Přehled ověřených výroků

Krajský úřad zveřejnil audit až po jeden a půl od jeho zadání roce a to až v jeho druhém provedení.

V roce 2004 byla podepsána smlouva na pronájem brněnského letiště po dobu padesáti let mezi soukromou společností Letiště Brno a Jihomoravským krajem, kde tehdy vládla koalice složená z Čtyřkoalice (strany KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a Občanská demokratická aliance) a ODS. Smlouva se postupně ukázala pro kraj velmi nevýhodná, soukromá firma totiž podle serveru iDnes na krajských pozemcích provozuje solární elektrárnu se ziskem 320 milionů korun ročně. Kraj na mimořádném zasedání Rady oznámil v listopadu 2014, že uzavřenou smlouvu prověří auditem. Jak informuje Mladá fronta, první audit (odevzdaný 30. dubna 2015) krajský úřad nezveřejnil, hejtman Hašek totiž nechal den po zprávě iDnes o nevýhodnosti smluv 22. dubna 2016 vypracovat druhý. Ten byl nakonec zveřejněn (.pdf) 28. června tohoto roku.

Michal Hašek dále poznamenává, že Brno zveřejnilo audit Velké ceny motocyklů se začerněnými údaji. Položky auditu však zneviditelnila firma Automotodrom Brno údajně kvůli zachování obchodního tajemství, brněnští představitelé tedy s utajením informací nic nezmohli. Později se společnost sama rozhodla, že umožní náhled do plné verze dokumentu alespoň zastupitelům města. Nicméně dodnes nenajdeme na městských stránkách plné znění auditu, veřejnost se k němu dostane jen přes facebookový profil náměstka primátora Hollana z hnutí Žít Brno, je zde rozdělen na první (.pdf) a druhou část (.pdf).

Kraj sice audit zveřejnil, stalo se tak ovšem více jak rok a půl od jeho zadání. Na webových stránkách kraje lze i tak naleznout jen druhou verzi auditu, k první verzi se hejtman pro iDnes odmítl vyjádřit. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Lídr ANO barvitě popsal proces zveřejnění auditu na nájemní smlouvy k brněnskému letišti. Opíral se přitom o pravdivé informace.

Rada Jihomoravského kraje opravdu v roce 2009 schválila (.doc, usnesení 864/09/R 16 c) záměr realizace auditu nájemního vztahu mezi krajem a společností Letiště Brno, ten ovšem proveden nikdy nebyl.

Na dalším auditu se rada usnesla (.doc, usnesení 5235/14/R77 1) 4. listopadu 2014. Jak informuje Mladá fronta, první audit krajský úřad nezveřejnil. Hejtman Hašek totiž nechal den po zprávě iDNES.cz o nevýhodnosti smluv 22. dubna 2016 vypracovat druhý. Ten byl nakonec zveřejněn (.pdf) 28. června tohoto roku. Zveřejnění auditu tedy kraji skutečně trvalo více než 18 měsíců.

V dubnu zveřejnil server iDNES.cz článek, v němž si podle svých slov lidovecký náměstek Juránek sypal popel na hlavu. Mladé frontě Dnes totiž uvedl nesprávnou informaci, že se zadaným auditem rada ještě nezabývala. Zprávu dementovali radní kraje, kteří měli audit opravdu na programu schůze (.docx) 19. listopadu 2015. Slova bývalého hejtmana Juránka považujeme za zmiňovanou omluvu, současný hejtman Hašek se totiž za dění kolem auditu nikdy neomluvil.

Výrok jsme tedy proto označili za pravdivý.

Jan Vitula poznámkou myslel fakt, že kromě koaliční smlouvy mezi ČSSD a KDU-ČSL existuje ještě další dohoda mezi sociální demokracií a KSČM, jejíž programová část je opravdu zcela totožná s koaliční smlouvou.

Smlouvu (.pdf) mezi koaličními stranami tvoří programová a technická část, která stanovuje například složení krajských výborů, dozorčích rad nebo úsekové členění krajského úřadu. Tato část ve smlouvě (.pdf) levicových stran pochopitelně chybí, programová část dokumentu se však nijak neliší od koaliční smlouvy.

Výrok kandidáta TOP 09, Žít Brno a nezávislých starostů tedy hodnotíme jako pravdivý.

Je pravdou, že Listy jižní Moravy obsahovaly relativně větší počet článků zaměřených na hejtmana Haška. Listy byly navíc pro kraj poměrně nákladnou záležitostí. Nepodařilo se nám však dohledat žádný důkaz toho, že KDU-ČSL po minulých krajských volbách prosazovala zrušení Listů jižní Moravy, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Po krajských volbách v roce 2012 utvořila vítězná ČSSD koalici s KDU-ČSL. V sjednané smlouvě (.pdf) těchto dvou stran však není žádná zmínka o postupech při propagaci kraje či konkrétně o krajském měsíčníku Listy jižní Moravy.

