Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se opírá o statistiky veřejně dostupné, měřené Českým statistickým úřadem. Podle nich je skutečně nejnižší průměrná hrubá mzda v Karlovarském kraji. Za ním následuje kraj Zlínský, jehož průměrná hrubá mzda (23 580 Kč) je dokonce nižší než celorepublikový průměr (27 297 Kč).

Co se týče tempa růstu, Pijáček se taktéž nemýlí ve faktickém výroku, že tempo růstu této mzdy je ve Zlínském kraji (4,6 %) vyšší než republikový průměr, který je na úrovni 3,7 %, resp. 3,9 % nominálně.

Všechny průměrné hrubé mzdy i tempa růstu jednotlivých krajů jsou viditelné v následující tabulce:

KrajMzdaRůst Karlovarský 22 7824,5 Zlínský 23 5804,6 Pardubický 23 7973,9 Olomoucký 23 7994,1 Jihočeský 24 0474,4 Ústecký 24 3944,3 Vysočina 24 4224,6 Královéhradecký 24 4814,5 Moravskoslezský 24 5263,7 Liberecký 24 8894,2 Plzeňský 25 6293,9 Jihomoravský 25 7564,3 Středočeský 27 1464,4 Praha 34 8243,7

V minulosti se někteří členové KDU-ČSL dostali do podezření z nekalého chování, v současnosti však veřejně žádná kauza kolem členů strany lidové není známa, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

První z kauz je stáletrvající kauza kolem nákupu letounů CASA o němž rozhodla vláda Mirka Topolánka v roce 2009. Tento nákup byl od počátku odborníky i médii kritizován pro jeho předraženost a hovořilo se i o tom, že za nákupem stojí tlak vysoce postavených úředníků Ministerstva obrany. Tehdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) nenechala zpracovat nezávislý posudek na cenu letounů pro vojenské letectvo, i přesto, že to stanovuje zákon. Protikorupční policie v březnu roku 2015 navrhla Parkanovou obžalovat z porušování povinnosti při správě cizího majetku a ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Nákupem letounů CASA údajně vznikla státu škoda 818,8 milionu korun.

Vlasta Parkanová po vzniku TOP 09 ovšem lidovce opustila a přešla do této nově vzniklé strany, za niž úspěšně kandidovala do Poslanecké sněmovny v roce 2010 a následně se stala až do doby svého vydání v policejnímu šetření místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. Je třeba dodat, že Parkanová je v této kauze stále nevinná, soud s ní ani téměř po 4 letech od vydání nezačal.

Angela Merkelová se na konci srpna letošního roku vypravila do několika zemí Evropské unie. Hlavním důvodem zahraničních cest byla setkání evropských lídrů ve snaze čelit společně Brexitu a připravit se na summit EU, který se uskuteční v září v Bratislavě.

Nejprve se Merkelová sešla s italským premiérem Renzim a francouzským prezidentem Hollandem na italském ostrově Ventonene. O den později, 23. srpna, se setkala s princem Williamem. Další den zamířila do Estonska a následně se vypravila do České republiky a Polska.

Migrace byla tématem zejména cesty do České republiky a Polska, kde se kancléřka setkala s lídry Visegrádské čtyřky. Merkelová již dlouhodobě obhajuje systém přerozdělování uprchlíků na základě kvót a tento postoj zastávala i při jednání s představiteli V4. Země V4 přitom kvóty odmítají.

Stát se v roce 2015 nejdříve dobrovolně zavázal přijmout 1500 osob.

Usnesení vlády z 8. července 2015 uvádí:

„Vláda
schvaluje stanovení dobrovolného podílu České republiky z celkového počtu
1. 20 tisíc osob přesídlovaných ze třetích zemí do Evropské unie, v souladu se závěry
Evropské rady z 26. června 2015, na 400 osob.

2. 40 tisíc osob relokovaných z Itálie a Řecka do ostatních členských států Evropské unie, v souladu se závěry Evropské rady z 26. června 2015, na 1100 osob.“

Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády.

Počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14-15), se kterým Česká republika nesouhlasila, na výše zmíněných 2 691 osob. Co se týká zmíněných 80 osob, tak ty jsou započítány mezi uvedené 4 stovky, které se vláda rozhodla přijmout z tzv. třetích zemí.

V rámci tohoto závazku Vláda ČR přijme 80 uprchlíků z Turecka s tím, že dle premiéra Sobotky to „... jsou to lidé, které si sami vybereme a sami je bezpečnostně prověříme. Pokud nebude dostatek informací, tak je samozřejmě do České republiky brát nebudeme.“

V otázce přijetí kvót je aktuální postoj Vlády ČR dle slov premiéra Sobotky takový: „Česká republika odmítá zavádění kvót pro uprchlíky, a stejně tak odmítáme i návrhy na sankce za jejich neplnění. Kvóty jsou v debatě o řešení migrační krize slepou uličkou a Evropská komise by už tuto myšlenku měla konečně opustit.“

V podobném duchu se nesl i mandát vlády ministru Chovancovi pro jeho jednání s ministry vnitra států EU v Bruselu 20. května 2016 a stejnou pozici nepřijímání kvót prezentoval ministr Zaorálek při jednání V4 v květnu 2016.

