Přehled ověřených výroků

Pravda

Jihomoravský kraj vyhlásil v říjnu 2008 veřejnou zakázku (bod č. 21) na výrobu a distribuci krajského periodika. Tuto„soutěž“ vyhrála firma CCB, která úkol plnila celé 4 roky.

Teprve v roce 2012 byly Listy jižní Moravy definitivně zrušeny. Kraj kvůli tomuto projektu skutečně přišel o 9 321 600 korun ročně. Celková částka zakázky se nakonec vyšplhala na zhruba 36 milionů.

Podle tehdejšího hejtmana Michala Haška (ČSSD) se nedalo od smlouvy odstoupit dříve.

Považovali jsme ji (smlouvu) za nevýhodnou pro kraj, a proto jsme se rozhodli, že nebudeme pokračovat ve vydávání podle této smlouvy. Do budoucna zvažujeme jiné formy prezentace,“ uvedl Hašek pro ČT.

Mluvčí kraje Eliška Windová uvedla pro Echo24, že smlouva byla sjednána na dobu určitou, tedy 4 roky, a dále nebyla obnovena.

O další 4 roky později, tedy v roce 2016, se prokázala spolupráce hejtmana se serverem Parlamentní listy za účelem pozitivní agitace jeho osoby i kraje.

Jihomoravský kraj skutečně nemá soukromou televizní stanici. Jedinou regionální televizí vysílající přímo z Brna je soukromá B-tv, kterou zřizuje AIDEM & Vyšší odborná škola televizní a.s.

Stejně tak Jihomoravský kraj nevydává krajské periodikum, které by svou podobou odpovídalo lokálním zpravodajům. Obsah Listů jižní Moravy se však překlopil do online podoby, kde pravidelně vychází texty z dění v JMK.

Pravda

S kauzou týkající se firem Mrencové, které poskytují Jihomoravskému kraji služby, přišla MF Dnes. Podle jejích zjištění byla Jana Mrencová osobou ukrytou za Lucií Proutníkovou, jež roky mediálně vystupovala za hejtmana Haška, posílala jeho tiskové zprávy atd.

Haškova vyjádření ke kauze se proměňovala a do svých tvrzení se zamotával. Nejprve v souvislosti s Mrencovou mlžil a tvářil se, že ji příliš nezná. „Firma, ve které figuruje nebo figurovala paní Mrencová, myslím v minulosti dělala nějaká mediální školení směrem k úředníkům,"řekl například. Potom připouštěl, že ji „asi někdy viděl“ a že její firma pro kraj pořádala mediální školení. Ještě později přiznal širší spolupráci s ní.

Neexistenci osoby Lucie Proutníkové potvrdila Denisa Kapitančiková, bývalá šéfka tiskového odboru hejtmanství. Mrencová, která se za Proutníkovou skrývala, se podle ní chovala jako šedá eminence a schvalovala všechny mediální výstupy. Popisovala také způsob, jakým si vykazovala činnost: „Mrencová někdy žádala, ať jí posíláme fotografie z akcí a následně nám je zase posílala nazpět. Fakturovala si to jako svou činnost pro úřad.“ Mrencová je přitom nepravomocně odsouzena k podmínce za to, že slibovala za peníze uplácet novináře. Jihomoravský kraj platil za služby dvěma společnostem, se kterými je lobbistka Mrencová spojována. První bylo Producentské centrum Profil, ve němž je podle obchodního rejstříku Jana Mrencová společníkem, zatímco jednatelem je její druh Miloš Skácel.

Druhou společností je Marketingové centrum Profil, ve kterém v současnosti figuruje pouze její druh Miloš Skácel a Mrencová v něm podle rejstříku nikdy nefigurovala. iDNES.cz však tvrdí, že vůči kraji za Marketingové centrum Profil vystupovala opět jen Mrencová.

Na základě výše popsaných skutečností vyplývá, že kraj neměl uzavřenou smlouvu s Lucií Proutníkovou (toto jméno nefiguruje v rejstříku u žádné ze dvou firem).

