Já jsem neřekl, že individuální dary jsou přidělovány přímo hejtmanem. Prochází to Radou JMK, ovšem způsob je nepředvídatelný a nejsou pevná pravidla. Rada to schvaluje na návrh hejtmana.
Individuální dotace (nikoliv dary) jsou dle popisu vyhlášených Individuálních dotací JMK 2016 administrovány Odborem kanceláře hejtmana. Dotace jsou: „...určeny pro konkrétního žadatele z důvodů zvláštního zřetele hodných, a to zejména pro okruh projektů, které nejsou v předmětném období podporovány žádným z vyhlášených dotačních programů“. Pravidla administrace individuálních dotací upravuje interní předpis Krajského úřadu JMK „Obecná dotační pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu JMK“. Ten na straně 7 konstatuje, že: „Žádost o individuální dotaci může žadatel podat nezávisle na vyhlášených dotačních programech. Účel, na který je požadována individuální dotace, musí naplňovat veřejný zájem a korespondovat s prioritami, opatřeními a aktivitami Programu rozvoje Jihomoravského kraje, případně s jinými rozvojovými dokumenty Jihomoravského kraje.“
Dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) v souladu s § 36 odst. 1. písm. c) rozhoduje o poskytování dotací a návratných finančních výpomocích nad 200 000 Kč zastupitelstvo kraje. Dle § 59 odst. 2. písm a) sledovaného zákona pak o dotacích do 200 000 Kč rozhoduje rada kraje.
Obecně lze konstatovat, že neurčitě vymezené účely a dále nespecifikované nároky na žadatele (kromě zákonných požadavků) umožňují radě kraje či zastupitelstvu kraje individuální dotace přidělovat „poměrně volně“.
Samotný výše uvedený předpis dále specifikuje postup Odboru kanceláře hejtmana při administraci sledovaných individuálních žádostí. Opět lze konstatovat, že odbor předkládá materiály (dotační žádosti) radě či zastupitelstvu kraje (dle výše žádané podpory). Za odbor tedy předkládá materiály jeho vedoucí. S ohledem na skutečnost, že odbor je přímo podřízen hejtmanovi a s ohledem na gesční rozdělení řízení úřadu je možné tvrdit, že materiály předkládá voleným orgánům hejtman.
Výrok na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.
Na webových stánkách nabízí kraj svůj majetek k prodeji, k pronájmu, dává tam veškeré smlouvy.
Jihomoravský kraj na svých webových stránkách skutečně informuje o záměrech prodeje krajského majetku. Stejně tak jsou na webu dohledatelné smlouvy s hodnotou nad 50 tisíc korun. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
Stran transparentnosti kraje zpracovala přehled jednotlivých krajů organizace Oživení, věnuje se také Jihomoravskému kraji.
Transparentní účet znamená, že se na pohyby na účtu - komu, co, kde, kolik bylo placeno - může kdokoli podívat. Nepotřebuje k tomu žádný extra přístup, žádný 106ky, žádný žaloby, domáhání se svobodného přístupu k informacím. My jako volební koalice toto máme, máme transp. účet, kde se každý může podívat, komu kam kdy šlo peněz.
Koalice Zelení a Piráti pro Jihomoravský kraj pro účely své kampaně užívá transparentní účet Strany zelených. Zde jsou - dle deklarace kandidujícího subjektu - k dispozici údaje o příjmech a výdajích na volební kampaň. Tento fakt byl zohledněn i v hodnocení transparentnosti financování kampaní politických stran a volebních hnutí realizovaným Transparency International.
Zřízení transparentního účtu není dle současné účinné legislativy povinné. Tuto povinnost zavádí až nová legislativa upravující financování politických stran a volebních kampan í účinná od 1. 1. 2017. V případě koalice Zelených a Pirátů v JMK jde tedy o dobrovolnou činnost.
My jsme si požádali (prostřednictvím zákona o svob. přístupu k informacím - pozn. Demagog.cz) 11. 8. o nějaké informace o poskytnutých dotacích na opravy památek, protože máme podezření, že se tam děje něco nekalého, došlo nám, že to máme doplnit, odkládání, odkládání. Teď jsme dostali informaci, že 7. 10., v den voleb, ty informace dostaneme.
Tento výrok označujeme jako neověřitelný, neboť rozhodnutí (či lépe - žádost o doplnění žádosti o poskytnutí informací) krajského úřadu ve věci vyřizování dotazu dle zákona o svobodném přístupu k informacím není veřejné.
