Přehled ověřených výroků

Doplňujeme, že předseda Bartoš v této části hovoří o mnohdy likvidační šikaně lidí, jakožto fyzických osob. (Ty nároky na člověka jsou enormní, když si vezmete třeba sčítání obyvatelstva. Neodevzdání dat o své osobě bylo pod pohrůžkou pokuty 20 tisíc korun. To je likvidační pro běžného člověka s platem třeba 14 tisíc.) Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 proběhlo k půlnoci z 25. na 26. března toho roku. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 Parlament České republiky vydal zákon č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu.

Co se týče dat povinně zveřejněných, jedná se například o rodinný stav, obor vzdělání nebo frekvenci dojížďky do místa pracoviště nebo školy. Dobrovolně zveřejnitelné údaje se pak týkaly národnosti a náboženské víry. Podle zákona o sčítání lidu jsou lidé v ČR podléhající sčítání povinni poskytnout tyto údaje a odevzdat sčítací formuláře komisaři, popřípadě je odeslat Českému statistickému úřadu do 20 kalendářních dnů po rozhodném okamžiku.

Za přestupek fyzické osoby týkající se například nevyplnění nebo neodevzdání sčítacího formuláře lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč. Nicméně za přestupek sčítacího komisaře, tedy například zcizení či poškození formulářů za jeho dozoru, je možné vyměřit pokutu až 100 000 Kč. Právnickou osobu lze za správní delikt potrestat pokutou až 10 000 Kč, v případě porušení povinnosti ve větším rozsahu až 20 000 Kč. Povinnosti právnické osoby plynou především z možného vlastnictví či správcovství domu, například neposkytnutí informací o domě.

Předseda Bartoš mluví právě o fyzických osobách v kontextu šikany občanů ze strany státu a mýlí se, když tvrdí, že neodevzdání informací o fyzické osobě může zapříčinit pokutu až 20 000 Kč. Ve skutečnosti se jedná o saknci maximálně poloviční. Dodejme pouze, že neposuzujeme přimeřenost či oprávněnost této výše, sledujeme pouze, zda Bartošem vyřčený údaj odpovídá možné reálné sankci z doby při sčítání lidu v roce 2011.

Znalosti žáků se testují prostřednictvím mezinárodního průzkumu PISA (Programme for International Student Assassment), který je prováděn mezi státy OECD. Poslední dostupné výsledky tohoto šetření jsou z roku 2015. Průzkum je prováděn od roku 2000 každé tři roky.

Hlavní zjišťovanou oblastí PISA 2015 byla přírodovědná funkční gramotnost (.pdf, str. 5). Mezi již tradiční oblasti pak patří matematická a čtenářská gramotnost.

V testu přírodovědné a matematické gramotnosti byl výsledek (.pdf, str. 8–9) žáků ČR srovnatelný s průměrem zemí OECD. V testu čtenářské gramotnosti byli žáci mírně pod průměrem zemí OECD. Ve všech oblastech se ale výsledek českých žáků oproti minulému testování z roku 2012 zhoršil. Nicméně nejhorší byl výsledek v roce 2009.

Výrok na základě dat a výsledků šetření PISA hodnotíme jako pravdivý. Je ale nutno zmínit, že toto šetření je často středem kritiky kvůli relevanci jeho výsledků a možné nereprezentativnosti. Výsledky například mohou být zkresleny chováním žáků. Každopádně se ale jedná o jediný tak velký projekt, který umožňuje sledovat vývoj výsledků nejen mezi zeměmi, ale také v čase.

Miloš Zeman používal ve veřejném projevu vulgární výrazy vícekrát. Sám uvádí příklad z rozhovoru pro pořad Českého rozhlasu Hovory z Lán z 2. 11. 2014, ale i zde hovořil vulgárně na několika místech:

V čase 35:10 prezident Zeman říká: „Víte, co je to pussy? Ku*da. V textech této skupiny je ku*da sem, ku*da tam.“ Dále v čase 35:58 vyřkl následující: „Nebudu se zastávat, teď jsem chtěl říct ku**v, ale nejsem Schwarzenberg, který používá tyto výrazy.“

