Přehled ověřených výroků

V březnu 2016 bylo dosaženo dohody mezi Evropskou unií a Tureckem. Podle ní by měla Unie na turecké území vracet každého přistěhovalce, který odsud nelegálně připluje do Řecka. Pak by měly členské země na oplátku přijmout jednoho Syřana přímo z Tureckého území. Jak píše Tomáš Prouza pro server Euroskop.cz, uzavření dohody okamžitě snížilo příliv migrantů z Turecka. I když teda vyjednávání trvalo dlouho, nyní dohoda funguje, což Kateřina Konečná úplně pomíjí. Počty příchozích se snížily až o 90 %.

Již v říjnu 2014 uzavřela EU s Tureckem tzv. readmisní dohodu, tedy dohodu o zpětném přebírání osob, tyto dohody ale nebyly dodržovány a jejich důsledné plnění ze strany Turecka bylo právě jednou z podmínek ve výše zmíněné dohodě, která na oplátku mimo jiné Turkům přinesla příslib uvolňování vízového režimu.

Rada EU a Evropská rada se tématem migrace obecně zabývá a podniká kroky reagující na migrační toky do Evropy minimálně od května 2015, kdy přijala Evropský program pro migraci. Další kroky přehledně shrnuje časová osa. Tento přehled ale zdaleka není vyčerpávající.

Zvyšující se proudy migrantů ale bylo možné zaznamenat již několik let předtím, zejména po tzv. Arabském jaru v roce 2011. Už tehdy spustila Evropská komise iniciativy pro ucelenou evropskou migrační politiku - hovořila zejména o posílení ochrany vnějších hranic a systému Frontex, vytvoření evropské návratové politiky, integraci migrantů v Evropě.

Dalším dokumentem je například sdělení Komise "Otevřená a bezpečná Evropa: cesta k realizaci" z března 2014, který vymezuje politické priority: účinná politika v oblasti migrace a mobility, Schengen, víza a vnější hranice, společný evropský azylový systém v praxi, další posílení globálního přístupu k migraci a mobilitě, "Evropa jako ochránce".

Klíčové kroky a pravomoce evropských orgánů v přistěhovalecké politice shrnuje dokument Evropského parlamentu Fakta a čísla o Evropské unii.

I z tohoto stručného přehledu nicméně vyplývá, že orgány EU se migrační krizí zabývaly průběžně a v průběhu let byla přijímána různá opatření.

KSČM je v Evropském parlamentu součástí frakce GUE/NGL. Její zástupci v rámci debaty 11. května 2016 v EP uvedli, že Turecko skutečně musí splnit všechny podmínky v rámci dohody s EU ohledně vízové liberalizace.

Bereme-li EU jako celek, jedná se skutečně o druhou nejsilnější ekonomiku světa, hned za Spojenými státy. Právě tyto dvě uskupení vyjednávají o tzv. Transatlantické dohodě o obchodu a investicích (TTIP).

Z makroekonomických dat Mezinárodního měnového fondu (IMF) agregovaných na serveru Knoema vyplývá, že v roce 2015 byly Spojené státy největší ekonomikou světa, druhá byla Čína. Pokud by se Evropská unie brala jako jeden ekonomický subjekt, její HDP by byl vyšší než ten čínský a USA a EU by tak byly největšími ekonomikami světa. Dohromady by jejich nominální HDP činil přes 34 bilionů dolarů, 46,7 % světové ekonomiky.

EU jako ekonomický celek je silnější než jiné uskupení, které rovněž jedná s USA o obchodní dohodě, tzv. transpacifickém partnerství (TPP). Vysčítáme-li HDP těchto zemí, dostaneme je "jen" na 9,44 bilionu dolarů. Tyto země navíc nejsou sdruženy v podobném uskupení, jako je Evropská unie, jedná se pouze o multilaterální dohodu mezi skupinou států.

