Přehled ověřených výroků

Dosud jediným aktuálním oficiálním vyjádřením strany ČSSD k problematice migrační krize je její prohlášení " Stanovisko ČSSD k řešení migrační krize " z 15. září 2015, kde je otázka ochrany hranic schengenského prostoru jedním z osmi navrhovaných opatření.

Hranice a jejich ochrana před nelegální migrací je akcentována i některými z předních představitelů ČSSD. Ministr Chovanec se k problematice nelegální migrace a hranic vyjádřil například dne 7. března 2016 v Berouně, kdy důrazně odmítl politiku „vítání“ nelegálních migrantů. Za prioritní naopak označil zajištění ochrany vnějších hranice schengenu, hranic balkánských zemí a důsledné prověřování migrujících osob.

Podobný názor má i premiér Sobotka, který se podobně vyjádřil v pořadu Otázky VM 5. června 2016 (00:46:00) a ochranu vnějších hranic EU zdůrazňoval i v případě problematiky uzavření tzv. Balkánské trasy. Jeho vláda také v červenci 2016 schválila další pokračování vysílání českých policistů do Makedonie a Maďarska jako výpomoc ostrahy hranic.

Místopředsedou Škromachem prezentované stanovisko o "postavení hranic v rámci schengenského prostoru" je možné vysledovat jak v oficiálním vyjádření ČSSD, tak u významných představitelů, do jejichž gesce spadá. Dodejme, že jde pouze o některá vyjádření čelních politiků ČSSD. Nicméně nutnost střežit vnější schengenskou hranici je dlouhodobým postojem, který tito prezentují.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, nepodařilo se dá dohledat konkrétní příklad folklórního souboru, který Zdeněk Škromach popisuje.

Boj proti fenoménu nelegální migrace je v dnešní době jedním z hlavních témat Evropské unie. Podle Eurostatu patří mezi nejžádanější destinace migrantů hlavně Německo, méně pak již Francie nebo Itálie. Hlavní problém při navracení nelegálních migrantů podle Euroactivu nastává při komunikaci se zeměmi jejich původu. Podle Aktuálně.cz se v posledních letech díky readmisním dohodám daří vracet do země původu asi 40 % nelegálních přistěhovalců.

Pokud policie zjistí, že se jedná o nelegálního imigranta, zajistí ho, a to na dobu nejdéle 48 hodin. Během této doby musí rozhodnout buď o správním vyhoštění, případně o umístění do zařízení pro zajištění cizinců.

Informaci týkající se konkrétního případu folklórního souboru z Arménie se nám nepodařilo ověřit. Na stránkách ministerstva zahraničí je uvedeno, že každý člen zahraničního souboru si musí zažádat o krátkodobé schengenské vízum, které platí 90 dnů. Tuto žádost lze podat 3 měsíce před cestou. Maximální lhůta na vyřízení je podle ministerstva zahraničí 15 dnů (výjimečně i déle). Žádost podaná později nemusí být vyřízena.

Stát se v roce 2015 nejdříve dobrovolně zavázal přijmout 1500 osob.

Usnesení vlády z 8. července 2015 uvádí:

„Vláda
schvaluje stanovení dobrovolného podílu České republiky z celkového počtu
1. 20 tisíc osob přesídlovaných ze třetích zemí do Evropské unie, v souladu se závěry
Evropské rady z 26. června 2015, na 400 osob.

2. 40 tisíc osob relokovaných z Itálie a Řecka do ostatních členských států Evropské unie, v souladu se závěry Evropské rady z 26. června 2015, na 1100 osob.“

Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády.

Počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14-15), se kterým Česká republika nesouhlasila, na výše zmíněných 2 691 osob. Co se týká zmíněných 80 osob, tak ty jsou započítány mezi uvedené 4 stovky, které se vláda rozhodla přijmout z tzv. třetích zemí.

V rámci tohoto závazku Vláda ČR přijme 80 uprchlíků z Turecka s tím, že dle premiéra Sobotky to „... jsou to lidé, které si sami vybereme a sami je bezpečnostně prověříme. Pokud nebude dostatek informací, tak je samozřejmě do České republiky brát nebudeme.“

V otázce přijetí kvót je aktuální postoj Vlády ČR dle slov premiéra Sobotky takový: „Česká republika odmítá zavádění kvót pro uprchlíky, a stejně tak odmítáme i návrhy na sankce za jejich neplnění. Kvóty jsou v debatě o řešení migrační krize slepou uličkou a Evropská komise by už tuto myšlenku měla konečně opustit.“

V podobném duchu se nesl i mandát vlády ministru Chovancovi pro jeho jednání s ministry vnitra států EU v Bruselu 20. května 2016 a stejnou pozici nepřijímání kvót prezentoval ministr Zaorálek při jednání V4 v květnu 2016.

Zdeněk Škromach kandidoval do Poslanecké sněmovny v letech 1996, 1998, 2002, 2006 a 2010. Lídrem kandidátky byl třikrát, v roce 2002 vedl kandidátku v Jihomoravském kraji, v letech 2006 a 2010 byl lídrem ve Zlínském kraji.