Zahradník chtěl tímto výrokem vysvětlit investice podnikatelů do nemovitostí a demonstrovat to na nerentabilních vkladech v komerčních bankách. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože úrokové sazby bank se skutečně pohybují v drtivé většině pod 1% výnosem p.a. O přebytečném kapitálu informuje i Česká národní banka nebo investiční weby Kurzy.cz či CFOWorld.cz.

Porovnání spořicích účtů jednotlivých bank přinesl portál Finance.cz. Tento trend je doprovázen dlouhodobě lehko získatelnými hypotékami s nízkými úrokovými sazbami. Celkově je v posledních letech pozorovatelný vývoj uměle držených úrokových sazeb, jejichž cílem má být podpora investic a ekonomický růst.

Faktem ale zůstává, že se dnes při nízkých výnosech na spořicích účtech skutečně investorům vyplatí rozhlédnout se po nových investicích. Zde ale hrají roli vyšší rizikovost a nutnost finanční gramotnosti investora.

Informace o vlastnictví dálnic a silnic 1. třídy lze dohledat v zákoně o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. Podle § 9 odst. 1 je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy stát. Dále podle odst. 3 je „vlastník dálnice, (tedy v tomto případě stát) silnice nebo místní komunikace povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy (…)“ Pro tuto činnost je však Ministerstvem dopravy ČR zřízena státní příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic, jehož činností je výkon vlastnických práv státu k nemovitostem tvořícím dálnice a silnice I. třídy.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože přestože ŘSD má na starosti správu a údržbu dálnic a silnic I. tříd, je jeho zřizovatelem stát a je tedy zodpovědný za chod ŘSD a jeho práci.

Současný hradní kancléř Vratislav Mynář má dlouhodobě problémy s majetkovým přiznáním. Na jaře roku 2015 byl kancléř Mynář prověřován přestupkovou komisíkvůli tomu, že majetkové přiznání vůbec neodevzdal. Kancléř se ale hájil tím, že majetkové přiznání má vyplněné, ale neexistuje správní místo, kam by měl majetkové přiznání odevzdat. Mluvčí prezidenta Ovčáček poté na svém Twitteru uvedl, že kancléř Mynář majetkové přiznání odevzdal v termínu, tedy do 30. června.

Kancléř Mynář nemá zákonem stanoveno zveřejňovat majetkové přiznání, proto také pravidelně odmítá své majetkové přiznání zveřejnit. Se zveřejněním souhlasil pouze u majetkového přiznání z roku 2013, které odevzdalaž v roce 2015.

V souvislosti s tím se kancléř Mynář upozorňuje na nesrovnalost v zákoně o střetu zájmu. Podle něj není veřejným funkcionářem dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a tedy nemusí podávat oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích dle § 9 až 11 zákona o střetu zájmu. V roce 2015 kancléř Mynář vyzval, aby se zákonodárci věnovali zpřesnění zákona o střetu zájmů.

Vratislav Mynář byl do funkce jmenován prezidentem republiky v březnu 2013. V říjnu 2013 kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny, kdy si podle slov prezidenta republiky myslel, že se stane poslancem a nebude proto potřebovat bezpečnostní prověrku. To se ale nestalo a kancléř Mynář si zažádal o bezpečností prověrku nejvyššího stupně (přísně tajné), tu mu ale Národní bezpečnostní úřad neudělil. Kancléř proti rozhodnutí podal rozklad, nicméně u NBÚ neuspěl a prověrka mu opět udělena nebyla, funkci hradního kancléře však vykonává dál.

Novela zákona č. 95/2004 Sb. je v tuto chvíli ve Sněmovně a čeká ji první čtení. To se uskuteční na 44. schůzi PSP v úterý 3. května 2016 jako první bod programu, tedy opravdu následující týden. Ministr Němeček tedy situaci popisuje zcela korektně.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, není pravdou, že by Kos v příslušném hlasování aktivně hlasoval proti obchvatu.

V květnu 2016 se při zasedání zastupitelstva Prahy 11 debatovalo o dostavbě Pražské okruhu. Konkrétně se jednalo o výzvě k urychlení výstavby v jihovýchodním segmentu Prahy, tj, stavba 511, kterou rada městské části podpořila svým usnesením (.pdf).

Usnesení bylo předloženo (.pdf, str. 4) ke schválení zastupitelům Prahy 11 a návrh byl přijat. Zastupitel Ladislav Kos však při hlasování o tomto usnesení nehlasoval (.txt, hlasování č. 23) a urychlenou dostavbu úseku 511 tedy nepodpořil.

Hnutí pro Prahu 11, za které Kos kandiduje, přitom výstavbu pražského okruhu podporuje, Kos při zasedání kritizoval podobu usnesení předloženou Stanislavem Urbánkem. Problémem má být právě urychlení výstavby úseku 511, který nesplňuje evropskou směrnici EIA. Soulad projektu se směrnicí EIA jsme analyzovali v jiném souvisejícím výroku.

