Přehled ověřených výroků

Vláda Bohuslava Sobotky skutečně investuje. V období jejího mandátu došlo také ke zvýšení důchodů, minimální mzdy i platů státních zaměstnanců.

Ministr Babiš správně informuje o investicích této vlády. Jak je vidět v grafu, výše investic v roce 2014 odpovídala průměru z minulých let. V následujícím roce kapitálové výdaje vlády výrazně narostly především kvůli snaze dočerpat finance z evropských fondů z programového období 2007–2013. V roce 2016 bylo oproti tomu množství proinvestovaných peněz nejmenší od roku 2005. I přes výkyvy ve výši kapitálových výdajů konstatujeme, že tato vláda investuje podobně jako ty předchozí.

Zdroj: Kapitálové výdaje rozpočtu, 2000–2016 skutečnost, 2017 rozpočet

Ke zvyšování důchodů dochází pravidelně po celou dobu vládnutí koalice. Přiložený graf demonstruje, že od v letech 2014–2016 vzrostly penze žen asi o 350 Kč, muži obdrželi průměrně ještě 50 Kč navíc.

Zdroj: web ČT24

Vláda může přímo ovlivnit jen výši minimální mzdy a platů státních zaměstnanců. Minimální mzda vzrostla od roku 2014 téměř o 30 %, ze zaměstnanců státu si na víc přišli učitelé, úředníci či lékaři.

Zdroj: Facebook Bohuslava Sobotky

Snížení daní bylo jedním z předvolebních slibů Emmanuela Macrona. Konkrétně šlo o daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitosti. Nejasná vyjádření vlády ohledně snižování daně z nemovitosti byla jednou z příčin poklesu popularity nového francouzského prezidenta a po nátlaku veřejnosti následoval slib snížit ji do konce roku 2018.

Na konci září představila francouzská vláda návrh rozpočtu pro rok 2018, ve kterém se snižováním daní počítá. Podle francouzského ministra financí tento rozpočet pomůže urychlit hospodářské změny a zároveň je vůči občanům spravedlivý. Levice však navrhované změny kritizuje s tím, že snížení daní se týká hlavně nejbohatších osob a přispěje k nárůstu nerovnosti ve společnosti.

V listopadu 2016 představila Evropská komise takzvaný zimní legislativní balíček, tedy soubor dokumentů, návrhů a hodnocení dopadů, podle kterých se má vytvářet evropská energetická unie. Obsahuje přitom cíle do roku 2030. Balíček se zaměřuje na několik témat, jako je energetická účinnost, trh s elektřinou, obnovitelné zdroje a další. Dokumenty skutečně čítají celkem tisíce stránek, například jen sekce týkající se trhu s elektřinou a spotřebitelů zabírá 1800 stran.

Europoslankyně Konečná pravděpodobně dále zmiňuje směrnici o energetické účinnosti 2012/27/EU (.pdf), kterou EU schválila v roce 2012, tedy před pěti lety. Tato směrnice obsahuje cíle do roku 2020, členské státy ji tedy v současné době stále implementují.

Výrok Kateřiny Konečné proto hodnotíme jako pravdivý.

V květnu 2013 Jan Husák (TOP 09) předložil Sněmovně novelu zákona o elektronických komunikacích (Zk. 258/2014 Sb.), kde v § 63 písm. p (.pdf, str.6) upravuje podmínky pro spotřebitele při ukončení smlouvy s operátorem. Tím skutečně došlo k posílení pozice spotřebitelů.

p) výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo podnikatele nebo dohodou obou smluvních stran, přičemž výše úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek,

Tento pozměňovací návrh podpořilo 114 ze 155 přítomných poslanců a byl tedy přijat.

Nově se tak skutečně snížila hrazená částka za předčasné ukončení smlouvy, a to na 1/5, tedy 20 % z celé zbývající částky. Tehdy platný zákon obsahoval § 63, odst. 1 písm. p) (.pdf, str. 10) v následujícím znění: „... výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, včetně výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo uživateli k využívání služby poskytnuto.“

V tomto volebním období došlo ovšem k velké změně. Prošla novela stejného zákona, která postavení spotřebitele vrátila do bodu před schválením výše popsaného návrhu. Ve zkratce - návrh ztížil přenos čísla mezi operátory a zkomplikoval rovněž odstoupení od smlouvy. Nicméně v hlasování Petr Gazdík osobně podpořil jak pozměňovací návrhy (hlasování o kritizovaném pozměňováku), které v Otázkách Václava Moravce kritizoval, tak i celý zákon. To dokládá záznam z hlasování (pro celý návrh). Pro návrh hlasovali všichni napříč politickým spektrem, vina tedy neleží pouze na koalici, jak místopředseda sněmovny uvádí.

