Přehled ověřených výroků

Data Eurostatu o růstu HDP a nezaměstnanosti dávají Zdeňku Škromachovi za pravdu. Česká republika skutečně v těchto statistikách mezi zeměmi EU vyniká.

V meziročním srovnání růstu HDP za 4. čtvrtletí 2015 vychází Česká republika skutečně jako jedna ze zemí s nejrychlejším růstem. Rostla o 4 %, stejně rychle jako Polsko. Rychleji rostlo jen Irsko (9,3 %), Malta (5,8 %) a Švédsko (4,5 %).

Data za první čtvrtletí letošního roku ještě nejsou kompletní, ale ve výhledu na rok 2016 se počítá s odhadovanou hodnotou růstu 2.1 % za celý rok, což by znamenalo zpomalení růstu, zatímco mnoho dalších zemí má růst rychleji.

V březnu 2016 (zatím poslední publikovaná data) byla pak v Česku zaznamenaná i nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí EU. Zatímco průměr evropské osmadvacítky byl 8,8% nezaměstnanost, v ČR to bylo 4,1 %.

Výrok Jana Veleby hodnotíme na základě dat ŘSD jako pravdivý.

Premiér hovoří o jednání, které se uskutečnilo 3. května 2016. Kromě předsedů koaličních stran se ho zúčastnil prezident ČLK (Česká lékařská komora) Milan Kubek, předseda LOK-SČL (Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů) Martin Engel a předsedkyně odborového svazu ve zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Ministerstvo zdravotnictví zastupoval sám ministr Svatopluk Němeček a jeho náměstek Tom Phillip. Společně se shodli na navýšení tarifních platů u sester a lékařů o 10 %, a to od 1. ledna 2017.

Sobotka po jednání prohlásil, že "je potřeba zvýšit tarifní platy u sester a lékařů od 1. ledna příštího roku o deset procent. Stát na to musí přispět tím, že se budou valorizovat platby za státní pojištěnce."

Balaštíková zřejmě naráží na jednání výboru Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, jehož je členkou. Konkrétně na jednání z 11. května 2016. Tehdy výbor projednával také bod Státní závěrečný účet za rok 2015.Zápis z tohoto jednání (.pdf, str. 8) uvádí:

"Při schvalování rozpočtu na r. 2016 ministr zemědělství žádal o zvýšení financování vědy a výzkumu. Tehdy položila (Balaštíková - pozn. Demagog.cz) dotaz, jaká je aplikovatelnost výstupů vědy a výzkumu do zemědělské praxe. Odpověď byla, že téměř nulová, nicméně ministr slíbil, že učiní kroky a opatření, aby byla efektivita měřitelná. Položila dotaz, jaké kroky a opatřeníbyly učiněny, aby byla měřitelná efektivita vynaložených finančních prostředků do vědy a výzkumu v návaznosti na aplikovatelnost jejich výstupů do zemědělské praxe. Nemá na mysli vědu a výzkum zemědělských vysokých škol."

Tato formulace tedy potvrzuje Balaštíkové vyjádření, že ji zajímala efektivita využívání prostředků ze státní peněz. Nešlo přímo o jednání o státním rozpočtu, jak uvádí poslankyně. Navíc toto vyjádření je ojedinělé. Nicméně i s těmito výhradami výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť je faktem, že Balaštíková k věci reálně vystoupila. Dodejme, že nehodnotíme efektivitu nakládání s veřejnými prostředky, druhá část výroku je doplněna spíše pro kontext jednání poslankyně.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Radim Jančura přestal hnutí ANO podporovat nikoliv kvůli Českým drahám, ale proto, že podle něj Andrej Babiš jako ministr financí zbytečně rozhazuje peníze.

Radim Jančura v roce 2013 hnutí ANO oficiálně podpořil. V březnu 2016 však uvedl, že ztratil důvěru v ministra Babiše jako politika. „Co se týče Čapího hnízda, v tomto důvěru neztratil. Ztratil jsem ale v něj důvěru jako v politika, který má ambici naši zemi změnit. Je nedůrazný a nemá vizi. Vybere na daních sice víc peněz, ale stejné množství zbytečně rozhází,“ vysvětlil Jančura.

Ve vyjádření pro server Podnikatel.cz se Radim Jančura v březnu 2016 také ohradil proti tomu, že by útočil na ministra Babiše a ministra Ťoka kvůli Českým drahám.

V červnu 2016 pak pro Aktuálně.cz promluvil o svém vztahu k předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi: „Když vstupoval do politiky, podpořil jsem ho. Pak jsme se trochu chytli a pohádali kvůli vybírání daní a rozhazování peněz. Teď si někdo proto může myslet, že to (oblepení autobusů portrétem ministra Chovance v reakci na reorganizaci policie – pozn. Demagog.cz) dělám pro něj, ale to není pravda. Sice jsem rád, že Babiš v politice je, už ho ale nepodporuji, což se však může změnit,“ uvedl Radim Jančura.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože k odvolání Zuzany Kocumové došlo skutečně několik dní po zmíněném nepodepsaní podpory hejtmana. Ostatní radní Půtu přitom v otevřeném dopise podpořili. Nepodepsání není oficiálním zdůvodněním jejího odvolání, nicméně reálně se tak tyto kroky po sobě odehrály.

Zuzana Kocumová byla z pozice statutární náměstkyně a členky rady Libereckého kraje odvolána na jednání zastupitelstva (.pdf, str. 16, bod 8) 25. listopadu 2014. Hlasování o jejím odvolání předcházela dlouhá diskuze, odůvodňování tohoto kroku a vyjádření Zuzany Kocumové.

