Přehled ověřených výroků

Už v lednu 2015 se ministr dopravy Dan Ťok dohodl s Ústeckým krajem na otevření D8 do konce roku 2015. Termín potvrdil i v srpnu téhož roku. V červnu 2016 Ředitelství silnic a dálnic ujistilo ministra Ťoka i premiéra Sobotku, že dostavba pokračuje dle harmonogramu a bude dokončena v prosinci letošního roku.

Ministerstvo dopravy na konci listopadu informovalo vládu o tom, že dálnice D8 bude předčasně zprovozněna dne 17. prosince. „Dálnice bude hotová ke zprovoznění 17. prosince tak, aby byla pro provoz bezpečná,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok. O otevření dálnice D8 v režimu předčasného užívání požádalo Ředitelství silnic a dálnic.

Prohlášení ministra Ťoka doprovázela informační zpráva (.pdf, str. 6) pro vládu, která rovněž předpokládá otevření dálnice dne 17. prosince.

Vzhledem k tomu, že Ředitelství silnic a dálnic a ministerstvo dopravy několikrát potvrdily prosincovou dostavbu dálnice, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Bohuslav Sobotka byl jako ministr financí skutečně předkladatelem zákona o daních z příjmů, který zavedl daňový bonus.

Od 1. ledna 2005 platila novela zákona o daních z příjmů. Tato novela v sobě mimo jiné obsahovala § 35, jenž zaváděl slevy na dani, respektive daňové zvýhodnění. V článku na webu Mzdovapraxe.cz je přehledně popsáno, co se touto změnou odehrálo na výplatních páskách zaměstnanců.

Jednoduše řečeno byl touto novelou zaveden institut daňového bonusu, který dával plátcům daně z příjmů možnost nechat si vyplatit rozdíl hodnot daňového zvýhodnění na vyživované dítě a daňové povinnosti. To znamená, že pokud by daňové zvýhodnění činilo 2000 Kč a daňová povinnost 1000 Kč, měl poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu ve výši 1000 Kč, tedy rozdílu.

Že Bohuslav Sobotka skutečně stál za touto novelou, je možno zjistit ze sněmovního tisku, dle kterého byl jejím předkladatelem jako ministr financí. Předmětnou pasáž pak obsahoval již původní návrh (.pdf, str. 47), výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

ODS je zastoupena celkem v deseti krajských radách. V kraji Středočeském, Karlovarském, Libereckém, Olomouckém, Zlínském,Moravskoslezském a Kraji Vysočinatvoří koalici s ANO. V kraji Plzeňském, Královéhradeckém a Pardubickém zasedá ODS s jinými koaličními partnery, zatímco hnutí ANO je v opozici.

V Jihočeském, Ústeckém a Jihomoravském kraji ODS v krajské radě zastoupená není.

Středočeský krajANO, STAN, ODSJihočeský krajČSSD, KDU-ČSL, Jihočeši 2012, Pro Jižní ČechyPlzeňský krajČSSD, ODS, Starostové a Patrioti, Koalice pro Plzeňský krajKarlovarský krajANO, ODS, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, SPD-SPO, PirátiÚstecký kraj KSČM, ČSSD a SPD-SPOLiberecký kraj STAN, ANO, ČSSD, ODSKrálovéhradecký krajČSSD, ODS, Koalice pro Královéhradecký kraj, Starostové a Východočeši, TOP 09Pardubický krajČSSD, Koalice pro Pardubický kraj, ODS, STANKraj VysočinaČSSD, ANO, ODS, STANJihomoravský kraj ANO, ČSSD, TOP 09 s Žít Brno, STANOlomoucký krajANO, ČSSD, ODSZlínský krajKDU-ČSL, ANO, STAN, ODSMoravskoslezský krajANO, KDU-ČSL, ODS V sedmi krajských radách je ODS společně s hnutím ANO. Ve třech radách je ODS zastoupena, zatímco ANO je v opozici. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ve stanovách ODS (článek 3, odstavec 7, písmeno h) je definováno, že členství ve straně zaniká mimo jiné „... kandidaturou v parlamentních, krajských či komunálních volbách za jiný volební subjekt bez souhlasu orgánu strany, v jehož pravomoci je kandidaturu schválit“

Člen ODS tedy na prezidenta za jiný politický subjekt dle tohoto odstavce stanov kandidovat může.

Kandidáta ODS na prezidenta schvaluje výkonná rada. V jiné oblasti se o volbě prezidenta ve stanovách strany nehovoří. Kandidatura členů ODS není stanovami nijak limitována.

Před historicky první přímou prezidentskou volbou v roce 2013 vybrala strana svého kandidáta v prezidentských primárkách. V těch se společně utkali pozdější vítěz Přemysl Sobotka a Evžen Tošenovský.

