Přehled ověřených výroků

Přijetí obchodních dohod musí projít řádným legislativním procesem a také Evropský parlament se k tématu regulace pesticidů v minulosti již vyjadřoval. Výrok ale hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni korektně posoudit, zda skutečně jednání o TTIPu nemají na danou problematiku žádný vliv.

O odložení přijetí regulace 31 škodlivých pesticidů informoval jimo jiné v květnu loňského roku deník The Guardian. Odkazoval na uniknuté dokumenty, které hovoří o nátlaku stran připravované smlouvy TTIP na tuto regulaci, konkrétně od firem, kterých by se regulace týkala. V dalším článku ale poznamenává, že sice jejich zdroj z Evropské komise potvrzuje přípravu takových podkladů a jejich pozastavení kvůli zmiňovanému tlaku, ale tyto uniknuté dokumenty nebyly publikovány a mluvčí Evropské komise o nich odmítal prozradit více.

Evropský parlament se skutečně zabýval návrhem týkajícím se používání pesticidu Glyfosátu v dubnu tohoto roku. Návrh Komise byl přijat, ale ze závěrečné zprávy organizace Pesticide Action Network Europe vyplývá, že přijatý dokument byl značně pozměněný oproti původnímu návrhu na omezení používání tohoto pesticidu. Na stránkách Evropské komise je dostupný i celkový přehled dokumentů ohledně pesticiů vyplývajících ze současně platné regulace.

Dokument (.pdf, strana 2) shrnující postavení EU v otázce pesticidů v rámci TTIPu navíc zdůrazňuje, že současně platná regulace a opatření nebudou oslabovat.

Další část výroku se týká obecného přijímání obchodních dohod EU s třetími zeměmi. V tom se poslankyně taktéž nemýlí. Jak se dočteme z dokumentů EU (.pdf, strana 9), obchodní jednání sice probíhají ve jméně Evropské komise, která ale žádá Radu ministrů o souhlas se zahájením jednání, pravidelně informuje Radu i Evropský parlament o průběhu jednání, které klasicky trvá i několik let. V souladu s novou pravomocí vyplývající z Lisabonské smlouvy musí ještě finální podobu textu přijmout a nebo odmítnout právě Evropský parlament.

Pokud by šlo o legislativní návrh, od přijetí Lisabonské smlouvy je posílený i důraz na národy, které se k těmto návrhům můžou vyjádřit a předložit své stanovisko než se návrh posune k prvnímu čtení v Evropském parlamentu a následně v Radě.

Přehled Evropské komise ohledně připravované dohody hovoří jasně - TTIP nezmění ani nezruší žádnou z EU legislativ.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje, že v lednu 2016 z Turecka do Řecka dorazilo 70 365 uprchlíků a migrantů.

Oproti tomu v dubnu 2016 dorazilo do Řecka jen 2 700 migrantů a uprchlíků dle informací evropské agentury Frontex.

Ačkoliv jsou čísla premiéra Sobotky poněkud nepřesná, nic se nemění na tom, že jeho slova o dramatickém poklesu uprchlíků, kteří do Evropy míří z Turecka, jsou pravdivá.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě počtů opravených kilometrů silnic, které přibližně souhlasí s Šimkovými čísly. Nelze jasně specifikovat, co kandidát myslel prostorem pro opravy, proto tuto část výroku necháváme bez hodnocení.

V posledních čtyřech letech Jihočeský kraj skutečně v opravách silnic Jihomoravský několikanásobně převýšil, data dokonce ukazují, že v případě Jihočeského kraje jde o 1 020 km a v případě Jihomoravského o 329 km, rozdíl by tedy byl ještě hlubší, než pan Šimek uvádí.

Jak už jsme zmínili, není jasné, co Šimek následně myslí menším prostorem pro opravy. Můžeme si to vysvětlovat jako limitující krajský rozpočet, počet kilometrů silnic v obci apod.