Od roku 2011 Jihomoravský kraj zaplatil za služby těmto firmám 3,7 milionů korun. Přesné částky, které oběma firmám kraj vyplatil mezi lety 2011–2016, jsou uvedené v následující tabulce zveřejněné brno.iDNES.cz (který se odvolává na materiály poskytnuté tiskovou mluvčí kraje):

Zdroj: podle dat iDNES.cz

Kontrolní výbor zastupitelstva opravdu podpořil Haška. Výbor prováděl kontrolu právních předpisů. Podle protokolu kontrolního výboru (5. Zpráva o činnost výboru kontrolního, .docx, s. 2) „kontrola musí být provedena v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zároveň připomněl, že postup JMK jako zadavatele při zadávání veřejných zakázek odborů a veřejných zakázek na provoz je upraven směrnicí 18/INA-KrÚ-Zadávání veřejných zakázek odborů a veřejných zakázek na provoz“.

Výsledkem kontroly je, že „nebylo zjištěno nedodržení právních předpisů, včetně interních právních předpisů KrÚ na úseku samostatné působnosti. (s. 7)

Vztahem mezi úřadem a lobbisty se má dále zabývat i Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Pravda

KSČM opravdu spolupracuje a spolupracovala s Mrencovou a s firmou Marketingové centrum Profil, kterou vlastní její druh. Mrencová za KSČM také pravděpodobně jednala pod pseudonymem.

Marketingové centrum Profil, v níž je jednatelem druh Mrencové Miloš Skácel, má podle zjištění Seznam.cz (video, 1:10) smlouvu s Futurou, která vydává komunistické Haló noviny. Má jít o kontrakt na jeden milion korun na rok 2016. Firma má např. zajišťovat komunikaci s jednotlivými médii, vybírat témata, „odstraňovat komunikativní bloky“ a obecně zajišťovat straně PR.

Podle IHNED.cz Jana Mrencová pro komunistickou stranu působila také pod pseudonymem, tentokrát Eva Komínková. Emailovou adresu s tímto jménem mimochodem používala podle bývalé tiskové mluvčí Jihomoravského kraje i v komunikaci s tímto úřadem.

Již dříve podle IHNED.cz Mrencová organizovala pro KSČM mítinky. Za spolupráci s ní však bylo vedení strany kritizováno, protože její služby byly drahé.

Vojtěch Filip pro média uvedl, že spolupráci s Mrencovou nebude nijak řešit. Není co řešit, používáme v rámci kampaně řadu firem a platíme z našich vlastních peněz, nikoli z veřejných, jen za odvedenou práci.

Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by rozesílané maily od „Proutníkové“ skončily v roce 2013. Ve skutečnosti je jich dohledatelná ještě řada v roce 2014 a poslední byl odeslán 29. května 2016.

Celou kauzu letos v červenci odkryla MF Dnes. Z emailové adresy Lucie Proutníkové dostávala média vyjádření již od roku 2010. Pod pseudonymem Proutníkové se však skrývala lobbistka Jana Mrencová. Podle vyjádření bývalé mluvčí Jihomoravského kraje Denisy Kapitančikové se všechny zprávy určené médiím posílaly nejdříve Janě Mrencové, která je potom pod falešnou emailovou adresou přeposílala. Poskytovala tak Jihomoravskému kraji „mediální služby“. Za tuto činnost si její produkční centrum Profil účtovalo až 400 tisíc korun ročně.

Toto tvrzení však odmítá Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu JMK. Uvádí, že se kraj vymezuje proti výrokům exmluvčí Kapitančikové. Vzápětí však přiznává, že lobbistce Mrencové za poskytnuté mediální služby skutečně platil.

Denisa Kapitančiková působila ve funkci oficiální mluvčí od dubna 2013 do května 2015. Poslední email z této fiktivní adresy přišel podle serveru Lidovky.cz ještě minulý měsíc (tedy červen 2016) a týkal se církevních restitucí.

Celá kauza tak začala před pěti lety, ale trvá doposud. Reportér iDNES.cz Josef Kopecký na svém Twitteru zveřejnil přehled některých mailů od Proutníkové z předchozích let, naposledy z roku 2014. Podle ČT s Janou Mrencovou komunikovala i současná mluvčí Eliška Windová, která je ve funkci od 1. června 2015.

