Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem k nadhodnocenému procentu vody, která je do Prahy dodávána z Vysočiny. Ve skutečnosti jde maximálně o 73 %, neboť 27 % dodává vodárna mimo Vysočinu. Zmíněných 73 % dodává vodní nádrž Švihov, která leží na hranicích Kraje Vysočina a Středočeského kraje a která sbírá vodu z obou krajů.

Dle informací na stránkách Pražské vodohospodářské společnosti, a.s. došlo v říjnu roku 2013 k podpisu smlouvy o nákupu vody pro Prahu mezi Pražskou vodohospodářskou společnosti, a.s., Želivskou provozní, a.s a Vodárnou Káraný, a.s. Podle tiskové zprávy magistrátu z října 2013 by měla Praha odebírat 73 % vody z vodní nádrže Švihov a 27 % z vodárny v Káraném.

Hlavní zdroj pitné vody pro Prahu, vodní nádrž Švihov, leží na pomezí Středočeského kraje a Kraje Vysočina. Voda je odsud odváděna tunelem Želivka do vodojemu v Jesenici, odkud je dále rozváděna do Prahy a Středočeského kraje. Začátek tunelu Želivka se nachází na hrázi vodní nádrže Švihov u obce Nesměřice, která se nenachází v Kraji Vysočina, nýbrž ve Středočeském kraji.

Institut pro ekonomiku a mír zveřejnil v červnu 2016 výsledky tzv. Světového indexu míru (Global Peace Index). Česká republika se skutečně umístila na 6. příčce ze 163 zemí. Výrok však hodnotíme jako neověřitelný: tento index neměří přímo míru bezpečí v zemi (i když některé sledované faktory tímto směrem ukazují). Vliv na bezpečnost v zemi má pak vedle vlády velké množství dalších faktorů.

V roce 2015 obsadila Česká republika 12. místo, 2014 si držela tuto pozici, na kterou postoupila ze 13. místa z roku 2013.

Tato analýza mapuje především faktory společnosti a bezpečnosti, výskyt zahraničních a domácích konfliktů a míru militarizace. Hodnocení je stanoveno na základě 23 kritérií (GPI indicators). Samotný index však jednoznačně neprokazuje míru bezpečnosti, ale spíše mírové prvky. Kategorie, která se orientuje na vnímání bezpečnosti, hodnotí Českou republiku 2 body z 5, přičemž 5 značí nejhorší stav. Obdobně je na tom většina zemí střední Evropy. Od roku 2012 je tento stav neměnný.

Mezi další zkoumané faktory patří například politická nestabilita, kriminalita, vnitřní a vnější bezpečnost, dodržování lidských práv atd.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože z veřejně dostupných zdrojů není možné zjistit, jaká částka po odchodu Zdeňka Bakaly zůstala v pokladně společnosti OKD a jestli z této společnosti Bakala nějaké peníze skutečně „vysál“.

Rezervní fond pak podle dostupných informací neexistoval, respektive na něm nebyla ani koruna, pouze v posledních dvou letech.

K tématu OKD se prezident Zeman vyjadřuje a angažuje dlouhodobě a konkrétně ke Zdeňku Bakalovi velmi kriticky. Podle výročních zpráv společnosti OKD lze zjistit, že na rezervním fondu bylo v roce 2015 (.pdf, str. 48) 0 Kč, stejně tak na konci roku 2014 (.pdf, str. 66). Na konci roku 2013 (.pdf, str. 55), 2012 (.pdf, str. 59), 2011 (.pdf, str. 68) a 2010 (.pdf, str. 87) to však bylo téměř 3,5 miliardy korun.

Od roku 2014 však není dle zákona o obchodních korporacích rezervní fond povinný a peníze, které na něm do tohoto roku byly, byly použity na úhradu ztráty z minulých let (.pdf, str. 2). Důvodem nuly na účtu rezervního fondu je tedy použití těchto peněz na jiné účely.

Co se týče zmíněného vysátí miliard z OKD Zdeňkem Bakalou, nelze dohledat informaci, která by toto tvrzení podporovala. Je však pravdou, že ještě na začátku roku 2010 (.pdf, str. 87) byl vlastní kapitál společnosti ve výši přes 28 miliard korun, na konci roku 2015 (.pdf, str. 48) už to byly záporná čísla, konkrétně téměř miliarda v mínusu. Nakolik lze tuto změnu připsat Zdeňku Bakalovi není ověřitelné.

O OKD se začala v souvislosti s jejími transakcemi, zajímat protikorupční policie. Stejně tak se zajímá i o jejího majitele, kterým je společnost New World Resources Plc. Z této společnosti odešel Zdeněk Bakala v únoru letošního roku.

Na základě výše uvedeného odůvodnění a skutečnosti, že nelze dohledat Bakalovu účast na zmíněném vysátí, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Návrh zákona je v legislativním procesu od ledna 2015, kdy byl předložen vládě a poslán do připomínkového řízení. Vláda ho schválila 3. června 2015 a pak byl poslán do Sněmovny. Počítáme-li s několika měsíci na přípravu návrhu na ministerstvu, jsme skutečně zhruba na dvou letech práce na návrhu, který byl 25. května 2016 zamítnut.

Dle údajů Českého statistického úřadu je průměrná hodnota vývozu do Čínské lidové republiky za první tři měsíce roku 2016 3 487 milionů korun. Naopak dovoz za stejné období činí průměrně 34 722 milionů korun. Tedy jedná se přibližně o jednu desetinu.

