Přehled ověřených výroků

Prezident Zeman kritizoval při projevu 9. listopadu 2016 (ke zvolení nového amerického prezidenta Trumpa) současného amerického velvyslance Schapira. Důvodem bylo mimo jiné to, že se Schapiro neúčastnil hradních oslav státního svátku 28. října 2016.

„Věřím, že vztahy se Spojenými státy se touto volbou dále zlepší a nebudou zatíženy některými nedorozuměními, jako je například ne zcela profesionální postoj současného amerického velvyslance pana Schapira, který dává nevyžádané rady prezidentovi republiky, kam má, či spíše kam nemá cestovat, a který se jako téměř jediný z velvyslanců ani nezúčastnil státního svátku 28. října na Pražském hradě.“

Tato informace byla vyvrácena, Schapiro se totiž oslav účastnil. Miloš Zeman se velvyslanci nepřímo omluvil prostřednictvím prohlášení. Informaci o neúčasti amerického velvyslance totiž obdržel od protokolu prezidentské kanceláře. „Pokud by tato informace nebyla správná, prezident republiky se samozřejmě omlouvá panu velvyslanci."

V současnosti je zákon 112/2016 Sb. o elektronické evidenci tržeb přijat a v platnosti. Je v něm také dán postup, jakým do systému budou podnikatelé zapojováni. Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, protože neustále jsou navrhovány změny a nelze určit, zda tento fakt pro podnikatele nezpůsobuje nejistotu a zmatek.

Zákon vyjmenovává explicitně evidované tržby, u kterých je platnost zákona o EET dočasně pozastavena v §37 zákona 112/2016 Sb. Ve stejném paragrafu je v bodě 3 uvedeno:

„Vláda může stanovit nařízením, že některé tržby nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dočasně evidovanými tržbami.“
Zároveň není pravdou, že by obecně nebylo známé, co do EET patří a odkdy. Finanční správa totiž vydala 31. srpna 2016 metodické pokyny výkladu zákona formou příručky. Na druhou stranu bylo vydání výše popsané příručky částí odborné veřejnosti přijato s kritikou, že byla zveřejněna na poslední chvíli.

K vysvětlení dotazů mají sloužit i tzv. roadshow EET, které finanční ředitelství a ministerstvo financí koná průběžně přibližně od června roku 2016, nebo setkání s lidmi z oboru.

Na jednotlivá vyjádření v tisku se ministerstvo financí také snažilo reagovat a vysvětlovat je pomocí svých stránek. Navíc provozuje portál ETržby.cz, kde jsou dostupné aktuální informace včetně toho, na koho a odkdy se daný zákon vztahuje.

Určité nejasnosti se objevily při začátku projednávání daňového vládního balíčku dne 30. listopadu 2016, ke kterému byly přiloženy k projednání i pozměňovací návrhy týkající se zákona o EET.

Zájem vzbudil návrh ministra financí Andreje Babiše na základě jednání s Asociací malých a středních podniků v ČR. Ten měl provést některé změny v novém zákoně s tím, že by se části obchodníků, kteří by přijali paušální daň a mají obrat do 250 tisíc korun, netýkal provoz EET.

Bylo také navrženo, aby z kontroly byly vyjmuty platby kartou přes platební brány. Otázkou zůstává, zda by o paušální zdanění výměnou za vyjmutí z EET byl zájem, což by podle předsedy Asociace Karla Havlíčka neměl být zásadní problém. V zavedení EET nevidí potíž, horší je prý dle jeho slov pocit hysterie vyvolaný mezi podnikateli.

Určité změny navrhla i vládní KDU-ČSL, která by taktéž uvítala vyjmutí podnikatelů, jež jsou plátci paušální daně. Konkrétně těch, jejichž obrat je do 414 tisíc korun ročně či podnikají jako vedlejší činnost s výdělkem do 5041 korun měsíčně, a prodejců na farmářských trzích, kteří na nich prodávají více jak dvě třetiny produkce.

Poslanci opozice za ODS a TOP 09 ve svých návrzích rovnou chtějí celý zákon zrušit.

ODS několikrát ústy své předsedy Petra Fialy skutečně zmínila záměr zabránit vzniku levicových krajských koalic ve složení ČSSD a KSČM a také kopírování vládní koalice na krajské úrovni.

