Přehled ověřených výroků

Poslanec Vyzula hovoří o hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Bendy, které byly zařazeny (.pdf) pod písmenem K. Podle stenozáznamu se o návrhu skutečně hlasovalo dvakrát. V prvním hlasování číslo 83 bylo přihlášeno 184 poslanců, pro 90, proti 70, návrh tedy nebyl přijat. Předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák však toto hlasování zpochybnil a v novém hlasování číslo 85 již návrh přijat byl. Při druhém hlasování podpořilo zákon 8 poslanců klubu ANO oproti původním 10.

Babiš se v rozhovoru pro Aktuálně.cz z 9. 6. 2016 zastal státních zástupců ve věci policejní reorganizace.

„Pokud ale státní zástupci takto mluví a pokud nebyli zapojeni do reorganizace, tak je to vážný problém. Já jsem nepovažoval zpočátku celou situaci za tak vážnou, ale pan Pelikán mi vysvětlil, jak je to vážné.“

Podle vyjádření náměstka ministra vnitra Mlsny bylo k 20. 7. 2016 vypořádáno 41 připomínek z 45. Do konce měsíce srpna měly být vypořádány zbylé 4 technické připomínky.

Podle vyjádření nejvyššího státního zástupce Zemana z 5. 8. 2016 v DVTV „policie doposud splnila dá se říct všechny zásadní připomínky, které jsem k tomu dal... chybí věci technicistního charakteru.“ (čas 7:45–8:50)

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť z jmenovaného jsou skutečně na webu kraje dohledatelná pouze usnesení rady a zastupitelstva.

• Zápisy z jednání rady kraje - ne
• Jmenný seznam hlasování rady - ne
• Zápisy z jednání zastupitelstva - ne
• Jmenný seznam hlasování zastupitelstva - ne
• Audiozáznam z jednání - ne
• Videozáznam z jednání - ne

Usnesení kraje dohledatelná jsou, a to poměrně jednoduše. Na webu kraje na hlavní stránce stačí rozkliknout „Orgány kraje“, dále „Zastupitelstvo/Rada kraje“ a zde jsou výpisy jednotlivých usnesení.

Kromě daného nejsou dostupné žádné informace o jednání ve výborech kraje, zveřejněn je pouhý seznam zastupitelů, kteří výbor tvoří.

Koalice Zelení a Piráti pro Jihomoravský kraj pro účely své kampaně užívá transparentní účet Strany zelených. Zde jsou - dle deklarace kandidujícího subjektu - k dispozici údaje o příjmech a výdajích na volební kampaň. Tento fakt byl zohledněn i v hodnocení transparentnosti financování kampaní politických stran a volebních hnutí realizovaným Transparency International.

Zřízení transparentního účtu není dle současné účinné legislativy povinné. Tuto povinnost zavádí až nová legislativa upravující financování politických stran a volebních kampan í účinná od 1. 1. 2017. V případě koalice Zelených a Pirátů v JMK jde tedy o dobrovolnou činnost.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože rozpočtový výhled (.doc, str. 27) Jihomoravského kraje taková čísla nedokládá. Najdeme zde pouze vývoj tzv. dluhové služby, tedy finančních prostředků nutných k obsluze dluhu.

Jak uvádí tabulková část (.xlsx, tab. č. 9), na kterou rozpočtový výhled odkazuje, tato dluhová služba zahrnuje splátky jistin úvěrů a jejich úroků, které Jihomoravský kraj má. I když byl ukazatel dluhové služby zřízený pro kraje s cílem regulovat jejich dluhy, neříká nám nic o tom, zda celkový dluh kraje bude růst tempem, jaké Maleček uvádí.

Nejedná se tedy o růst zadlužení o 300 milionů ročně (dodejme, že samotná kvantifikace také není přesná), dokument takové číslo neuvádí. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Jiří Pospíšil byl ve třech vládách, ve všech jako ministr spravedlnosti. Mezi roky 2006 a 2009 ve dvou vládách Mirka Topolánka, a ve vládě Petra Nečase v letech 2010-2012.