Náčelník generálního štábu Bečvář se již začátkem roku nechal slyšet, že v lednu 2016 překročila naplněnost armády 80 %. V dubnu podle něj byla na 81 % a vyjádřil přesvědčení, že do konce roku by mohla dosáhnout 84 až 85 %. V červencovém rozhovoru pro Lidové noviny pak komentoval, že naplněnost je „na 80 procentech“. Přestože nejsou dostupná aktuální čísla o naplněnosti armády, vzrůstající trend od nástupu Stropnického do funkce odpovídá a čísla se tak momentálně opravdu pohybují kolem 83 %.

Jak informuje ČTK, „podle koncepce (.pdf, str. 20) výstavby armády by v českém vojsku mělo sloužit 24.162 vojáků z povolání, 3720 občanských zaměstnanců a do 5000 vojáků aktivní zálohy. Další vojáci a civilisté jsou pak zařazeni přímo pod ministerstvo obrany, to by mělo celkem mít k dispozici asi 42.800 lidí.“ Cílem roku 2025 je dosáhnout celkové naplněnosti 90 %.

Václav Moravec má na mysli novelu trestního zákoníku předloženou dne 11. listopadu 2016. Návrh byl aktuálně zaslán vládě k vyjádření. Novela prosazuje toto: „... kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.“

Kalousek se vyjádřil na svém twitterovém profilu, kde reagoval na Jiřího Pospíšila. Pospíšil uvedl, že „nápad části poslanců zavést znovu trestný čin hanobení hlavy státu zavání návratem ke komunistické ochraně papalášů. Stačí trestnost pomluvy.“

Kalouskův komentář zní takto: „Je ve vlastním zájmu M.Zemana,aby se to nikdy neschválilo.On sám by byl v konfliktu se zákonem minimálně jednou týdně.“

Prvním našim sousedem, kde dopadla přímá prezidentská volba prohrou předvolebního favorita, bylo Slovensko v roce 2014. A to konkrétně prohrou předvolebního Roberta Fica v druhém kole.

V prezidentských volbách, které probíhaly v březnu 2014, byl jasným favoritem na výhru v prvním kole předseda strany SMER a premiér Robert Fico s náskokem skoro devíti procent na druhého kandidáta Andreje Kisku (nezávislý kandidát).

Slovensko - preference (únor 2014)

Zdroj: EUROPP

První kolo sice vyhrál Robert Fico, ale následně výrazně podlehl Kiskovi v kole druhém počtem 59,38 % ku 40,61 %.

Podobně i v Polsku, kde v květnu 2015 v prvním a druhém kole prohrál úřadující prezident a do té doby suverén předvolebních výzkumů Bronislaw Komorowsky (kandidát Občanské platformy) se současným prezidentem Andrzejem Dudou (kandidát Právo a Spravedlnost). Šlo v té době o jednoho z polských europoslanců a ne o tak známou politickou figuru. V druhém kole však získal vítěz Duda 51,55% hlasů proti 48,15%.

Polsko - preference

Zdroj: EUROPP

I poslední volby v Rakousku je možné považovat jako vítězství outsiderů, když přes původně vyrovnané předvolební průzkumy, vyhrál v prvním kole 24. dubna 2016 kandidát Svobodných Norbert Hopfer (FPÖ) a z druhého místa postoupil kandidát strany Zelených Alexander Van der Bellen. První kolo bylo považováno za překvapivé vzhledem k debaklu kandidátu obou vládních stran, lidovců (ÖVP) a sociální demokracie (SPÖ).

Rakousko - preference

Zdroj: EUROPP

Ani druhé kolo nebylo zcela jasné, když sice vyhrál Van der Bellen těsným vítězstvím 50,3 % hlasů, ale tento výsledek byl napaden stranou FPO a kandidátem Hopferem u rakouského Ústavního soudu. Ten dal napadené straně za pravdu a výsledky druhého kola zrušil. Druhé kolo se tedy opakovalo 4. prosince 2016. Vítězem se stal již více přesvědčivě staronový vítěz kola předchozího Van der Bellen se ziskem 53,8 %.

Pokud tedy budeme brát poslední prezidentské volby u našich sousedů, je možné tvrdit, že v případě systémů s přímou volbou prezidenta minimálně v Polsku a na Slovensku prohráli předvolební lídři na prezidentskou pozici. S trochou nadsázky je možné to samé tvrdit i v případě Rakouska, kde sice postoupili do prvního kola předvolební lídři, ale nakonec i zde vyhrál ten (Alexander Van der Bellen), který v předvolebních průzkumech byl až druhý. Vítězové nebyli vyloženě neznámí, ovšem přeci jen lze těžko srovnávat populárního premiéra Fica s podnikatelem Kiskou nebo europoslance Dudu s prezidentem Komorowskim. V tomto ohledu popisuje Fiala i tento faktor korektně.

Václav Klaus mladší skutečně uvedl, že je „pro povinnou matiku ‚ as soon as possible ' “ a odkládání podle něj nebude mít žádný smysl. Výrok Valachové (ČSSD) tak hodnotíme jako pravdivý.

