Přehled ověřených výroků

Je pravdou, že do roku 1992 existovaly, dle tehdy platného zákona č. 100 /1988 sb., tři kategorie profesí, u kterých byly rozdílné podmínky zapojení do důchodového systému. Tento systém byl ukončen přijetím zákona č. 235 /1992 sb., který zavedl princip výplaty důchodu odvozený od délky plateb pojištění a jeho výše, která reflektuje příjem občana.

Z těchto tři kategorií první dvě popsané v paragrafu 14 (pdf., str. 5) zákona č.100/1998 sb. požívaly při splnění podmínek určitých výhod, například ve formě vyšších částek vyplaceného důchodu či nižšího věku odchodu do důchodu.

V zákoně jsou vyjmenovány specifické okruhy profesí jako například profese hornické s prací pod povrchem, profese v těžkém hutním či chemickém provozu, ale také například profese v letecké a námořní dopravě. Pavlíkův výrok tedy odpovídá skutečnosti.

Poslanec Vyzula hovoří o hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Bendy, které byly zařazeny (.pdf) pod písmenem K. Návrh byl schválen celkem 94 hlasy, z toho 39 z klubu sociální demokracie.

Podle Národního ústavu pro vzdělání, který monitoruje míru nezaměstnanosti mladých absolventů středních škol a jednotlivých oborů již od roku 2012 se v oblasti strojírenství a strojírenské výroby, která se řadí do kategorie "středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem", procentuální nezaměstnanost k dubnu roku 2016 pohybovala kolem 15 %. Podle MŠMT to bylo v Jihomoravském kraji za rok 2015 kolem 13,5 %. (.pdf, str. 6)

V případě stavebnictví došlo za léta 2014-2016 k výraznému poklesu nezaměstnanosti. Zatímco v roce 2014 to bylo přes 30 %, v dubnu 2016 to již bylo dokonce pod 20 %. Jedná se však o absolventy oboru stavebnictví spadajících do kategorie nižšího středního odborného vzdělání s výučním listem. V případě kategorie středního odborného vzdělání s výučním listem se hodnoty pohybovaly mírně nad 10 %.

Pokud se opět podíváme na data z Jihomoravského kraje, tak za rok 2015 byla nezaměstnanost absolventů těchto oborů 20,63 %. (.pdf, str. 6).

Podle Národního ústavu pro vzdělání jsou hodnoty nezaměstnanosti absolventů gymnázií dokonce ještě nižší a to sice 3,1 %. Hodnotě kterou zmínil Jan Vitula byla nezaměstnanost nejblíže v roce 2014, kdy to bylo 4,4 %. Hlavním důvodem, proč jsou procentuální hodnoty absolventů gymnázií tak nízké je ten, že většina z nich pokračuje ve studiu dále na vysokých školách nebo vyšších odborných školách. Díky tomu jsou tyto hodnoty poměrně těžko porovnatelné s konkrétními obory jako je například strojírenství a podobně.

Tento výrok ale hodnotíme jako pravdivý, protože převážná většina dat, které Jan Vitula uvedl, souhlasí se statistikami.

Mezi netarifní překážky obchodu mezi EU a USA patří například technické normy, sanitární opatření, přesněji jejich rozdílnost u obou obchodních partnerů, ze které může vyplývat zvýhodnění, či naopak znevýhodnění. Dalším negativním prvkem je vliv administrativních opatření souvisejících s obchodem.

Podle Evropské komise (.pdf, str. 13) s odkazem na analýzu z roku 2009 (.pdf), tyto překážky navyšují obchodní náklady evropských dovozců do USA o 10 % až 20 % (" trade cost equivalents ... the amount of additional cost burdens for trading across the Atlantic, compared to the domestic market, i.e. internally in the EU or the US" , neboli "ekvivalent obchodních nákladů, výše dodatečných nákladů spojených s transatlantickým obchodem, v porovnání s domácím trhem, tedy v rámci EU nebo USA".

Server Business Info s odvoláním na analýzu téže instituce interpretuje vliv netarifních překážek jako srovnatelné s celní přirážkou ve výši 10 až 20 %.

Analýzu, která by kvantifikovala konkrétně vliv netarifních opatření na ceny, o kterých hovoří Charanzová, se ale Demagogu nepodařilo dohledat, proto je v ýrok hodnocen jako neověřitelný.

