Přehled ověřených výroků

Slovinsko požádalo sousední státy o pomoc s kontrolou vnějších hranic v říjnu 2015. České mnisterstvo vnitra na tuto žádost zareagovalo a vyslalo do Slovinska policejní posily. V prosinci 2015 se uskutečnilo jednání zemí V4, kde se ministři obrany shodli na obdobné pomoci Makedonii. Policisté se do Makedonie skutečně vydali a v červenci 2016 byly jejich počty dokonce navýšeny. Obdobné pomoci se dostalo také Maďarsku.

Podle § 168 odstavce a) zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) se školská rada „vyjadřuje k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování“.

Podle informací dostupných na webových stránkách Libereckého kraje a tiskové konference z jednání Rady kraje ze dne 7. září 2016 Rada kraje do školských rad na místo zástupců zřizovatele skutečně nominovala a k 1. říjnu 2016 jmenuje zástupce zaměstnavatelů. Na tomto kroku se dohodl kraj se Svazem průmyslu a dopravy podepsáním Regionální sektorové dohody pro Liberecký kraj mezi strategickými partnery dne 8. června 2015. (pdf str. 5). V minulosti byli ve většině případů jmenováni zastupitelé jednotlivých obcí. Mgr. Vladimír Opatrný je členem zastupitelstva města Jablonec nad Nisou, Ing. Marie Pavlová je členkou zastupitelstva města Liberec,Ing. Hana Vidnerová je zase členkou zastupitelstva města Frýdlant.

Mezi střední školy, do jejich školských rad jsou jmenováni noví členové patří: Střední textilní průmyslová škola, do jejíž rady byl nominován zástupce společnosti DIRECT ALPINE, Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola Nový Bor bude mít ve své školské radě zástupce ze společnosti Crystalex CZ. V případě Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy Jablonec nad Nisou bude zástupce firmy Preciosa. Dále je to společnost GRUPO ANTOLIN Bohemia, která bude mít svého zástupce ve školské radě Střední školy a Mateřské školy Liberec a v neposlední řadě společnost BENTELER ČR, jejíž zástupce byl nominován za Liberecký kraj do školské rady Střední školy hospodářské a lesnické v obci Frýdlant.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dle údajů Regionálního operačního programu (ROP) Jihozápad čerpalo úspěšně město Nová Bystřice na opravu, rozvoj a modernizaci silnic mezi lety 2008–2015 částku více než 19 milionů korun (. pdf, s. 16). Kromě komunikací čerpalo ze stejného programu také dotaci na Regionální úzkorozchodné muzeum a rekonstrukci místního Kulturního domu.

Pokud jde o otázku Zimolova působení v Nové Bystřici, tak je skutečností, že byl starostou obce do roku 2008. Od roku 2008 do současnosti (v době čerpání dotací) zastával jen aktivní politickou funkci jako jeden z řadových zastupitelů města.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože město Nová Bystřice úspěšně čerpalo finance na opravu komunikací. Stalo se tak v době, kdy Zimola již nebyl starostou. V jednom případě ještě starostou byl, to ovšem nefiguroval v roli krajského hejtmana. V obou rolích najednou pak nefiguroval.

Ministr vnitra Chovanec tvrdí, že policie se má s pořadatelem sejít většinou 2–3 dny před uskutečněním demonstrace. Zákon o právu shromažďovacím se ale k této věci vůbec nevyjadřuje. V dokumentu není napsáno, že by se pořadatel měl několik dní před uskutečněním shromáždění s někým sejít, natož pak s policií. K této záležitosti se nevyjadřuje ani Portál hlavního města Prahy.

Podle zákona o právu shromažďovacím musí pořadatel oznámit úřadům svůj záměr uspořádat veřejnou demonstraci (shromáždění) alespoň 5 dní předem příslušným formulářem. Pokud pořadatel podá oznámení půl roku před plánovaným shromážděním, úřad se tímto návrhem zabývat nebude. Pak se již podaný návrh buď přijme, nebo nepřijme – tedy buď bude shromáždění schválené, či ne. Aktuální přehled oznámených demonstrací je dostupný zde (.doc).

Podle přehledu oznámených demonstrací by se měla opravdu dne 11. září uskutečnit demonstrace s názvem „S humorem do Mekky – akce proti terorismu a za demokracii“ pod záštitou Martina Vítka, který je v současné době ve vedení Iniciativy Martina Konvičky.

Doplnění:

Paní Ivana Nguyenová, tisková zástupkyně policejního prezidia pro Demagog.cz uvedla:

" obecný postup v této problematice nelze jednoznačně specifikovat. Každé oznámení veřejného shromáždění vyhodnocujeme a posuzujeme individuálně. Po zhodnocení všech souvislostí přijmeme adekvátní bezpečnostní opatření, jehož standardní součástí je i komunikace se svolavatelem či jinou odpovědnou osobou. "

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, neboť obecně má Chovanec pravdu, nicméně nejsme schopni posoudit, zda může nakonec dojít k nepovolení akce na základě setkání zástupců Policie České republiky s pořadateli.

