Přehled ověřených výroků

Koaliční partneři skutečně přehlasovali hnutí ANO ve věcech rozpočtu pro vědu i zvýšení plateb za státní pojištěnce. Vyplývá to ze záznamu jednání vlády ze dne 30. května (viz usnesení č. 477 a č. 493).

Vláda na svém jednání rozhodla o finančním navýšení pro vědu a výzkum na příští rok – dostane tak o 3,75 miliardy korun více než letos. Ministerstvo financí přitom navrhovalo, aby k výraznému zvýšení výdajů na tuto oblast nedošlo.

Proti plánům Andreje Babiše bylo taktéž navýšení plateb za sociální pojištěnce. Bylo rozhodnuto o navýšení ve výši 3,6 miliard korun. Plán ministra financí však počítal s přidáním asi 2 miliard korun.

Po hlasování vlády si Andrej Babiš stěžoval na ČSSD i KDU-ČSL, které jej u důležitých bodů jednání přehlasovaly. „Pro mě to bylo dohoda mých koaličních partnerů – 'ty mi schválíš vědu, já ti schválím státní pojištěnce'“, dodal.

Podle analýzy (.pdf, str. 174) Evropské komise z roku 2015 přispěly exporty EU na třetí trhy (do nečlenských států) k zaměstnanosti v ČR v roce 2011 (nejnovější dostupná data) 885 800 pracovními místy, což přibližně odpovídá 900 tisícům, o kterých hovoří poslankyně Charanzová.

Konkrétní údaj lze najít v řádku A.8 přehledu níže:

Kraje v roce 2015 skutečně získaly 4,4 mld Kč navíc určených na opravu silnic II. a III. tříd. Státní fond dopravní infrastruktury schválil (.pdf) alokaci těchto prostředků v lednu 2015. Miloš Zeman podle ČT vyzval k navýšení těchto prostředků. Server Týden.cz píše, že prezident při návštěvě Plzeňského kraje uvedl, že „by měly kraje dostat více peněz ze Státního fondudopravní infrastruktury (SFDI) na opravy svých silnic druhých a třetích tříd.”Není možné určit vliv, jaký měla prezidentova slova na uvolnění peněžní částky, formálně vzato k takovému kroku pravomoc nemá.

Výrok však hodnotíme jako pravdivý, prezident se v tomto smyslu vyjadřoval a krajům byly přes 4 miliardy uvolněny.

Otázka koridoru se objevila již v květnu tohoto roku na Oderském fóru, informovala o něm i Česká televize. Měl by prodloužit úsek Odry, který je splavný i pro velké lodě, až do moravskoslezské obce Mošnov (viz obrázek). Jak uvádí ČT, je vytvořena již česko-polská skupina, která konkrétní okolnosti projektu diskutuje, na výše zmíněném fóru vystupoval polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby.

Jak ale také uvádí Česká televize, projekt provázejí otazníky, je v poměrně rané fázi a není ve hře jediná varianta.

Během jednání tripartity (viz záznam jednání) 12. září 2016 pak splavnění Odry podpořil šéf ČMKOS Středula, Vladimír Dlouhý za Hospodářskou komoru a ministr zemědělství Jurečka. Tripartita také přijala následující:

"Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR bere na vědomí předložený materiál a:
- zdůrazňuje význam investic pro hospodářský růst;
- vyzývá vládu, aby ke státnímu rozpočtu přistupovala s péčí řádného hospodáře;
- žádá vládu o aktivizaci kroků vedoucích ke splavnění Odry od státní hranice do Ostravy."

Zdroj grafiky: Logistika.ihned.cz.

Zákon o registru smluv byl schválen 18. září 2015 na 31. schůzi poslanecké sněmovny, a to i 18 hlasy TOP 09. Jeden poslanec TOP 09 se zdržel hlasování. Předkladateli zákona o registru smluv (.pdf, str. 17-20) byli i poslanci z TOP 09 a zástupcem navrhovatele byl Farský ze STAN.

K pádu britské libry opravdu došlo v den zveřejnění výsledků referenda o vystoupení Spojeného království z Evropské Unie. Jak můžete vidět došlo k poklesu o téměř 8%.

(Interaktivní grafy FinancialTimes)

Pro zajímavost, pád libry nadále pokračuje (pondělí 27.6.) a dokonce libra dosáhla nejnižší hodnoty vůči dolaru za posledních 31 let.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože zásady územního rozvoje Jihomoravský kraj opravdu nemá, ačkoliv tento stav trvá 9 let.