Oba cíle Fiala zmínil při zahájení závěrečné fáze předvolební kampaně pro letošní krajské volby v září 2016, kdy uvedl: „Chceme současně přesvědčit občany, že je třeba vyvážit moc současné vlády a prezidenta. Na krajích vládne levice, která má společně s populisty většinu i v Poslanecké sněmovně a Senátu. Na Hradě sedí kandidát vládní koalice. Je čas na vyvážení sil. Současný stav, kdy jedna skupina ovládá celý politický systém, není zdravý.“ V několika rozhovorech pro média - například pro iDNES.cz, Novinky nebo Echo24.cz - pak Fiala hovořil zejména o nutnosti zabránit vzniku koalic ČSSD a KSČM na krajské úrovni. Jako stěžejní důvody uváděl potřebu vyvažovat moc levice a stagnaci krajů, v nichž v minulosti vládly koalice složené z ČSSD a KSČM.

Například v rozhovoru pro iDNES krátce po krajských a senátních volbách Fiala řekl:„Říkali jsme, že chceme zabránit pokračování levicových koalic ČSSD a komunistů, které vládly ve většině krajů, a že také nechceme, aby se na krajské (pozn.: v článku je uvedeno vládní - překlep redakce iDNES.cz) úrovni zopakovala vládní koalice“ .

Nástupci poslance Fialy ve funkci ministra školství zrušili celoplošné testování žáků 5. a 9. tříd, testování žáků 9. tříd však nebylo úplně zrušeno, neboť České školní inspekci zůstalo oprávnění provádět výběrová testování žáků jakýchkoliv ročníků škol včetně žáků 9. tříd. Co se týče jednotných přijímacích zkoušek na střední školy, jejich hlavní funkcí je stejně jako u celoplošného testování zjistit znalosti žáků, oproti celoplošnému testování však nezjišťuje znalosti žáků z cizího jazyka. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.

Plán plošného testování žáků 5. a 9. tříd navrhl tehdejší ministr školství Dobeš, žáci měli být testováni z češtiny, matematiky a cizího jazyka. První celoplošná zkouška testování byla ministrem Dobešem provedena (.pdf, str. 1) v květnu a červnu 2012, druhou celoplošnou zkoušku pak stanovil jeho nástupce, současný poslanec Fiala, na květen a červen 2013 (.pdf, str. 1). Další celoplošné testování žáků se však neprovedlo, Ministerstvo školství jej totiž v únoru 2014 zrušilo. Od té doby provádí Česká školní inspekce na základě pověření ze školského zákona pouze výběrová šetření, která se zaměřují na určitý počet škol, tříd a předmětů. V květnu 2015 tak Česká školní inspekce provedla šetření přírodovědných a společenskovědních znalostí žáků 9. tříd základních škol, v letošním roce zase prošetřila znalosti žáků 6. tříd základních škol a 3. ročníku středních škol.

Co se týče druhé části výroku, jednotné přijímací zkoušky na střední školy zakončené maturitní zkouškou (kromě těch, které mají stanovenou talentovou zkoušku) zavádí ke školnímu roku 2016/17 novela školského zákona, a to z českého jazyka a matematiky. Organizaci a vyhodnocení výsledků žáků pak provádí Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). Ministerstvo školství si od zavedení jednotných přijímacích zkoušek slibuje „objektivnější zjištění předpokladů pro studium jednotlivých uchazečů."

Identický výrok Klementa Gottwalda se nám sice nepodařilo nalézt, ovšem už během války, ale také v dobách před únorem 1948 existjí svědectví o tom, že Gottwald zastával vůči paušálnímu potrestání českých Němců negativní stanovisko, dokonce se některých něměckých antifašistů zastával. Gottwald podle všeho uznával zvláštní postavení německých antifašistů (pdf., s.24) a to dokonce do té míry, že byl ochotný u vybraných antifašistů po splnění podmínek zajistit návrat plnohodnotného československého občanství (doc., s.38). Podobně i někteří jeho vládní kolegové, jmenovitě tajemník vlády Šrámek, ministr vnitra Nosek, ministr zdravotnictví Procházka, ministr průmyslu Laušman, ministr výživy Majer a přednosta vojenské kanceláře prezidenta republiky Hasal, poukazovali na negativní následky odsunu a neštrného paušálního zacházení s českými Němci (pdf., s.7-8).