V tisku ani v tiskových zprávách Ministerstva vnitra nelze dohledat zprávy o tom, že by ministr vnitra Milan Chovanec vyzýval svého kolegu ministra obrany Martina Stropnického k rezignaci v souvislosti se zmíněnou kauzou Fajád, tedy s únikem utajovaných informací ohledně Čechů unesených v Libanonu, ač tak činil kupříkladu předseda ODS Petr Fiala. Ministr Stropnický se dopustil prohlášení, že podmínkou propuštění pěti Čechů unesených v Libanonu bylo nevydání zadrženého Libanonce Alí Fajáda americké straně. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán tuto souvislost nepotvrdil.

Stejně tak ve věci provozování mýtných bran ministr Chovanec žádného ze svých kolegů k rezignaci veřejně nevyzýval. Co se týče případného "výpadku" mýtného, Ministerstvo dopravy v tiskové zprávě z března tohoto roku uvedlo, že pokud by rezort od nového roku přestal mýto vybírat, mohlo by dojít k výpadkům příjmů z mýta ve výši až 10 miliard korun ročně, což je částka dokonce vyšší, než jakou ministr Chovanec uvádí.

Europoslanec Pavel Telička hovoří o postupu nazývaném "spitzenkandidaten", který byl uplatněn při volbách předsedy Evropské komise v roce 2014. Tento postup spočívá zejména v tom, že evropské politické skupiny nominují jednotlivé kandidáty, přičemž současný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker byl nominovánEvropskou lidovou stranou (EPP), která v témž roce zvítězila v evropských volbách (ELS je její českou zkratkou). Nominace na post předsedy Evropské komise se tímto způsobem odvíjí od počtu křesel získaných ve volbách do Evropského parlamentu konkrétní vítěznou stranou. Evropská lidová strana zmíněný postup dlouhodobě prosazuje.

Pro Jean-Clauda Junckera jako předsedu Evropské komise následně tajnou volbou hlasovalo 422 poslanců z celkových 729 odevzdaných hlasů. Podporu novému předsedovi Evropské komise vyjádřila i Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), jak Telička uvádí. Svou podporu ALDE podmínila několika požadavky, mezi nimiž byla vedle volání po legislativních opatření k dalšímu ekonomickému růstu Evropské unie kupříkladu výzva k horizontálním antidiskriminačním opatřením, postup ve věci práv LGBT komunit, garance lidských práv a občanských svobod v Evropské unii, dále genderově vyváženější komise či omezení speciálních podmínek pro Spojené království, na kterých by se dále měly shodnout všechny členské státy.

Skutečně v Ralsku se nachází největší solární (fotovoltaická) elektrárna Ralsko RA1, která byla spuštěna v roce 2010. V současné době ji vlastní ČEZ.

Co se týká doplácení, poslankyně Hnyková v kontextu debaty míní fakt, že odběratelé energií v celé zemi doplácejí za tzv. obnovitelnou složku, tedy se jim ceny energií zvyšují kvůli aktuálnímu nastavení podpory obnovitelných zdrojů energie - zejména pak solární energie.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Návrh zákona již prošel třetím čtením a navíc nepostihuje jednorázové odmítnutí nabízené práce a nestíhá jej “udělením” existenčního minima. Předně je zákon koncipován tak, že k základu ve výši existenčního minima si lze přilepšit vynaložením vlastní píle, nesankcionuje však pasivitu a rozhodně ne jednorázové odmítnutí nabídky práce. Vedle toho však nelze hovořit o tom, že by někdo “dostal existenční minimum,” neboť nejde o dávku, ale o pomocnou vyměřovací hranici.

Prezident Zeman má patrně na mysli senátní novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, který je projednáván jako sněmovní tisk číslo 156. Tento návrh prošel druhým čtením v dubnu 2016 a na začátku září byl schválen ve třetím čtení. Zákon o pomoci v hmotné nouzi vymezuje podmínky udělení dávky určené pro občany, jejichž potřebné živobytí je vyšší než jejich příjmy (tzv. příspěvek na živobytí). Výše živobytí, která tedy výši dávku ovlivní, je odvislá od tzv. existenčního minima - částky pevně stanovené nařízením vlády, přičemž za určitých okolností ji lze navýšit (viz dále) a tak potenciálně navýšit dávku hmotné nouze.

V § 24 odst. 1 písm. f. návrhu nicméně shledáme, že osobě pobírající příspěvek již 6 měsíců by se mělo živobytí (tedy i potenciální příspěvek na něj) snížit na existenční minimum, pokud nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti či podporu v rekvalifikaci, neúčastní se projektů Úřadu práce nebo nespadá pod jinou výjimku. Nemůže jej ani zvýšit některou ze zákonem připuštěných možností.

