Přehled ověřených výroků

Státní rozpočet ČR pro rok 2014 připravila a schválila úřednická vláda Jiřího Rusnoka, zatímco rozpočet pro rok 2015 byl připraven a schválen stávající vládou Bohuslava Sobotky.

KSČM k návrhu státního rozpočtu pro rok 2016 16. října vydala tiskovou zprávu, v níž se mimo jiné píše: "Vláda slibuje růst daňových příjmů, ale návrhy KSČM na jejich větší progresi odmítá. Nadále se zdaňuje hlavně spotřeba, kapitál a korporace jsou zdaněny podprůměrně. Úroveň daňové kvóty řadí ČR v rámci EU mezi státy s nižší úrovní přerozdělení. Účinek lepšího výběru daní nemůže být dodatečný."

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť i přesto, že mezi roky 2010 a 2011 (kdy probíhal soud L. Zaorálka se Z. Bakalou) byl P. Telička členem rad OKD a NWR, za toto členství osobně desítky milionů korun odměn nepobíral.

Ministr Zaorálek se se Z. Bakalou soudil mezi roky 2010 a 2011. Celý spor začal v roce 2008, kdy Zaorálek nazval Bakalu gaunerem, v roce 2010 městský soud v Praze žalobu Bakaly zamítl (požadoval po Zaorálkovi omluvu a finanční odškodnění) a v roce 2011 toto rozhodnutí potvrdil i soud odvolací.

Jak píše web Neovlivní.cz či Novinky.cz, Telička získal na mzdách v rámci NWR mezi roky 2010 až 2014 celkem 430 tisíc eur (cca. 11.5 mil Kč). Novinky.cz dále doplňují, že " jako nevýkonný člen představenstva NWR (...) pobíral plat ve výši asi 76 tisíc eur ročně (dva milióny korun). Za roky 2011 a 2012 inkasoval po 76 065 eurech (celkem čtyři milióny korun) a za rok 2013 pak dostal roční plat 70 959 eur (1,9 miliónu korun)." Sám Telička k tomu dodává, že mzdu získával jako člen správní rady NWR.

Desítky milionů odměn nezískával sám Telička, ale firma BXL Consulting, v níž byl společníkem. Ta dle Novinky.cz " od listopadu 2006 do konce května 2013 (...) získala (...) nejméně 1 975 000 eur, tedy asi 53 325 000 korun."

Pokud jde o byty OKD, Telička byl dle Novinky.cz " od prosince 2008 do prosince 2011 (...) členem dozorčí rady společnosti RPG Byty. Právu však tvrdil, že za tuto práci nedostal peníze. „Já mám pocit, že jsem za to nedostal nic. Asi na devadesát procent,“ uvedl."

Za působení Andreje Babiše na Ministerstvu financí ČR opravdu došlo k mnohým personálním změnám a také strukturálním reorganizacím. Zda se však jedná o "decimaci" a největší výměny za posledních 20 let, nehodnotíme.

Podívejme se na souhrn některých významných změn, které se za Babiše na MF odehrály. Andrej Babiš nastoupil do funkce ministra financí 29. ledna 2014. V únoru byli jmenováni mimo jiné náměstci Lukáš Wagenknecht (audit) a Simona Hornochová (daně). K 1. dubnu 2014 byla provedena organizační restrukturalizace a došlo k personálním změnám s cílem „zvýšení efektivity řízení ministerstva a zlepšení práce úřadu“, jak se píše v tiskové zprávě na webu MFCR.

Přehled změn na MF ČR v prvních třech měsících připravil web E15.cz:

"Pod Babišovým vedením se struktura MF zásadně proměnila:

29. ledna - Předseda hnutí ANO Andrej Babiš byl jmenován do funkce vicepremiéra a ministra financí.
1. února - Vedoucím tiskového oddělení a tiskovým mluvčím ministerstva financí (MF) se stal Marek Zeman. Ve funkci nahradil Ondřeje Šrámka.
3. února - MF informovalo, že novými náměstky byli jmenováni Lukáš Wagenknecht (finanční řízení a audit) a Simona Hornochová (daně a cla).
7. února - Novým šéfem legislativního odboru MF se stal Robert Pelikán. Ve funkci nahradil Michala Švorce.
10. února - MF informovalo, že novým ředitelem Finančního analytického útvaru (FAÚ) byl jmenován Libor Kazda. Předchozí ředitel FAÚ Milan Cícer z rodinných důvodů požádal o přeřazení na českobudějovické územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
17. února - Funkce náměstka pro hazard a majetek státu se ujal Ondřej Závodský. Řízením úřadu MF byl pověřen Jiří Nováček. Ministr Babiš zároveň odvolal náměstka Radoslava Bulíře, jenž se přesunul na pozici ředitele odboru pro rozvoj informačních technologií.
26. února - Ministr Babiš odvolal ředitele Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Jana Řeholu. Řízením odboru byl pověřen Karel Blaha, který přišel z úřadu vlády.
Polovina března - Byl odvolán ředitel ministerského Auditního orgánu Václav Štraser, který kontroloval rozdělování evropských dotací.
18. března - Ministr Babiš odvolal ředitele Státní tiskárny cenin Richarda Bulíčka. Řízením podniku byla dočasně pověřena zástupkyně generálního ředitele Olga Dudková.
21. března - V tisku byla zveřejněna informace o odchodu Jana Málka z funkce ředitele kontrolního odboru MF.
24. března - Ministr Babiš odvolal k 1. dubnu náměstka pro finanční trh Radka Urbana.
31. března - Ministerstvo financí informovalo, že generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Miloslav Vaněk odstoupí k 1. dubnu z funkce. Vedením úřadu byl dočasně pověřen náměstek ministra financí Ondřej Závodský.
1. dubna - Ministr Babiš odvolal náměstkyni pro mezinárodní vztahy Evu Anderovou, ředitele odboru Řízení a provoz ICT resortu Luďka Novotného, ředitele odboru Účetnictví a audit Petra Plesnivého a ředitele odboru Bezpečnost a krizové řízení Radomíra Kopa. Na ministerstvu financí skončil také ředitel odboru Hospodaření s majetkem státu Igor Fojtík.
- Řízení sloučené sekce finančního trhu a mezinárodních vztahů se ujal Martin Pros, kterého nominovala na náměstka koaliční ČSSD. Agenda strategických společností a investičních pobídek byla převedena přímo pod ministra Babiše. Odbor Kabinet ministra byl zrušen a místo něj vzniklo samostatné oddělení, které spadá do sekce Kabinet a řízení úřadu."

Někteří z nových náměstků však na ministerstvu nevydrželi: po neshodách s Babišem odešel v červnu 2015 Lukáš Wagenknecht, který vedl auditorský tým a dostal se do sporu s Karlou Šlechtovou ohledně pochybení v zakázce na systém monitorující čerpání dotací. (Wageknechtovi byl nabídnut post politického náměstka, ten však odmítl.) Odešel také náměstek pro mezinárodní vztahy Martin Pros (nominován ČSSD), a to poté, co bez Babišova vědomí požádal Českou národní banku o prověření manipulace s pražskou mezibankovní sazbou. (Pros poté přešel na Ministerstvo zahraničních věcí.) Z funkce náměstkyně odešla také Simona Hornochová (na starost měla daně): nepřihlásila se do výběrového řízení, které požadoval nový služební zákon, údajně proto, že jí Babiš oznámil, že už ji jako náměstkyni nechce. Odešel také náměstek pro veřejné rozpočty Jan Gregor, působil na ministerstvu už před Babišovým nástupem a odešel do Evropského účetního dvora.

Současná vláda byla jmenována 29. ledna 2014. Tomu předcházelo poměrně dlouhé vyjednávání a také výtky prezidenta k personálnímu obsazení budoucí vlády. Dle Ústavy ČR (článek 68) jmenuje prezident předsedu vlády „a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev“. Tedy po jmenování předsedy vlády dostane hlava státu od předsedy návrh na ministry jednotlivých resortů, které prezident jmenuje.

Miloš Zeman vystoupil 10. ledna 2014 před média a ve svém projevu mluvil o výtkách, které má ke jmenování jednotlivých ministrů. Ačkoliv nehovořil o nikom konkrétně, definoval určité obecné poznámky, které k osobám budoucích ministrů má.

Věnoval se nutnosti odborné znalosti či praxe v resortu a oblasti, kterou bude ministr vést. Argumentoval hlavně neexistencí služebního zákona, který zaručuje na ministerstvech státního tajemníka, jenž má s resortem zkušenost. To nesplnil například dnešní ministr obrany Martin Stropnický.