Existuje 4 roky protikorupční portál kraje www.krajbezkorupce.cz, tam máte všechny veřejné zakázky kraje včetně příspěvkových organizací, je tam dotační portál, součástí je protikorupční linka, my jsme ji na rozdíl od ministerstva vnitra nezrušili, celkem na ni přišlo od roku 2010 120 podání a ty jsme dál postoupili orgánům činným v trestním řízení a nebo dalším institucím.
Jihomoravský krajský úřad deklaroval v odpovědi získané na základě zákona o svobodném přístupu k informacím organizací Oživení, o.s. (.pdf) v rámci projektu Hodnocení krajů - krajské volby 2016 následující: „Usnesením Rady Jihomoravského kraje č. 6684/10/R88 přijatém na 88. schůzi Rady Jihomoravského kraje konané dne 26.10.2010 byla schválena ‚ Pravidla pro nakládání s podněty obsahujícími podezření na korupční jednání ' (interní normativní akt č. 71/INA-VOK). Prostřednictvím tohoto dokumentu došlo ke zřízení Protikorupční linky Jihomoravského kraje a současně k podrobné úpravě postupů pro nakládání s přijatými podněty, jejich zpracování, evidenci a vyřizování.“ Na předmětném protikorupčním portále je k dispozici odkaz na dotační portál kraje, odkaz na profil zadavatele kraje (oblast veřejných zakázek) i samotná protikorupční linka.
Protikorupční telefonní linku zřídilo ministerstvo vnitra v roce 2007 a jejím cílem je především poskytovat odborné poradenství a prevenci korupce. Do konce roku 2010 linku provozovala nevládní organizace Transparency International ČR, od ledna 2011 bylo novým provozovatelem sdružení Oživení. Na začátku roku 2012 proto ministr vnitra rozhodl o ukončení provizorního provozu protikorupční linky 199 ke dni 30. dubna 2012 z důvodu ekonomických úspor.
Deklarovaný počet podání bohužel nemůžeme ověřit, neboť Zpráva o vyřizování podnětů přijatých prostřednictvím Protikorupční linky Jihomoravského kraje je k dispozici za dílčí období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2016 (šlo celkem o 20 podnětů). I přesto s ohledem na výše uvedené informace označujeme výrok jako pravdivý.
On (myšlen Jan Vitula - pozn. Demagog.cz) má nárok na interpelaci a musí mu být odpovězeno v kratší lhůtě (jde o reakci na výrok Vituly o žádosti podle zákona 106, kterou má kraj poslat až ke dni voleb - pozn. Demagog.cz).
Žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím musí být při splnění zákonných podmínek a přijetí daným orgánem vyřízena nejpozději do 15 dnů. V případě komplikací se může doba prodloužit až na 70 dní. Interpelace krajského zastupitele musí být vyřízena nejpozději do 30 dnů, zároveň se ale také může prodloužit až o 55 dní, tedy na 85 dní. Žádosti zastupitele tak nemusí být odpovězeno v kratší lhůtě než žádosti dle zákona č 106/1999 Sb.
Žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím může podat každá fyzická či právnická osoba, tedy i zastupitel. Lze ji podat ústně i písemně. Den podání písemné žádosti je dnem obdržení žádosti povinným subjektem. Ze žádosti musí být zřejmé, komu je určena, a že se žadatel domáhá informace podle zákona č. 106/1999 Sb.
Povinný subjekt žádost posoudí a:
Vedle toho zastupitel kraje má dle zákona o krajích při výkonu své funkce právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu kraje a její členy, předsedy výborů, vedoucí krajských příspěvkových organizací a organizačních složek a také na statutární orgány krajských právnických osob. Písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů. Dále má právo od zaměstnanců krajského úřadu a právnických osob zřízených krajem požadovat informace v souvislosti s výkonem jejich funkce. Tyto informace musí obdržet také do 30 dnů. V obou případech se zastupitel může dožadovat pouze informací souvisejících s výkonem funkce zastupitele.
Vzhledem k vágnosti obecního i krajského zákona, které neupravují náležitosti žádosti a jejího vyřízení, by se dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (.pdf, čl. 18) mělo řízení o žádosti zastupitele procesně řídit zákonem č. 106/1999 Sb. Žádost zastupitele tedy musí splňovat podmínky dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Lhůta začíná běžet až od ode dne obdržení žádosti povinným subjektem. Povinný subjekt může žádost odmítnout, vrátit k doplnění, odložit či přijmout. V takovém případě poběží lhůty stejně jako u žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb. a mohou se tedy v krajním případě prodloužit až na limitních 85 dnů.
Základní lhůta u žádostí dle z. č. 106/1999 Sb. (15 dní) je tedy oproti základní lhůtě k vyřízení interpelace (30 dní) výrazně kratší. Pravidla pro výjimky a případná prodloužení lhůt jsou analogická. Proto není pravdivý Haškův výrok, že interpelace musí být vyřízena v kratší lhůtě. Obecně lze za kratší lhůtu označit tu dle zákona o poskytování informací.
