Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, není možné doložit, že by Běhounek v Poslanecké sněmovně toto téma opakovaně otvíral. Na plénu sněmovny toto neřešil prozatím vůbec, jak dokládá přehled jeho vystoupení.

Běhounek také není členem žádného z výborů, který by toto přímo řešil, sedí ve zdravotnickém výboru a také v podvýborech pro ICT průmysl a E-government a pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevenci.

Je možné, že poslanec toto téma řeší v rámci poslaneckého klubu nebo se svými kolegy přímo mimo zasedání, není ale možné tento fakt potvrdit.

Tento výrok můžeme označit za pravdivý. V Kraji Vysočina opravdu nalezneme přesně 704 obcí (1. 1. 2016).

KrajPočet obcí

Jihočeský

623Jihomoravský672Karlovarský134 Kraj Vysočina704 Královéhradecký

448Liberecký

215Moravskoslezský300Olomoucký401Pardubický451Plzeňský

501 Středočeský1 145 Ústecký

354Zlínský307

V Kraji Vysočina se nachází (.xls) přesně 339 obcí, které mají do 200 obyvatel.

Z kontextu výroku ministra Babiše vyplývá, že výstavba nových úseků dálnic by měla být důsledkem hospodářské konjunktury v ČR. Nicméně pokud prozkoumáme informace o nově započatých projektech výstavby dálnic z serveru ceskedalnice.cz, zjistíme, že v roce 2016 byly zatím spuštěny pouze dva projekty v celkové délce 12,6 km a že jde pouze o modernizace úseků dálnice D1.

Ministr Babiš dost možná má na mysli nedávný vládní návrh, aby bylo u klíčových dopravních staveb možno z rozhodnutí vlády ČR přikročit k výstavbě bez posudku EIA. U deseti klíčových dálničních úseků by tak bylo možné přistoupit k výstavbě, přestože ta ještě ani nezačala.

Čína si vytváří tzv. 16+1 Framework (CEEC - China and Central and Eastern European Countries), v rámci něhož spolupracuje s 16 státy ze střední a východní Evropy.

Mezi země z evropské šestnáctky patří: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Makedonie, Černá Hora, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko a Slovinsko. Spolupráce probíhá na různých úrovních: v ekonomice (např. Čína podporuje výstavbu železnice mezi Srbskem a Maďarskem), ale také má jít např. o výměny lidí na stáže do institucí. Zatím proběhly 3 summity: v roce 2012 ve Varšavě, 2013 v Bukurešti, 2015 v Bělehradu. V roce 2016 se má uskutečnit summit v Litvě. Kromě toho však probíhají schůzky na úrovní ministrů (např. v lednu 2016 proběhlo setkání ministrů dopravy v Litvě) nebo i různých iniciativ (např. Fórum mladých politických lídrů Číny a zemí střední a východní Evropy v Pekingu 2015) a také bilaterální schůzky.

V koaliční smlouvě vlády Bohuslava Sobotky se v části 5.1 Důchodový systém (.pdf, s. 15) píše:

„Dáme podnět k sestavení odborné komise v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí složené z delegovaných zástupců koaličních stran, opozice, zástupců tripartity a odborníků z řad ekonomů, demografů a sociologů, která připraví úpravy zdanění práce a důchodového systému s účinností od roku 2017 tak, abychom zajistili výplaty důstojných penzí, posílení principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a zastropování věku odchodu do důchodu.“

Horní komora Parlamentu ČR má momentálně 15 žen - senátorek. Z celkového počtu 81 senátorů tak opravdu tvoří necelých 20 %, ženské zastoupení představuje konkrétněji asi 18, 5 %.

Přímo na stránkách OKD se lze dočíst, že OKD je zaměstnavatelem téměř 11 000 lidí. K tomu poskytuje práci dalším 3 000 pracovníků dodavatelských organizací. S těmito počty se jedná o největšího zaměstnavatele v regionu a jednoho z největších zaměstnavatelů v ČR. Nelze ovšem potvrdit aktuálnost těchto dat.

Jak vyplývá z výroční zprávy podniku za rok 2015 (.pdf, str. 22), společnost měla průměrně 10 423 vlastních zaměstnanců a 3 332 zaměstnanců dodavatelských firem.

Podle informací ČTK publikovaných 15. srpna 2016 se současný počet zaměstnanců OKD pohybuje kolem 12 000. Z toho asi 9 500 jsou vlastní zaměstnanci firmy a zbytek jsou pracovníci agentur a dodavatelských společností.