Další výtka byla směřována na způsob, jakým získal budoucí ministr své vzdělání. Zde hovořil zřejmě o ministru vnitra Chovancovi, který zvládl bakalářské studium na plzeňských právech za méně než tři roky. Prezident se také zamýšlel nad případem budoucího ministra, jenž nedostal po vyžádání bezpečnostní prověrku od NBÚ. V tomto případě hovořil o budoucím ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi.

Námitky měl také k jednomu z navrhovaných ministrů, a to kvůli jeho domnělé kandidatuře do Evropského parlamentu - navíc z pozice lídra kandidátky. Ten měl dle slov prezidenta jezdit po předvolebních setkáních a mohl by tím „strádat výkon jeho funkce jako ministra“. Zde mluvil o ministru pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierovi, který byl právě s možnou kandidaturou spojován. Ten však do Evropského parlamentu nekandidoval a dodejme, že kandidaturu popíral již v této době.

Všechny zmíněné ministry premiér Sobotka přes Zemanovy výtky navrhl a prezident je 29. ledna 2014 jmenoval. Dá se tedy říci, že byli do svých postů dosazeni proti vůli Pražského hradu.

Změna pro Liberecký kraj korupční jednání svého sponzora skutečně odsoudila a sponzorský dar mu vrátila zpět.

Odsouzeným sponzorem byl podnikatel Tomáš Absolon, který nynějšímu kandidátovi na hejtmana Mackovíkovi nabídl stotisícový úplatek, když pracoval jako ředitel záchranné služby Libereckého kraje. Absolon byl odsouzen k osmnáctiměsíčnímu podmíněnému trestu a k peněžní pokutě. Pro úplnost uvádíme, že Absolon je manželem předsedkyně zastupitelského klubu Změny pro Liberec Kateřiny Absolonové.

Změna se od sponzora v tiskové zprávě distancovala a vrátila mu 30 tisíc korun, které spolku daroval Absolon v červnu 2012, tedy ještě před krajskými volbami (nemůžeme to však dokázat výpisem z transparentního účtu, kde lze naleznout jen záznamy od 15. února letošního roku).

První výbuch v muničním skladu ve Vrběticích byl ohlášen 16. října 2014 před 10. hodinou ranní. Druhý den ráno zasedal policejní krizový štáb. Podle policejní zprávy na něm byl přítomen i hasičský sbor, není však jasné, zda byla přítomna i bezpečnostní rada kraje. Kraj informoval o zasedání bezpečnostní rady až 27. října.

Podle nařízení vlády 462/2000 Sb. (§ 13) tvoří krizový štáb členové bezpečnostní rady a stálá pracovní skupina se zástupci složek integrovaného záchranného systému. Nemůžeme však doložit, že 17. října rada zasedla s policejním krizovým štábem. Tisková zpráva kraje přitom uvádí, že kraj celou věc monitoroval již od prvotního výbuchu.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není zcela jasné, zda 17. října zasedla v krizovém štábu i bezpečnostní rada kraje. Nepodařilo se dohledat žádný relevantní zdroj, který by potvrdil svolání bezpečnostní rady kraje do 48 hodin.

V pátek 27. května jednali na půdě Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ondřej Benešík (předseda tohoto výboru), Karel Schwarzenberg (předseda zahraničního výboru), Jeroným Tejc (předseda ústavně-právního výboru) a další poslanci s americkým vyjednavačem o smlouvě TTIP Shermanem E. Katzem.

Zpráva na webu sněmovny k tomuto jednání uvádí:

" V rámci diskuse na půdě výboru pro evropské záležitosti Sherman E. Katz informoval české poslance o stavu projednávání smlouvy TTIP ve Spojených státech. Přiblížil stanovisko amerických zákonodárců ke smlouvě. Upozornil, že přes veškerou snahu pravděpodobně nedojde k uzavření smlouvy TTIP do konce tohoto kalendářního roku. "

Více informací není prozatím o tomto jednání dostupných, neboť zápis z tohoto jednání není doposud zveřejněn. Výrok i hodnocení bude doplněno na základě tohoto zveřejněného zápisu, popř. na základě dalších dohledaných informací, které v tuto chvíli nejsou dostupné.

Oslovili jsme rovněž s dotazem na průběh jednání předsedy Benešíka a Tejce, jejich případné odpovědi zapracujeme také do tohoto odůvodnění.