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a územním řádu, podle něhož mají kraje zásady územního rozvoje (ZÚR) vypracovat, nabyl účinnost 1. 1. 2007. Jihomoravský kraj tento dokument nikdy neschválil, nemá ho tudíž 9, nikoliv 8 let.

Jednu verzi ZÚR ovšem kraj vypracoval a schválil. ZÚR pro Jihomoravský kraj byly usnesením č. 1552/11/Z 25 schváleny a vydány 22. září 2011 Zastupitelstvem Jihomoravského kraje. V platnost vstoupily 17. 2. 2012.

Nejvyšší správní soud však tyto zásady územního rozvoje zrušil dne 21. června 2012, v platnosti tedy byly přibližně 5 měsíců. Důvodem zrušení bylo podle soudu hlavně nedostatečné neposouzení vlivu všech plánovaných staveb na životní prostředí. Informace k rozhodnutí NSS jsou dostupné zde. Od té doby nemá Jihomoravský kraj schválené zásady územního rozvoje.

O nové podobě návrhu se diskutovalo v průběhu června tohoto roku v různých městech kraje. Projednání ZÚR je naplánované na mimořádné zasedání zastupitelstva 5. října 2016.

Jak vyplývá z portálu územního plánování, Jihomoravský kraj je skutečně jediným krajem, který v současné době nemá žádné platné zásady územního rozvoje.

Existují kraje (Karlovarský, Královéhradecký a Moravskoslezský), kde se aktuálně také projednávají novější návrhy těchto zásad. Všechny zmíněné však mají své platné znění zásad územního rozvoje.

Policie České republiky (i Evropský úřad proti podvodům a auditní orgány) skutečně šetří kauzu tzv. Čapího hnízda, což je projekt ministra financí Babiše, u nějž existuje podezření na dotační podvod směrem k evropským penězům. Konkrétně jde o podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Tuto informaci přinesly jako první v lednu 2016 Novinky.cz. Je třeba dodat, že samotné šetření neznamená, že by se jakýkoli trestný čin stal. Dodejme rovněž, že Babiš spáchání takového skutku dlouhodobě odmítá.

Pokud jde o další trestní oznámení směřující na ministra Babiše, lze poukázat například na možné " zneužívání bank pro Agrofert " či ohledně " plateb za přípravu Babišovy EET ". Zároveň je však nutné dodat, že trestní oznámení může podat kdokoli.

Pravdivá je i informace o auditu ministerstva financi. Dle portálu neovlivni.cz (v článku z října 2015) " už přes půl roku ministerstvo financí přemýšlí, jak naloží s třaskavým interním auditem, který zkoumal, jak stát v posledních deseti letech spravoval státní dluh. (...) Zvážit právní kroky doporučili ministrovi přímo auditoři. Pokud to ale Andrej Babiš udělá, bude to ve svém důsledku znamenat vyhlášení války několika velkým bankám, které ze špatné správy státního dluhu těžily. A mezi finančními domy uvedenými v auditu je podle zjištění minimálně jeden, který se podílí na financování Babišova holdingu Agrofert. " Trestní oznámení byla poslána až v květnu 2016.

Studie zpracovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (.pdf - str. 5) z ledna 2015 uvádí, že karenční lhůta je zavedena v celkem 14 státech Evropské unie, což je přesně polovina. Výrok Zdeňka Škromacha je tedy hodnocen jako pravdivý.

Vznik pracovně-kárných táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu byl původně spjat s rokem 1939 a s přijetím protektorátního zákona „o preventivním potírání zločinnosti“.

V roce 1942 dochází k přijetí výnosu„o potírání cikánského neřádu“ a k následnému soupisu všech „cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu“. Z tohoto soupisu byl vyvozen počet etnických Romů v protektorátu na 6500 osob. Části z nich bylo omezeno právo pohybu a další část byla internována v nově přejmenovaných romských koncentračních táborech v Letech a Hodoníně.

Za období protektorátu prošlo táborem v Hodoníně dle údajů památníku Hodonín u Kunštátu 1396 vězňů. Jak uvádí například akademická práce „Moravští vězni cikánského tábora v Letech u Písku 1942 – 1943“ autorky Veroniky Klimkové, v táboře v Letech bylo internováno 1309 vězňů (.pdf, s. 20).

Výrok premiéra Sobotky lze označit za pravdivý, protože oba tábory byly od roku 1942 koncentračními ve smyslu koncentrace jedné specifické skupiny obyvatel - českých a moravských Romů.