Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť v rámci Kalouskem vymezených mantinelů je skutečně TOP 09 jediným subjektem (jenž má reálnou šanci na poslanecké zastoupení), který veřejně deklaruje, že nepůjde do vlády s hnutím ANO (ať s jeho předsedou, nebo bez něj) a také s komunisty. S těmi nechtějí vládnout ani některé další strany.

Předně uveďme, že nehodnotíme „kolaboraci“, jak o ní Kalousek mluví. Z kontextu rozhovoru vyplývá, že pod tímto si předseda TOP 09 představuje koaliční spolupráci na vládní úrovni. Prošli jsme tedy prohlášení lídrů ČSSD, ODS, KDU-ČSL, hnutí STAN, SPD Tomia Okamury a Pirátů. Tedy subjektů, které mají podle volebních modelů šanci získat sněmovní zastoupení.

Z logických důvodů jsme neprocházeli vyjádření představitelů ANO a KSČM, ti by zjevně nešli do koalice sami se sebou.

ČSSD s hnutím ANO ve vládě spolupracuje již téměř tři a půl roku. Pokud budeme sledovat vyjádření ČSSD k možné budoucí spolupráci, tak vycházíme z rozhovoru, který serveru iDNES.cz poskytl předseda strany Bohuslav Sobotka.

Ten zde řekl: „Shnutím ANO by spolupráce ještě v budoucnu byla možná, nebo jste ji škrtl pro další koalice?Já myslím, že to hodně ukáže i těch příštích pět měsíců, které zbývají do voleb do Poslanecké sněmovny, jestli bude možné s hnutím ANO ve vládě spolupracovat. Jak se hnutí ANO bude chovat, to si myslím, že hodně napoví i o možnostech, které se buď otevřou po volbách v říjnu, nebo neotevřou. Ale primárně bude záležet na lidech, komu dají silnější podporu.

Já už jsem řekl na sjezdu sociální demokracie, že pro to, abych byl schopen garantovat prosazování sociálnědemokratického programu, abych byl schopen v příští vládě hájit zájmy zaměstnanců, rodin s dětmi, seniorů, udržet veřejné služby dostupné pro lidi, zabránit jejich privatizaci, tak si nedokážu představit, že by se to dalo uskutečnit ve vládě, kterou by vedl Andrej Babiš.“

Fakticky tak možnost spolupráce obou subjektů nevyloučil. K možné spolupráci s KSČM se Sobotka vyjádřil v rozhovoru pro Hospodářské noviny, kdy označil bohumínské usnesení za přežité a de facto tak uvedl, že s KSČM by mohli sociální demokraté spolupracovat, pokud by byly nenaplněny některé programové cíle komunistů z oblasti zahraniční politiky.

ODS jsme se v této věci věnovali v prvním výroku - zásadně odmítli koalici pouze s komunisty. Co se týče hnutí ANO, občanští demokraté nechtějí spolupracovat s osobou Andreje Babiše, hnutí ANO jako takové zcela zásadně neodmítají.

KDU-ČSL stejně jako sociální demokraté s hnutím ANO spolupracuje. Pavel Bělobrádek, opětovně zvolený předseda strany, na nedávném sjezdu lidovců mluvil o tom, že Andrej Babiš pro ně není téma a podstatné je dát co nejlepší nabídku voličům. S komunisty odmítá KDU-ČSL spolupracovat dlouhodobě.

Hnutí STAN, které bude kandidovat v koalici s křesťanskými demokraty, vyjádřilo pro Aktuálně.cz 26. května ústy svého předsedy Petra Gazdíka následující postoj:

„Nic nemůžu vyloučit. Ale o tom nerozhoduji já, ale voliči. Pokud se rozhodnou mu dát takový počet hlasů, že bude po volbách dominantní politickou silou, tak já jako politik s tím musím pracovat.“

Hnutí SPD Tomia Okamury možné budoucí zastoupení ve vládě popsalo prostřednictvím svého lídra v časopise Týden 20. února. V rozhovoru s názvem Nejsem žádný Pitomio poslanec Okamura říká:

„* Umíte si představit, že byste s hnutím Andreje Babiše vládli, i když dnes říkáte, jak jsou špatní?

My s nikým nejednáme o žádné povolební koalici. Volič napoví. Ale jednoznačným kritériem pro jakoukoli povolební spolupráci pro nás bude prosazení našich klíčových programových bodů.

* Chápeme to správně, že povolební spolupráci s hnutím ANO neodmítáte?