Co do délky sítě, Jihomoravský kraj spravuje celkem 3 886 km vozovky (str. 18), Jihočeskému kraji pak náleží 5 467 km.

Rozpočet krajů je také různý, podobně jako v předchozích letech rozpočet Jihočeského kraje (téměř 11,7 mld. Kč) téměř dvakrát převyšuje rozpočet Jihomoravského kraje (téměř 6 mld. Kč).

Výrok je označen jako pravdivý, protože Petr Fiala byl skutečně v této kauze, co se vyjadřování týče, velmi zdrženlivý. Pochopitelně byl, jako předseda opoziční ODS, na tuto aféru dotazován, avšak vyjadřoval se stručně a spíše obecně. Příkladem nechť je tisková zpráva:

" O reorganizaci policejních útvarů se mluví dlouho, je to odborná záležitost, hnutí ANO z toho zbytečně dělá politický případ. Policie není hračka ve sporech uvnitř koalice ani prostředek k vyřizování politických účtů. Bezpečnost a vymáhání práva v této zemi také nemůže stát na jednotlivcích, ale na Policii ČR jako celku."

V rozhovoru pro portál Česká justice pak Fiala hovořil spíše o samotné reorganizaci Policie ČR a o přenášení této otázky do politické a mediální roviny. O Robertu Šlachtovi se zde pak hovoří pouze v rámci jedné dílčí otázky. Žádné další projevy, názory či komentáře týkající se reorganizace Policie ČR a odchodu Roberta Šlachty z těchto struktur jsme v českém mediálním prostoru nenašli.

Pravdivé je rovněž tvrzení, že se tato kauza týká " policajta, který tady vedl akci proti premiérovi této země, " protože zásah detektivů z ÚOOZ skutečně stál za pádem Nečasovy vlády.

Martin Maleček hovoří v kontextu klesající obliby učňovských oborů. Jedním z aspektů, který podle něj ovlivňuje situaci v učňovském školstvím, je klesající podíl úspěšně zakončených studií těchto oborů. To podle něj následně vede ke snížení jejich atraktivity. Martin Maleček uvádí informaci z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje 2016–2020.

Údaj 65 % vyjadřuje podíl žáků, kteří obor úspěšně absolvují s výučním listem, k počtu žáků, kteří byli do daného ročníku přijati.

Jak vyplývá z tohoto dokumentu (.pdf, bod A.4.3.4, str. 22), podíl byl ve školním roce 2015/2016 mírně pod 65 %, a sice 63,29 %. Celkový trend je klesající, což znamená, že úspěšnost ukončení studia se stále snižuje. Výrok Martina Malečka je tedy pravdivý.

Vystoupení z EU právně upravuje článek 50 (.pdf, str. 59) Lisabonské smlouvy. Jedná se o jedinou možnost (.pdf, str. 8), jak může Británie vystoupit z EU. Tento článek však pouze určuje proces odchodu členského státu z EU, nikoli jeho aktivaci.

Zahájení jednání o odstoupení je v režii odstupujícího státu a je tedy pouze na Británii, kdy tento článek smlouvy aktivuje.

Dle údajů Českého statistického úřadu je průměrná hodnota vývozu do Čínské lidové republiky za první tři měsíce roku 2016 3 487 milionů korun. Naopak dovoz za stejné období činí průměrně 34 722 milionů korun. Tedy jedná se přibližně o jednu desetinu.

Návrh zákona je v legislativním procesu od ledna 2015, kdy byl předložen vládě a poslán do připomínkového řízení. Vláda ho schválila 3. června 2015 a pak byl poslán do Sněmovny. Počítáme-li s několika měsíci na přípravu návrhu na ministerstvu, jsme skutečně zhruba na dvou letech práce na návrhu, který byl 25. května 2016 zamítnut.

