Přehled ověřených výroků

Je logické, že růst HDP má přímý vliv na ukazatel podílu výdajů na obranu na HDP. Čísla, která uvádí ministr Stropnický pak zhruba odpovídají skutečnosti a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výdaje na obranu skutečně v roce 2010 byly necelých 49 miliard, což je méně, než vláda v aktuálním rozpočtu plánuje na rok 2017. Při porovnání s výší HDP podle Českého statistického úřadu to bylo 1,43 % HDP. V příštím roce slíbených 52,5 miliard bude 1,08 % HDP (objem HDP dle aktuální makroekonomické predikce ministerstva financí).

RokHDP (mld Kč)Rozpočet Ministerstva obrany (mld Kč)Podíl 2006 3 507,155,691,59% 2007 3 831,853,911,41% 2008 4 015,354,171,35% 2009 3 921,855,981,43% 2010 3 953,748,871,24% 2011 4 033,843,881,09% 2012 4 059,943,471,07% 2013 4 098,142,051,03% 2014 4 313,841,990,97% 2015 4 554,643,780,96% 2016 4 703,047,781,02% 2017 4 864,052,541,08% Zdroj: HDP - ČSÚ (2006–2015), MFČR (2016–2017); Rozpočet MO - jednotlivé roční rozpočty

Pozměňovací návrhy k zákonu o EET předložil za KDU-ČSL Jaroslav Klaška 30. listopadu 2016. V jednom (.pdf, str. 2) z nich se hovoří o vyloučení „tržby získané z vedlejšího výkonu činnosti osoby samostatně výdělečně činné podle jiného právního předpisu 1), pokud rozhodná částka zisku nepřesáhne výši podle jiného právního předpisu 2). Pokud rozhodnou částku taková osoba samostatně výdělečně činná přesáhne, je povinna se do systému elektronické evidence tržeb přihlásit do 30 dní od data překročení rozhodné částky.“

V odůvodnění je vysvětleno, že podnikatelé, kteří takto vydělávají pouze jako vedlejší činnost, dosahují tak nízkých výdělků, že je EET nadměrně finančně zatíží. Hranice tohoto nízkého výdělku by měla být stanovena jako rozhodná částka pro platbu sociálního pojištění, což je 20 % průměrné mzdy (v roce 2016 64 813 Kč – tedy 5401 Kč měsíčně).

Tento způsob podnikání se také nazývá minijob.

O farmářských trzích se hovoří v dalším pozměňovacím návrhu z 30. listopadu, předloženém KDU-ČSL skrze poslance Klašku. Dle tohoto návrhu se do paragrafu 12 zákona o evidenci tržeb, hovořícím o tržbách vyloučených z evidence, má vložit písmeno k), které zní: „k) z prodeje potravin, zemědělských nebo jiných regionálních produktů formou farmářských trhů na tržištích, jejichž tržní řády vydané podle § 18 živnostenského zákona stanoví, že u každého prodejce je podíl nabízeného zboží, jehož je prodejce prvovýrobcem, nebo podíl zboží regionálního původu, minimálně 75 %.“.

Jinými slovy, pokud prodejce na farmářském trhu nabízí více než tři čtvrtiny zboží, které vyrobil či je zboží regionálního původu budou jeho tržby vyloučeny z EET. V odůvodnění se hovoří hlavně o důležitosti tohoto typu prodeje pro životní prostředí či podporu povědomí spotřebitelů o domácím zemědělství. Také se zdůrazňuje jeho sezonní charakter, který snižuje výdělky prodejců a EET by zvýšilo jejich zatížení.

Ze zápisu (bod 20) jednání Hospodářského výboru (HV) Poslanecké sněmovny z 22. května 2014 vyplývá, že poslanec Milan Urban (ČSSD) předložil tomuto výboru pozměňovací návrh k novele zákona (č. 258/2014 Sb.), kterou se měnil zákon č. 127/ 2005 o elektronických komunikacích. Ve zmíněném zápisu z května 2014 se lze dočíst, že „...ve věci změny informování účastníků o změnách smlouvy, jedná se o PN(pozn.: pozměňovací návrh)pana poslance Urbana...“ (str. 22 zápisu).