Smlouva byla podepsána 15. listopadu 2012. Od této doby nebyl na stránkách KDU-ČSL zveřejněn žádný článek odkazující k Listům jižní Moravy. Ani na třetím zasedání zastupitelstva se však zmíněné periodikum neprojednalo. KDU-ČSL na svém regionálním webu nemá vystaven volební program pro aktuálně končící období, proto ani na jeho základě nemůžeme Celého tvrzení ověřit.

Veřejně svůj postoj proklamovala pouze ODS vedená Crhou, a to již v dubnu roku 2012.

Spletitosti spojené se zakázkou na výrobu a distribuci Listů jižní Moravy nakonec přesáhly ročně částku 9 milionů korun (2008-2012).

Roman Celý má ovšem pravdu, že toto médium vydávalo a stále vydává znatelně více obsahu spojeného s Michalem Haškem než s jinými stranami či lídry. Při omezení se na časový úsek leden 2010-prosinec 2012 se výskyt vybraných klíčových slov na www.listyjm.cz pohyboval následovně:

• "Hašek" - 21×
• "ČSSD" - 16×
• "ODS" - 6×
• "KDU-ČSL" - 9×
• "Juránek" - 4×
• "TOP 09" - 4×

Smlouva o provedení díla a distribuci „Noviny Jihomoravského kraje“ měla byla podepsána 29. srpna 2008, tedy za působení Stanislava Juránka (tehdy KDU-ČSL) jakožto hejtmana kraje (bod č. 21). V databází ministerstva kultury je však toto periodikum evidováno již od 20. srpna.

Mluvčí JMK Eliška Windová uvedla pro Echo24, že tato smlouva byla sjednána na dobu určitou, tedy 48 měsíců, a po jejím uplynutí nebyla obnovena.

Listy jižní Moravy v současnosti fungují jako online médium, a to od srpna 2010. Nevychází pouze tištěně, jinak se nic nezměnilo.

Vzhledem k nedostupnosti proklamované smlouvy veřejnosti nejsme schopni s jistotou tvrdit, že výše zmíněné informace získané z veřejných zdrojů jsou zcela pravdivé. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ve schváleném závěrečném účtu Jihomoravského kraje za rok 2015 skutečně můžeme najít v Odboru kanceláře hejtmana vyčerpaných 206 milionů v položce Individuální dary a dotace (materiál Tabulky č. 1 - č. 25 .xls, list 8, řádek 314).

Ve schváleném rozpočtu pro rok 2016 je zatím v této kapitole nula, ale ta byla i v původním rozpočtu pro rok 2015. Prostředky v této kapitole se během roku navyšovaly.

U dalších krajů se nám tuto položku nepodařilo v jednotlivých závěrečných účtech najít jako samostatně sledovanou.

Např. ve Středočeském kraji funguje Fond hejtmana a zmírnění následků živelních katastrof (v letech 2015 a 2016 ve výši 15, resp. 20 milionů). V Libereckém kraji lze najít dotace z kapitoly kanceláře hejtmana na řadu drobných výdajů včetně investic (celkově jde o částku v řádech milionů, resp. nízkých desítek milionů korun). V Olomouckém kraji mají rozpočtováno přibližně 18 milionů (v různých kapitolách).

V řadě krajů pak nelze toto vůbec dohledat. Nicméně platí, že v jiných krajích se dají nalézt případy, kdy hejtman má pro individuální žádost výrazně nižší rozpočet, a to i ve výši cca 15 milionů.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, závěrečný účet Jihomoravského kraje za rok 2015 uvádí u položky Individuální dary a dotace jinou částku. V položce Individuální dary a dotace odboru kanceláře hejtmana najdeme částku 206 milionů (materiál Tabulky č. 1 - č. 25 .xls, list 8, řádek 314). Připočteme-li k této částce i Individuální dary a dotace jiných odborů, dostaneme se na částku 236 milionů.

Prostředky v kategorii Individuálních dotací a darů Odboru kanceláře hejtmana jsou schváleny orgány kraje a uvolňovány průběžně na základě uzavřených smluv. Usnesení zastupitelstva obsahující rozhodnutí o individuálních dotacích jsou v souladu se zákonem zveřejňována na webu JMK, stejně jako unesení rady. O souhrnné informace je také možné požádat na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jsou zveřejňovány JMK i smlouvy o poskytnutí dotace nad 50 000 Kč v letech 2015 (zavedení zákonné povinnosti) a 2016 . Zde jsou vždy v sekci Ostatní dotace zveřejněny předmětné smlouvy na individuální dotace v obou zmíněných letech.