Některé části Zemanova vyjádření jsou z faktického hlediska neověřitelné, proto výrok jako celek rovněž nemůžeme hodnotit jinak. Jde zejména o otázku laxního přístupu Ředitelství silnic a dálnic a dále také "problémovost" nové úpravy EIA, jakkoliv úplně nová není.

Citujeme ze zprávy o rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI): „Rozpočet roku 2016 vychází z navýšených směrných čísel Ministerstva financí ČR v celkové výši 47,1 mld. Kč národních zdrojů a při zapojení předpokládaného zůstatku finančních prostředků SFDI ke konci roku 2015 pracuje s celkovými národními zdroji ve výši 51,3 mld. Kč. Se zapojením prostředků EU ve výši 14,3 mld. Kč činí pro rok 2016 celková výše navrženého rozpočtu téměř 65,7 mld. Kč."

Podle rozpočtu výdajů v roce 2016 (tabulka 5, str. 9) pak připadá na financování výstavby a modernizace, oprav a údržby silnic a dálnic a poskytování příspěvků na výstavbu a modernizaci průjezdních úseků silnic a dálnic(tedy silnice i dálnice dohromady) asi 25,5 mld. korun, případně přičtěme dalších 142 milionů na poskytování příspěvků na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah.

K otálení s výkupem pozemků můžeme pouze uvést, že počátkem roku 2016 vstoupila v platnost novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která dle své důvodové zprávy napravuje četné chyby dřívější úpravy, kvůli nimž byl proces výkupu pozemků značně komplikovaný a zdlouhavý. Jde například o systém oceňování nemovitostí, umožnění vyvlastnění pozemků ve spoluvlastnictví nebo třeba usnadnění směny mezi subjekty. Je zjevné, že toto jsou důvody, kvůli kterým (také) dochází k průtahům v řízení o odkupu, je však takřka nemožné dokázat, nakolik šlo a nadále třeba půjde o chyby právní úpravy a nakolik průtahy způsobuje laxnost, o které mluví Zeman.

Co se týče “nové EIA,” Evropská unie si ji vymyslela již v roce 2014, když na návrh Evropské komise vydala novou směrnici o posuzování vlivu na životní prostředí. EIA (Environmental Impact Assessment) je instrument posuzování vlivu na životní prostředí, podle něhož jistý okruh stavebních záměrů podléhá posouzení jeho dopadů na životní prostředí. Směrnice má být transponována do národních právních řádů do 16. května 2017, proto je toto téma v Česku aktuální až nyní. Návrh novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nyní ukončil připomínkové řízení. Návrh v některých částech opravdu klade na investory vyšší nároky a rozšiřuje například okruh záměrů, které jsou předmětem posuzování (bod 7 návrhu).

Návrh nové EIA zkomplikoval v České republice výstavbu některých staveb, vláda se proto dohodla na možnosti pokračovat v budování jí vybraných 10 klíčových staveb. Výrok ovšem hodnotíme jako neověřitelný. Zeman popisuje řádově korektně celkovou alokaci na dopravní stavby, ovšem další faktory nejsou z veřejných zdrojů autoritativně hodnotitelné - např. laxnost ŘSD. Nelze totiž vyloučit, že na stávající nebudování např. dálnic má vliv řada dalších faktorů. Dodejme, že Zemanem zmíněná EIA, nebyla Evropskou komisí vymyšlena teď, jak prezident uvádí, ale před zhruba 2 lety.

Poslanec Vyzula hovoří o hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Bendy, které byly zařazeny (.pdf) pod písmenem K. Podle stenozáznamu se o návrhu skutečně hlasovalo dvakrát. V prvním hlasování číslo 83 bylo přihlášeno 184 poslanců, pro 90, proti 70, návrh tedy nebyl přijat. Předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák však toto hlasování zpochybnil a v novém hlasování číslo 85 již návrh přijat byl. Při druhém hlasování podpořilo zákon 8 poslanců klubu ANO oproti původním 10.