Hašek nejprve kauzu bagatelizoval tím, že za kraj mluví oficiální mluvčí. O Mrencové řekl Lidovkám.cz, že ji téměř nezná (v debatě ČT před volbami mluví již jinak). ČTK pak popsala, že poslední email jí přišel v roce 2016. Celkově počet zpráv skutečně nebyl vysoký, nicméně ty byly posílány v delším období, než Hašek uvádí.

Neověřitelné

Na Krajském úřadě Jihomoravského kraje v současné době skutečně pracují na tiskovém oddělení tři zaměstnanci - Eliška Windová Holešická, Petr Holeček a Jiří Klement.

Na brněnském magistrátě (hledat podle: zkratka oboru; hledaný údaj: KPMB) opravdu pracuje 11 zaměstnanců:

Bohužel není dohledatelné, kolik zaměstnanců pracovalo na pracovišti předtím, proto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Michal Hašek

Pravda

Ministerstvo financí připravilo informační kampaň o novém zákonu o elektronické evidenci tržeb, která se má v České republice rozběhnout v několika fázích od prosince 2016. Kampaň má probíhat v hlavních médiích a podle náměstkyně ministra financí Schillerové i v krajských městech . V médiích byla spuštěna v červnu.

Zadavatelem veřejné zakázky pro poskytnutí kreativního řešení kampaně a nákup mediálního prostoru je Generální finanční ředitelství.

Generální finanční správa poskytla informaci (.doc) o nákladech na tuto informační kampaň. Výroba reklamního spotu stála 2 950 000 Kč bez DPH a nákup mediálního prostoru na období červen až listopad 2016 je 25 296 804 Kč bez DPH. Hrazena bude Generálním finančním ředitelstvím z rozpočtu projektu elektronické evidence tržeb.

Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť smlouvy jsou ve skutečnosti veřejně jednoduše dohledatelné. Po pořadu toto uznal také sám Vitula ve svém vyjádření.

Příspěvková organizace Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje a obchodní společnost s majetkovou účastí kraje CEJIZA, s.r.o. jsou od 1. 7. 2016 povinnými subjekty dle účinného zákona o registru smluv (§ 2 odst. 1 písm. h) a n) zákona č. 340/2015 Sb.). K 1. 10. 2016 publikovala Správa a údržba silnic JMK (vyhledávání dle názvu publikující strany) celkem 181 smluv a objednávek v registru smluv.

K 1. 10. 2016 publikovala obchodní společnost CEJIZA (vyhledávání dle názvu publikující strany) celkem 6 smluv v registru smluv.

Na hodnocený výrok lídra koalice TOP 09 a ŽÍT Brno reagoval právě Jiří Vitula a představitel Žít Brno Matěj Hollan dne 1.10. 2016 následující tiskovou zprávou:

Lídr Jan Vitula v diskuzi uvedl, že krajská příspěvková organizace Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje nezveřejňuje smlouvy v registru smluv.Tento údaj není pravdivý. Mylná informace pocházela z přípravy na debatu, kdy dle všeho, nefungovalo vyhledávání v databázi Registru smluv. Po zadání jména organizace nebyly nalezeny žádné smlouvy, jméno organizace ani nenaskakovalo v našeptávači. Stejně tak se nic nevyhledalo ani po zadání IČO.Po odvysílání pořadu jsme byli upozorněni na uvedení nepravdivé informace a skutečně jsme zjistili, že Správa smlouvy zveřejňuje, že šlo jen o nějaký krátkodobý výpadek vyhledávání v databázi.Za poskytnutí této mylné informace se hejtmanu Haškovi i voličům omlouváme. Máme zájem o korektní vedení kampaně, publikovat vědomé nepravdy není náš styl, proto i tato okamžitá omluva.“

Zavádějící

Krajský úřad zveřejnil audit až po jeden a půl od jeho zadání roce a to až v jeho druhém provedení.

