Přehled ověřených výroků

Zdeněk Kopecký byl skutečně v tomto volebním období předsedou dopravní komise kraje Vysočina. Z tohoto postu byl odvolán 30. září 2014. Neodvolali jej však členové komise, jak Běhounek tvrdí, ale krajská rada pod Běhounkovým vedením na svém zasedání. Výrok je hodnocen jako nepravdivý.

Rada Kraje Vysočina na svém jednání 30. září 2014 na návrh Běhounkova náměstka Vladimíra Novotného o odvolání Kopeckého z postu předsedy dopravní komise jednala. Jednomyslně (tedy včetně hlasu samotného Běhounka) jej odvolala. To dokládá zápis ze zasedání (bod 79 jednání) krajské rady z daného dne.

Na následném jednání komise (9. října 2014) pak byli Kopecký a další členové o tomto již informováni, samotná komise v této věci nehlasovala ani nejednala. Zápis z tohoto jednání uvádí:

„Libor Joukl (náměstek hejtmana - pozn. Demagog.cz) přivítal přítomné a informoval, že rada kraje na svém zasedání č. 28/2014 dne 30. 9. 2014 odvolala Zdeňka Kopeckého z funkce člena a předsedy dopravní komisea jmenovala do funkce předsedy dopravní komise Vladimíra Černého.“

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, Kopeckého neodvolali členové dopravní komise, ale krajská rada pod vedením samotného hejtmana Běhounka.

Ministerstvo práce a sociálních věcí provedlo v roce 2015 průzkum bezdomovectví v obcích s rozšířenou působností. Ze získaných dat vyplývá, že odhadovaný počet bezdomovců v Jihočeském kraji je 3 296. Odhad Svatomíra Mlčocha (SZ) se proto pohybuje v pravdivých hodnotách.

V České republice se počet bezdomovců podle posledních odhadů pohybuje kolem 68,5 tisíců. Ve srovnání s posledním šetřením MPSV (.pdf,str. 15) z roku 2013, kde je odhadovaný počet bezdomovců 30 tisíc, došlo k nárůstu o více než 50 %.

Zdroj: mpsv.cz (.pdf,str.7)

Poslední sčítání lidu, domu a bytů se uskutečnilo v roce 2011, další je v plánu na rok 2021. V témže roce se ČSÚ pokusil získat data o počtu a rozptýlení osob bez domova. Tento výzkum však mapoval pouze 270 domů (azylových domů, nocleháren, atp.).

Z výše zmíněného průzkumu ČSÚ vyplývá, že v Jihočeském kraji bylo roku 2011 něco přes 500 bezdomovců, kteří byli se zmíněnými domy v kontaktu. Naproti tomu Koncepce začleňování osob (.pdf, str.7), kterou schválilo zastupitelstvo pro léta 2012-2014, odhadovala počet těchto lidí na necelých 1 500.

"Oficiální statistická šetření kategorie osob bez domova (bezdomovců) neexistují. Počty těchto osob jsou pouze odhadovány." - uvádí zmíněná Koncepce začleňování (.pdf, str.7)

V roce 2013 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí Koncepci prevence (.pdf, str.15) a řešení problematiky bezdomovectví, která sahá až do roku 2020.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože na základě veřejně dostupných zdrojů není možné dohledat zpomalení práce na ministerstvu financí za poslední měsíc, tedy za období od odchodu náměstka Jana Gregora. O dobrovolném odchodu Gregora z pozice náměstka ministra financí informoval například portál echo24 či idnes.cz. Jan Gregor nastoupil minulý měsíc do Evropského účetního dvora. Přesto, že se ministr financí v posledním měsíci věnoval návštěvám po republice, hlavně návštěvám nemocnic, ministerstvo financí v daném období představilo například projekt "Moje daně" a také předložilo několik návrhů zákona. Kompletní zpravodaj za měsíc květen je dostupný na webových stránkách ministerstva.

Evropský komisař lord Hill opravdu podal do rukou Jean-Claude Junckera žádost o svoji rezignaci a ten ji následně 25. června přijal. Je také pravdou, že v pátek 24. června předsedové čtyř frakcí Evropského parlamentu (Evropská strana lidová, Pokroková aliance socialistů a demokratů, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, Zelení - Evropská svobodná aliance) přednesli návrh rezoluce Evropského parlamentu, kde až v bodě 14. naznačují, že by prezident komise měl zvážit "změnu portfolia" pro britského komisaře.

