Přehled ověřených výroků

Sportovní spolky jsou spolky podle § 214 občanského zákoníku. Dále mohou pro uplatňování svých zájmů mohou vytvořit svaz, který má také charakter spolku.

Spolky mají své statutární orgány, jež jsou volené. Volba vedení Fotbalové asociace ČR proběhne na valné hromadě v Praze dne 2. června 2017, přičemž se bude volit i nový předseda asociace (tím současným je Miroslav Pelta).

Je sice pravda, že ve zmíněných zemích do zdravotnictví teče více peněz ze soukromých zdrojů, není to ovšem jediný důvod, proč jsou tam lékaři lépe placeni. V obou zemích se do systému dává více peněz (v poměru k HDP) z veřejných prostředků, navíc v obou zemích jsou platy obecně výrazně vyšší, než jak je tomu u nás. Spojení, že odchody lékařů jsou výsledkem zavedení nadstandardů ve jmenovaných státech, hodnotíme jako zavádějící.

Dle statistik OECD obě země vydávají do zdravotnictví oproti ČR dlouhodobě výrazně více finančních prostředků z veřejných rozpočtů. V roce 2015 (údaje za rok 2016 jsou prozatím předběžné) činily v Německu veřejné výdaje do zdravotnictví 9,4 % HDP a v Rakousku 7,8 % HDP. Pro srovnání, z veřejných zdrojů ČR bylo do zdravotnictví ve stejném roce vydáno 6 % HDP. Více financí putuje v obou zemích do zdravotnictví i ze soukromých zdrojů.

V Německu existuje spoluúčast ve výši 10 € za den na max. 28 dní v roce. Při volitelných službách, např. ošetření primářem, dosahuje spoluúčast 100 %. V Rakousku se výše spoluúčasti za den hospitalizace pohybuje mezi 12,50–20,60 € podle spolkové země po dobu max. 28 dní v roce. Pokud si pacient vyžádá přijetí do tzv. zvláštní třídy, hospitalizační náklady vychází na podstatně vyšší částky.

Spoluúčast nelze brát za jediný důvod vyšších platů lékařů v Německu a Rakousku rovněž z toho důvodu, že platy v těchto zemích jsou obecně na jiné, mnohem vyšší úrovni než platy v České republice. Tato skutečnost samozřejmě platí i pro platy lékařů.

Pro představu, dle Medlines News, jež ukazuje statistiku minimálních a maximálních platů lékařů napříč státy EU v roce 2011, se platy lékařů v Německu pohybovaly mezi 3842–7468 € a v Rakousku v rozmezí 2091–6393 €. V ČR byly platy lékařů v rozmezí 839–1369 €. V této souvislosti je nutné podotknout, že se jedná o statistiku pro rok 2011 a od té doby došlo k zvýšení platů českých lékařů. I přesto se však platy českých lékařů s těmi v Německu a Rakousku nemohou rovnat.

Lékaři absolventi v současné době v Německu a Rakousku obvykle pobírají více než 4000 € měsíčně. Vyšší platy jsou spojeny mj. se získáváním atestací. Plat lékaře po první atestaci se významně zvyšuje.

Výrok padl v souvislosti s„auditem“ příjmů, kterým chtěl Andrej Babiš doložit, že měl dostatek financí na nákup korunových dluhopisů Agrofertu. Jedná se zde o podezření, že nešlo o nákup dluhopisů, ale o vyplácení dividend způsobem, jenž by kvůli nedanění korunových dluhopisů znamenal krácení daně, a byl tudíž nelegální.

Jaroslav Faltýnek v této souvislosti správně uvádí, že se v případě posudku auditorských firem nejednalo o audit, ale spíše o zprávu na základě Babišem předložených daňových přiznání.

