Přehled ověřených výroků

Do konce roku 2015 investoval stát do oprav silnic nižších tříd skutečně 7,5 miliardy korun. Premiér zmiňuje nevyčerpané finance ze zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury. Za rok 2014 fond nevyčerpal 4,4 miliardy korun, za rok následující se mu podařilo ušetřit další 3 miliardy. V součtu tedy stát na opravy silnic nižších tříd opravdu přispěl téměř 7,5 miliardami korun.

V tiskové zprávě (.pdf) MPSV uvádí, že na rok 2015 vláda přidala 720 milionů navíc na řešení krizové situace v dlouhodobě podfinancované oblasti sociálních služeb. Dále ve zmíněném roce vynaložilo ministerstvo na financování sociálních služeb celostátního či nadregionálního charakteru přibližně o 65 milionů více než v roce 2014 a několik milionů navíc na financování služeb regionálního charakteru - přesnou částku se nám však bohužel nepodařilo zjistit.

Na svém jednání 27. července 2016 pak vláda krajům poskytla 270 milionů na financování sociálních služeb. Dohromady tyto částky tedy přesahují výši jedné miliardy korun.

Hnutí ANO se veřejně nevyjadřovalo k vyjednávání v Ústeckém kraji, proto nelze ověřit, zda probíhalo tak, jak o něm Bubeníček hovoří.

Dne 13. října 2016 se krajský výbor KSČM v Ústeckém kraji usnesl, že i nadále bude jednat o všech možnostech sestavení koalice, tedy nejen o dvoukoalici s ANO, ale i trojkoalici s ČSSD a SPD-SPO. Předseda rady KSČM Bubeníček to popsal takto:

"Nevylučujeme žádnou možnost. Musím objektivně říct, že jednání, která jsme měli s vyjednávacím týmem ANO, byla velmi seriózní. Tam nemáme důvod, abychom si zavírali někde dveře. Chceme ale ještě znát názory nejen sociální demokracie, ale i názory koalice Zemanovci-Okamurovci a pak musí přijít moment, kdy musí krajský výbor udělat nějaké rozhodnutí," Tímto oznámením tak zřejmě neuspěla snaha ANO o rychlé vytvoření koalice s KSČM s nabídkou hejtmanského křesla, jak o ni hovořil ministr Babiš. Je proto pravdou, že není podepsána žádná koaliční smlouva. Jednání mají pokračovat alespoň ze strany KSČM se všemi vhodnými stranami v pondělí 17. října 2016.

Ze strany ANO nedošlo k žádnému vyjádření ohledně vývoje jednání, jen v mediích byla opakovaně vágně akcentována ze strany ANO priorita vytvoření dvojkoalice s KSČM.

Vzhledem k tomu, že záznam z tohoto jednání není veřejnosti dostupný a vyjádření přítomných osob se od sebe liší a také je nelze použít jako autoritativní popis reality, je výrok hodnocen jako neověřitelný. V části, kde Babiš popisuje svou kompetenci svolat BRS, se nemýlí, je ovšem otázkou, co by svoláním poradního orgánu, který není nadán rozhodovací pravomocí, získal.

Na twitterovém účtu ministra vnitra není zmíněný tweet k dispozici, Chovanec se ovšem v tomto smyslu vyjádřil na tiskové konferenci, (čas 36:50) kde oznámil podpis tzv. reorganizace Policie České republiky. Konkrétně Chovanec uvedl:

" ...bezpečnostní radu státu, kde se politici překřikují, kde na sebe zvyšují hlas, kdy na suché konstatování pana premiéra ‘pane ministře, tu Bezpečnostní radu řídím já, já jsem premiér‘, je odpověď ‘zítra jím mohu být já‘."

Zda toto ministr financí na zmíněném jednání premiérovi řekl, nelze korektně ověřit. Jednání bezpečnostní rady státu (.pdf - čl. 6) jsou, jak již bylo řečeno výše, neveřejná. Nicméně ministr zemědělství Jurečka, který je také členem bezpečnostní rady státu, v Událostech, komentářích (čas 17:11) v daný den uvedl:

" Tam padlo to, že pan vicepremiér řekl, že zítra bezpečnostní radu státu může klidně řídit i on (...) to není ani možné technicky, volby tady nikdo neudělá za 24 hodin." Jurečkovo vyjádření naznačuje, že padl výrok, který lze interpretovat při troše kreativity jak Chovancovým, tak i Babišovým prismatem. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný, neboť nejsme schopni doložit, v jakém znění výrok přesně padl. Záznam či zápis z tohoto jednání není veřejně dostupný.

Podle článku 9 jednacího řádu není pro nás možné dostat se k záznamu z jednání.