Další vulgární výraz použil v čase 47:15: „Vláda podle mě udělala ve svém konání jednu zásadní chybu – podlehla panu Kalouskovi a zkur**la služební zákon.“ Poslední vulgaritou Hovorů z Lán je citace z času 48:25, kdy Miloš Zeman říká :„Jsem inspirován panem Schwarzenbergem, který v každé druhé větě říká hov*o.“ Na webu Českého rozhlasu jsou vulgarismy Miloše Zemana ze záznamu „vypípána“, nicméně je možné přehrát si je například na kanálu YouTube. Miloš Zeman se vulgárně vyjadřoval také v minulosti, a to v době, kdy byl předsedou vlády. V roce 2002 se vyjadřoval o svém vztahu s novináři takto: „Novináře dělím do dvou skupin. Tou první skupinou jsou normalizační komunistická práčata. Tento typ pokládám za novinářské prostitutky a hluboce jimi pohrdám. A pak je druhý typ novinářů. A to nejsou jen hlupáci, to jsou sebevědomí hlupáci, kteří píší o všem a nerozumějí ničemu. A tito hlupáci spolu s novinářskými kurv**kami vytvářejí mediální prostředí v této zemi.“

Vulgárně Zeman mluvil v roce 2002 také na adresu tehdejšího senátora Michaela Žantovského: „Mimochodem říká se mu Skútr a já jsem se pořád ptal, co to znamená. Není to karosovaný motocykl, je to zkratka, kterou ostře odsuzuji a kterou ho oblažují jeho kolegové ze Senátu a která zní Zku**ený trpaslík. Ale já v žádném případě nechci kritizovat pana Žantovského za jeho fyzický vzrůst, i když v jeho případě zhruba odpovídá jeho intelektuální potenci.“

Česká ekonomika v současné době roste v odhadovaném tempu 3,6 % HDP. Podle odhadu ČSÚ byl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí o 2,5 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a meziročně se zvýšil o 4,7 %. K příznivému vývoji české ekonomiky přispěla jak domácí, tak zahraniční poptávka.

Export zboží vykázal dokonce v první polovině roku 2017 historicky nejvyšší hodnotu.

Na zlepšující se bilanci ekonomiky se krom exportu také výrazně podílela domácí spotřeba, ta byla vyšší mezičtvrtletně o 1,8 % a meziročně o 4,4 %.

S růstem ekonomiky ve druhém čtvrtletí souvisel také další úbytek volných pracovních míst. Celková zaměstnanost byla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,4 % vyšší, meziročně vzrostla o 1,3 %.

V grafu je patrný postupný stabilní růst hodnoty spotřeby domácností, který započal na konci roku 2015. Dle některých ekonomů jsou hodnoty za rok 2016 rekordní.

Zdroj: Statistika a my

Otázka strachu domácností utrácet je podle nás neověřitelná a subjektivní. Přesto ale rostoucí příjmy jednotlivců a domácností vycházející z ekonomického růstu hospodářství vedly ke zlepšení stavu financí v domácnostech a vyšší spotřebě. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť předchozí vláda ve skutečnosti všechny zmíněné věci neslibovala, neslíbila např. majetková přiznání. Předchozí vlády sice zákony, které má Faltýnek na mysli, neuvedly v platnost, bylo by ovšem chybou konstatovat, že v dané oblasti nijak nepřispěly např. formou jiných návrhů a zákonů. U veřejných zakázek totiž prosadila bývalá pravicová vláda novely, které rušily tzv. losovačky nebo snížily limit pro zadávání zakázek.

Faltýnek dále v pořadu upřesňuje, jaké zákony míní. Jde o služební zákon, registr smluv, financování politických stran, prokázání původu majetku, zadávání veřejných zakázek, rozšíření pravomocí NKÚ (kde korektně uvádí, že tento bod stále neprošel) nebo regulace hazardu. Nakolik jde u všech těchto bodů o protikorupční záležitosti, nehodnotíme.

Podívejme se tedy nejprve, zda zmíněné věci skutečně platí, a také na to, zda tyto kroky slibovala rovněž Nečasova vláda (v rámci svého programového prohlášení), tedy jedna z předchozích sestav, vůči které se Faltýnek vymezuje.

Služební zákon

V roce 2002 byl přijat služební zákon č. 218/ 2002 jako jedna z podmínek vstupu ČR do EU, jeho účinnost však byla celkem pětkrát odložena.