Povinný audit účetní závěrky je definován v zákoně o účetnictví. Účetní závěrku musí mít i některé fyzické osoby, avšak takové musí mít obrat vyšší než 25 milionů korun či být zapsané v obchodním rejstříku. Dalším případem jsou pak osoby, kterým vedení účetnictví ukládá jiný zákon. Ve chvíli, kdy ministr Babiš nemá jako fyzická osoba účetní závěrku, nemůže samozřejmě mít ani její audit.

Sám ministr pojem audit ve spojitosti s ověřením svých příjmů vytrvale používal a slíbil tento audit kvůli vysvětlení, že měl dostatek financí na nákup dluhopisů, jak je vidět např. natweetu z 11. 2. 2017:

Andrej Babiš nakonec audit zveřejnil 10. března (protože se podle něj protáhlo shánění daňových přiznání za posledních 20 let), nicméně jedná se opravdu spíše o zprávu. Z výše uvedeného je patrné, že se v případě ministra financí jednalo o srovnání daňových přiznání se smlouvami o prodeji akcií, tedy nikoliv o audit, jak správně vysvětluje Jaroslav Faltýnek.

Vláda premiéra Bohuslava Sobotky, ve které jsou zastoupeny ČSSD, ANO a KDU-ČSL, opravdu zvyšovala platy státních zaměstnanců.

Poprvé se na navýšení platů dohodli představitelé uvedených stran v roce 2014. Všem zaměstnancům státní sféry byla zvýšena mzda o 3,5 procenta. Tento růst se netýkal doktorů, kteří přidáno dostali až od začátku roku 2015, jednalo se však o pětiprocentní zvýšení platu.

V roce 2015 došlo opět k navýšení platů státních zaměstnanců. Například policisté, hasiči či pracovníci v sociálních službách dostali přidáno o 3 procenta, učitelé 3,3 procenta a zdravotničtí pracovníci o pět procent.

V roce 2016 navýšila vláda státním zaměstnancům o 4 procenta, zdravotnickým pracovníkům se zvedl plat k 1. lednu 2017 o 10 procent. Ve školství se platy zvýšily již k 1. září 2016, a to celkem o 8 procent pro učitele a o 5 procent pro nepedagogické pracovníky.

V roce 2017 vláda zvýšila platy o 10 procent příslušníkům Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Výdělky v sociálních službách se mají v tomto roce zvýšit od července o 23 procent. Pracovníci v kultuře či v nepedagogických profesích ve školství si přilepší o 9,4 procenta. Přidáno dostanou i zdravotní sestry.

V roce 2016 byly platy zvýšeny i i zaměstnancům příspěvkových organizací jako jsou muzea, galerie, knihovny a některá divadla.

Vláda díky dohodě s dopravci, zástupci krajů a zaměstnaneckými odbory vyjednala v roce 2016 zvýšení platů řidičů autobusů, kteří pracují v soukromých firmách a nejsou státními zaměstnanci. Jejich plat se zvýšil k počátku nového roku ze 71,60 korun na hodinu na 98,10 korun za hodinu.

Před stávkou řidičů autobusů, která měla proběhnout 6. dubna 2017, vláda přislíbila 420 milionů korun, aby pomohla krajům a vlastníkům dopravních firem naplnit zvýšení platů řidičů.

Jde tedy primárně o kroky, které zvyšují platy ve veřejném sektoru. Vláda ovšem také třikrát zvýšila minimální mzdu, čímž jsou zaměstnavatelé povinni vyplácet více peněz svým zaměstnancům. První zvýšení provedla Sobotkova vláda v roce 2015, kdy došlo k navýšení o 700 Kč na 9200 Kč. O rok později činila minimální mzda 9900 Kč. V roce 2017 došlo k jejímu navýšení na 11 000 Kč. Tato rozhodnutí zvyšovala mzdy v soukromé sféře, byť poměrně malému počtu lidí, kteří ji pobírají (jde zhruba o 3 procenta zaměstnanců).