Z výsledků agentury MEDIAN (.pdf, str. 5), která prováděla průzkum volebních preferencí v období červenec–srpen 2013 vyplývá, že hnutí ANO muselo dosáhnout výsledku nižšího než 2,5 % (hodnota Strany zelených, která je v tomto výzkumu hodnocena samostatně s nejnižšími preferencemi). Hnutí ANO je ve zmíněném průzkumu zahrnuto společně s dalšími subjekty ve společném sloupci pod názvem„OSTATNÍ“.

V červenci (16. 7.) pak webový portál Týden informoval o průzkumu volebních preferencí provedeném společností Médea research, kde preference hnutí ANO nejsou vůbec uvedeny. Oficiální web zmíněné agentury však nenabízí daný výzkum k nahlédnutí.

Agentury STEM a CVVM v červenci 2013 průzkum stranických preferencí neprováděly. Obě agentury však provedly výzkumy v dalších měsících. Například podle údajů agentury STEM činily v červnu 2013 preference hnutí ANO 0,5 % a v září 2013 5,2 %. Podle agentury CVVM dosáhlo hnutí ANO v průzkumu z června 2013 (.pdf, str. 2) výsledku nižšího než 1 % preferencí, protože nebylo zařazeno do grafu, kam zmíněná agentura zahrnuje pouze subjekty, které dosáhnou výsledku vyššího než 1 %. V září 2013 (.pfd, str. 3) však už podpora hnutí ANO dosáhla podle volebního modelu CVVM 14 %.

Výrok nemůžeme reálně ověřit, neboť není možné dokázat spojení mezi podanými trestními oznámeními a Čunkovou popularitou.

Jiří Čunek byl v lednu 2007 jmenován ministrem pro místní rozvoj a místopředsedou vlády. V lednu přitom vyšly hned dva průzkumy o popularitě českých politiků. První z nich publikoval 4. ledna CVVM (.pdf, str. 1) a byl zaměřený na důvěru v politiky. Čunek obsadil třetí místo, žebříčku vévodila Vlasta Parkanová a Pavel Bém byl druhý.

Dne 17. ledna zveřejnila výsledky výzkumu agentura STEM a Jiří Čunek byl vyhodnocen jako třetí nejpopulárnější politik. Žebříček tentokrát vedl pražský primátor Bém a před Čunkem se umístila také Parkanová. Jiří Čunek sice nebyl nejpopulárnějším politikem, ale jedno prvenství získal. Výzkum STEM hodnotil i popularitu lídrů politických stran, ve kterém byl Jiří Čunek na prvním místě.

Již v lednu 2007 také odstartovala kauza týkající se obvinění Jiřího Čunka z korupce. Čunek byl obviněn (.pdf, str. 1) z převzetí půlmilionového úplatku od realitní společnosti H&B Real, ke kterému mělo dojít v únoru 2001. Policie předtím musela požádat Senát o vydání Čunka k trestnímu stíhání a ten dne 7. února 2007 zareagoval na tuto žádost kladně.

Klíčovou svědkyní celé kauzy byla Čunkova bývalá sekretářka Marcela Urbanová, která proti Čunkovi vypovídala. V listopadu 2007 bylo trestní stíhání zastaveno (.pdf, str. 31). Státní zástupce došel k závěru, že Čunek nepřevzal finanční prostředky tak, jak to vylíčila Urbanová.

Trestní oznámení nicméně mohou být podána anonymně, policie má i tak povinnost se jimi zabývat. Pokud se k němu autor sám nepřihlásí, není možné zjistit, kdo jej podal, a analyzovat jeho pohnutky. Orgány činné v trestním řízení také mohou zahájit činnost z vlastní iniciativy. V tomto případě není autor oznámení znám.

Čunek tak líčí celou záležitost správně, nicméně nelze dokázat souvislost mezi jeho oblíbeností a následným obviněním z korupce.

Zápisy ze zmíněné vyšetřovací komise nejsou dostupné, na webu Poslanecké sněmovny jsou zveřejněna pouze usnesení, která byla komisí přijata. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný, nejsme schopni potvrdit nebo vyvrátit slova Jana Bartoška.