Postoj Klementa Gottwalda, ale nemění nic na tom, že v době 1945-1948 byly výrazně patrné protiněmecké nálady napříč politickým spektrem. Není žádným tajemství jakou pozici hájili v dobách odsunu (1945-1946) ve výroku zmiňovaní ministři spravedlnosti za Československou stranu národně socialistickou - Jaroslav Stránský a Prokop Drtina (tito zastávali funkci ministra spravedlnosti v první resp. druhé Fierlingerově vládě). Obecně lze tvrdit, že nejvíce protiněmecky se profilovaly právě strana ČSNS, ale také KSČ, jak ukazuje třeba rozhlasový proslov ministra Noska či tento příklad:

„Podle protokolu jednání vlády z 12. května předložil Zdeněk Fierlinger „zprávy ze spolehlivých pramenů, podle nichž došlo při opatřeních proti Němcům k jednotlivým případům lynčování a týrání a že oběťmi byli někdy Němci, kteří nebyli nacisty a neprovinili se“... Václav Nosek, Václav Kopecký a Jaroslav Stránskýbyli proti z obavy, aby to nepoškodilo „zájmy vlády a pokoj v zemi“; prý šlo „o ojedinělé zjevy revoluční doby“, jejichž opakování se mělo čelit „vhodnými vnitřními pokyny bezpečnostním orgánům a národním výborům“.

Mnohdy ještě tvrdší přístup zastávali i komunističtí funkcionáři v pohraničí.

Obecně by se dalo shrnout, že komunisté, oproti zcela nepřátelské ČSNS, k německým antifašistům přistupovali dost pragmaticky, jak popisuje historik Tomáš Staněk (pdf., s.69):

"...vyvinuli také komunisté alespoň zčásti jakousi snahu ochránit německé antifašisty. Když ale doba o něco pokročila, nebylo pro ně opět žádným větším problémem změnit názor a zatlačit na jejich „dobrovolný odchod“ ze země. Souhrnně řečeno,pro KSČ představovala nacionální mobilizace spojená s přípravou a provedením odsunu jeden z velmi důležitých instrumentů ve vnitropolitickém zápasu poválečného období."

Výrok hodnotíme na základě údajů ČSÚ o hrubých měsíčních mzdách v jednotlivých zaměstnáních. Ty spolu s daňovou kalkulačkou potvrzují slova premiéra Sobotky.

Podle zatím posledních dostupných dat statistického úřadu za rok 2015 byl medián mezd u všeobecných sester se specializací 31 233 Kč, u učitelů na středních školách 28 215 Kč a u policistů 30 792 Kč.

Zadáme-li tyto hodnoty do kalkulačky ČSSD, zjistíme, že navrhované progresivní zdanění by skutečně znamenalo úsporu několika set korun měsíčně.

Smlouvu s rakouskou společností Kapsch podepsal v roce 2006 tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL), který zasedal v koaliční vládě ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU vedené sociálním demokratem Jiřím Paroubkem. Kapsch měl dle smlouvy zajišťovat výběr mýta do 31. prosince 2016 (. pdf, str. 4).

V červnu 2006 byl Šimonovským podepsán první dodatek, ten v listopadu po dohodě s Kapschem zveřejnil Šimonovského nástupce v čele rezortu Aleš Řebíček (ODS). Mezitím se uskutečnily volby a Paroubka vystřídal v premiérském křesle Mirek Topolánek, který sestavil koaliční vládu ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.

Sporným se stal zejména bod 2.6., kde se hovoří o tom, že pokud Kapsch nezíská všechna potřebná povolení musí informovat ministerstvo dopravy a navrhnout náhradní řešení, například náhradní energetické zdroje pro brány. Pokud ministerstvo dopravy náhradní řešení odsouhlasí, musí podle dodatku nést dodatečné náklady.

Prvním dodatkem se v roce 2007 zabýval i antimonopolní úřad, ten konstatoval, že uzavření tohoto dodatku nebylo v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a zadavatel Ministerstvo dopravy ČR se tak dopustil porušení tohoto zákona.

Druhý dodatek podepsal v prosinci 2006 Aleš Řebíček, jeho obsahem mělo být snížení odměn a zvýšení sankce z prodlení. Právě na výši sankce se ještě v prosinci mohlo celé mýtné zastavit, nebo tím alespoň hrozil Erwin Toplak ze společnosti Kapsch. Právě Toplak podepsal se Šimonovským původní smlouvu.