Znovu říkám, že kritériem pro nás bude, kdo bude ochoten kývnout na maximální množství našich programových priorit. Předem neodmítáme žádnou politickou stranu, která se dostane do parlamentu.“

Piráti podle svých pravidel zveřejňují před každými volbami tzv. Povolební strategii (§ 5), v níž oznamují, jak se budou chovat po volbách. Tuto strategii má schvalovat Republikový výbor Pirátů. Nepodařilo se nám dohledat ucelenou a zveřejněnou strategii, prostřednictvím otevřených diskuzních fór Pirátské strany je ovšem možné dostat se k dokumentu, který zřejmě slouží jako základ pro budoucí schválenou strategii.

V něm Piráti uvádějí, že „budou jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí KSČM.“

Spolupráci s hnutím ANO tedy a priori nevylučují, i když upozorňujeme, že zřejmě nejde o definitivně schválený text budoucího chování Pirátů.

Na základě porovnání programů ČSSD a ODS hodnotíme výrok jako pravdivý, Alexandra Udženija správně popisuje rozdíl v přístupu obou stran ke snaze o zvýšení mezd v České republice. Dodejme, že nehodnotíme správnost jednoho či druhého přístupu ani to, zda je levici a odborům jedno, „kde na to zaměstnavatelé vezmou“, jelikož jde spíše o vyjádření názoru než o faktické tvrzení.

ČSSD má ve svém dlouhodobém programu jako jednu z priorit právě zvyšování minimální mzdy (.pdf). Sociální demokracie má v plánu prosazovat minimální mzdu ve výši 40 % průměrného měsíčního výdělku dané země nebo 60 % mediánového příjmu (str. 11). Významným bodem je i progresivní zdanění a zavedení majetkových daní, což ČSSD považuje za svůj klíčový nástroj pro udržení fungování sociální a solidární politiky (str. 22).

ČSSD již představila svůj návrh progresivního zdanění. Počítá se čtyřmi daňovými sazbami, nejvyšší sazbou 32 % by se měly danit příjmy od 50 000 Kč výše. Právě progresivní zdanění v kombinaci se zvýšenou minimální mzdou může zásadně navýšit náklady práce a zejména pro vysokopříjmové zaměstnance může vést k nepřiměřenému daňovému zatížení (mzda by se podle stávajícího návrhu snížila až o desítky tisíc korun). Dodejme, že návrh, který sociální demokraté představili, mají podle jejich vlastních slov ještě upravovat, jelikož se setkal u veřejnosti i v rámci strany se silným odmítnutím.

S nárůstem výše minimální mzdy souhlasí i odbory, od roku 2018 žádají tuto mzdu ve výši alespoň 12 500 Kč. Na tom se však tripartita nedohodla a podle vlády se má zvýšit na 12 200 Kč. Odbory také vyráží do boje s heslem #KonecLevnePrace.

Oproti tomu ODS odmítá progresivní zdanění. Podle jejich programu by strana chtěla prosadit zvýšení čistých mezd zaměstnanců zavedením 15% sazby z hrubé mzdy a prosazení nižších povinných odvodů ze mzdy hrazené zaměstnavateli o dva procentní body za účelem snížení nákladů práce. Tyto změny v daňovém systému by způsobily jednorázové okamžité zvýšení mzdy všem zaměstnancům o několik procent. Právě v tomto bodě lze rozpoznat rozdíl mezi tradičně levicovějšími přístupy a pravicovějším přístupem ODS. Zatímco ODS chce jít cestou snižování daní a tím snižování nákladů práce, což by teoreticky mohlo vést ke zvyšování mezd, ČSSD se snaží tlačit na zvýšení mezd v ekonomice zvyšováním minimální mzdy a prosazuje daňovou progresi, která sníží daně lidem s nízkými až mírně nadprůměrnými příjmy. Výpadek v příjmech by pak kompenzovali vysokopříjmoví zaměstnanci, kteří by byli zdaněni více. Tento koncept v České republice fungoval do roku 2007.

Slova ministra financí potvrzují jeho zveřejněná daňová přiznání.

Výrok první místopředsedkyně ODS je hodnocen jako nepravdivý, protože vláda sice přijala 31 000 nových státních zaměstnanců, ale to zdaleka nejsou jen úředníci. Jedná se např. i o vojáky nebo policisty.