Vystoupení z EU právně upravuje článek 50 (.pdf, str. 59) Lisabonské smlouvy. Jedná se o jedinou možnost (.pdf, str. 8), jak může Británie vystoupit z EU. Tento článek však pouze určuje proces odchodu členského státu z EU, nikoli jeho aktivaci.

Zahájení jednání o odstoupení je v režii odstupujícího státu a je tedy pouze na Británii, kdy tento článek smlouvy aktivuje.

Vyjdeme-li z rozvahy pro Kraj Vysočina (z března 2016 - nejaktuálnější rozvaha), tak v rámci výsledku hospodaření předcházejících účetních období má kraj 2,87 miliardy. Jde tedy o částku dokonce vyšší, než Plodík uvádí. Jde o peníze, které kraj má dlouhodobě v přebytku a mohou tak např. být využity novou koalicí k pokrývání případných výdajů, resp. při pokrývání schodkového hospodaření.

Zpráva o tom, že ANO přímo vypovíkoaliční smlouvu v případě podpisu reorganizace, pochází patrně z dezinterpretace Babišových slov. V médiích jsme ji mohli zaznamenat často zprostředkovaně, například z úst Pavla Bělobrádka (viz video). O odchodu z koalice však ANO nehovořilo.

Sám ministr Babiš se navíc vyjadřoval konstantě bez vývoje v tom smyslu, že vypovězení koaliční smlouvy je spíše eventualita. Nechal se takto slyšet již při odchodu Šlachty, dokonce i ráno 15. června 2016 před koaličním jednáním (odpoledne došlo k podepsání reorganizace), po jejím podpisu se však ANO rozhodlo smlouvu nevypovědět, což není v rozporu s výše zmíněnými prohlášeními A. Babiše.

Hrozba vypovězením koaliční smlouvy může být sice širokou veřejností vnímána jako hrozba odchodu z vlády, nicméně pojmově to není totéž, obě možnosti se vzájemně nevylučují a Andrej Babiš opakovaně hovořil pouze o možnosti vypovězení smlouvy, beze slova o odchodu z vlády. Ověřovaný výrok se tak zakládá na pravdě.

K přirovnání k Sarajevu: premiér Sobotka ve středu 15. června v 15:00 odletěl na zahraniční cestu do Číny. To samé odpoledne přitom ministr vnitra Chovanec podepsal reformu policie. Na následné tiskové konferenci oznámil, že tento krok učinil po dohodě s premiérem.

Termín Sobotkovy cesty do Číny byl znám již na konci května, čas a den plánovaného odletu však nebyl dopředu avizován. Sobotka však ještě před svým odletem oznámil, že reforma policie je v kompetenci ministra Chovance a policejního prezidenta. Z Číny se má premiér vrátit v úterý 21. června v časných ranních hodinách.

Dodejme, že Sarajevem naráží Andrej Babiš na politickou krizi roku 1997, kdy proti premiéru Klausovi vystoupili ministři Ruml a Pilip a to právě v době, kdy byl Klaus na zahraniční cestě v Sarajevu.

Zásady územního rozvoje pro Středočeský kraj byly aktualizovány na základě souvisejících staveb na území kraje. První aktualizace ZÚR byla pořízena na návrh oprávněného investora – ŘSD. O vydání této aktualizace ZÚR Středočeského kraje rozhodlo zastupitelstvo usnesením ze dne 27. července 2015.

V této verzi je již zapracovaná trasa, kudy povede výstavba dálnice D3. Stanovisko ministerstva životního prostředí k vlivu na životní prostředí (EIA) bylo vydáno jako souhlasné, nicméně toto stanovisko je neplatné a bude muset být vypracován posudek nový. V seznamu prioritních staveb, které se budou moci stavět bez nového posudku EIA, se totiž nachází pouze úseky Úsilné–Hodějovice a Hodějovice–Třebonín.

Evropská komise upozorňuje, že u staveb, které do tohoto seznamu nepatří, bude nutno vypracovat posudek nový. V současné době probíhá projektová příprava a tvorba dokumentace pro územní rozhodnutí. Žádost o něj bude podána začátkem května 2017. Zahájení prací je naplánováno na rok 2024 a zprovoznění na rok 2028.

Třetí aktualizaci zásad územního rozvoje pro Jihočeský kraj (ZÚR) schválilo zastupitelstvo dne 17. prosince 2015 a nabyla účinnosti 6. ledna 2016. V této aktualizaci je již zahrnuta trasa, kterou povede stavba dálnice D3.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v případě Středočeského kraje je aktualizovaná verze ZÚR, která jasně stanovuje, kudy povede dálnice D3 na území Středočeského kraje.

Přímo na stránkách OKD se lze dočíst, že OKD je zaměstnavatelem téměř 11 000 lidí. K tomu poskytuje práci dalším 3 000 pracovníků dodavatelských organizací. S těmito počty se jedná o největšího zaměstnavatele v regionu a jednoho z největších zaměstnavatelů v ČR. Nelze ovšem potvrdit aktuálnost těchto dat.

Jak vyplývá z výroční zprávy podniku za rok 2015 (.pdf - str. 22), společnost měla průměrně 10 423 vlastních zaměstnanců a 3 332 zaměstnanců dodavatelských firem.

Podle informací ČTK publikovaných 15. srpna 2016 se současný počet zaměstnanců OKD pohybuje kolem 12 000. Z toho asi 9 500 jsou vlastní zaměstnanci firmy a zbytek jsou pracovníci agentur a dodavatelských společností.

Podle nejnovějších dostupných dat popisuje počty zaměstnanců v OKD Bartošek korektně a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.