Roku 2013 předložila skupina poslanců z ČSSD nový návrh služebního zákona. Tento návrh byl ve třetím čtení schválen poslanci ČSSD, ANO, KDU-ČSL, ODS a TOP 09. Proti hlasovali poslanci Úsvitu a zdrželi se poslanci z KSČM. Poslanecká sněmovna následně přehlasovala prezidentovo veto tohoto návrhu a hlasování bylo stranicky rozloženo stejně jako v předchozím případě.

Registr smluv

Návrh zákona, který by vedl ke vzniku tzv. registru smluv, byl navržen skupinou poslanců v roce 2012. Mezi navrhujícími poslanci byli zástupci vládních stran, tedy ODS, TOP 09 a VV. Projednávání příslušného sněmovního tisku (č. 740/0) (.pdf) bylo ukončeno s koncem volebního období v roce 2013. Hlavním iniciátorem této předlohy byl poslanec Jan Farský z klubu TOP 09 a Starostové.

Ten byl rovněž zástupcem předkladatele i v tomto období, kdy byl návrh (.pdf) zákona opět předložen. Šlo o poslanecký návrh, který byl podpořen napříč spektrem, a nešlo tak pouze o zásluhu ANO či vládní koalice. Schválen byl na podzim 2015, proti jeho přijetí hlasoval poslanecký klub KSČM a jeden zástupce ODS. V minulém období tedy vláda přímo neslibovala, že daný bod prosadí, v rámci období na tom ale začal pracovat právě Farský a další poslanci.

Dodejme, že v únoru 2017 došlo k poměrně výraznému okleštění registru smluv. Věci jsme se věnovali v rámci rubriky výrok dne.

Financování politických stran

Návrh zákona upravující financování politických stran ve prospěch větší transparentnosti předložilo ministerstvo vnitra (MV) v roce 2012, tedy za vlády Petra Nečase (ODS, TOP 09, VV). Vláda tento návrh svým usnesením (.pdf) schválila, ale projednávání v Poslanecké sněmovně předčasně ukončil (.pdf) pád Nečasovy vlády.

Sobotkova vláda předložila Poslanecké sněmovně nový návrh (.pdf) zákona v létě 2015. Zákon č. 302/ 2016 Sb. byl přijat v červnu 2016.

Prokazování původu majetku

Vládní novelu o změně zákona v souvislosti s prokazováním původu majetku předložila Sobotkova vláda v červnu 2015. Tento návrh byl Poslaneckou sněmovnou schválen v červenci 2016, proti jeho přijetí hlasovala část opozice, a to 17 poslanců TOP 09 a 16 poslanců ODS.

Zákon o prokazování původu majetku byl částí opozice podpořen a částí (ODS a TOP 09) odmítnut. Dodejme, že proti majetkovým přiznáním či prokazování příjmů jsou pravicové strany dlouhodobě, což vyplývá z jejich politického a ideového zaměření. Tento bod Nečasova vláda ve svém programu vůbec neměla, což je z pozice pravicové orientace logické.

Zadávání veřejných zakázek

Návrh zákona předložila vláda Bohuslava Sobotky v říjnu 2015 a byl Poslaneckou sněmovnou přijat v dubnu 2016 - hlasy vládních i většiny opozičních stran. Proti hlasovali poslanci ODS a jeden zástupce Úsvitu.

U některých pozměňovacích návrhů bylo diskutováno, zda právě tyto nejsou problematické (např. zvyšování podílu víceprací).

Není také pravdou, že by v rámci zadávání veřejných zakázek nedělala stávající opozice nic. V minulém volebním období prosadila novelu zákona (resp. několik novel), která kromě dalšího zrušila tzv. losovačky, dále se snížily limity, kdy je nutné vypsat veřejnou zakázku atd. Nelze tedy říci, že by v tomto současná opozice nic nedělala.

Dodejme ještě tolik, že u NKÚ Faltýnek popisuje situaci korektně, když říká, že novela narazila v Senátu (kde má ovšem vláda také většinu). Vláda také prosadila novelu zákona o hazardu. Zde je ovšem otázkou, nakolik jde o protikorupční opatření.