Tento graf s „apokalyptickým filtrem“ je obsažen přímo v návrhu státního rozpočtu na rok 2017, a to na straně 52. Jak je vidět, od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 000.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na období 2015–2017 (tedy z těch navržených současnou vládou), zjistíme následující:

Pro rok 2015 (.pdf, str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst úřady práce a Generální finanční ředitelství. Rovněž ale přibylo 800 pedagogů v kapitole MŠMT. V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) pak přijala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo úřady práce a desítky nových míst pak přibyly v České inspekci životního prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci. Ovšem přibylo také necelých 1000 vojáků a zhruba podobný počet míst vznikl u Policie České republiky a v Hasičském záchranném sboru.

Pokud se podíváme na meziroční nárůst (.pdf, str. 48–51) pro rok 2017, jde o zhruba 7000 míst. Konkrétně:

• 2796 z nich přibývá v rámci kapitoly ministerstva školství.
• Nově má vzniknout 2001 vojáků.
• Ministerstvo financí na své nejrůznější agendy (EET, kontrolní hlášení, kontrolní oddělení, prokazování majetku, kontrola hazardního zákona) chce nabrat 607 lidí.
• 543 lidí chce získat ministerstvo spravedlnosti. Mají působit jako vychovatelé či vězeňská ostraha.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu posílit své řady o 284 lidí, zejména chce navýšit počty na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení.
• Další nárůsty jsou již o 140 lidí (ministerstvo průmyslu a obchodu) a nižší.

Obecně lze tedy říct, že vláda navyšuje počet státních zaměstnanců. Přibývá úředníků (v tisících), ovšem není pravda, že by jich nabrala 31 000. Udženija pracuje s číslem nárůstu státních zaměstnanců, což ovšem automaticky nejsou úředníci. Patří sem i vojáci, policisté, hasiči nebo učitelé. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Ve volebním programu ODS pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 je hned na začátku uveden seznam 15 hlavních priorit. Mezi ně patří mimo jiné bod pojmenovaný jako „Jednoduché a nízké daně“.

Konkrétně se u něj píše: „Výrazně zjednodušíme a zpřehledníme daňové zákony. To povede k transparentnosti výběru daní a sníží míru daňových podvodů. Zároveň udržíme daně na současné úrovni. Nezvýšíme ani odvody na sociální pojištění.“ (.pdf, str. 18)

Vláda Petra Nečase, v níž byly zastoupeny ODS i TOP 09, v květnu 2012 představila daňové změny, které měly vstoupit v účinnost od roku 2013. Mezi schválená opatření patřila například: omezení výdajových paušálů u daně z příjmů fyzických osob, zvýšení daně z převodu nemovitosti (ze 3 % na 4 %), zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro důchodce, zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty (základní z 20 % na 21 %, snížená nejdříve z 10 % na 14 % a následně na 15 %) nebo solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob ve výši 7 % z tzv. nadlimitního příjmu. Předseda tehdejší vlády tyto kroky ospravedlňoval snahou zabránit růstu schodku státního rozpočtu.

Tady šla skutečně ODS proti svému volebnímu programu. Ovšem výrok, že by ODS zvedala během své vlády (dodejme, že nevládla osm let, neboť zde byly mezitím dvě úřednické vlády) všechny daně, není pravdivý. Daně z příjmů právnických osob se nejenže nezvyšovaly, naopak se za vlády pravice snížily (z 24 % při nástupu v roce 2006 na současných 19 %).

Co se změn daně z příjmů fyzických osob týče, vláda vedená ODS provedla komplexní změnu od roku 2008, kdy byla zrušena daňová progrese a byla nahrazena jednou sazbou z tzv. superhrubé mzdy. Tato změna měla na jednotlivé příjmové skupiny různý dopad. Zatímco vysokopříjmové skupiny si polepšily, lidé s nízkými příjmy si mohli pohoršit. Oproti tomu při zavedení výše zmíněné solidární přirážky si lidé s vysokými příjmy pohoršili. Sazba daně zůstala od té doby stejná, upravovaly se pouze další parametry (slevy na dani a možnost jejich využití, odpočet na děti). Dodejme, že nehodnotíme konkrétní dopady na jednotlivce - ani to není možné.

Byť vládní ODS v minulém volebním období skutečně zvýšila některé daně, ač v programu slibovala opak, je výrok hodnocen jako nepravdivý. Nešlo totiž o všechny daně, jak Faltýnek tvrdí. Připomeňme ještě, že současná vládní koalice, jíž je Faltýnek členem, tyto zvýšené daně opětovně nesnížila na původní hodnoty.

