Přehled ověřených výroků

Rada Jihočeského kraje na schůzi (.pdf, str. 9) 6. prosince 2011 rozhodla o zrušení veřejné zakázky modernizace silnic II. a III. tříd. Zároveň uložila řediteli krajského úřadu povinnost zahájit přípravu zadávací dokumentace k vypsání nového otevřeného zadávacího řízení.

Kraj zakázku zrušil, protože policie podezírala firmu, která měla soutěž zajistit, z machinací. Vítěze měl losovat upravený software. Kraj nebude čekat, jak v této kauze úřad rozhodne, říká hejtman Jiří Zimola: „Domníváme se, že v této situaci, kdy existuje podezření, že výběr uchazeče nebyl úplně transparentní, je to jediné možné a podle našeho názoru správné řešení."

ÚOHS v roce 2012 udělil kvůli této zakázce kraji pokutu ve výši 350 tisíc korun. Kraj dle úřadu nedodržel postup stanovený dle zákona, když losování dne 21. 6. 2011 prostřednictvím elektronického zařízení neprovedl v souladu se zásadou transparentnosti. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již dne 16. 8. 2011 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

Ve volebním období 2008–2012 vedl Jihočeský kraj hejtman Jiří Zimola, radu kraje tvořila koalice ČSSD a ODS.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo informaci o hádce německého a řeckého ministra vnitra dohledat.

Návrh zákona o sociálním bydlení sice přináší obcím nové povinnosti, zároveň jim ale dává i nové kompetence. Mezi ně patří rozhodování o formě podpory, vazby k obci a také prošetřování splnění stavebně-technických standardů.

Obce mají již dle zákona o obcích obecnou povinnost pečovat o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů, mezi něž patří mj. bydlení. Zákon o sociálním bydlení tuto povinnost pouze konkretizuje.

Tento zákon přináší obcím povinnost (.doc, § 15 odst. 1, 2) zřídit sociální bytový fond a vyčlenit odpovídající množství bytů pro osoby v bytové nouzi. Pokud obec nebude mít dostatečný počet bytů, bude je muset zajistit smlouvou o poskytnutí bytu do systému sociálního bydlení s jinými osobami, ať už fyzickými či právnickými, nebo s jinými obcemi.

Zároveň se obcím ukládá povinnost (.doc, § 14 odst. 5) poskytnout ministerstvu pro místní rozvoj údaje do rejstříku sociálního bytového fondu a zpracovat plán sociálního bydlení obce. Obecní úřad v otázce sociálního bydlení poskytuje (.doc, § 14 odst. 6) sociální poradenství a zajišťuje s nájemci sociálních bytů sociální práci. Obecní úřady také musí (.doc, § 14 odst. 6) informovat krajské pobočky úřadu práce a spolupracovat s nimi a ministerstvem práce a sociálních věcí, případně s dalšími organizacemi.

Návrh zákona ale přináší obcím i nové kompetence, mezi které patří rozhodování (.doc, § 36) o formě podpory dané osobě v bytové nouzi. Pro zjištění formy podpory bude obecní úřad prostřednictvím sociálního pracovníka provádět sociální šetření (.doc, § 14 odst. 6). Pokud by šetření obec neprovedla nebo by odmítla žádost o prošetření, rozhodla by o formě podpory krajská pobočka úřadu práce.

Obec bude mít také možnost rozhodovat o vazbě dané osoby k obci (.doc, § 14 odst. 5), která je jednou z podmínek nároku na sociální bydlení pro osoby v bytové nouzi. Obecní úřad bude moci prošetřovat, zdali sociální bydlení splňuje minimální stavebně-technické standardy. V případě jejich nesplnění podá podnět příslušnému úřadu (.doc, § 44).

Obce sice nerozhodují o bytové nouzi osoby ani o příspěvku na bydlení (v obou případech o tom rozhoduje (.doc, § 33, 61) krajská pobočka úřadu práce), určitými kompetencemi ale přece jen disponují.

Privatizace nemocnic a sociálních služeb, respektive snaha zabránit jí, je pro ČSSD velké téma již řadu let a jinak tomu není v letošních krajských volbách. Není však pravdou, že by se ostatní politická uskupení o privatizaci v současnosti snažila a toto měla ve svém předvolebním programu pro nadcházející volby.