Zastupitelstvo nakonec Zuzanu Kocumovou odvolalo (.pdf, str. 23), když pro bylo 35 a proti 4 členové zastupitelstva. Po tomto kroku následoval krach koalice se Starosty pro Liberecký kraj, kteří hlasování iniciovali (.pdf, str. 16), konkrétně Petr Tulpa.

Návrh na odvolání Zuzany Kocumové však nebyl první. V dubnu roku 2014 podali tento návrh komunisté, ten však nebyl přijat (.pdf, str. 26). Dříve se o stejném návrhu mělo hlasovat (.pdf, str. 85) v srpnu stejného roku, nakonec byl však bod odložen na další jednání, kde se o něm již nehlasovalo.

Stejně jako Starostové pro Liberecký kraj, kteří jako hlavní důvody pro odvolání uvádějí například selhání v řízení resortu zdravotnictví, rozpory v důležitých otázkách fungování a rozvoje Libereckého kraje či neúplná, nepravdivá a zavádějící mediální tvrzení, podala Zuzana Kocumová tiskové vyjádření.

Podporu hejtmanovi Půtovi vyjádřili všichni radní kromě Kocumové, a to v otevřeném dopise. Podporu také vyjádřili Starosté za Liberecký kraj. Obě iniciativy proběhly 19. listopadu 2014. K samotnému odvolání Zuzany Kocumové došlo 25. listopadu 2014.

Při hlasování o návrhu poslance Bendy hlasovali jednotliví poslanci klubu ANO různě, což by potvrzovalo, že v klubu nebylo závazné hlasování. Pravdou však je, že návrh podpořilo pouze 8 poslanců, zatímco 33 bylo proti. Jeden člen klubu se zdržel, tři nebyli přihlášeni a tři byli omluveni.

Pro návrh hlasoval skutečně i předseda klubu Faltýnek i poslanec Volný. Ten ovšem není místopředsedou klubu. Ovšem je jím poslanec Kubíček, který návrh také podpořil.

Bereme-li EU jako celek, jedná se skutečně o druhou nejsilnější ekonomiku světa, hned za Spojenými státy. Právě tyto dvě uskupení vyjednávají o tzv. Transatlantické dohodě o obchodu a investicích (TTIP).

Z makroekonomických dat Mezinárodního měnového fondu (IMF) agregovaných na serveru Knoema vyplývá, že v roce 2015 byly Spojené státy největší ekonomikou světa, druhá byla Čína. Pokud by se Evropská unie brala jako jeden ekonomický subjekt, její HDP by byl vyšší než ten čínský a USA a EU by tak byly největšími ekonomikami světa. Dohromady by jejich nominální HDP činil přes 34 bilionů dolarů, 46,7 % světové ekonomiky.

EU jako ekonomický celek je silnější než jiné uskupení, které rovněž jedná s USA o obchodní dohodě, tzv. transpacifickém partnerství (TPP). Vysčítáme-li HDP těchto zemí, dostaneme je "jen" na 9,44 bilionu dolarů. Tyto země navíc nejsou sdruženy v podobném uskupení, jako je Evropská unie, jedná se pouze o multilaterální dohodu mezi skupinou států.

Podle statistik OECD z roku 2013 připadá na každý milion obyvatel České republiky 7,4 přístrojů magnetické rezonance. Mezi členskými státy OECD, které se zapojily do statistik, je tak na 22. místě z 31. Podprůměrně je na tom ČR i s přístroji CT. Na milion obyvatel připadá 15 přístrojů a je na 21. místě z 36 států. V žebříčku vlastnictví těchto přístrojů se tak ČR řadí zhruba do druhé třetiny ze všech států OECD.

Co se týče počtu výkonů, v případě magnetické rezonance je ČR na 14. místě z 26. U vyšetření CT na 17. místě z 26 zemí.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by rozesílané maily od „Proutníkové“ skončily v roce 2013. Ve skutečnosti je jich dohledatelná ještě řada v roce 2014 a poslední byl odeslán 29. května 2016.

Celou kauzu letos v červenci odkryla MF Dnes. Z emailové adresy Lucie Proutníkové dostávala média vyjádření již od roku 2010. Pod pseudonymem Proutníkové se však skrývala lobbistka Jana Mrencová. Podle vyjádření bývalé mluvčí Jihomoravského kraje Denisy Kapitančikové se všechny zprávy určené médiím posílaly nejdříve Janě Mrencové, která je potom pod falešnou emailovou adresou přeposílala. Poskytovala tak Jihomoravskému kraji „mediální služby“. Za tuto činnost si její produkční centrum Profil účtovalo až 400 tisíc korun ročně.

Toto tvrzení však odmítá Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu JMK. Uvádí, že se kraj vymezuje proti výrokům exmluvčí Kapitančikové. Vzápětí však přiznává, že lobbistce Mrencové za poskytnuté mediální služby skutečně platil.

Denisa Kapitančiková působila ve funkci oficiální mluvčí od dubna 2013 do května 2015. Poslední email z této fiktivní adresy přišel podle serveru Lidovky.cz ještě minulý měsíc (tedy červen 2016) a týkal se církevních restitucí.

Celá kauza tak začala před pěti lety, ale trvá doposud. Reportér iDNES.cz Josef Kopecký na svém Twitteru zveřejnil přehled některých mailů od Proutníkové z předchozích let, naposledy z roku 2014. Podle ČT s Janou Mrencovou komunikovala i současná mluvčí Eliška Windová, která je ve funkci od 1. června 2015.

Hašek nejprve kauzu bagatelizoval tím, že za kraj mluví oficiální mluvčí. O Mrencové řekl Lidovkám.cz, že ji téměř nezná (v debatě ČT před volbami mluví již jinak). ČTK pak popsala, že poslední email jí přišel v roce 2016. Celkově počet zpráv skutečně nebyl vysoký, nicméně ty byly posílány v delším období, než Hašek uvádí.