V prosinci 2007 podepsal Řebíček v pořadí již třetí dodatek. Jak později zjistili Reportéři ČT, ministerstvo zveřejnilo jen tu část dodatku, která Kapschi nepřináší žádné peníze navíc, zakázky na čtyři miliardy zůstaly utajené. Dle zjištění serveru Česká pozice, dává dodatek z prosince 2007 Kapschi možnost stavět mýtné brány i po roce 2017 a může za to zinkasovat až 1,7 mld. Kč. bez DPH.

V lednu letošního roku ministr dopravy Dan Ťok prohlásil, že ten kdo dodatky smluv uzavíral, vůbec nepočítal s tím, že by firma Kapsch mohla být v budoucnu nahrazena jiným dodavatelem, případně s tím, že výměna Kapsche bude drahá a obtížná. Ťok rovněž zopakoval, že rezort podá trestní oznámení v souvislosti s dodatky, které jsou pro stát nevýhodné, konkrétního viníka ministerstvo nezná a oznámení nebude podáno vůči konkrétní osobě.

Nicméně ještě v říjnu loňského roku to vypadalo, že se na provoz mýta uskuteční veřejné výběrové řízení. Ministerstvo dopravy si na pomoc s přípravou tendru najalo firmu Deloitte, avšak bez výběrového řízení a v lednu antimonopolní úřad zrušil kontroverzní zakázku ministerstva na poradenství při přípravě veřejné soutěže na výběr provozovatele mýtného systému

Server Neovlivní přišel v září s informací, že český stát je v nevýhodné pozice zejména proto, že autorská práva na technologii přejdou do držení rezortu dopravy až po skončení platnosti smlouvy, tedy 31. prosince 2016. ministerstvo, tak nemělo, co by případným zájemcům o provoz mýta po skončení letošního roku ukázalo. „Neměli jsme možnost zpřístupnit aktuální dokumentaci případným uchazečům ve výběrovém řízení,“ potvrdil pro Neovlivní.cz Jakub Kopřiva, náměstek ministra dopravy, který prodloužení smlouvy s Kapschem dojednal a nakonec i za ministra Ťoka podepsal.

10. února 2016 v hlasování skutečně podpořily návrh zákona o evidenci tržeb všechny tři vládní strany.

Poslanci ODS a TOP 09 na protest proti ukončení projednávání sál opustili a hlasování se neúčastnili. Zdrželi se komunisté a část klubu Úsvitu, proti hlasovali tři poslanci z Okamurovy SPD.

Zákon o církevních restitucích se projednával již v roce 2008, kdy Herman působil na tiskovém oddělení ministerstva kultury. KDU-ČSL, jako člen Sněmovny, se na tvorbě zákona podílela. Zákon tehdy neprošel 1. čtením, jeho projednávání bylo odročeny hlasy ČSSD, KSČM a 3 poslanci ODS a opětovně se k němu legislativci již nedostali.

Znovu se začal zákon projednávat v roce 2012, kdy KDU-ČSL neměla poslanecké zastoupení a nepodílela se na rozhodování o zákonu (vyjma Senátu). Hermanův postoj k oběma situacím při projednávání zákona nejde z veřejně dostupných zdrojů doložit. Tedy apel současného ministra na to, že se má více jednat s tehdejší opozicí, je neověřitelný.

Zákon 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církev. a nábož. společnostmi vstoupil v platnost 5. prosince 2012. V té době byla u vlády Nečasova ODS, TOP 09 a VV. Jak Herman správně uvádí, KDU-ČSL vůbec nehlasovala o zákoně (resp. pouze v Senátu), protože se nedostala do Sněmovny, jelikož ve volbách 2010 získala pouze 4,39 %.

Na nočním hlasování o majetkovém vyrovnání s církví byl patrný přetrvávající nejednotný postoj mezi vládou a opozicí. Vládní strany zákon nakonec prosadily.

Předseda vlády má více pravomocí než její „běžný“ člen - je to právě on, kdo určuje, jaké personální složení bude vláda mít.

Je „rovným mezi rovnými“, pokud hlasuje ve vládě. Zároveň je ale „rovnější“ než ostatní, neboť má možnost rozhodovat o tom, zda daný člen vlády nadále jejím členem bude.

Z hlediska toho, jak vláda funguje, je to ze všech členů pouze premiér, kdo má pravomoc podepisovat zákony, zákonná opatření Senátu a nařízení vlády. Kontrasignuje také rozhodnutí prezidenta. Je to rovněž předseda, kdo určuje, jak budou jednání vlády probíhat. Vystupuje jménem vlády a reprezentuje ji.