Vladimir Jakunin byl skutečně ředitelem Ruských železničních drah, tato společnost však nemá největší počet zaměstnanců ze všech světových firem.

Jakunin stál v čele největšího ruského dopravce po dobu deseti let až do minulého roku, kdy byl za nejasných okolností odvolán.

V druhé části výroku se prezident Zeman mýlí - ruské státní železnice zaměstnávaly na konci roku 2014 více než 800 tisíc lidí, což je řadí na první místo v Rusku mezi obchodními společnostmi.

Podle tohoto kritéria však v celosvětovém měřítku nevynikají. Podle serveru Fortune 500, který porovnává firmy v USA, zaměstnává nejvíce lidí společnost Walmart provozující síť supermarketů v USA s více než dvoumilionovým personálem. Ruské železniční dráhy nezaujímají přední místa ani v žebříčcích časopisu Forbes.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

V nejnovějších statistikách Českého statistického úřadu i v publikaci Ministerstva práce a sociálních věcí figurují jižní Čechy na jiných příčkách, než jak nepravdivě uvádí Mlčoch.

Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu se jižní Čechy nachází na 5.místě od konce, co se průměrné mzdy za rok 2016 týká. Její výše byla 24 047 korun. Celý přehled průměrných hrubých mezd uvádí následující tabulka:

KrajMzdaRůst Karlovarský 22 7824,5 Zlínský 23 5804,6 Pardubický 23 7973,9 Olomoucký 23 7994,1 Jihočeský 24 0474,4 Ústecký 24 3944,3 Vysočina 24 4224,6 Královéhradecký 24 4814,5 Moravskoslezský 24 5263,7 Liberecký 24 8894,2 Plzeňský 25 6293,9 Jihomoravský 25 7564,3 Středočeský 27 1464,4 Praha 34 8243,7

ČSÚ však neuvádí medián těchto mezd, o tom informují výsledky Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ve své publikaci (.pdf, str.20) uvádí ISPV Jihočeský kraj na druhé místo od konce s mediánem ve výši 21 737 Kč za první půlrok roku 2016.

Mediány průměrných mezd shrnuje následující mapa z výše zmiňované publikace ISPV.

Zdroj mapy: MPSV.

Je pravdou, že někteří z bývalých blízkých spolupracovníků Michala Haška se ke kauze veřejně vyjádřili. Mezi ně můžeme zařadit dnes již bývalou mluvčí Jihomoravského kraje Denisu Kapitančikovou (v současnosti mluvčí Brna-střed), která v rozhovoru pro Deník Referendum a pro iDnes.cz z 2. srpna popsala situaci na hejtmanství.

Na její vyjádření reagoval a potvrdil jej bývalý bezpečnostní ředitel Michala Haška z let 2009-2012 Bohumil Šimek. Ten poté odešel k městské policii v Brně a následně se stal lídrem Hnutí ANO v Jihomoravském kraji. V současnosti je tedy jedním z Haškových konkurentů.

Nynější mluvčí Jihomoravského kraje Eliška Holešinská Windová pak vyjádření Denisy Kapitančikové označila za součást předvolební kampaně kvůli její funkci mluvčí Brna-střed. Michal Hašek se pro média vyjádřil v tom smyslu, že bývalá mluvčí Kapitančiková lhala. Starosta této městské části Martin Landa (Žít Brno) však odmítl, že by její vyjádření jakkoli spoluutvářela předvolební kampaň hnutí Žít Brno, které vstupuje (v koalici s TOP 09) do krajských voleb.

Výhradou k jinak pravdivému výroku však zůstává skutečnost, že se nejednalo o jediné osoby, které se k dané kauze vyjádřily, a to ani v rámci Jihomoravského kraje. Např. koalice Strany zelených a České pirátské strany na situaci reagovala výzvou k rezignaci. Michal Hašek však na svých oficiálních stránkách tuto možnost zavrhl.

Na rozdíl od sociální demokracie, která Michala Haška po jeho vysvětlení podpořila, jejich koaliční partner KDU-ČSL se s tímto nespokojil a vyžádal si analýzu smluv uzavřených s Mrencovou.

Jedni z Haškových nejbližších spolupracovníků se k tématu skutečně vyjadřovali, nezůstalo však jen u nich, a proto je výrok hodnocen jako pravda s výhradou.