Ze zápisu (bod 5) z jednání ze dne 3. září 2014 lze zjistit, že poslanec Pfleger (ANO) předložil HV nový pozměňovací návrh, který měl stejnou podstatu jako předchozí návrh poslance Urbana (tj. operátor informuje spotřebitele o změně jen při závažné změně smlouvy). Z toho důvodu poslanec Urban svůj pozměňovací návrh stáhl s tím, že podpoří Pflegerův.

Pflegerem předložený pozměňovací návrh byl členy výboru schválen (hlasovalo pro něj 15 z 15 přítomných) a HV doporučil svým usnesením z 3. září 2014 příslušný sněmovní tisk č. 135, tedy novelu zákona o elektronických komunikacích, schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Pozměňovací návrh, který byl Poslaneckou sněmovnou schválen v rámci novely zákona o elektronických komunikacích, je tedy návrhem poslance Pflegera z hnutí ANO, neboť Milan Urban svůj květnový návrh stáhl. Poslanec Pfleger se k autorství kritizovaného pozměňovacího návrhu také přihlásil v pořadu 168 hodin (v čase 15:35), jenž byl vysílán 18. září 2016. Zde Pfleger také přiznal, že byl připraven provozovateli komunikačních služeb.

O Pflégerově pozměňovacím návrhu se hovoří jako o přílepku, neboť nelze z dostupných zdrojů na webu Poslanecké sněmovny dohledat, že ho předložil právě on. Oficiálně se tudíž jedná o změnu, která vzešla z Hospodářského výboru PS PČR.

Je pravdou, že se vůči tomuto pozměňovacímu návrhu zvedla vlna odporu ze strany regulátora, tedy Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), jenž upozorňoval na oslabení zákazníka vůči operátorovi. Nesouhlas přišel i ze strany spotřebitelských organizací. Například Sdružení na ochranu elektronických spotřebitelů zaslalo ministerstvu průmyslu a obchodu na konci září 2014 stanovisko (.pdf), v němž se negativně vymezuje proti usnesení Hospodářského výboru PS přijatému 3. září 2014. Negativní postoj vyjádřilo na podzim také sdružení dTest .

V Poslanecké sněmovně byla novela zákona o elektronických komunikacích schválena ve třetím čtení dne 26. září 2014, přičemž podpořena byla napříč politickými stranami, včetně hnutí ANO.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože regulace vlastnictví médií je odložena o patnáct dnů ode dne vyhlášení zákona. Zákon nabývá platnosti od 1. ledna 2017.

Návrh zákona, který byl přijat Poslaneckou sněmovnou i Senátem, říká v čl. I bodu 17 § 4a odst. 1:

„Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku.“
V části sedmé tohoto návrhu zákona se pak uvádí:

„Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou čl. I bodu 17 v části týkající se § 4a, bodu 30, čl. II bodu 6 a čl. IV, které nabývají účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.“

Zároveň se tento zákon podle čl. II bodu 6 nevztahuje na již zvolené veřejné funkcionáře:

„Zákazy a omezení podle § 4a zákona č. 159/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahují na veřejného funkcionáře, který zahájil výkon veřejné funkce přede dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení.“

Senátní verze obsahovala také posunutí části zákona až na září 2017.

Z veřejně dostupných zdrojů není možné ověřit, zda zbraně určené pro myslivost tvoří většinu držených zbraní. Kontaktovali jsme kvůli této věci Policii ČR, k okamžiku vydání jsme doposud bez odpovědi.

Důvodová zpráva k návrhu novely zákona o bezpečnosti, kterou předložilo Chovancovo ministerstvo, však naznačuje jiný závěr:

"V České republice existuje specifická situace v oblasti civilního držení zbraní daná tím, že většina zbraní byla jejich držiteli nabyta až po roce 1989. Ve většině případů pak šlo o osoby, které si zbraně nepořizovaly pro výkon myslivosti či pouze pro sport, ale vesměs právě pro potřeby eventuálního využití těchto zbraní pro ochranu života, zdraví a majetku. Tomu rovněž odpovídá to, jaké zbraně jsou v České republice držiteli zbrojních průkazů vlastněny. K 1. 12. 2016 je v České republice 300 115 držitelů zbrojních průkazů. Z toho je 240 810 držitelů zbrojního průkazu skupiny E – k ochraně života, zdraví nebo majetku.