Nehodnotíme správnost využití instrumentu minimální mzdy či správnost návrhů pravicové ODS, která sází na snížení daňových sazeb pro fyzické osoby a snížení odvodů. To je věcí pravo-levého vidění. Hodnotíme pouze kroky vlády a to, zda zvyšuje platy pouze ve veřejném sektoru (jak Udženija uvádí). To skutečně dělá po celou dobu vládnutí, nicméně zvyšuje také minimální mzdu, čímž přilepšuje i lidem v soukromé sféře, byť jde o relativně malý počet lidí, jelikož ji pobírá pouze zlomek zaměstnanců. Kromě toho Sobotka jednal o platových podmínkách v Aholdu.

Výrok hodnotíme tedy jako zavádějící, protože Udženija naznačuje, že ČSSD zvyšovala platy výhradně ve veřejné sféře, což neplatí zcela. Navíc je otázkou, zda vláda jako taková disponuje instrumenty, jak mzdy v soukromé sféře zvýšit.

S Václavem Havlem se Andrej Babiš mohl setkat, bohužel přímý doklad oněch minimálně dvou setkání na soukromém obědě není k nalezení. Andrej Babiš poprvé veřejně přiznal osobní setkání s Václavem Havlem v rozhovoru z roku 2014 pro Parlamentní listy:

„Potkal jsem se i s Václavem Havlem, který se mi snažil pomoci u Adama Michnika v Polsku v rámci vymyšlené aféry PKN ORLEN. Schůzku mi zorganizoval můj přítel, známý fyzioterapeut prof. Pavel Kolář a byli jsme spolu na obědě.“ Zmíněnou schůzku podporuje i tvrzení prof. Koláře, který se velice dobře znal s oběma muži.

Otázkou zůstává, zda předmětem setkání byla i problematika Unipetrolu. Zde můžeme jen podotknout, že Václav Havel byl dlouholetým přítelem šéfredaktora Gazety Wyborcza Adama Michnika, jak ukazuje například jeho vzpomínka na Václava Havla v době jeho odchodu z funkce prezidenta v roce 2003.

I když je pravděpodobné, že minimálně jednou se Václav Havel a Andrej Babiš společně sešli soukromě na obědě, vše ostatní - dopis a problematika Unipetrolu, je bohužel neověřitelné.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť Lubomír Zaorálek korektně popisuje rozdíl mezi sociálními demokraty a hnutím ANO ze září 2013 (pohledem 1 ze 4 relevantních agentur), nicméně při aplikaci na současný stav zcela pomíjí to, že tehdy vedoucí strana voliče ztrácela delší dobu a podle všech výzkumů. Dnes naproti tomu ztrácí voliče druhá nejsilnější strana, zatímco vedoucí ANO má podporu stabilně vysokou.

Snaží-li se tím Zaorálek se říct, že volby pro ČSSD nejsou prohrané, protože se průzkumy před čtyřmi roky mýlily, je to samozřejmě jeho názor a predikce, kterou fakticky nelze potvrdit ani vyvrátit. Lubomír Zaorálek zde vytahuje jedno statické číslo, jež nabídly agentury měsíc před volbami, ale pomíjí jakoukoli dynamiku, kterou měly preference u relevantních hráčů.

Podíváme-li se na měření relevantních agentur veřejného mínění měsíc před volbami 2013, zjistíme následující. V rámci volebních modelů (tj. výzkum, jenž říká, jak by volby dopadly v čase sběru dat u lidí, kteří jsou rozhodnuti, že k volbám půjdou) vedla poměrně výrazně sociální demokracie, hnutí ANO se pohybovalo mezi 7 a 14 %.

Nelze však opomíjet vývoj preferencí - ČSSD v tomto období, jak doložily všechny agentury, značně ztrácela důvěru voličů.

Výzkum 9/2013ČSSDANO CVVM 30,5 %14 % TNS AISA 28 %7 % Median 25,5 %13,5 % STEM **21,9 %5,2 %** Agentura STEM nezveřejňovala volební model, nýbrž stranické preference, což není srovnatelné měření. Data včetně grafu uvádíme z toho důvodu, že zachycují totožnou dynamiku ve srovnání s dalšími agenturami - a to zejména výrazné oslabování ČSSD v předvolebním období roku 2013.