ANO 2011 ve svém programu pro krajské volby uvádí, že je proti plošné privatizaci nemocnic, nejsou však proti privátním zdravotnickým zařízením. KSČM je proti privatizaci podle programu absolutně, stejně tak proti privatizaci sociálních služeb.

V programech ostatních parlamentních, a tedy v součanostní nejsilnějších stran - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a ÚSVIT se nenachází žádná další zmínka ať už pro, či proti privatizaci. Ani v dalších veřejně dostupných zdrojích a tiskovinách nelze takové informace dohledat. Krajská ODS na Vysočině dokonce takové nařčení ze strany ČSSD odmítla.

Pro úplnost dodejme, že i za vlád ČSSD v Karlovarském a Moravskoslezském kraji v letech 2010 a 2011 došlo k privatizaci zdravotnických zařízení. Konkrétně šlo o nemocnici v Sokolově a v Novém Jičíně.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Kopecký popisuje korektně jak formální nastavení zřizování uvedené komise, resp. odvolávání z ní, tak i správně popisuje, jak došlo k odvolání jeho osoby z jejího čela.

V Kraji Vysočina funguje v tomto období celkem 8 komisí rady kraje. Jednou z nich je i komise dopravní. Zřizují se na základě zákona o krajích. § 59 odst. 1, písm. d) uvádí:

„Radě je vyhrazeno zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady (dále jen„komise“), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy.“

Zdeněk Kopecký byl skutečně v tomto volebním období předsedou Dopravní komise Kraje Vysočina. Z tohoto postu byl odvolán 30. září 2014. Na svém zasedání jej skutečně odvolala krajská rada pod Běhounkovým vedením.

Rada Kraje Vysočina na svém jednání 30. září 2014 na návrh Běhounkova náměstka Vladimíra Novotného o odvolání Kopeckého z postu předsedy dopravní komise jednala. Jednomyslně (tedy včetně hlasu samotného Běhounka) jej odvolala. To dokládá zápis ze zasedání (bod 79 jednání) krajské rady z daného dne.

Na následném jednání komise (9. října 2014) pak byli Kopecký a další členové o tomto již informováni, samotná komise v této věci nehlasovala ani nejednala. Zápis z tohoto jednání uvádí:

„Libor Joukl přivítal přítomné a informoval, že rada kraje na svém zasedání č. 28/2014 dne 30. 9. 2014 odvolala Zdeňka Kopeckého z funkce člena a předsedy dopravní komisea jmenovala do funkce předsedy dopravní komise Vladimíra Černého.“

Ve volbách v roce 1996 zvítězila Občanská demokratická strana se ziskem 29,62 % platných hlasů. Druhá skončila ČSSD, která obdržela 26,44 %. ODS začala jednat s ostatními stranami o vzniku vládní koalice. Koaliční dohoda byla uzavřena mezi ODS KDU-ČSL a ODA dne 27. června 1996.

Tato vláda byla menšinová, protože počet vládních poslanců koalice byl pouze 99. Během hlasování o vyslovení důvěry vládě 25. července odešli poslanci ČSSD z Poslanecké sněmovny a umožnili tak vládě tuto důvěru získat. Za to získal Miloš Zeman křeslo předsedy Poslanecké sněmovny. Proti hlasovalo pouze 40 poslanců KSČM a SPR-RSČ. Dodejme, že v roce 1996 neměla koalice na dohodnutém půdorysu reálnou politickou alternativu.

Jedním z důvodů oslabení ODS bylo netransparentní financování strany a následný tzv. sarajevský atentát (1997), kdy vlivní členové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip v nepřítomnosti Václava Klause přečetli předem připravené prohlášení. V tom vyzvali tehdejšího premiéra a předsedu ODS k odstoupení z funkce. Tím byla zahájena politická krize, která vyvrcholila demisí vlády, jmenováním úřednické vlády Josefa Tošovského a následně vyhlášením předčasných voleb.