Na rozdíl od většiny členských států Evropské unie, kde jsou v naprosté většině rozšířeny toliko lovecké zbraně, je podstatná část zbraní v držení českých držitelů zbrojních průkazů představována zbraněmi vhodnými pro ochranu života, zdraví či majetku (krátké zbraně, samonabíjecí pušky apod.). K 1. prosinci 2016 mají držitelé zbrojních průkazů registrováno 798 424 zbraní všech kategorií. Z tohoto počtu je 357 338 zbraní kategorie B – podléhajících povolení, které by mohly být nejspíše použity k ochraně života zdraví nebo majetku.

Přestože jde o "podstatnou část," nelze říci, zda dosahuje většiny, proto je pro nás výrok neověřitelný.

Ministr zahraničních věcí Zaorálek opravdu před Vánoci navštívil Turecko a v rámci této návštěvy se setkal s tureckým prezidentem Erdoganem. Ten vydal po útoku v Istanbulu prohlášení, ve kterém odsoudil pokus o rozdělení společnosti. Česká republika však spíše apeluje na zachovávání základních práv a principů právního státu. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr zahraničních věcí Zaorálek navštívil Turecko 13. prosince 2016, v rámci návštěvy se setkal i s prezidentem Erdoganem. V rámci návštěvy prohlásil: „Turecko je klíčovým partnerem EU a Česká republika podporuje pokračování přístupových jednání mezi Tureckem a EU."

Turecký prezident Erdogan vydal po novoročním útoku v Istanbulu prohlášení, podle kterého bylo cílem útoku rozdělení společnosti a poškození hospodářství. „Turecko ale nesmí na hru teroristů přistoupit a musí si zachovat chladnou hlavu, " dodal.

Co se týče debaty o potrestání osob v návaznosti na červencový pokus o převrat, kritika České republiky se soustředí na dodržování vlády práva a právního státu. V prohlášení MZV k výroční zprávě (.pdf) o rozšíření EU, ve které Evropská komise Turecko zkritizovala za události následující po puči, MZV apelovalo na dodržování základních práv a principů právního státu a kritizovalo pokus o zavedení trestu smrti.

Sám ministr zahraničních věcí Zaorálek pak na schůzce s ministrem Cavusogluem 13. prosince odsoudil červencový pokus o převrat, zároveň však při potrestání viníků apeloval na zachování právního státu a dodržování práva. Varoval také před eskalací situace.

Rok 2015 byl nadlouho posledním, ve kterém žádné volby neproběhly. V období do roku 2027 vždy alespoň jednou ročně volby proběhnou. Tedy za předpokladu, že se všechny uskuteční v řádném termínu a nebude například rozpuštěna Poslanecká sněmovna jako v minulém období. Přehled konaných voleb najdete na webu Volby.cz, pro stanovení dalších termínů je třeba přihlížet k funkčním obdobím jednotlivých institucí.

Poslanci jsou voleni na čtyři roky, stejně tak zastupitelé krajů a obcí, třetina Senátu se mění každé dva roky, prezident a poslanci Evropského parlamentu mají svůj mandát na pět let.

• 2017 - Volby do Poslanecké sněmovny
• 2018 - Volby prezidenta, komunální a do 1/3 Senátu
• 2019 - Volby do Evropského parlamentu
• 2020 - Volby krajské a senátní
• 2021 - Volby do Poslanecké sněmovny
• 2022 - Volby komunální, senátní
• 2023 - Volby prezidentské
• 2024 - Volby krajské a senátní, volby do Evropského parlamentu
• 2025 - Volby do Poslanecké sněmovny
• 2026 - Volby komunální a senátní
• 2027 - nic
• 2028 - Volby prezidentské, krajské a senátní

Včetně letoška jde tedy o deset volebních let, rozdíl jednoho roku ve výroku Gazdíka je v podstatě marginálním omylem. Výrok tedy i tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Pavel Řežábek opravdu intervenci kritizuje. Viceguvernér Mojmír Hampl připustil kolísání kurzu v prvních dnech po skončení intervence, avšak je potřeba zdůraznit, že za zásahem ČNB stojí a považuje ho za pozitivní pro českou ekonomiku.