V následujícím písm. e pak návrh doplňuje, že pokud však osoba nespadá do žádné z předchozích zvláštních kategorií (nepobírá tedy příspěvek již 6 měsíců), má sice rovněž živobytí ve výši existenčního minima, může jej však zvýšit vlastním přičiněním podle § 25 a § 30 návrhu. Dle § 30 jej může navýšit o náklady vynaložené na hledání práce, k navýšení dle § 25 pak postačí zákonem popsaná snaha o zvýšení příjmu vlastní prací (§ 12). V žádné části návrhu se však nehovoří o postihu za odmítnutí práce, je naopak psán pozitivní formou a na zjevně trvalejších pojmech, než je jednorázové odmítnutí nabídky.

Jak jsme tedy vysvětlili, existenční minimum je pomocná hranice, podle níž se vyměřují dávky hmotné nouze, interpretace prezidenta Zemana, že těm, kdo odmítnou práci se dá “jen existenční minimum”, je tedy zcela mylná. Nehledě na to, samostatně stojí dávky podpory v nezaměstnanosti a jiné instrumenty sociální politiky, zde hovoříme pouze o jedné z mnoha dávek.

Podstatou návrhu je naopak snaha umožnit nezaměstnaným přivydělat si při takzvané veřejné službě. I nadále však mají nezaměstnaní nárok na podporu v nezaměstnanosti podle podmínek ze zákona o zaměstnanosti po dobu 5 až 11 měsíců dle věku. Podle tohoto zákona má také uchazeč nárok nabízenou práci s patřičným zdůvodněním odmítnout. Ve světle všech těchto informací tak hodnotíme výrok prezidenta Zemana jako nepravdivý.

Stanislav Mackovík byl skutečně odvolán (.pdf, str. 133) z pozice ředitele zdravotnické záchranné služby, z žádného dostupného zdroje však není možno s jistotou konstatovat, že by to bylo z důvodu uváděném Zuzanou Kocumovou, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

V listopadu 2013 byl kvůli špatnému stavu proveden audit Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. K dispozici veřejnosti byl dán pouze manažerský souhrn, který ve zkrácené formě obsahuje nejdůležitější informace z auditu.

Z tohoto shrnutí, o kterém informoval jak Liberecký kraj, tak Česká televize, vyplývá, že došlo k výraznému zhoršení hospodaření záchranné služby. Například náklady na mzdy stouply o více než 25 %, v ostatních šesti sledovaných krajích to bylo mezi 6-11 %.

Velmi negativně pak auditoři vidí oblast autoprovozu, jako nedostatečně upravenou pak oblast zadávání zakázek. Lékaři v Libereckém kraji měli ve sledované době o více než 30 tisíc vyšší platy než zbytek České republiky, záchranáři pak o 22 tisíc. Podle auditorů bylo možné na úsporách ušetřit (.pdf, str. 95) až 18 milionů za rok.

O tom, že by se toto část vyjádření měla zakládat na pravdě a Stanislav Mackovík měl skutečně zaměstnávat stranické příslušníky (konkrétně to měla být Martina Rosenbergová z ČSSD), informuje regionální občanský web Náš Liberec a iDnes.cz. Audit však v tomto směru neobsahuje nic.

Ani v zápisu (.pdf, str. 131) z Rady kraje, na které se o výsledku forenzního auditu a o odvolání Stanislava Mackovíka jednalo, není o tomto tématu zmínka, stejně tak v tiskových zprávách. Pokud by se v neveřejné verzi auditu něco takového uvádělo, je zde předpoklad, že by na to Stanislav Mackovík reagoval ve své oponentní zprávě. To se však nestalo.

Že by skutečnosti popisované Zuzanou Kocumovou měly být za odvoláním Stanislava Mackovíka z pozice ředitele Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje je tedy neověřitelné.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť Půta po sdělení obvinění skutečně přestal vykonávat post předsedy hnutí STAN, formálně šlo o pozastavení předsednictví, nicméně se pozice takto veřejně vzdal. Výhrada směřuje k faktu, že zůstal hejtmanem. Striktně vzata Půta neodstoupil ze všech pozic, ovšem v kontextu debaty je zjevné, že míní právě svůj post v hnutí STAN.

Martin Půta byl v roce 2014, kdy vykonával post hejtmana Libereckého kraje obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby. Policie jej vyšetřovala pro údajné přijetí statisícového úplatku v případě projektu rekonstrukce kostela sv. Máří Magdaleny v Liberci.

Půta byl obviněn 18. listopadu 2014 a skutečně neprodleně po tomto obvinění pozastavil výkon předsedy hnutí STAN, v čele Libereckého kraje jako hejtman však zůstal. K nastalé situaci vydalo hnutí ještě tentýž den oficiální prohlášení, v němž Půta informuje o svém odstupu a zastoupení místopředsedou Petrem Gazdíkem. Zároveň Půta k 30. listopadu odstoupil z funkce předsedy Regionální rady NUTS II Severovýchod.

Rok poté, v důsledku pomalého šetření kauzy, formálně Půta odstoupil z postu předsedy STAN, kde jej nahradil místopředseda Poslanecké sněmovny Gazdík.