Svatopluk Němeček mluví o pozměňovacím návrhu poslance Marka Bendy, který se stal jedním z hlavním bodů sporů mezi koaličními subjekty. Němeček jako zástupce předkladatele návrhu před každým hlasováním o pozměňovacím návrhu uvádí, zda s daným návrhem souhlasí či nikoli. Totéž dělá zástupce garančního výboru, který tlumočí stanovisko výboru.

Zmíněný návrh byl veden v rámci pocedury pod písmenem K. Jak dokládá stenoprotokol z jednání, Němeček skutečně u návrhu vyslovil neutrální stanovisko.

"Poslanec Jaroslav Krákora (zpravodaj výboru - pozn. Demagog.cz) : Nyní nás čeká bod K1, to je K1.1 až 16. (Velký hluk v sále.)Předseda PSP Jan Hamáček: Stanovisko pana ministra? (Neutrální.) Pan zpravodaj? (Stanovisko výboru je negativní.) Prosím o klid. Prosím! Rozumím, že je to klíčové hlasování. Ale prosím o klid ve sněmovně."

Dále již jinak nemohl Němeček zákon podpořit nebo naopak odmítnout, není totiž poslancem a není tak nadán hlasovacím právem v Poslanecké sněmovně.

Němeček po hlasování opakovaně (i v tomto pořadu) kritizoval hnutí ANO, že jejich 8 poslanců tuto změnu umožnilo. Opomíjí ovšem, že hned 39 poslanců ČSSD hlasovalo pro Bendův pozměňovací návrh. Navíc sám Němeček, pokud by chtěl více přispět k nepřijetí této dílčí úpravy, mohl vyjádřit negativní stanovisko a ne neutrální. To sice pro poslance není závazné, nicméně Němeček jako předkladatel vládního návrhu by mohl část poslanců ovlivnit.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože předloha, o které byla řeč, skutečně upravovala více problematik v rámci oblasti veřejného zdraví.

Zákon, o němž je řeč, se jmenuje zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Byť se mediální pozornost stočila především na zákaz kouření, není to skutečně jeho jediná část.

Návrh (.pdf) v § 2 vymezuje, jak je zde definována ona návyková látka. " Návykovou látkou (se rozumí) alkohol, tabák, omamné a psychotropní látky a jiné látkys psychoaktivními účinky, jejichž užívání může vést nebo se podílet na vzniku a rozvojiduševních poruch a poruch chování. "

Důvodová zpráva (str. 46 návrhu) pak souhrnně popisuje obsah předkládané předlohy:

"Zákon reguluje dostupnost zejména tabákových výrobků a alkoholických nápojů a přispívá tak ke snížení nabídky těchto výrobků zejména u dětí a mladistvých, a zahrnuje dále opatření týkající se snížení rizik souvisejících s užíváním tabáku, alkoholu a jiných návykových látek, jako je ochrana před nepřímým tabákovým kouřem v prostředí. Dále stanovuje podmínky vyšetření na přítomnost alkoholu a jiné návykové látky či omezení vstupu na určité typy míst pro osoby, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Vymezuje poskytovatele odborné péče a ukládá zdravotnickým pracovníkům povinnost, shledají-li důvod, provádět krátké intervence, čímž přispívá k omezení poptávky po návykových látkách, včetně tabáku a alkoholu. V neposlední řadě nastavuje koordinační a finanční mechanismy a rámec protidrogové politiky včetně vymezení odpovědnosti orgánů státní správy, krajů, obcí a dalších institucí při její tvorbě a provádění a určuje kontrolní orgány a sankce za nedodrženívybraných povinností."

Na základě analýzy Evropské komise, která mapovala regulaci kouření v jednotlivých zemích EU, hodnotíme výrok jako zavádějící. Přestože všechny ostatní evropské země kouření skutečně regulují nějakým zákonem, tyto zákony obsahují řadu výjimek, jejichž prostřednictvím je možné dále najít kuřácké restaurace a bary i jinde v Evropě.