Příloha č. 1 k Jednacímu řádu Poslanecké sněmovny, která upravuje jednací řád vyšetřovacích komisí, v § 11 uvádí:

" 3) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda komise nejpozději do sedmi dnů od skončení schůze. Ověřený zápis se odevzdává společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze k uložení."(4) Zápis včetně jeho příloh je veřejně přístupný a mohou z něj být činěny výpisy a opisy. Byly-li jednání komise nebo jeho část prohlášeny za neveřejné, mají právo do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu nahlížet a činit si z nich výpisy a opisy jen členové komise. V takovýchto případech může komise rozhodnout, že do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu může nahlédnout a činit si z nich výpisy a opisy i jiná osoba."

Vyšetřovací komise se dne 11. července 2016 skutečně usnesla, že její další schůze budou neveřejné (.pdf). Tím pádem na základě zákona není možné získat znění zmiňovaných zápisů, výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Jak působnost ve věci parkovacích zón, tak i skutečnosti ohledně operačního programu popisuje Jaroslava Pokorná Jermanová správně.

Co se týká parkovacích zón, Jaroslava Pokorná Jermanová má pravdu, když říká, že parkovací zóny spadají do samosprávy městských částí. Základní východisko pro tuto skutečnost je § 23 zákona o pozemních komunikacích, který stanovuje obcím možnost vydat nařízení a vymezit oblast určenou ke stání vozidel.

Nařízení obce pak vydává rada obce podle § 102 odst. 2 písm. d) zákona o obcích, v případě Prahy pak na základě § 68 odst. 4 zákona o hlavním městě Praze.

Stejně tak se vyjádřila i Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová v reakci na stížnosti občanů. Ombudsmanka potvrzuje, že zřízení parkovacích zón je působnosti samosprávy.

V případě operačního programu je možno dát Pokorné Jermanové za pravdu, když říká, že Praha je jediný kraj, který takový program má, ostatní kraje mají tzv. Integrovaný regionální operační systém. Jedná se o program na podporu potřebných oblastí z Evropských fondů.

Dokument (.pdf), ve kterém je tento program detailně popsán, obsahuje pasáže, které deklarují spolupráci Prahy se Středočeským krajem, například jde-li o podporu regionálního školství na území Středočeského kraje (str. 133). Na stejné straně je pak přímo uvedeno, že finanční zdroje se pro oblast dopravy a školství předpokládají pro Středočeský kraj.

Ze stejného dokumentu (.pdf, str. 144) můžeme zjistit, že pro zkvalitnění koordinace Prahy a Středočeského kraje byla ustanovena pracovní skupina, ve které jsou právě mimo jiné i zástupci Středočeského kraje, a to za účelem zefektivnění a zkoordinování.

K funkcím kraje jako zainteresovaného partnera pak najdeme v dokumentu (.pdf, str. 207) toto: věcná příslušnost ke všem PO, analýza a identifikace potřeb, integrované přístupy, mechanismus koordinace. Středočeský kraj se tedy účastní jak řešení, tak čerpání z programu. Na základě výše uvedeného odůvodnění je výrok hodnocen jako pravdivý, všechny skutečnosti jsou popisovány korektně.

Evropská pohraniční agentura Frontex vydala 13. května 2016 zprávu, ve které uvedla, že v dubnu 2016 dorazilo do Řecka méně než 2700 uprchlíků, což představuje pokles o 90% oproti březnu 2016. Jelikož dohoda mezi Tureckem a Evropskou komisí o navracení uprchlíků, kteří neuspějí se žádostí o azyl v Řecku, do Turecka byla uzavřena 20. března 2016, pokles uprchlíků, kteří se do Evropy dostali přes Turecko znatelně poklesl v důsledku této dohody.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Austrálie již uznává Čínu za tržní ekonomiku a v červnu 2015 byla ministry obchodu obou zemí dokonce podepsána dohoda o volném obchodu zaměřená i na odstraňování celních bariér. Ta začala platit na konci prosince 2015.

Zároveň se však opravdu Austrálie snaží o ochranu svých sektorů, jako může být například zemědělství či ocelářství.

Je tedy pravdou, že Austrálie s Čínou řeší otázku možného obchodování a to tak, že sice spolupracují na volném obchodu a odstraňování celních bariér, ovšem chrání také některé své sektory, jako je např. ocelářství.