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, k informacím se dá dostat i přímo na webu Jihomoravského kraje. Dodejme, že to ovšem není uživatelsky příliš přívětivý postup, neboť občan by musel procházet řadu záznamů.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože sice v Jihomoravském kraji neexistuje přímo fond hejtmana kraje a individuální dary podléhají schválení rady (popř. zastupitelstva), ale administrátorem těchto dotací je přímo kancelář hejtmana (může i delegovat), tudíž má přímý vliv na projednávané dotace.

Michal Hašek reaguje na výrok Michala Malečka, který uvedl:

„Individuální dotace a dary, které jsou pod hejtmanem a je to podle výsledků hospodaření za rok 2015 206 milionů ročně. Jiné kraje, jiní hejtmani mívají 10,15 milionů.“

Web Jihomoravského kraje (JMK) ani dotační portál JMK nenabízí kompletní archiv vyhlášených programů pro poskytování dotací a popř. jiných dotací (se specifikovaným účelem - viz 10a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočt ů). Proto musíme vycházet pouze z aktuálních (v roce 2016) vyhlášených „dotačních programů“ uveřejněných právě na zmíněném dotačním portálu.

Zde mimo jiné najdete v sekci „Ostatní dotace“ i Individuální dotace JMK 2016. Ty jsou dle popisu: „...určeny pro konkrétního žadatele z důvodů zvláštního zřetele hodných, a to zejména pro okruh projektů, které nejsou v předmětném období podporovány žádným z vyhlášených dotačních programů“.

Dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) v souladu s § 36 odst. 1. písm. c) rozhoduje o poskytování dotací a návratných finančních výpomocích nad 200 000 Kč zastupitelstvo kraje. Dle § 59 odst. 2. písm a) sledovaného zákona pak o dotacích do 200 000 Kč rozhoduje rada kraje.

Pro postup při udělování dotací jsou významná " Obecná dotační pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu JMK " (dostupná na webu Jihomoravského kraje). V bodu 3.2. je uvedeno, jak jsou administrovány individuální dotace a je zde popsán jasný vliv hejtmana (jeho kanceláře) na tuto činnost. Jde o to, že kancelář hejtmana žádosti vyřizuje a je tedy na ní, které jsou dále puštěny k posouzení. Toto Hašek zcela pomíjí a dopouští se tak zavádění. Usnesení zastupitelstva obsahující rozhodnutí o individuálních dotacích jsou v souladu se zákonem zveřejňována na webu JMK, stejně jako unesení rady (není zákonná povinnost).

V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočt ů jsou zveřejňovány JMK i s mlouvy o poskytnutí dotace nad 50 000 Kč v letech 2015 (zavedení zákonné povinnosti) a 2016 . Zde jsou vždy v sekci ostatní dotace zveřejněny předmětné smlouvy na individuální dotace v obou zmíněných letech.

Zákon o svobodném přístupu k informacím pak umožňuje požádat o poskytnutí předmětných souhrnných informací o poskytnutých individuálních dotacích JMK.

Jihomoravský kraj nabízí občanům možnost vyjádřit se pomocí projektu „Váš kraj, váš rozpočet“ k návrhu krajského rozpočtu. Formou dotazníku mohou lidé označit své priority v rámci jednotlivých 10 oblastí. V závěru pak mohou připojit vlastní komentář - konkrétní podnět. Jedná se tak spíše o dotazníkové šetření, jímž kraj zjišťuje priority svých občanů v předem daných oblastech.

Tento projekt měl svou premiéru v říjnu 2012, napřesrok se kraji podařilo získat osmkrát více odpovědí. V říjnu 2016 běží tento projekt už popáté.

V roce 2015 se projektu zúčastnilo 962 občanů kraje a konkrétní podněty připojilo 512 občanů. JMK informuje (.doc) o realizovaných podnětech a výsledcích. Mezi realizované akce patřila např. oprava MŠ, ZŠ, PŠ Ibsenka v Brně. Tuto akci podpořilo 80 hlasů. Dále občané přidělili prioritu rekonstrukci přírodovědné stanice Kamenačky a zahájení rekonstrukce silnic v obci Březina, která je současně dotována granty z EU.

Výrok celkově hodnotíme jako zavádějící. Kraj totiž předem vybere několik oblastí a priorit a občan má možnost volit pouze z těchto možností. Většinou se navíc jedná o projekty, které jsou dlouhodobější a peníze z rozpočtu by na ně připadly stejně (např. silnice v Březině je dotována současně i z EU, tudíž se na ní musí pracovat).

Veřejnost má sice možnost určit své priority v rámci oblastí, faktickou sílu změnit skladbu rozpočtu nebo např. výši prostředků plynoucí na určitý projekt však tento nástroj nenabízí.