Ve všech případech dovedl Zdeněk Škromach sociální demokracii k vítězství.

Na podzim roku 2010 se Škromach stal senátorem ve volebním obvodu Hodonín.

2002 - Jihomoravský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD29,902. ODS20,95

2006 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD33,282. ODS31,68

2010 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD21,932. ODS20,81 data pocházejí z webu Volby.cz.

Na výrok se dá nahlížet z dvou rovin. První rovinou je počet osob žádajících o mezinárodní ochranu, tedy osob, které chtějí na území České republiky pobývat a snaží se projít formální procedurou, která by jim to umožnila. Počet žádostí o azyl (.pdf) od roku 2013 pravidelně stoupá, ne však příliš závratným tempem. Do června letošního roku jich bylo 765, z toho 246 z Ukrajiny, 131 z Iráku, 64 z Číny a například ze Sýrie 33.

V této souvislosti je nutno podotknout, že až do zmíněného roku 2013 počet žádostí klesal, a to z maxima v roce 2001, kdy těchto žádostí bylo 18 094.

Druhou rovinou je počet nelegálních migrantů, tedy osob, které Českou republiku využívají převážně k tranzitu do jiných zemí. Ze statistik Ministerstva vnitra (.ppsx) je možno zjistit, že zatím největší příliv migrantů proběhl mezi 17. 6. 2015 a začátkem září stejného roku, kdy takových osob bylo zajištěno téměř 1000 měsíčně. Nejvíce zajištěných (55 %) bylo ze Sýrie, 17 % z Afghánistánu a 9 % z Pákistánu.

Od této kulminace do současnosti vzrostl počet zadržených nelegálních migrantů přibližně o 1000 osob (celkem 3664), tedy asi 100 měsíčně, což se dá srovnávat s obdobím v první polovině roku 2015.

Zároveň je nejednoznačné slovní spojení „velký příliv“. Zde se nabízí provést srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie. Podle měsíčních statistik Eurostatu, které jsou nyní k dispozici od března tohoto roku, je počet žadatelů o azyl v České republice jeden z nejnižších v Evropě (110 osob za březen). Naproti tomu Německo mělo 58 310 žadatelů a Rakousko 3185. Celkově za roky 2014 a 2015 je pak Česká republika znovu na zadních příčkách (viz obrázek).

Počet žadatelů o azyl za roky 2014 a 2015 (Eurostat)

Co se týče nelegální migrace, již bylo zmíněno, že od opatření ze 17. 6. 2015 zajistila policie 3664 osob za více než rok. Pro srovnání - za jediný rekordní den dorazilo do Mnichova přes 12 000 osob, což samozřejmě není běžné číslo ani v Německu. Ve světle těchto skutečností nemůžeme čísla z naší republiky považovat za „velký příliv“.

Přesná čísla s jistou výpovědní hodnotou se pak dají vyčíst z informací o azylových žádostech. V ČR o azyl požádalo za minulý rok pouze 1 156 uprchlíků z různých zemí. Srovnejme s 33 456 žádostmi již kladně vyřízených v Německu (podle zdrojů ČSÚ.)

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou vzhledem k záměně instituce. Je pravdou, že se zmíněné směrnice připravují, chystá je ovšem Evropská komise a nikoli Evropský parlament.

Balíček návrhů nařízení a směrnic o sjednocení azylové a sociální politiky připravuje Evropská komise a nikoli Evropský parlament. Komise v květnu představila první a v červenci druhou část návrhů nařízení o sjednocení azylové politiky, v březnu vypracovala návrh směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.

Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu, tou disponuje dle Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf, str. 126) až na výjimky pouze Evropská komise. Role Evropského parlamentu dle již zmíněné smlouvy (.pdf, str. 126) spočívá v podílení se společně s Radou na přijetí návrhů legislativních aktů (směrnic, nařízení, rozhodnutí), které vypracovává právě Evropská komise.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože je sice pravda, že Česká republika přijme 80 uprchlíků z území Turecka, nicméně tento počet je započítán do dřívejšího dobrovolného závazku vlády, že naše země přijme 400 osob ze třetích zemí. Dohoda EU-Turecko tak specifikuje, odkud tito lidé přijdou, nicméně uprchlíci by na základě dobrovolné kvóty do České republiky přišli stejně.

80 migrantů z Turecka, kteří by do České republiky měli přijít, je součástí už dříve stanoveného počtu 2691 osob, jež má Česká republika přijmout. Stát se v roce 2015 nejdříve dobrovolně zavázal přijmout 1500 osob.

Usnesení vlády z 8. července 2015 uvádí:

„Vláda
schvaluje stanovení dobrovolného podílu České republiky z celkového počtu
1. 20 tisíc osob přesídlovaných ze třetích zemí do Evropské unie, v souladu se závěry
Evropské rady z 26. června 2015, na 400 osob.

2. 40 tisíc osob relokovaných z Itálie a Řecka do ostatních členských států Evropské unie, v souladu se závěry Evropské rady z 26. června 2015, na 1100 osob.“

Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro toto hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády (tedy i ministři za hnutí ANO).

Počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14-15), se kterým Česká republika nesouhlasila, na výše zmíněných 2691 osob. Co se týká zmíněných 80 osob, tak ty jsou započítány mezi uvedené 4 stovky, které se vláda rozhodla přijmout z tzv. třetích zemí.

Prohlášení EU a Turecka tedy nemá žádný vliv na samotný celkový počet migrantů, které má stát přijmout, pouze se vyjasňuje země, ze které se do České republiky migranti přesunou.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslanci přijali zmíněná usnesení dva dny poté, co dohoda s Tureckem začala platit, Sobotka jimi tedy nemohl být vázán.

Dohoda zemí Evropské unie s Tureckem byla uzavřena v Bruselu 18. března. Od 20. března vstoupila v platnost tím, že všichni noví nelegální migranti budou počínaje tímto dnem vraceni z Řecka do Turecka.

Poslanecká sněmovna na svém jednání 22. března 2016 přijala několik usnesení v souvislosti s projednávaným bodem „Informace Vlády České republiky o migrační krizi“.

Tato usnesení (.pdf) obsahují také postoj směrem k Soukupem zmiňovaným oblastem:

Poslanecká sněmovna
I. nadále důrazně odmítá zavedení povinného přerozdělovacího mechanismu běženců;II. žádá prosazování takových opatření, která budou zohledňovat podmínku zajištění
bezpečnosti zemí Evropské unie a současně vytvoření dostatečné humanitární
kapacity pro pomoc uprchlíkům mimo území Evropské unie, například
v utečeneckých táborech v Jordánsku etc.;III. považuje za zásadní, aby byla zajištěna především kontrola vnější hranice
schengenského prostoru, a proto je nezbytné, aby společná pohraniční a pobřežní
stráž byla zřízena v takové kapacitě, která tento cíl bude schopna zajišťovat;IV. žádá vládu, aby analyzovala aktuální změny postojů a následné kroky členských
států Evropské unie, zejména Německa, v otázce řešení migrační krize;
V. ukládá vládě, aby připravila všechna potřebná opatření, kterými bude adekvátně
reagovat pro případ změn migračních tras s přímým dopadem na Českou republiku;VI. vyzývá vládu, aby prosazovala tyto principy při všech jednáních na všech úrovních
a oblastech své národní i mezinárodní působnosti;VII. odmítá dohodu předsedů vlád členských zemí Evropské unie, která se týká zrušení vízového režimu pro turecké občany nejpozději do konce června 2016; Poslanci tedy vyjádřili svůj postoj ke kvótám, ten však současná Sobotkova vláda sdílí a kvóty dlouhodobě odmítá, když pro ně při příslušných jednáních nehlasovala. Dále poslanci svým usnesením odmítli „dohodu“ mezi členskými zeměmi EU a Tureckem, ovšem učinili tak několik dnů po jejím přijetí a těžko se mohl Sobotka tímto postojem řídit. Jeho výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože čísla uváděná poslancem Soukupem jsou značně nadsazená. Poslanec uvádí týdenní příchody ve výši 21-28 tisíc lidí, reálně přichází v posledních dvou týdnech zhruba 6 tisíc lidí.

Smlouva (.pdf) mezi Evropskou unií a Tureckem byla podepsaná 18. března 2016. Od 20. března 2016 byl rapidně snížen (.xls) příliv migrantů tzv. balkánskou cestou na minimum.

Co se týče přílivu migrantů do Itálie, minulý týden (31.7. - 7.8.) přišlo na základě dat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do Itálie 5 795 osob a týden před tím 6 098 osob. To jsou čísla výrazně nižší, než která poslanec Soukup uvádí.

Zdroj: IOM

Konkrétně na Sicílii imigrovalo podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) za tento rok 68 323 osob. V červenci přišlo celkem 16 661 migrantů, což je také údaj výrazně nižší, než 3-4 tisíce denně.

Data jsou aktuální k 7. srpnu 2016. V době zpracování výroku (9. srpna) šlo o nejčerstvější statistiky.

O záměru přijmout 88 syrských běženců informovala veřejnoprávní média již 18. května 2016, což je více než měsíc před začátkem letních prázdnin a téměř dva měsíce od začátku poslaneckých prázdnin.

Vládu informovalo o záměru přijmout 88 syrských uprchlíků ministerstvo vnitra ve Zprávě o situaci v oblasti migrace k 30. dubnu 2016 (str. 4), kterou předložilo na jednání vlády 18. května 2016. Tuto informaci zveřejnil tentýž den i web ČT24. Ministerstvo ve zprávě k 15. červenci 2016 (str. 4) upřesňuje, že do té doby obdržela od UNHCR spisy k 81 osobám.

Poslanci se tedy dozvěděli (mohli se dozvědět) o tomto tématu 18. května. Po tomto datu proběhly ještě 2 řádné schůze Poslanecké sněmovny (47. a 48.) - konkrétně v červnu a červenci.