Výhrady jsou především k tomu, že se v případě rezignace komisaře Hill nejednalo v řádech hodin, ale spíše dnů a že nikdo v Evropském parlamentu nevyzýval zcela přímo k jeho odchodu, ale spíše ke změně jeho "tématického" zaměření. Nicméně gro výroku je v tom, že Hill sám rezignoval, ač tak činit nemusel a to udělal v krátké době po samotném hlasování.

V Libereckém kraji jsou nejčastěji poptáváni pracovníci s ukončeným základním vzděláním a praktickou školou nebo výučním listem. Jak uvádí zpráva (.pdf, str. 8) liberecké pobočky Úřadu práce ČR, právě pro tuto skupinu lidí je v kraji nejvíce volných pracovních míst.

Následující tabulka ukazuje strukturu volných pracovních míst (VPM) dle požadovaného vzdělání:

Zdroj: Úřad práce

Firmy v Libereckém kraji se potýkají zejména s nedostatkem technicky vzdělaných odborníků. Potvrdila to mluvčí největšího zaměstnavatele v průmyslovém odvětví v Liberci.

Podle Úřadu práce firmy hledají zejména pracovníky do výroby a namísto vyššího vzdělání vyžadují nižší stupeň vzdělání a praxi. Problémem jsou však spíše nepříznivé pracovní podmínky, nevýhodné smlouvy, nízká mzda etc. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože na většině strojírenských oborů ve Zlínském kraji je převis přihlášených nad těmi, kdo jsou nakonec přijati.

Zlínský kraj je zřizovatelem 18 středních škol, které nabízejí strojírenské obory. Přestože je v řadě z nich markantní převis poptávky ze strany uchazečů, nejedná se o jednotnou situaci pro území celého kraje. Poměr podaných přihlášek (školní rok 2015/2016) na strojní obory s počtem přijatých studentů znázorňuje následující tabulka (.xls; data dopočítána podle zdroje v prvním odkazu).

U 13 z 38 nabídek byla poptávka více než jeden krát větší než počet míst, ovšem skoro u všech bylo uchazečů více než přijatých. Jak je patrné, u stěžejních strojních oborů, jako jsou Strojní mechanik (23-51-H/01), Obráběč kovů (23-56-H/01), Mechanik seřizovač (23-45-L/01) a Strojírenství (23-41-M/01), je skutečně velký převis poptávky a nabídky. Jedná se však primárně o větší města (Zlín, Uherský Brod, Vsetín, Kroměříž).

Obecně lze tvrdit, že u všech nabízených oborů došlo k naplnění kapacit. Navrátil (ČSSD) má tedy pravdu, zájem o strojírenské obory skutečně převyšuje nabídku míst ve školách. Nejzásadnější převis uchazečů je ve Zlíně, kde každoročně přijmou (.xls) kolem 30 (případně 60) žáků. Přesto se stalo, že v Otrokovicích, Kroměříži a Vsetíně navzdory zájmu studentů neotevřeli obor Karosař. Ve 3, potažmo 5 případech byly kapacity naplněny přesně.

Pokud jde o počty studentů ve strojírenství, ve školním roce 2007/2008 studovalo tyto obory 3502 žáků. Jednalo se o třetí nejpreferovanější obor ve Zlínském kraji. Před ním stálo jen studium Obecné přípravy (gymnázia) a Ekonomika a administrativa (.pdf, Tabulka č.15). O čtyři roky (.pdf) později byly strojírenské obory druhou nejčastěji volenou studijní alternativou, přestože se počet žáků snížil na 2381 (Tabulka P5, str. 78).

Dle dlouhodobého záměru Zlínského kraje se však ve školním roce 2015/2016 (.pdf) počet studentů zmíněného oboru zvýšil, a to na 3060 (Tabulka P5, str. 101). Zlínský kraj se v tomto ohledu snaží od roku 2007 podpořit řemesla v odborném školství finančními příspěvky.

Zdeněk Škromach mluví o aktuální kauze kolem hejtmana Jihomoravského kraje Haška.

Kauzu neexistující tiskové mluvčí poprvé zveřejnila MF Dnes 19. července 2016. Díky zájmu, který tato kauza u médií vyvolala, bývalá mluvčí Denisa Kapitančiková potvrdila Deníku Referendum a MF Dnes, že tiskové oddělení několik let zveřejňovalo tisková prohlášení, pod kterými byla podepsána fiktivní osoba Lucie Proutníková. Tato údajná mluvčí Michala Haška byla však ve skutečnosti lobbistka Jana Mrencová. Kapitančiková si tedy "nevzpomněla najednou" v kontextu předvolebního období, její vyjádření následovalo až po medializaci kauzy Mladou Frontou Dnes.