Celkově je výrok ovšem nepravdivý, protože u některých bodů např. Nečasova vláda vůbec neslibovala, že je zavede (majetková přiznání). U dalších oblastí, jako jsou veřejné zakázky, právě předminulý kabinet prosadil jistá opatření, která zlepšovala tehdejší stav. To předseda posl. klubu hnutí ANO opomíjí. Další opatření (registr smluv) v programech nikdo z předchozích vlád neměl a tato věc se reálně vyskytla v českém veřejném prostoru až v roce 2012. Současná koalice ji také spíše zdědila, prosazena navíc nebyla jako vládní návrh.

Institut pro ekonomiku a mír zveřejnil v červnu 2016 výsledky tzv. Světového indexu míru (Global Peace Index). Česká republika se skutečně umístila na 6. příčce ze 163 zemí. Výrok však hodnotíme jako neověřitelný: tento index neměří přímo míru bezpečí v zemi (i když některé sledované faktory tímto směrem ukazují). Vliv na bezpečnost v zemi má pak vedle vlády velké množství dalších faktorů.

V roce 2015 obsadila Česká republika 12. místo, 2014 si držela tuto pozici, na kterou postoupila ze 13. místa z roku 2013.

Tato analýza mapuje především faktory společnosti a bezpečnosti, výskyt zahraničních a domácích konfliktů a míru militarizace. Hodnocení je stanoveno na základě 23 kritérií (GPI indicators). Samotný index však jednoznačně neprokazuje míru bezpečnosti, ale spíše mírové prvky. Kategorie, která se orientuje na vnímání bezpečnosti, hodnotí Českou republiku dvěma body z pěti, přičemž pět značí nejhorší stav. Obdobně je na tom většina zemí střední Evropy. Od roku 2012 je tento stav neměnný.

Mezi další zkoumané faktory patří například politická nestabilita, kriminalita, vnitřní a vnější bezpečnost, dodržování lidských práv atd.

V rámci výroku pracujeme s tím, že Šlechtová míní konkrétně toto volební období. V jiném svém výroku totiž popsala i návrhy na rušení ministerstev z historického pohledu. Její zmínka o prvenství se tak vztahuje v tomto případě na období, ve kterém je sama členkou vlády. Samotná otázka prvenství je sporná a čas od času se někdo pro změnu kompetenčního zákona vysloví, nicméně faktem je, že Karla Šlechtová poskytla v březnu 2015 rozhovor Leaders Magazinu (v českém jazyce dostupný rovněž na webu ministerstva pro místní rozvoj), kde řekla: „Mimochodem mám ambici otevřít kompetenční zákon. V mnoha věcech dubluje činnosti resortů. Když jsem psala dohodu o partnerství, potýkala jsem se s velkým resortismem. Slovo synergie je u nás trochu zakázané. Pokud spolu ale ministerstva nespolupracují, je to chyba.“

Další politici se v nedávné době veřejně vyslovovali pro změnu kompetenčního zákona, ale pouze v souvislosti s vytvářením dalších možných ministerstev. Zda Šlechtová vedla s politiky z jiných stran na toto téma rozhovory v soukromí, ověřit nedokážeme.

Před pár dny se v Praze konalo Fórum českého stavebnictví, na kterém se hned několik politiků z hnutí ANO vyslovilo pro změnu kompetenčního zákona v souvislosti s možností vytvoření nového ministerstva hospodářství. Ministr dopravy Dan Ťok na Fóru prohlásil:

„Máme mnoho ministerstev, je nutná změna kompetenčního zákona. Dlouhodobější koncepci brání časté změny ministrů.Stavební řízení je složité. Je potřeba změnit přístup k celému stavebnímu právu.“

V podobném duchu se vyjádřil i ministr životního prostředí Richard Brabec, který konstatoval: „Máme historickou možnost, aby vzniklo ministerstvo hospodářství sloučením ministerstev. Souhlas v rámci koalice by měl být vyjednaný v programovém prohlášení vlády. EIA dnes nebrzdí stavební projekty, měla by trvat 4 a půl měsíce. Operační projekty v oblasti životního prostředí jsou úspěšné.“ Vicepremiérovi vlády Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL) byla v rozhovoru pro ČTK položena otázka týkající se nového ministerstva pro vědu. Ten řekl, že ministerstvo smysl má, ale za předpokladu, že by se otevřel kompetenční zákon.

Během tří měsíců Andrej Babiš skutečně pronesl hned několik různých vyjádření ohledně svých příjmů a částky se liší až o stovky milionů korun.