V té době se nemocenské pojištění měnilo k 1. 1. 2008, kdy byly za Topolánkovy vlády novelou 261/2007 Sb. zrušeny výplaty za první tři dny pracovní neschopnosti, a upravena výše nemocenské takto (vlevo do roku 2008, vpravo po reformě):

1. až 3. den25 % denního základu04. až 30. den69 % denního základu60 % denního základu31. až 60. den69 % denního základu66 % denního základuod 61. dne69 % denního základu72 % denního základu

Vláda Jana Fischera pak od 1. 1. 2010 zavedla dočasnou sjednocující sazbu 60 % denního základu, platnou ale pouze po dobu roku 2010.

S účinností od 1. 1. 2011 tuto sjednocenou sazbu (Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu) zavedla bez časového omezení vláda Petra Nečase, zákon 347/2010 Sb. ale zrušil Ústavní soud svým nálezem ke konci téhož roku.

S platností od 1. 1. 2012 zavedla stejná vláda totožné opatření v novele 364/2011 Sb. (Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu). Takto je výše nemocenského stanovena i v aktuálním znění zákona.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Jiří Čunek do KSČM před rokem 1989 opravdu nevstoupil. Stejně tak do této strany nevstoupil ani po zmíněném roce, jak uvádí jeho životopis na webu NašiPolitici.cz

Z tohoto životopisu je možno zjistit, že jedinou stranou, ve které Jiří Čunek působil, je KDU-ČSL, do které vstoupil v roce 1990 a v níž stále účinkuje.

Podle stavebního zákona bude muset krajský úřad aktualizovat zásady územního rozvoje už po dvou letech. Nepodařilo se nám však zjistit, zda budou územní plánovači na příkaz obou ministerstev řešit i stav brněnské zóny.

Z § 28 odst. 1 stavebního zákona citujeme: „Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci.“ Kraj je tedy povinen připravit za dva roky podobný dokument znovu. Informace, že se měli jihomoravští úředníci v zásadách rozvoje zabývat na příkaz ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí i brněnskou zónou, však není ve veřejných zdrojích dohledatelná.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

S ohledem na situaci kolem vrbětického skladu munice bylo dle ČTK zasláno celkem 136 žádostí o náhradu škody, z toho 38 bylo posouzeno krajem jako oprávněných v celkové výši 1,15 milionu korun. Tyto byly předány k proplacení ministerstvu vnitra.

Zde byly nakonec uznány jen dvě žádosti (.pdf, s. 2) s odkazem na zákon o integrovaném záchranném systému (§ 30), kdy nárok na náhradu škody vzniká jen v těch případech, kdy škoda byla zapříčiněna přímou činností složek IZS (např. nabourání plotu nebo rozježdění komunikace), alespoň dle vyjádření ministerstva.

Mimo žádostí o náhradu škody Vláda ČR rozhodla v usnesení (.pdf, s. 1) z 21. prosince 2015 i o mimořádné dotaci 6 milionů korun, tedy cca 3000 korun na osobu, pro občany s trvalým bydlištěm v obcích z okolí vrbětického skladu.

Výrok hodnotíme i přes dílčí nepřesnosti v počtech jako pravdivý.

Pro rok 2013 počítáme s daty ze státního závěrečného účtu za tento rok, neboť odráží skutečný výsledek hospodaření. Tento dokument na straně 5 uvádí právě čísla k rozpočtovému hospodaření. Pro rok 2017 pak vycházíme z návrhu, který prozatím není finálním dokumentem. Vláda má totiž zákonnou povinnost poslat do Poslanecké sněmovny návrh zákona o státním rozpočtu do konce září.

Příjmy

Rozpočtované příjmy 2013Skutečné příjmy 2013Navrhované příjmy 2017 Rozdíl 1 076,37 1 091,86 1249,1 157,24

Výdaje

Rozpočtované výdaje 2013Skutečné výdaje 2013Navrhované výdaje 2017Rozdíl 1 176,37 1 173,13 1309,1 135,97

Co se týká Fialovy poznámky o krizi v roce 2013, vyjdeme-li z dat Eurostatu, tak zjistíme, že Česká republika byla v letech 2012 a 2013 skutečně v recesi. V roce 2012 zaznamenala pokles 0,9 % a v roce 2013 o půl procenta HDP. Za vlády Bohuslava Sobotky se země již třetí rok po sobě těší z hospodářského růstu, kromě dat Eurostatu to dokládá i aktuální makroekonomická predikce Ministerstva financí České republiky.