V poslední části výroku má Babiš pravdu. Podle statutu (znění výroku odpovídá slovům ministra, nejedná se o překlep) BRS, článku 4 (.pdf) " předseda BRS svolává schůzi BRS. V jeho nepřítomnosti svolává schůzi BRSmístopředseda BRS, nebo určený člen BRS. "

Čistě technicky by tedy Babiš mohl schůzi svolat (Sobotka byl již v zahraničí), tento orgán je ovšem pouze orgánem poradním, jak jsme řešili v předchozí ověřované diskuzi, není tedy jasné, co by Babiš tímto svoláním získal. Jakékoli případné rozhodnutí by tedy zůstalo v rukou vlády či osob s nadanou kompetencí - v tomto případě v rukou ministra vnitra.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť Půta po sdělení obvinění skutečně přestal vykonávat post předsedy hnutí STAN, formálně šlo o pozastavení předsednictví, nicméně se pozice takto veřejně vzdal. Výhrada směřuje k faktu, že zůstal hejtmanem. Striktně vzata Půta neodstoupil ze všech pozic, ovšem v kontextu debaty je zjevné, že míní právě svůj post v hnutí STAN.

Martin Půta byl v roce 2014, kdy vykonával post hejtmana Libereckého kraje obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby. Policie jej vyšetřovala pro údajné přijetí statisícového úplatku v případě projektu rekonstrukce kostela sv. Máří Magdaleny v Liberci.

Půta byl obviněn 18. listopadu 2014 a skutečně neprodleně po tomto obvinění pozastavil výkon předsedy hnutí STAN, v čele Libereckého kraje jako hejtman však zůstal. K nastalé situaci vydalo hnutí ještě tentýž den oficiální prohlášení, v němž Půta informuje o svém odstupu a zastoupení místopředsedou Petrem Gazdíkem. Zároveň Půta k 30. listopadu odstoupil z funkce předsedy Regionální rady NUTS II Severovýchod.

Rok poté, v důsledku pomalého šetření kauzy, formálně Půta odstoupil z postu předsedy STAN, kde jej nahradil místopředseda Poslanecké sněmovny Gazdík.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat zmíněnou 20 let starou mediální vlnu, která by popisovala jako problém zdravotnictví přebytek lékařů. Že se tyto případné obavy ukázaly jako liché, dokládá i samotná diskuze ministra zdravotnictví a jeho předchůdce o tom, že České republice lékaři ve skutečnosti chybí.

Před zhruba 20 lety, v červnu 1995, se v České televizi střetli tehdejší předseda vlády Václav Klaus a zástupce Lékařského odborového klubu David Rath. Jako problém ve zdravotnictví (stejně tak v rámci pořadu padla slova Bohuslava Svobody - tehdejšího prezidenta ČLK a současného poslance ODS) byla diskutována zejména otázka výše platů lékařů.

Pokud se podíváme na vývoj počtu lékařů od roku 1993, tak zjistíme, že tento se průběžně snižuje. Data Českého statistického úřadu (resp. ÚZIS) ukazují pro rok 1993 údaj 333 obyvatel na 1 lékaře, před 20 lety (tj. v roce 1996) to bylo 322 a nejnovější data pro rok 2013 ukazují údaj 259. Toto samo o sobě nedokládá, zda lékařů bylo dostatek či dokonce přebytek.

Zda v daném období skutečně proběhla mediální vlna, která by popisovala obrovský nadbytek lékařů, se nám nepodařilo dohledat. Tuto skutečnost nereflektují ani programy 2 nejsilnějších stran z voleb 1996.

Je pravdou, že v posledních letech se média často při informování o situaci ve zdravotnictví zaměřují na možné předražení přístrojů, které jednotlivé nemocnice nakupují. Uvádíme pouze několik příkladů, kompletní výčet by přesáhl možnosti tohoto odůvodnění.

Jeden z nejznámějších případů se týká nákupu přístroje CyberKnife pro Fakultní nemocnici v Ostravě. Značnou pozornost této kauze dává rozměr, že v době, kdy byla tato akvizice pořízena, stál v čele nemocnice současný ministr zdravotnictví.

V roce 2014 informoval server Aktuálně.cz o tom, že Česká republika kvůli předraženým přístrojům má vracet do Bruselu 163,4 milionu korun. Problémy byly zjištěny v celkem 10 nemocnicích, z toho šlo např. o Fakultní nemocnice Hradec Králové (v minulosti ji řídil Leoš Heger), již výše zmíněná FN Ostrava, dále např. Motol a Nemocnice u sv. Anny v Brně.