O příjmech Andreje Babiše se začalo spekulovat v lednu 2017, kdy redaktorka časopisu Echo24 Lenka Zlámalová upozornila na nesrovnalosti v účetnictví ministra financí. Podle ní jeho uváděné příjmy nemohly stačit na nákup dluhopisů jím vlastněné firmy Agrofert emitované v roce 2012 a nakoupené v letech 2013 a 2014. Zlámalová vycházela z Babišova vyjádření pro Deník a Hospodářské noviny.

„Šlo o moje vydělané a zdaněné peníze. Od roku 1993 jsem jako fyzická osoba oficiálně vydělal 1,8 miliardy korun, za tu dobu jsem na dani z příjmů zaplatil 310 milionů korun a 27 milionů korun na pojistném. Můj čistý příjem tedy byl 1,526 miliardy korun a za ně jsem nakoupil dluhopisy v ceně 1,482 miliardy korun,“uvedl Babiš v rozhovoru pro Deník 4. ledna 2017. Toto vyjádření Zlámalová porovnala s majetkovým přiznáním poslance Babiše z roku 2013, které je založené ve Sněmovně, a zjistila, že uváděné příjmy nemohly stačit na nákup zmíněných dluhopisů v roce 2013.

O několik dní později na tiskové konferenci v reakci na toto zpochybnění doplnil ministr financí dalších 668 milionů nedaněných příjmů z prodeje firem či akcií.

V důsledku těchto pochybností nechal Andrej Babiš také zpracovat „audit“svých příjmů. Výsledkem bylo vyjádření renomovaných auditorských společností, které prověřily příjmy ministra financí s upozorněním, že se nejedná o skutečný audit, ale pouze o kontrolu příjmů na základě předložených dokumentů. Příjmy podle tohoto auditu neodpovídají dříve uváděným částkám a liší se i od majetkových přiznání pro Poslaneckou sněmovnu. Nesrovnalosti Babiš označuje za bagatelní chybu účetní.

Celkový počet cizinců žijících na území ČR čítá podle Českého statistické úřadu (.pdf) přes 495 tisíc lidí. Číslo je součtem všech možností, jak v ČR může cizinec přebývat. 271 tisíc cizinců žije v České republice díky povolení k trvalému pobytu, obyvatel EU s povolením k přechodnému pobytu pak okolo 130 tisíc. Třetí nejpočetnější skupinou jsou cizinci, kteří dlouhodobě pobývají na území ČR, těch je téměř 80 tisíc. První z dvou posledních skupin jsou cizinci s dlouhodobým vízem, těch je přes 13 tisíc. Celou skupinu cizinců uzavírají žadatelé o azyl, jichž bylo v minulém roce 2 972. Tomio Okamura tak podcenil celkový počet cizinců, kteří se pohybují na území České republiky.

Co se týče národnostního složení cizinců (.pdf) žijících v České republice, tak největší počet jich pochází z Ukrajiny a to celých 110 tisíc. Druzí jsou Slováci s počtem 107 tisíc, třetí místo pak obsadili Vietnamci, kterých v České republice pobývá okolo 58 tisíc. Občanů ze zemí Evropské unie pak v ČR žije přes 200 tisíc. Za zmínku ještě stojí čtvrté místo, které okupují občané původem z Ruska s počtem 35 tisíc.

Je pravdou, že v době zavedení Účtenkovky byly problémy s mobilní aplikací, která při instalaci požadovala od uživatele nadstandardní oprávnění k funkcím mobilního zařízení. Například aplikace pro systém Android měla mít možnost sledovat, zda a s kým daný uživatel telefonuje.

Zdroj: Technet.idnes.cz

Tuto chybu ministerstvo přiznalo: „Jde o nadbytečný a formální požadavek zděděný z předchozích verzí aplikace. Po updatu zmizí. Ke stažení pravděpodobně během dneška.“ - Ministerstvo financí (@MinFinCZ), 2. října 2017

Dle posledních informací byla již tato chyba opravena. Přesto se ale mobilní aplikace nadále nevyhýbá kritice, například kvůli ne zcela vyřešené ochraně soukromí uživatele. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože v určité době aplikace opravdu požadovala přístup k ID uživatele a hovorům.