Rovněž není pravdou, že v současné době pracuje jako tisková mluvčí politického subjektu jdoucího do voleb. Denisa Kapitančiková momentálně pracuje jako tisková mluvčí Odboru kanceláře starosty a vnějších vztahů pro městskou část Brno-střed. Kapitančiková je tedy zaměstnankyní městské části. Přestože starostou této městské části je Martin Landa z hnutí Žít Brno, které se (v koalici s TOP 09) chystá do krajských voleb, Kapitančiková formálně ani fakticky nefunguje jako tisková mluvčí tohoto politického subjektu.

Kauza kolem Haška posléze nabobtnala o další informace, např. že kraj platil za pozitivní PR serverům Parlamentní a Krajské listy nebo také že firmě Jany Mrencové kraj vyplatil za PR služby 3,7 milionu korun.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Kapitančiková jednak nepracuje jako tisková mluvčí pro politický subjekt, který jde do krajských voleb, a není to také tak, že by "si najednou vzpomněla" na okolnosti kolem Haška a tím spustila jeho kauzu. Tu odstartovala média, která průběžně přináší další informace kolem nakládání s veřejnými penězi na PR v rámci Jihomoravského kraje zhruba o 2 týdny dříve, než rozhovory s Kapitančikovou v MF DNES a Deníku referendum vyšly.

Výrok Martina Malečka obsahuje údaje, které nejsou veřejně dostupné. Dále však také směšuje některé údaje, které dostupné jsou. Závěrem je pak tvrzení, jež nelze z naší pozice fakticky doložit, tedy zda škola Gemini má problém s odlivem studentů a zda jí proto kraj opravdu hrozí zrušením, pokud nebude naplněná.

Střední škola Gemini dle Výroční zprávy (.pdf, str. 5) pro rok 2014/2015 přijala na obor Veřejnoprávní činnost 11 žáků ze 14 přihlášených, na obor Gastronomie 11 žáků z 13 přihlášených a na obor Prodavač 12 žáků ze 13 přihlášených.

O rok dříve přijala (.pdf, str. 5) škola na obor Veřejnoprávní činnost 14 žáků, Gastronomie 12 žáků a Prodavač 12 žáků.

Dle těchto dat se tedy nezdá, že by škola Gemini trpěla náhlým odlivem studentů.

Ve školním roce (.pdf, str. 27) 2011/2012 bylo v Jihomoravském kraji individuálně integrováno 71 studentů středních a vyšších odborných škol. V tomto údaji má tedy Maleček pravdu.

Pro školní rok 2015/2016 nejsou data o počtu integrovaných studentů středních a vyšších odborných škol dostupná. Avšak počty žáků středních škol se speciálními vzdělávacími potřebami se v Jihomoravském kraji od roku 2009 pohybují (.pdf, str. 30–31) mezi 880 a 1100 žáky. V tomto čísle se tedy Maleček mýlí. Navíc srovnává výchozí bod u žáků středních a odborných škol s rokem 2015, kdy popisuje žáky ze všech středních škol.

Zmínka o Jihomoravském kraji, který školám tvrdí, že pokud nebudou naplněny, tak budou zrušeny, vznikla dle vyjádření pana Malečka: „... na základě diskuzí se zástupci středních škol různého zaměření (odborných i se všeobecným vzdělávací programem), včetně školy Gemini, a jejich zkušeností a poznatků s fungováním a trendy nastavenými zřizovatelem, tedy JMK.“ (emailové vyjádření pro Demagog.cz)

Toto vyjádření se nepodařilo potvrdit, neexistuje také dohledatelné vyjádření kraje, že by plánoval školu rušit. Ve světle všech těchto informací pak výrok zůstává neověřitelným.

Zákon o registru smluv byl schválen 18. září 2015 na 31. schůzi poslanecké sněmovny, a to i 18 hlasy TOP 09. Jeden poslanec TOP 09 se zdržel hlasování. Předkladateli zákona o registru smluv (.pdf, str. 17-20) byli i poslanci z TOP 09 a zástupcem navrhovatele byl Farský ze STAN.

Utajovaný mandát komise k jednání o TTIP byl v březnu 2014zveřejněn německými europoslanci ze skupiny Zelení - Evropská svobodná aliance. Oficiálního odhalení ze strany EU se dokument dočkal až v říjnu 2014.

Nátlaky na zveřejnění dokumentů však byly pozorovatelné již v roce 2013, kdy byla jednání o TTIP mezi EU a USA zahájena. Německý web Netzpolitik.org publikoval návrhy mandátu již v květnu 2013.