V říjnových předčasných volbách v roce 2013 ČSSD získala 20,45 % hlasů, hnutí ANO pak 18,65 %. Ve srovnání s volebními modely ze září (měsíc před volbami) tedy ČSSD skutečně dosáhla výrazně nižších zisků a hnutí ANO zisků vyšších.

Ve výroku je však prostý rozpor mezi oběma situacemi, tedy zářím 2013 a výzkumy z května/června 2017. Aktuálně nejsilnější strana (hnutí ANO) se drží na úrovni okolo 30 % a nijak neztrácí, naopak podpora druhých sociálních demokratů stále klesá.

V roce 2013 byly trendy zcela odlišné, jak je vidět na následujícím modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM):

Zdroj: CVVM, září 2013

V rámci tohoto modelu je zcela zřejmé, že preference nejsilnějších sociálních demokratů poměrně výrazně před volbami padají. V září byly skutečně na 30 %, nicméně za pět měsíců ztratila ČSSD čtvrtinu své podpory, tedy 10 procentních bodů (na počátku roku 2013 se pohybovala na úrovni kolem 40 %).

Následující graf CVVM ukazuje aktuální situaci: ztrácí druhá nejsilnější strana, zatímco hnutí ANO jako nejpopulárnější subjekt si zachovává v podstatě konstantní podporu i přes proběhnuvší vládní krizi.

Zdroj: CVVM, květen 2017

Podobné trendy naznačují v letech 2013 a nyní také další agentury. Za všechny dodáváme volební modely od agentury Median: první graf ukazuje vývoj před volbami 2013, druhý aktuální situaci.

Zdroj: Median, září 2013

Volební model Median před volbami 2017:

Zdroj: Median, květen 2017

Budeme předpokládat, že dostupností zdravotní péče se myslí finanční dostupnost, tedy spoluúčast pacienta. Podle dostupných dat za rok 2014 dosahují soukromé výdaje na zdravotní péči, kam je započítávána i spoluúčast pacienta, v ČR 13,2 %. Nejnižšího procenta soukromých výdajů v této oblasti dosahuje Francie (7,2 %), která je zároveň jedinou zemí EU pod 10% hranicí. V dalších sedmi členských státech se soukromé výdaje na zdravotnictví pohybují mezi 10–15 %. Mezi nimi je právě i ČR.

Můžeme se podívat i na jiné indikátory dostupnosti českého zdravotnictví. Srovnávací studie (.pdf) OECD, která mimo jiné porovnává dostupnost zdravotní péče v zemích EU podle kritérií jako počet lékařů na tisíc obyvatel,

počty lékařů v jednotlivých regionech, nedosažitelnost lékařského vyšetření z různých socioekonomických důvodů atd. Ve většině případů se ČR umístila nad evropským průměrem.

Pro zajímavost lze ještě uvést, že podle žebříčku EHCI 2015 (.pdf), který každoročně vydává Health Consumer Powerhouse, se ČR ve srovnání úrovně zdravotní péče evropských zemí umístila na 13. místě. V roce 2016 (.pdf) si ČR tuto příčku udržela.

Euro Health Consumer Index neboli EHCI hodnotí stav zdravotních systémů ve 35 evropských zemích podle 48 indikátorů v šesti kategoriích. Hodnotí se například čekací doba na plánovanou operaci, přímý přístup ke specializovanému lékaři, zda se pacient dostane k praktickému lékaři týž den, přístup k novým lékům, dostupnost zdravotní péče atd. Hodnocení probíhá v bodech, kde 1 000 bodů představuje nejvyšší možný počet.

Česká republika se umístila nejlépe ze zemí postkomunistického bloku. Za pozornost stojí i fakt, že ČR je dle EHCI dokonce hodnocena lépe než například Velká Británie, Itálie či Španělsko.