S Václavem Havlem se Andrej Babiš mohl setkat, bohužel přímý doklad oněch minimálně dvou setkání na soukromém obědě není k nalezení. Andrej Babiš poprvé veřejně přiznal osobní setkání s Václavem Havlem v rozhovoru z roku 2014 pro Parlamentní listy:

„Potkal jsem se i s Václavem Havlem, který se mi snažil pomoci u Adama Michnika v Polsku v rámci vymyšlené aféry PKN ORLEN. Schůzku mi zorganizoval můj přítel, známý fyzioterapeut prof. Pavel Kolář a byli jsme spolu na obědě.“ Zmíněnou schůzku podporuje i tvrzení prof. Koláře, který se velice dobře znal s oběma muži.

Otázkou zůstává, zda předmětem setkání byla i problematika Unipetrolu. Zde můžeme jen podotknout, že Václav Havel byl dlouholetým přítelem šéfredaktora Gazety Wyborcza Adama Michnika, jak ukazuje například jeho vzpomínka na Václava Havla v době jeho odchodu z funkce prezidenta v roce 2003.

I když je pravděpodobné, že minimálně jednou se Václav Havel a Andrej Babiš společně sešli soukromě na obědě, vše ostatní - dopis a problematika Unipetrolu, je bohužel neověřitelné.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo z žádných veřejně dostupných zdrojů dohledat, že by za vydávání (dle auditu ministerstva financí nevýhodných dluhopisů z éry ministrování Bohuslava Sobotky) nesla odpovědnost jeho poradkyně.

Ministr financí Babiš má nejspíše na mysli bývalou poradkyni tehdejšího ministra financí a současného premiéra Sobotky Ivanu Krynesovou-Gage, která pro něj pracovala mezi lety 2002–2006. Předtím působila 12 let ve společnosti Morgan Stanley, jejíž součástí je i J.P. Morgan. Později byla například v dozorčích radách ČSA či Českého Telecomu.

V souvislosti s jejím působením na ministerstvu financí se nám podařilo najít obvinění bývalého ministra financí za ODS Vlastimila Tlustého z toho, že spolu s Bohuslavem Sobotkou nechala kompletně vymazat disky počítačů, jež mohly dokazovat ovlivňování vyšetřování v souvislosti s pádem IPB.

Když Andrej Babiš mluví o 14 miliardách nevýhodných dluhopisů, má pravděpodobně na mysli výsledky auditu ministerstva financí, který probíhal mezi lety 2014 a 2015. Celou kauzu důkladně rozebírá článek na serveru IHNED.cz z května loňského roku. Zde se uvádí, že Babiš díky výsledkům auditu věděl více než rok, že za ministrů financí Sobotky, Janoty a Kalouska stát přišel o miliardy kvůli vydávání zajišťovacích dluhopisů v cizích měnách. Babiš se bránil tím, že audit byl dokončen teprve ve chvíli, kdy na kauzu upozornili novináři z Hospodářských novin.

Podle Babišových slov by na celé kauze měla mít podíl Sobotkova bývalá poradkyně Ivana Krunesová-Gage, což je ovšem pouhou spekulací.

Případ by však měl být opravdu vyšetřován policií, neboť Babišův resort podal v této věci trestní oznámení.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť lidovci podpořili svým hlasováním platný zákon o evidenci tržeb, který skutečně dopadá na všechny subjekty, jak byly navrženy vládou, resp. ministerstvem financí. V závěrečném hlasování o návrhu zákona, jenž zavádí současné nastavení EET, bylo 13 poslanců KDU-ČSL pro (všichni přítomní).

Doplňme, že zástupci KDU-ČSL prosadili rozfázování EET do celkem čtyř vln, z nichž třetí a čtvrtá proběhnou až po volbách do Poslanecké sněmovny. Touto věcí se zabýváme v předchozím výroku.

Institut zneužití práva v oblasti daní je definován v judikatuře Nejvyššího správního soudu, přičemž ta odpovídá definici poslance Kalouska. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zneužití práva je Ústavním soudem obecně definováno (sekce Z judikatury, bod č. 1, shrnutí k judikátům) jako chování zdánlivě dovolené, jímž má být dosaženo výsledku nedovoleného. Institut zneužití práva v současnosti není v českém daňovém zákonodárství přesně vymezen, hlavní roli tak hraje judikatura, a to judikatura Nejvyššího správního soudu. Ten se při vytváření definice zneužití práva v daňové oblasti inspiroval u Soudního dvora Evropské unie, konkrétně judikátem Halifax, který v článku 86 stanovuje následující podmínky:

„Pro zjištění existence zneužití je jednak nezbytné, aby výsledkem dotčených plnění přes formální použití podmínek stanovených relevantními ustanoveními [ ... ] předpisů [ ... ] bylo získání daňového zvýhodnění, jehož poskytnutí by bylo v rozporu s cílem sledovaným těmito ustanoveními. Krom toho musí ze všech objektivních okolností vyplývat, že hlavním účelem dotčených plnění je získání daňového zvýhodnění. "

NSS v souladu s tímto rozhodnutím stanovil (.pdf, str. 14, písm. a) a b)) dvě podmínky zneužití práva v daňové oblasti: 1) hlavním účelem jednání daňového subjektu v hospodářské činnosti je získání daňového zvýhodnění, 2) přiznání práva by bylo v rozporu se smyslem a účelem zákona.

Co se týče postavení NSS, tak Nejvyšší správní soud působí jako vrcholný orgán správního soudnictví a podává výklad týkající se mj. správního i daňového řádu. Proti jeho rozhodnutí lze však podat stížnost k Ústavnímu soudu, který může rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zrušit. Výrok poslance Kalouska vzhledem k výše uvedenému hodnotíme jako pravdivý.

V rámci výroku pracujeme s tím, že Šlechtová míní konkrétně toto volební období. V jiném svém výroku totiž popsala i návrhy na rušení ministerstev z historického pohledu. Její zmínka o prvenství se tak vztahuje v tomto případě na období, ve kterém je sama členkou vlády. Samotná otázka prvenství je sporná a čas od času se někdo pro změnu kompetenčního zákona vysloví, nicméně faktem je, že Karla Šlechtová poskytla v březnu 2015 rozhovor Leaders Magazinu (v českém jazyce dostupný rovněž na webu ministerstva pro místní rozvoj), kde řekla: „Mimochodem mám ambici otevřít kompetenční zákon. V mnoha věcech dubluje činnosti resortů. Když jsem psala dohodu o partnerství, potýkala jsem se s velkým resortismem. Slovo synergie je u nás trochu zakázané. Pokud spolu ale ministerstva nespolupracují, je to chyba.“

Další politici se v nedávné době veřejně vyslovovali pro změnu kompetenčního zákona, ale pouze v souvislosti s vytvářením dalších možných ministerstev. Zda Šlechtová vedla s politiky z jiných stran na toto téma rozhovory v soukromí, ověřit nedokážeme.

Před pár dny se v Praze konalo Fórum českého stavebnictví, na kterém se hned několik politiků z hnutí ANO vyslovilo pro změnu kompetenčního zákona v souvislosti s možností vytvoření nového ministerstva hospodářství. Ministr dopravy Dan Ťok na Fóru prohlásil:

„Máme mnoho ministerstev, je nutná změna kompetenčního zákona. Dlouhodobější koncepci brání časté změny ministrů.Stavební řízení je složité. Je potřeba změnit přístup k celému stavebnímu právu.“

V podobném duchu se vyjádřil i ministr životního prostředí Richard Brabec, který konstatoval: „Máme historickou možnost, aby vzniklo ministerstvo hospodářství sloučením ministerstev. Souhlas v rámci koalice by měl být vyjednaný v programovém prohlášení vlády. EIA dnes nebrzdí stavební projekty, měla by trvat 4 a půl měsíce. Operační projekty v oblasti životního prostředí jsou úspěšné.“ Vicepremiérovi vlády Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL) byla v rozhovoru pro ČTK položena otázka týkající se nového ministerstva pro vědu. Ten řekl, že ministerstvo smysl má, ale za předpokladu, že by se otevřel kompetenční zákon.

Výrok navazuje na další Babišovo prohlášení o znovuzdanění korunových dluhopisů, které podle něj blokoval Bohuslav Sobotka. To ovšem není pravda.

Zaokrouhlování vyměřené daně směrem nahoru přinesla novela zákona o dani z příjmu navržená Nečasovou vládou, respektive až pozměňovací návrh hospodářského výboru. Sobotka proto hlasoval ve třetím čtení v této věci dvakrát - nejprve musel být schválen pozměňovací návrh a posléze zákon jako celek.

Jak v hlasování o pozměňovacích návrzích (A22, bod č. 6), tak i ve finálním hlasování se Bohuslav Sobotka zdržel. I bez ohledu na Sobotkův hlas byl návrh těsně přijat, čímž byly korunové dluhopisy podrobeny zdanění. K oběma hlasováním kromě toho došlo nikoli 23., ale už 21. března.

Babišův výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Bohuslav Sobotka nemohl svým aktivním hlasováním pro návrh změnit jeho výsledky, a to v žádném směru. Zdanění korunových dluhopisů bylo navrženo vládou, konkurenční návrh poslance Sobotky by byl v této fázi rovněž bezpředmětný.