Co se týká dalších míst, která jsou na OKD navázána, nepodařilo se nám dohledat data, která by konkrétní počet takových míst kvantifikovala.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Jakékoli informace o objednávce podsvětí na "popravu" Roberta Šlachty nejsou veřejně dostupné. Jakými informacemi o objednávce podsvětí Babiš disponuje, nevíme. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok ministra Chovance hodnotíme jako zavádějící. Robert Šlachta totiž ve zmíněné publikaci podporoval reorganizaci ve smyslu podřízení útvarů služby kriminální policie a vyšetřování pod jednoho náměstka (z důvodů lepší koordinace a tudíž efektivity), nikoliv spojení útvarů, o kterém mluví Chovanec.

Milan Chovanec zmiňuje v OVM publikaci vydanou Institutem CEVRO v roce 2012 – Reforma police České republiky aneb Pomáhat a chránit, na níž se podílel Ivan Langer. Tou dobou byl již 3 roky po odchodu z postu ministra vnitra.

Langerova reforma z roku 2008 se týkala hlavně změny organizační struktury policie: vznikla krajská ředitelství policie s územními odbory. Zároveň byly některé zvláštní útvary služby kriminální policie a vyšetřování (jako právě Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Útvar pro odhalování finanční kriminality, Útvar rychlého nasazení a další) nově podřízeny jednomu náměstkovi policejního prezidenta.

Před touto reformou podle dokumentu Reforma Policie ČR: služba v nových podmínkách: „byly útvary různě rozmístěny a mnohdy se chovaly jako nezávislé ostrůvky, které spolu nedostatečně komunikovaly, ačkoliv třeba pracovaly na stejném případu. Proto nová organizační struktura zmíněné nedostatky odstraňuje a umožňuje tak optimální sdílení potřebných informací týkajících se zejména závažné trestné činnosti páchané na národní a mezinárodní úrovni.“ (.pdf, s. 14)

Robert Šlachta, v té době zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia v letech 2008–2016, skutečně považoval toto sjednocení struktury útvarů SKPV s celorepublikovou působností za účelné. Ministr Chovanec odkazoval na tento úsek:

„Toto sjednocení jsme v té době považovali za jeden ze základních předpokladů k zefektivnění práce těchto útvarů a navázání v té době ne zcela ideální spolupráce mezi těmito útvary.“ (Reforma policie ČR aneb Pomáhat a chránit, s. 26)

Soudobé změny týkající se reorganizace policie, konkrétně sjednocení Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV (ÚOKFK), však nelze s reformou policie z roku 2008 srovnávat a Šlachtův komentář tak na ni nelze aplikovat.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, kraje hrají v zemědělské politice nepatrnou roli, hlavní slovo mají Evropská unie a státní instituce. To samé platí i u financování zemědělství. Zdroje z krajských rozpočtů na zemědělství těsně přesahují 1 miliardu Kč, což se nemůže rovnat výdajům EU ani výdajům ze státního rozpočtu.

Zemědělství spadá do společné kompetence členských států i Evropské unie jako celku (tzv. společná zemědělská politika spadá do sdílených pravomocí (.pdf, str. 5, čl. 4). Ta je založena na 2 základních pilířích, které vypracovávají orgány EU a které jsou poté uváděny do praxe členskými státy. Kromě společné zemědělské politiky si pak členské státy v rámci vlastních pravomocí samy vybírají, jaké aktivity podpoří vlastními zdroji.

Z hlediska národních institucí hrají nejdůležitější roli ministerstvo zemědělství (provádí společnou zemědělskou politiku EU i programy podpor financovaných z národních zdrojů), Státní zemědělský intervenční fond (který mj. rozhoduje o poskytnutí dotací), vláda (schvaluje program rozvoje venkova před předložením orgánům EU) a Poslanecká sněmovna (schvaluje podpory financované z národních zdrojů).

Co se týče financování, zemědělství bylo dle dokumentu (.pdf, str. 382) ministerstva zemědělství k roku 2015 financováno ze 4 hlavních skupin: zdrojů Evropské unie, státního rozpočtu, krajských rozpočtů a výdajů spotřebitelů. Celkem bylo vynaloženo 59,3 miliardy Kč.

Rozdělení zdrojů v tabulce:

Výdaje na agrární politikuv mld KčStátní rozpočet17,7Krajské rozpočty1,2Výdaje spotřebitelů4,6Zdroje z EU35,8

Kraj Vysočina hodlá vydat dle návrhu rozpočtu (.pdf, str. 3, kapitola Výdaje) pro rok 2016 na zemědělství 74 milionů Kč, čímž zůstává na stejné částce jako minulý rok. 1 500 000 Kč by mělo (.pdf, str. 11 nahoře) jít na pokračování podpory agrárního sektoru, ať už poskytováním finanční podpory na pořádání výstav a soutěží (stejně jako minulý rok (.pdf) připravuje výzvu Zemědělská akce), nebo na propagaci zemědělství u žáků základních škol (dle výše zmíněného dokumentu chystá Kraj Vysočina utratit 100 000 Kč na exkurze do zemědělských podniků).