Pavel Řežábek byl v radě České národní banky od roku 2005 a v roce 2011 byl jmenován na druhé šestileté období, strávil tedy v ČNB 12 let. V bance končí 12. února. V rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že pro zavedení intervence nikdy nebyl. „Kurzový závazek nebo záporné sazby podle mého soudu vyvolávají zbytečné pokřivení trhu, které by do něj centrální banka neměla vnášet.“ Poukazuje také na rizika spojená s vystoupením z uměle udržovaného kurzu.

Viceguvernér Mojmír Hampl v rozhovoru pro FXstreet.cz naopak za intervencí banky stál a obhajoval ji jako řešení, které se osvědčilo: „(kurzový závazek, pozn. Demagog.cz) splnil svůj hlavní účel, tedy nedopustit pád ekonomiky do deflace tažené slabou poptávkou.“

Je pravda, že v rozhovoru připustil, že může v prvních dnech kurz kolísat: „Krátkodobě, tedy v prvních dnech nebo týdnech po skončení závazku, ale nelze vyloučit, že kurz může ‚ kodrcat ' či více kolísat. Lze to přirovnat třeba k nepříjemným otřesům, které cítíme v prvních okamžicích při dosednutí letadla. Pokud by toto kolísání kurzu ovšem přerostlo určitou únosnou mez, ČNB samozřejmě zasáhne, přesně v duchu řízeného plování. Činila tak i v minulosti a činí tak v podobných situacích i centrální banky v jiných vyspělých zemích.“

Ministerstvo vnitra navrhuje změnu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Tato změna by měla umožnit držitelům zbraní použít tuto zbraň k zajištění bezpečnosti země. „Víceméně jde o to, aby lidé mohli použít zbraň pro osobní ochranu v principu ústavního zákona,“ říká Chovanec.

Jedná se o doplnění nového odstavce do zákona o bezpečnosti (.doc, čl. 3, odst. 3). „(3) Občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo za účelem ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot a podílet se tak na zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti a ochraně územní celistvosti, svrchovanosti a demokratických základů České republiky. Podmínky a podrobnosti stanoví zákon.“

Doposud je nakládání se zbraněmi upraveno v zákonu 119/2002 Sb., o střelných zbraních. Tento zákon umožňuje použít zbraně k ochraně života, zdraví a majetku. Předkládací zpráva (.doc) uvádí, že nově by mělo být ústavně zakotveno užívání zbraně k zajištění bezpečnosti země. Podmínky by měly být blíže upraveny v novele zákona o zbraních, jejímž cílem je mimo jiné vyvinout vyšší nároky na držitele zbraní.

Co se týká práv držitelů zbraní, důvodová zpráva (.doc,str. 4) uvádí: „Navrhuje se v ústavním zákoně zakotvit právo občanů nakládat se zbraněmi a střelivem v rozsahu odpovídajícím ochraně života, zdraví a majetku. Avšak toto nakládání se zbraněmi, které je již dnes pevnou součástí českého právního řádu, má být napříště zahrnuto do širšího rámce zajišťování bezpečnosti České republiky, a to včetně jejích základů v podobě ochrany svrchovanosti, územní celistvosti a demokratických základů České republiky.“

Vojtěch Filip má pravdu v tom, že zákonodárnou iniciativu má zastupitelstvo kraje, to je přesto zastupováno hejtmanem Jiřím Zimolou.

Zastupitelstvo Jihočeského kraje 19. května 2016 schválilo iniciativu podání návrhu změny zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (.pdf, str. 4) a uložilo hejtmanu Zimolovi podat za zastupitelstvo návrh. Pravomoc zastupitelstva pramení z čl. 41 Ústavy.

Jihočeský kraj navrhl (.doc, str. 6) zdanění finančních náhrad, které dostávají církve za majetek nevydaný v církevních restitucích. Pro návrh na úrovni kraje hlasovalo 31 ze 48 přítomných zastupitelů, z toho 18 z ČSSD a 13 z KSČM (zip. č. hl.20160519-11-13861). Dodejme, že hovoříme o uplynulém volebním období, kdy zastupitelstvo i Radu ovládla koalice těchto dvou stran.

Návrh zákona je aktuálně v 1. čtení, na pořad jednání 54. schůze se dostane po 31. lednu 2017.