Velkou pozornost přitáhla také kauza Krajské zdravotní, což je zdravotnický holding Ústeckého kraje a spadá pod něj 5 krajských nemocnic. Tento případ, kdy je několik osob obviněno mimo jiné z nákupu předražených přístrojů, je od září 2015 projednáván před soudem v Ústí nad Labem. Údajná škoda na tomto předražení dosáhla 82 milionů korun.

Zda skutečně došlo k předražení přístrojů, nehodnotíme. Bylo by třeba sledovat tržní cenu daných špičkových zdravotnických přístrojů v konkrétním čase pořízení. Pro doplnění uveďme, že cena přístrojů je téma také v okolních zemích, např. na Slovensku, kde v loňském roce proběhla tzv. kauza CT, kdy nemocnice v Piešťanech měla nakoupit předražený přístroj, což vedlo, v kombinaci s dalšími problémy ve slovenském zdravotnictví a diskutovanými vazbami, k pádu odpovědné ministryně.

Vláda může do 30. června změnit výši vyměřovacího základu pro státní pojištěnce pro další rok.

Podle zákona č. 592/1992 Sb., Zákon České národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění:

§ 3c

" (2) Částku vyměřovacího základu uvedenou v odstavci 1 může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu roku následujícího; přihlíží přitom k vývoji průměrné mzdy zveřejňované Českým statistickým úřadem, k možnostem státního rozpočtu a k vývoji finanční bilance veřejného zdravotního pojištění. "

Nemůžeme ověřit, zda byl kraj informován o tom, že by ve Vrběticích byl muniční sklad, který měl povinnost zanést do krizového plánu. Není totiž jasné, jaký statut subjekt v té době nesl. Lze tedy připustit možnost, že se kraj domníval, že jsou sklady v gesci ministerstva, zatímco subjekt se rovněž domníval, že povinnost podávat informace kraji nemá, a z toho důvodu zůstal kraj bez informací a nepočítal se skladem v krizovém plánu. Toto je kvůli nejasné interpretaci zákona možné.

Důležité, ale nejasné, je, zda si areál zachoval statut vojenského objektu a byl tedy z krizového plánu vyňat, či nikoli, jak vyplývá ze zprávy (.pdf, str. 8) ministerstva vnitra k událostem ve Vrběticích.

Takový statut by totiž subjekt mohl vyjmout z působnosti zákona o prevenci havárií. To znamená, že by subjekt nebyl povinen spolupracovat s krajským úřadem ve věci vypracování havarijních plánů (buď se dle § 3 nahlásit jako subjekt s havarijním potenciálem, nebo dle § 4 nahlásit, že se mezi tyto subjekty neřadí). Krizový plán kraje vypracovaný dle zákona o krizovém řízení (§ 14) by tedy s podklady nemohl počítat.

Jak již bylo řečeno, skutečnost, zda byl areál stále vojenským objektem, či nikoli, nelze z dostupných zdrojů ověřit. Pokud by vojenským objektem byl, v krizovém plánu by zanesen být nemusel. Neměl by totiž povinnost informovat kraj o muničním skladu tak, aby s ním počítal v krizovém plánu.

Na Krajském úřadě Jihomoravského kraje v současné době skutečně pracují na tiskovém oddělení tři zaměstnanci - Eliška Windová Holešická, Petr Holeček a Jiří Klement.

Na brněnském magistrátě (hledat podle: zkratka oboru; hledaný údaj: KPMB) opravdu pracuje 11 zaměstnanců:

Bohužel není dohledatelné, kolik zaměstnanců pracovalo na pracovišti předtím, proto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Pokud budeme brát slova prezidenta jako popis struktury přílivu uprchlíků do zemí Evropské unie, je třeba mu dát zapravdu. Podle čtvrtletní zprávy o azylu dostupné na Eurostatu, skutečně do zemí EU přicházejí i lidé původem ze států, kde válečný konflikt neprobíhá.

30 největších zdrojů migrace podle států je dostupný právě ve zmíněné zprávě. Mezi touto třicítkou jsou i prezidentem jmenované země jako Senegal, Gambie, Pobřeží slonoviny, či Súdán. Najdeme mezi nimi rovněž i Albánii a Kosovo.

Z veřejně dostupných zdrojů je dohledatelný jeden konkrétní moment, o kterém Chovanec mluví. Nelze vyloučit, že existují i další takové případy, resp. že tyto byly provedeny mimo mediální sféru. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann při setkání se svým českým protějškem 16. října 2015 v Norimberku poděkoval České republice za to, že „nenechává na rozdíl od Rakouska uprchlíky volně procházet skrze své území.“

V ostatních případech nemůžeme ověřit, zda Bavorsko mnohokrát děkovalo bez zájmu médií, nebo ministr hovoří pouze o zmíněném setkání z října minulého roku. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.