V roce 2004 byla podepsána smlouva na pronájem brněnského letiště po dobu padesáti let mezi soukromou společností Letiště Brno a Jihomoravským krajem, kde tehdy vládla koalice složená z Čtyřkoalice (strany KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a Občanská demokratická aliance) a ODS. Smlouva se postupně ukázala pro kraj velmi nevýhodná, soukromá firma totiž podle serveru iDnes na krajských pozemcích provozuje solární elektrárnu se ziskem 320 milionů korun ročně. Kraj na mimořádném zasedání Rady oznámil v listopadu 2014, že uzavřenou smlouvu prověří auditem. Jak informuje Mladá fronta, první audit (odevzdaný 30. dubna 2015) krajský úřad nezveřejnil, hejtman Hašek totiž nechal den po zprávě iDnes o nevýhodnosti smluv 22. dubna 2016 vypracovat druhý. Ten byl nakonec zveřejněn (.pdf) 28. června tohoto roku.

Michal Hašek dále poznamenává, že Brno zveřejnilo audit Velké ceny motocyklů se začerněnými údaji. Položky auditu však zneviditelnila firma Automotodrom Brno údajně kvůli zachování obchodního tajemství, brněnští představitelé tedy s utajením informací nic nezmohli. Později se společnost sama rozhodla, že umožní náhled do plné verze dokumentu alespoň zastupitelům města. Nicméně dodnes nenajdeme na městských stránkách plné znění auditu, veřejnost se k němu dostane jen přes facebookový profil náměstka primátora Hollana z hnutí Žít Brno, je zde rozdělen na první (.pdf) a druhou část (.pdf).

Kraj sice audit zveřejnil, stalo se tak ovšem více jak rok a půl od jeho zadání. Na webových stránkách kraje lze i tak naleznout jen druhou verzi auditu, k první verzi se hejtman pro iDnes odmítl vyjádřit. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Pravda

Lídr ANO barvitě popsal proces zveřejnění auditu na nájemní smlouvy k brněnskému letišti. Opíral se přitom o pravdivé informace.

Rada Jihomoravského kraje opravdu v roce 2009 schválila (.doc, usnesení 864/09/R 16 c) záměr realizace auditu nájemního vztahu mezi krajem a společností Letiště Brno, ten ovšem proveden nikdy nebyl.

Na dalším auditu se rada usnesla (.doc, usnesení 5235/14/R77 1) 4. listopadu 2014. Jak informuje Mladá fronta, první audit krajský úřad nezveřejnil. Hejtman Hašek totiž nechal den po zprávě iDNES.cz o nevýhodnosti smluv 22. dubna 2016 vypracovat druhý. Ten byl nakonec zveřejněn (.pdf) 28. června tohoto roku. Zveřejnění auditu tedy kraji skutečně trvalo více než 18 měsíců.

V dubnu zveřejnil server iDNES.cz článek, v němž si podle svých slov lidovecký náměstek Juránek sypal popel na hlavu. Mladé frontě Dnes totiž uvedl nesprávnou informaci, že se zadaným auditem rada ještě nezabývala. Zprávu dementovali radní kraje, kteří měli audit opravdu na programu schůze (.docx) 19. listopadu 2015. Slova bývalého hejtmana Juránka považujeme za zmiňovanou omluvu, současný hejtman Hašek se totiž za dění kolem auditu nikdy neomluvil.

Výrok jsme tedy proto označili za pravdivý.

Pravda

Jan Vitula poznámkou myslel fakt, že kromě koaliční smlouvy mezi ČSSD a KDU-ČSL existuje ještě další dohoda mezi sociální demokracií a KSČM, jejíž programová část je opravdu zcela totožná s koaliční smlouvou.

Smlouvu (.pdf) mezi koaličními stranami tvoří programová a technická část, která stanovuje například složení krajských výborů, dozorčích rad nebo úsekové členění krajského úřadu. Tato část ve smlouvě (.pdf) levicových stran pochopitelně chybí, programová část dokumentu se však nijak neliší od koaliční smlouvy.

Výrok kandidáta TOP 09, Žít Brno a nezávislých starostů tedy hodnotíme jako pravdivý.