Z výše uvedených dat vyplývá, že v dostupnosti a celkovém stavu zdravotnictví je Česká republika nad evropským průměrem. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš popisuje korektně odhad výběru, jak o něm informovalo ministerstvo financí. Uveďme, že nejsme schopni predikovat, zda bude naplněn. Nakolik přesně se na zvýšení výběru DPH podílí konkrétně EET, nejsme schopni určit.

Původní odhad výběru daní díky EET byl 4,3 mld. Kč. „Na základě dosavadního vývoje odhadujeme, že skutečný celoroční rozpočtový dopad EET na konci roku dosáhne více než 5 mld. Kč,“ uvádí ministerstvo financí.

Podle informací Generálního finančního ředitelství ze serveru iRozhlas vzrostl do konce května 2017 meziroční výběr DPH o 5,8 mld. Kč, dalších 8 mld. Kč vybraných na DPH je přisuzováno vyšší spotřebě.

Ministerstvo financí ve svém aktuálním pokladním plnění uvedlo, že za období leden až srpen 2017 získal stát na dani z přidané hodnoty prostřednictvím EET 2,7 miliardy korun. Celkově pak výběr DPH vzrostl o cca 10 %. Nedokážeme však korektně popsat, jaký je přesný přínos EET na výběr DPH.

Výběr daní je ovlivněn výrazně ekonomickým růstem, který Česká republika zažívá, vláda také podniká opatření ke zvyšování daní. Např. u DPH jde jednak o EET, ale také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celé DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr v celé DPH. Naše hodnocení v této věci je tedy neověřitelné, není možné z naší pozice korektně a autoritativně určit, zda (resp. jak velký) vliv EET na zvýšený výběr DPH skutečně je.

Dne 1. října 2017 byla zahájena tzv. Účtenkovka, soutěž pořádaná ministerstvem financí (MF). Důvod pro vyhlášení soutěže popisuje MF slovy ministra Pilného takto:

„Pomocí účtenkové loterie chceme posílit obecný názor, že vydávat a brát si účtenku je zcela normální a samozřejmé. Je to standard, na nějž jsou zvyklí obyvatelé mnoha evropských zemí, a já věřím, že se k nim brzy připojíme. Zákazníky se proto snažíme pozitivně motivovat především atraktivními výhrami a slušnou šancí na jejich získání.“

Ministerstvo financí pro soutěž vytvořilo samostatné stránky www.uctenkovka.cz, na kterých lze naleznout veškeré informace k soutěži, tedy i způsob registrace účtenky. V podstatě lze říct, že účastnit se je možné dvěma způsoby: buď skrze tyto stránky, nebo pomocí mobilní aplikace.

Postup je takový, že lidé do speciálního formuláře na stránkách nebo v aplikaci vyplní údaje z účtenky. Je potřeba vyplnit všechny žlutě zvýrazněné údaje, jak ukazuje následující obrázek.

Zdroj: www.uctenkovka.cz

Přesto, že aplikace umožňuje službu OCR (optické rozpoznávání znaků) a měla by tedy po vyfocení část údajů (FIK, BKP a DIČ) automaticky vyplnit, je tato funkce zatím dle recenzí uživatelů a médií problematická a neumí vyplnit veškeré potřebné údaje z účtenky (např. čas). Pro uvedené problémy výrok hodnotíme jako pravdivý.

Nových kilometrů dálnic nebylo za poslední roky 12,7, ale 25 km. Konkrétně jde o úseky:

• D3: 0309/III Borek – Úsilné (zprovozněno 27. 9. 2017) - 3,2 km

• D4: Skalka - II/118 (zprovozněno 4. 10. 2017) - 4,8 km

• D8: 0805 Lovosice - Řehlovice (zprovozněno 17. 12 .2016) - 12,5 km

• D11: 1105-2 Osičky – Hradec Králové (zprovozněno 21. 8. 2017) - 4,4 km

Marek Pieter zřejmě vzal v úvahu pouze zprovoznění na D8, proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.