Vláda Bohuslava Sobotky skutečně investuje. V období jejího mandátu došlo také ke zvýšení důchodů, minimální mzdy i platů státních zaměstnanců.

Ministr Babiš správně informuje o investicích této vlády. Jak je vidět v grafu, výše investic v roce 2014 odpovídala průměru z minulých let. V následujícím roce kapitálové výdaje vlády výrazně narostly především kvůli snaze dočerpat finance z evropských fondů z programového období 2007–2013. V roce 2016 bylo oproti tomu množství proinvestovaných peněz nejmenší od roku 2005. I přes výkyvy ve výši kapitálových výdajů konstatujeme, že tato vláda investuje podobně jako ty předchozí.

Zdroj: Kapitálové výdaje rozpočtu, 2000–2016 skutečnost, 2017 rozpočet

Ke zvyšování důchodů dochází pravidelně po celou dobu vládnutí koalice. Přiložený graf demonstruje, že od v letech 2014–2016 vzrostly penze žen asi o 350 Kč, muži obdrželi průměrně ještě 50 Kč navíc.

Zdroj: web ČT24

Vláda může přímo ovlivnit jen výši minimální mzdy a platů státních zaměstnanců. Minimální mzda vzrostla od roku 2014 téměř o 30 %, ze zaměstnanců státu si na víc přišli učitelé, úředníci či lékaři.

Zdroj: Facebook Bohuslava Sobotky

Na harmonizaci předpisů v rámci vnitřního trhu se v Bruselu samozřejmě podílejí i zástupci České republiky a výrobky z nepasterizovaného mléka podléhají řadě evropských předpisů. Zakázány však nejsou, a proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Od svého vstupu do EU je Česká republika součástí vnitřního trhu, ve kterém je uplatňován volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Volný pohyb zboží není založen pouze na odstranění celních poplatků, sjednocují se také předpisy dané legislativou jednotlivých členských států. K této harmonizaci dochází např. proto, aby členské státy za účelem ochrany domácích výrobců záměrně neupravovaly své předpisy tak, aby prakticky zabraňovaly vstupu výrobků z ostatních zemí vnitřního trhu.

Legislativní návrhy předkládá Komise Evropskému parlamentu, kde zájmy českých občanů zastupuje 21 europoslanců, a Radě, kde Česko zastupuje příslušný ministr. Tyto dvě instituce pak spolurozhodují o přijetí návrhu. Přijat je obvykle jako přímo závazné nařízení nebo ve formě směrnice, která určuje pouze požadovaný konečný výsledek. Způsob zapracování do národní legislativy je ponechán na rozhodnutí členských států. Řadu překážek vnitřního trhu odstranily také rozsudky Evropského soudního dvora.

V českých médiích se čas od času objevují zprávy o tom, že Brusel zakazuje některé potraviny. Mezi nejznámější patří kauza pomazánkového másla nebo tuzemského rumu. Ve skutečnosti se však nejedná o zákaz dané potraviny, ale o úpravu označení výrobku. Logika je přitom taková, že všechny výrobky nesoucí kupříkladu označení máslo musí splňovat odpovídající podmínky. Evropský spotřebitel se tak v nabídce lépe zorientuje bez ohledu na to, v jaké zemi EU zrovna nakupuje. Podrobněji se tomuto tématu věnuje například think-tank Evropské hodnoty.

Produkce nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků je regulována nařízením č. 853/2004, které obsahuje řadu hygienických předpisů a výrobcům přináší povinnost produkty z nepasterizovaného mléka označovat. Nepasterizované sýry tedy musí splňovat předpisy dané evropskou legislativou, jejich produkce však na evropské úrovni zakázána není.

Co se syrečků týče, České republice se v roce 2010 podařilo získat pro Olomoucké tvarůžky chráněné zeměpisné označení, které zaručuje, že produkty pochází pouze z dané lokality. V létě letošního roku se po českém internetu šířily zprávy, jejichž titulky naznačovaly vlnu změn v označování mléčných výrobků. Vycházely přitom z červnového rozsudku Soudního dvora, který stanoví pouze to, že označení jako „mléko“ nebo „sýr“ mohou být používána pouze pro produkty živočišného původu, nikoliv například pro vegetariánské potraviny vyrobené ze sóji nebo tofu.

