016 (.pdf, str. 83) 935,3 mil. Kč. Celkem tedy přibližně 1 460 mil. Kč.

O spekulacích úředníků MF, respektive o výsledcích auditu, který ztrátu 14 miliard objevil, informoval mimo jiné zpravodajský server iDNES.cz na základě zjištění serveru Ihned.cz (článek je zde však dostupný pouze pro předplatitele). Mělo se jednat o riskantní zajišťovací operace spojené se státním dluhem, které úředníci ministerstva financí uzavírali v období 2004 až 2012

Až na informaci o vydáním dluhopisech s konkrétně zmíněným výnosem, který je dle webu ministerstva ještě nižší, jsou informace podané Andrejem Babišem korektní, proto je tak i hodnocen celý výrok.

Podle § 6 odst. 1 zákona o České národní bance se může ministr financí účastnit jednání rady ČNB. Podle stejného předpisu jí může také předkládat návrhy k projednání.

ČNB zveřejňuje na svém webu záznamy z jednání bankovní rady. Babiš měl právo účastnit se těchto jednání od února 2014, kdy se stal ministrem financí. Podle těchto záznamů nebyl ani jednomu jednání přítomen. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.