To, že Česká republika je poslední zemí EU, která nereguluje kouření, vyplývá z analýzy Evropské komise z roku 2011. Tam je jako "hříšník" spolu s Českou republikou uvedeno ještě Maďarsko, tam však byla regulace zavedena od 1.1.2012.

Jak se ale dočteme v analýze - a zaznělo to i od moderátora během diskuse - protikuřácké zákony obsahují řadu výjimek. Například

• v Belgii je kouření povoleno v restauracích v oddělených místnostech, kde je zakázaná konzumace jídla, podobně je to ve Slovinsku,
• v Dánsku smí povolit kouření v barech s rozlohou pod 40 m²,
• v Polsku může existovat kuřácká a nekuřácká oddělená místnost.

Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek byl 25. května ve Sněmovně zamítnut. V závěrečném hlasování návrh podpořily koaliční kluby ČSSD a KDU-ČSL, naopak z klubu ANO podpořila zákon jenom část poslanců, hned 15 jich ale hlasovalo proti.

Návrh (.pdf) mimo jiné upravoval oblasti, o kterých Svatopluk Němeček hovoří. Jedná se o zákaz kouření a zákaz používání elektronických cigaret v prostoru dětského hřiště a sportoviště určeného převážně pro osoby mladší 18 let (§ 8 písm. h), ve vnitřním zábavním prostoru, jako je kino, divadlo, výstavní a koncertní síň a sportovní hala, a dále v jiném vnitřním prostoru po dobu pořádání kulturní a taneční akce (§ 8 písm. j), na krytém nástupišti, v přístřešku a čekárně veřejné dopravy (§ 8 písm. c) a řadu opatření, která omezují přístup k tabáku a alkoholu mladistvým, například regulaci míst prodeje.

Původní vládní návrh zákona (.pdf - str. 6) o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek ve svém § 8 písmenu k) uváděl: " Zakazuje se kouřit a zakazuje se používat elektronické cigarety ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb. "

Pozměňovací návrh (.pdf - str. 14) poslance Bendy tento bod rozšířil o " s výjimkou stavebněodděleného prostoru vyhrazeného ke kouření“.

Pokud hnutí ANO po závěrečném hlasování, ve které návrh nepodpořilo, argumentuje prostřednictvím poslance Vyzuly tím, že problémem byl přijatý návrh poslance Bendy, opírá se o nekorektní argumentaci. Tento návrh totiž podpořilo 8 poslanců klubu ANO, bez nichž, jak je viditelné na záznamu z hlasování níže, by tento návrh nemohl být schválen. Celkem pro něj totiž zvedlo ruku 94 poslanců, kvórum pro přijetí bylo 90. Pokud by se klub ANO (jeho přítomní členové) postavili proti tomuto pozměňovacímu návrhu, chyběly by mu pro přijetí 4 hlasy a Vyzulova strana by tak mohla bez této argumentace podpořit zákon ve finálním hlasování. Na záznamu je také viditelné, že jej podpořila drtivá většina poslaneckého klubu ČSSD, má tedy největší podíl na jeho přijetí.

Poslanec Vyzula hovoří o hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Bendy, které byly zařazeny (.pdf) pod písmenem K. Podle stenozáznamu se o návrhu skutečně hlasovalo dvakrát. V prvním hlasování číslo 83 bylo přihlášeno 184 poslanců, pro 90, proti 70, návrh tedy nebyl přijat. Předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák však toto hlasování zpochybnil a v novém hlasování číslo 85 již návrh přijat byl. Při druhém hlasování podpořilo zákon 8 poslanců klubu ANO oproti původním 10.

Při hlasování o návrhu poslance Bendy hlasovali jednotliví poslanci klubu ANO různě, což by potvrzovalo, že v klubu nebylo závazné hlasování. Pravdou však je, že návrh podpořilo pouze 8 poslanců, zatímco 33 bylo proti. Jeden člen klubu se zdržel, tři nebyli přihlášeni a tři byli omluveni.