Mezi zmíněnými ministerstvy existuje skutečně řada oblastí, v nichž se aktivity jednotlivých resortů prolínají. Výrok Karly Šlechtové (nestr. za ANO) tak hodnotíme jako pravdivý.

Podle ministryně se aktivity některých ministerstev kryjí, a proto by bylo vhodné jednotlivé agendy sjednotit. Jmenovala zejména ministerstva životního prostředí a zemědělství.

Tabulku, o niž se ministryně v OVM opírá, k dispozici nemáme. Pro představu jsme proto vytvořili vlastní s dostupnými informacemi, které slova Šlechtové potvrzují.

Ministerstvo pro místní rozvoj (.pdf) se společně s MŽP zabývá otázkou vlivu staveb na životní prostředí (EIA) a otázkou zkvalitnění ovzduší. Ochranou přírody, konkrétně chráněných krajinných oblastí a národních parků, se zabývají všechny tři resorty (MZe, MŽP, MMR). Podobně je na tom i problematika ochrany lesů a boj proti suchu.

Jednotlivé agendy mezi MZe a MŽP se úzce prolínají, v některých oblastech se ale setkávají i s MMR. Výrok Šlechtové je tedy pravdivý.

Pokud jde o názor ministerstva pro místní rozvoj k institutu tzv. expresního vyvlastnění, lze vycházet jen z toho, že v jím předkládané verzi novely zákona 183/2006 Sb. se tento institut nevyskytuje. Pokusy o pozměňovací návrh ve prospěch předběžné držby zmínila ministryně Šlechtová ve své úvodní řeči ke druhému čtení (. pdf, str. 3) za „nepodařené“. I samotné MMR k pozměňovacím návrhům pro hospodářský výbor Poslanecké sněmovny uvedlo, že přijetí institutu předběžné držby je zcela nekoncepční (. pdf, str. 130). Podobně negativní stanovisko má i k návrhu zrušení odkladného účinku případných žalob k vyvlastnění (tamtéž, str. 143–144). Celkový názor MMR na předběžnou držbu pak shrnuje vyjádření takto:

„Požadavek na zavedení nového institutu předběžného uvedení v držbu v rámci vyvlastňovacího řízení znamená zásadní změnu stávajícího procesu vyvlastnění. Danou záležitost nelze řešit PN, je třeba projednat s Ministerstvem spravedlnosti s vazbou na celý právní řád ČR. Vzhledem k dotčení koncepce vyvlastnění je žádoucí danou problematiku řešit při přípravě věcného záměru nového zákona o vyvlastnění.“(tamtéž, str. 145)

Podobně složité je obecně odkazovat, že se jedná o návrh koalice. Je ale pravdou, že v roce 2015 bylo pro tento institut ministerstvo dopravy pod vedením ministra Ťoka (ANO 2011) i ministerstvo zemědělství pod ministrem Jurečkou (KDU-ČSL) a svou podporu přislíbilo i ministerstvo průmyslu s ministrem Mládkem (ČSSD). Tedy ministerstva pod vedením většiny vládní koalice.

Vzhledem k negativnímu stanovisku MMR k institutu expresního vyvlastnění čili předběžné držby výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ustanovení koaliční smlouvy, na něž ministr Jurečka odkazuje, uvádí (.pdf, str. 12):

„Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem a‚účtenkovou loterii'. Všechna opatření budou založena na principu, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát a ne podnikatelský sektor.Na toto opatření bude navázán pokles snížené sazby DPH.“

Společně se zavedením elektronické evidence tržeb parlament schválil doprovodnou změnu zákona o daních z příjmů v podobě ust. § 35bc. Každý poplatník daně má možnost uplatnit slevu ve výši 5 000 Kč poté, co provede první platbu v rámci EET. Tato výhoda je ale zároveň omezena:

„Sleva na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.“

V případě, že by daň z příjmu byla „minusová“, není možné si nechat zbytek daňové slevy vyplatit, jak je tomu např. u daňové slevy na dítě. U EET se proto nejedná o „daňový bonus“, ale pouze o čistou slevu na dani. Je tedy reálně možné, že pokud má podnikatel daň z příjmu nižší než 24 840 Kč (základní sleva na poplatníka), neobdrží žádnou náhradu za zavedení EET.

Koalice se zavázala, že náklady na zavedení EET ponese stát. Máme proto za to, že se o porušení koaliční smlouvy jedná, neboť se mohou vyskytnout podnikatelé, kteří nebudou mít od státu žádnou kompenzaci za zavedení systému.