V květnovém hlasování tedy Ladislav Kos usnesení o urychlení výstavby úseku 511 nepodpořil. Výrok Heleny Válkové však hodnotíme jako nepravdivý, neboť opakovaně tvrdí, že Kos hlasoval proti usnesení. Ladislav Kos však nehlasoval vůbec.

K výše uvedenému dodejme, že na obecní úrovni je hlasování zržel se/neúčast na hlasování fakticky rovna hlasování proti. Narozdíl od úrovně sněmovní se zde nesnižuje neúčastí kvórum a je potřeba vždy nadpoloviční většiny všech hlasů k přijetí čehokoli. Samotné hlasování "pro a proti" obchvatu, jak o něm Válková mluví, však ve skutečnosti znamenalo deklaratorní postoj zastupitestva směrem navenek. V hlasování tedy nešlo o to, zda se má daná stavba realizovat či kdy přesně, ale o vyjádření toho, že si to zastupitelé přejí v co nejkratší době.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože přímé zahraniční investice z Číny do České republiky nejsou doposud příliš vysoké, od září 2015 začala ovšem skupina CEFC skupovat podíly v různých společnostech. Při návštěvě čínského prezidenta v Praze byl avizován významný balík investic, nicméně zda k nim dojde a v jaké výši, je otázkou do budoucna. Je tedy pravdou, že čínské investice jsou spojovány (přinejmenším mediálně) především s aktivitou společnosti CEFC, o jejímž pozadí existují jisté pochybnosti.

Pokud vyjdeme z nákupů společnosti CEFC v České republice, jde spíše o nákupy podílů v různých společnostech či nákupy realit, což samo o sobě není investicí ve smyslu vytvoření nového podniku, který vytvoří pracovní místa a odvádí příjmy do ekonomiky.

Přímé zahraniční investice Číny v České republice byly doposud poměrně malé - alespoň z pohledu procentního podílu na celkových zahraničních investic u nás. Data České národní banky pro rok 2014 uvádějí (poslední dostupná), že výše čínských investic dosáhla 947 milionů korun, což je srovnatelná výše např. s Ukrajinou a Portugalskem. Celkový objem investic pak dosáhl 1,3 bilionu korun (jde o tabulku 3.1. Stav přímých zahraničních investic v ČR podle zemí za rok 2014).

Společnost CEFC během posledního roku podílově vstoupila do společností Travel Service, do fotbalové Slavie, skupiny J&T Finance Group a pivovarů Lobkowitz. Výrazným nákupem byl i vstup společnosti do mediálních skupin Médea Group a Empresa Media, takto vlastní např. TV Barrandov či časopis Týden. Kromě toho investovala také do nákupu některých realit v Praze. Na konci března tohoto roku pak CEFC rozšířila svůj podíl ve skupině J&T Finance Group a potvrdila zájem o polovinu celé skupiny. Další ohlášenou akvizicí je strojírenská společnost Žďas.

Co se týká nejasného finančního pozadí skupiny CEFC, tak tuto otázku popsal server Hlídacípes.org, který zejména poukazuje na problematické dohledávání informací o této skupině z veřejných zdrojů. Uvádí:

" Majetková struktura společnosti CEFC China Energy Company Limited, jež nyní aktivně působí a investuje i v České republice, vede až ke dvojici společností s ručením omezeným, jejichž většinový vlastník či vlastníci nejsou známi a z dostupných zdrojů nejdou dohledat. Odpověď nepřináší ani pátrání přímo v Číně, konkrétně v údajích z portálu kreditních informací o zahraničních firmách SkyMinder.I to je důvod, proč se ve vztahu k CEFC spekuluje o tom, že firma má úzké vazby na čínské zpravodajské služby a Ústřední vojenskou komisi (tedy nejvyšší vojenský orgán pod vedením Komunistické strany Číny).

K dispozici je alespoň jedno jméno z konečných majitelů či podílníků: dohledat lze to, že po pěti procentech v obou společnostech s ručením omezeným, jež se jeví jako koneční vlastníci firmy, drží předseda CEFC China Energy Company Limited Jie Ťien-ming. "

Během návštěvy čínského prezidenta v Praze byly avizovány masivní investice v objemu 232 miliard korun během 4 let. Zda a v jaké výši k nim nakonec dojde, není možné v tuto chvíli odhadovat. Kromě této aktivity probíhají také další jednání, např. 13. května se setkali zástupci Czechinvestu v Číně s místními podnikateli ve snaze představit ČR jako ideální místo pro investování.

Czechinvest také zveřejnil data za rok 2015, kolik investic se podařilo jeho prostřednictvím do České republiky z Číny přitáhnout. Šlo o částku 1,1 mld. korun, což odpovídalo 3 % ze všech investic, které se podařily této instituci získat. Dodejme, že tato částka není definitivně jistá, jde o oznámené investiční záměry.