V těchto volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných 19.–20. června 1998 zvítězila ČSSD se ziskem 32,31 % hlasů. Druhá skončila ODS, která obdržela 27,74 % platných hlasů. Do Poslanecké sněmovny se dále dostaly KSČM, KDU-ČSL a Unie svobody (US).

V úvahu přicházely dvě možnosti sestavení koaliční vlády. První byla koalice ODS, KDU-ČSL a US s celkovým počtem těsných 102 mandátů, nebo ČSSD, KDU-ČSL a US s pohodlnou většinou 113 mandátů. Silné antipatie vůči tehdejšímu předsedovi ČSSD Miloši Zemanovi však zabránily vzniku této koalice, a to i přes vstřícnou nabídku z jeho strany směrem ke KDU-ČSL a Unii svobody.

Stejně tak nechtěl Václav Klaus spolupracovat s odpadlíky a zrádci z Unie svobody, kteří ho v minulosti vyzvali k demisi (Vládneme, nerušit: 8:20–10:00). Následně byla podepsána „Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice“, tzv. Opoziční smlouva jako dohoda mezi ODS a ČSSD, ve které se smluvní strany zavázaly, že „budou respektovat právo té z těchto stran, která zvítězila ve volbách, sestavit vládu České republiky, a vyjádří tento respekt neúčastí poslanců druhé strany při hlasování o důvěře vládě.“ (.pdf, str. 1)

V tomto případě byla onou vítěznou stranou ČSSD. Během hlasování o vyslovení důvěry vládě Miloše Zemana se skutečně poslanci ODS hlasování nezúčastnili a vláda tak snížením kvora získala důvěru. Klaus se pak dostal na post předsedy Poslanecké sněmovny stejně jako Zeman o 2 roky dříve.

Byť obě situace nejsou zcela identické, základní sdělení prezidenta je korektní - tedy že předseda vítězné strany vede vládu a jeho hlavní oponent mu toto umožnil snížením kvóra při hlasování o důvěře vládě.

Na základě usnesení Vlády České republiky ze dne 19. června 2012 č. 456 vznikl Vojenský technický ústav (VTÚ) zápisem do obchodního rejstříku k 27. září 2012 jako cíl snahy ministerstva obrany transformovat systém bývalých Vojenských opravárenských podniků (VOP).

Areál ve Vrběticích je pod správou VTÚ. Ten některé objekty v areálu dále pronajímá, konkrétně čtyřem soukromým společnostem vlastnícím licenci pro obchodování s vojenským materiálem, kterou vydává ministerstvo průmyslu a obchodu. Se společnostmi jsou uzavřeny řádné nájemní smlouvy. I na sklad č. 16, ve kterém došlo k výbuchu. Tento objekt je na základě nájemní smlouvy od roku 2011 pronajatý společnost IMEX Group, s.r.o. Munice nacházející se v muničním skladu v době výbuchu byla výlučně v soukromém vlastnictví.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože od roku 2012 je správcem skladu jako právní zástupce VOP právě Vojenský technický ústav.

V porovnání s předchozími lety se pokles žáků opravdu zastavil a neprobíhá již v tisících. V roce 2006 se jednalo o 34 708 žáků středních škol a jejich aktuální počet ve Zlínském kraji je 24 381.

Vývoj počtu žáků v kraji dokládá následující graf:

Zdroj: Ústav pro informace a vzdělávání a Zkola.cz

Jednání vyšetřovací komise pro policejní reformu jsou neveřejná a není dostupný žádný záznam, který by mohl doložit, že Babiš byl v rámci vyšetřování ponížen. Zároveň není jasné, jak se ministr dozvěděl o tom, že je v rámci vyšetřovací komise ponižován.

Vyšetřovací komise vyslýchala (.pdf) Andeje Babiše 5. září 2016. Ten po dvouhodinovém výslechu uvedl, že se cítil „jako u policie“. O ponižování ale nepadlo slovo.

Vzhledem k nedostatku informací o jednání vyšetřovací komise tak výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Hejtman Půta mluví o zařízení a postupu, který je popsán v předchozím výroku. Vzhledem k neveřejnosti dokumentů nelze ověřit, zda-li se na území Libereckého kraje připravuje zařízení pro případnou migrační vlnu.