„Povinná matika bude přínosem, protože studenti se budou víc učit. A i průměrné školy se budou více snažit. Čekat do roku 2068 až se bude matika učit ‚ moderně ' – není žádné řešení,“ uvedl Klaus ml. na své stránce.

Myšlenku na povinnou maturitu z matematiky veřejně prezentoval již před lety. V roce 2012 proklamoval nutnost přepracování státních maturit a zavedení třech státních zkoušek, tedy povinné maturity z češtiny, angličtiny a matematiky.

V témže roce Petr Fiala (ODS) jako tehdejší ministr školství sestavil expertní komisi (dnešní CERMAT), která se otázkou státních maturit zaobírala. Jedním z jejích členů byl i Václav Klaus ml., jenž později působil jako poradce Fialy. O dva roky později své postoje ještě zopakoval v reakci na špatné výsledky maturantů z matematiky.

I dnes Klaus ml. upozorňuje na „alarmující stav školství“ a z jeho výstupů je patrný spíše negativní vztah k postupům Valachové.

Evropská unie se v posledních dvou třech letech začala zaměřovat na fenomén, kdy velké nadnárodní společnosti využívají mezer v daňových zákonech či uzavírají výhodné dohody s vládami států za účelem snížení daní.

Nejznámějším případem z poslední doby se stal spor mezi Evropskou komisí na straně jedné a irskou vládou a americkou společností Apple na straně druhé. Vůdčí osobností boje za rovnější podmínky se stala dánská eurokomisařka odpovědná za politiku hospodářské soutěže Margrethe Vestager.

V srpnu 2016 dospěla Komise k závěru, že Irsko přiznalo společnosti Apple nepřípustné daňové úlevy ve výši až 13 miliard eur. Podle pravidel EU pro státní podporu to je protiprávní, protože Apple díky tomu platil podstatně nižší daně než jiné podniky. Vestager tehdy celý případ komentovala slovy: „Členské státy nemohou poskytovat vybraným společnostem daňové výhody – to je podle pravidel EU pro státní podporu protiprávní. Šetření Komise došlo k závěru, že Irsko přiznalo společnosti Apple nezákonné daňové úlevy, čímž jí umožnilo po mnoho let platit podstatně nižší daně než ostatní podniky. Díky tomuto selektivnímu zacházení platil Apple ze svých evropských zisků daň z příjmu právnických osob, jejíž efektivní sazba v roce 2003 činila jedno procento a v roce 2014 jen 0,005 procenta.“ V roce 2015 Komise konstatovala, že automobilka Fiat v Lucembursku a společnost Starbucks v Nizozemsku využívaly daňových výhod, které se neslučovaly s právem EU. Komise nařídila oběma firmám, aby vrátily uspořené finanční prostředky získané výhodnějším zdaněním, každá společnost musela vrátit částku v rozmezí 20-30 milionů eur. Nicméně pokutovány ze strany Evropské unie společnosti nijak nebyly. Podobně se pod drobnohled dostali další američtí giganti. V prosinci 2015 otevřela Evropská komise vyšetřování daňových úlev poskytovaných ze strany Lucemburska řetězci McDonald's. Už o rok dříve začala Komise z podobného důvodu vyšetřovat firmu Amazon.

V říjnu minulého roku představila Evropská komise návrh na zdanění velkých firem, reformní balíček Common Consolidated Corporate Tax Base (CCCTB), který by měl zajistit rovnější a spravedlivější zdanění velkých korporací operujících na evropském jednotném trhu. Celý systém by měl v ideálním případě začít fungovat od roku 2021, jelikož v Radě ministrů je pro potřeby schválení tohoto balíčku jednomyslnost všech členských zemí, dá se očekávat, že výsledný návrh bude návrhem velmi kompromisním.

Postoj České republiky, konkrétně ministra financí, padl přímo v této debatě. Babiš označil systém jako výhodný pro velké státy a ne pro Českou republiku. Eurokomisař pro finanční služby Jonathan Hill v dubnu uvedl, že odhadovaná částka, o kterou unijní země ročně v podobě ušlých daňových příjmů přicházejí je 50 až 70 miliard eur.

Státní dluhopisy lze rozdělit podle těchto kritérií: dle typu instrumentu, dle typu držitele a dle doby splatnosti. Jen za rok 2017 byly vydány např. tyto krátkodobé dluhopisy se zápornou výnosovou mírou. Je samozřejmostí, že do různých typů dluhopisů vkládají své finanční prostředky různí investoři.

Z dat za prosinec 2016 vyplývá, že 97,30 % tvořily dluhopisy střednědobé a dlouhodobé. Dlouhodobé investice poskytují vyšší výnos, ale i vyšší míru rizika. Kdo jaké druhy dluhopisů drží ale ministerstvo financí nevykazuje.