V těch zásadách územního rozvoje není Brno a celé okolí. D43, obchvat Brna atd.
V návrhu zásad územního rozvoje kraje sice opravdu není Brno ani jeho okolí, kraj však v tomto dokumentu řeší rozvoj kraje jako celku a nezaměřuje se na konkrétní města.
Speciální část o územním rozvoji v krajském městě nenalezneme například ani v územním rozvoji Olomouckého kraje či Kraje Vysočina. Návrh však obsahuje odstavec (str. 5) o dálnici D43.
Na čtvrté straně je zase zmíněno: „Nezbytnou součástí kompletního systému dálniční a silniční sítě Jihomoravského kraje a OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno je Velký městský okruh (silnice I/42) a Bratislavská radiála (I/41).“
Je to dokument (zásady územního rozvoje - pozn. Demagog.cz) dynamický. Podle rozhodnutí ministerstva životního prostředí a ministerstva pro místní rozvoj do tří let má být vydána první aktualizace, kde právě bude řešena otázka té brněnské zóny.
Podle stavebního zákona bude muset krajský úřad aktualizovat zásady územního rozvoje už po dvou letech. Nepodařilo se nám však zjistit, zda budou územní plánovači na příkaz obou ministerstev řešit i stav brněnské zóny.
Z § 28 odst. 1 stavebního zákona citujeme: „Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci.“ Kraj je tedy povinen připravit za dva roky podobný dokument znovu. Informace, že se měli jihomoravští úředníci v zásadách rozvoje zabývat na příkaz ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí i brněnskou zónou, však není ve veřejných zdrojích dohledatelná.
Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
... Brno nebylo schopno se dohodnout s krajem, resp. pracovní skupina se dobrala nějakých konců a pak to náměstek Ander popřel, když předložil radě města k hlasování negativní stanovisko. Brno mohlo už 2 roky pracovat na novém územním plánu, to potvrdila i ministryně Šlechtová při návštěvě Brna.
Jednání o územním plánu nezkrachovala na stanovisku brněnského náměstka pro oblast rozvoje města Brna, nýbrž na rozhodnutí krajského soudu.
Rada města na svém zasedání 11. června 2014 doporučila jednomyslně zastupitelstvu:
„1) souhlasit
2) schválit návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu změny Územního plánu města Brna "Aktualizace ÚPmB", 3) souhlasit s návrhem na vydání změny Územního plánu města Brna "Aktualizace ÚPmB" opatřením obecné povahy, 4) vydat změnu Územního plánu města Brna "Aktualizace ÚPmB" formou opatření obecné povahy.“ Přestože náměstek Ander na stránkách brněnských zelených vyjádřil svůj nesouhlas s navrženými změnami, není pravda, že se jednání o územním plánu zastavila jeho vinou. Plán (.pdf) byl nakonec zastupitelstvem schválen (odstavec 130) 17. června 2014, aktualizace však posléze zrušil svým rozhodnutím 21. ledna 2015 krajský soud.
Ministryně Šlechtová při návštěvě Brna v půli minulého roku jen uvedla, že je možné pracovat na územním plánu, i když ještě nejsou vydány zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Umožňuje to prý od 1. ledna 2013 novela stavebního zákona.
Tvrzení Michala Haška o územním plánu i o výroku Karly Šlechtové hodnotíme jako nepravdivá.
Já jsem za celé 4 roky nezaslechl jakoukoli kritiku v rámci zastupitelstva JMK (k zásadám územního rozvoje - pozn. Demagog.cz).
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, zásadami územního rozvoje se zastupitelstvo zabývalo dvakrát, přičemž při druhém zasedání bylo zastupitelstvu distribuováno podání, které mělo název Problémy s pořizováním ZÚR. Kritika se tedy na zasedání zastupitelstva objevila.
Zastupitelstvo Jihomoravského kraje projednávalo zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje dvakrát. Poprvé na svém třetím zasedání, kdy se zastupitelstvo usneslo (.doc, str. 5, bod č. 10) na zadání zásad, podruhé na svém 24. zasedání, kdy se řešil výběr (.doc, str. 3, bod č. 4) nejvhodnější varianty silnice R52 uvedené v zásadách. V rámci 24. zasedání byly také zastupitelům předloženy petice, vyjádření obcí a podání, mezi kterými bylo podání P.F. s názvem (.doc, str. 3, bod č. 4) Problémy s pořizováním ZÚR - přehled a podnět k hejtmanovi k prověření situace. Kritika se tedy na zasedání zastupitelstva objevila.
