Přehled ověřených výroků

Poslanec Patrik Nacher (ANO 2011) poukazuje na to, že se vláda Petra Fialy zrušením elektronické evidence tržeb (EET) připravila o příjmy do státního rozpočtu. Podle něj se kabinet chová nezodpovědně, jelikož chce najít úspory a zároveň se o některé příjmy vlastním rozhodnutím připravuje.

Nejprve zmiňme, že návrh na zavedení EET vypracovala již vláda Bohuslava Sobotky. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že bude povinnost evidence tržeb pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně byla ztráta odhadnuta na 4,2 miliardy Kč (str. 13 ze 70). Dodejme, že šéf resortu Stanjura také řekl, že státní náklady na EET činily přibližně půl miliardy korun ročně.

Zmiňme, že určit přesný přínos EET na výběru daní je značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“

Ministerstvo financí však v únoru 2019 (tedy v době vlády Andreje Babiše) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 20,2 miliardy korun během prvních dvou let fungování. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

V červenci 2019 pak NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že stát příjmy z EET měl, byť určení jejich přesné výše je problematické. Vláda Petra Fialy pak EET skutečně zrušila, čímž se o tyto příjmy připravila, jak správně uvádí poslanec Nacher. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Petr Pavel v kontextu výroku mluvil o svém rozhovoru s Milošem Zemanem, který vedli během společného oběda v den inaugurace. Při této příležitosti mu Miloš Zeman předal klíč od korunovačních klenotů a také ho údajně seznámil se státními vyznamenáními. Ty má Petr Pavel, jakožto prezident, dle Zemana, propůjčené.

Podle Stanov Řádu bílého lva, které jsou přílohou zákona o státních vyznamenáních, je prezidentovi v den převzetí funkce propůjčen Řád bílého lva včetně řádového řetězu a také nejvyšší třída Řádu Tomáše Garriguea Masaryka. Prezident Petr Pavel složil slib 9. března 2023 okolo druhé hodiny odpolední, čímž se www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#f1471254">ujal úřadu a automaticky mu tak byly poskytnuty zmíněné řády.

Oba řády mu po skončení mandátu můžou být na základě usnesení obou komor Parlamentu propůjčeny doživotně. V minulosti se této pocty dostalo pouze Václavu Havlovi v roce 2003. Václavu Klausovi Parlament řády doživotně nepropůjčil. Řád bílého lva nicméně Václav Klaus později dostal od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.

Petr Pavel porovnává své dojmy z prezidentské inaugurace s předáváním státních vyznamenání v roce 1995, kdy měl podle svých slov od prezidenta Václava Havla převzít první medaili za hrdinství v České republice. Obě dvě události se odehrály ve Vladislavském sále a Petr Pavel je považuje za slavnostní a velmi silné. Rozdíl vidí v tom, že na předávání státních vyznamenání byl jen jedním z mnoha oceněných, zatímco při inauguraci byla veškerá pozornost upřena jen na něj.

Petr Pavel převzal (video, čas 26:34) z rukou prezidenta Václava Havla medaili za hrdinství 28. října 1995. Jelikož se jednalo o první předávání státních vyznamenání od schválení zákona o státních vyznamenáních v červenci 1994, byl Petr Pavel mezi prvními třemi osobami, které od Václava Havla medaili za hrdinství obdržely, a vůbec prvním, komu ji Václav Havel předal. Doplňme, že dalším dvěma oceněným byla medaile udělena in memoriam (Lidové noviny, 30. října 1995, str. 24).

Zmiňme, že medaile za hrdinství je státním vyznamenáním, které udílí prezident republiky osobám, „které se s nasazením vlastního života zasloužily o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot.“

O toto vyznamenání se Petr Pavel zasloužil, když se jako výsadkář účastnil mírové mise spojených národů UNPROFOR v bývalé Jugoslávii, kde se v lednu 1993 podílel na záchraně 53 francouzských vojáků, kteří byli v chorvatském obklíčení. Pavel za tento čin obdržel i francouzský Válečný kříž.

Petr Pavel se v průběhu kampaně vůči populismu vymezoval několikrát. Podle jeho vyjádření z roku 2022 byly obavy z populismu také jedním z důvodů, proč se rozhodl kandidovat na prezidenta.

Proti populismu Petr Pavel vystoupil například v srpnu loňského roku, kdy v rozhovoru pro Deník.cz řekl: „Mými největšími soupeři jsou ti, kteří reprezentují populismus. Ten vnímám na stejné úrovni jako vnější hrozby.“ Nejčastěji spojoval s populismem přímo svého protikandidáta v prezidentských volbách Andreje Babiše. V říjnu se zase vyhradil proti rozhodnutí Andreje Babiše kandidovat na prezidenta. Pavel to tehdy označil za hrozbu pro ČR, a to „kvůli populismu”, který podle něj Andrej Babiš zosobňuje.

Podobně se Pavel vyjadřoval i v listopadu 2022 v rozhovoru pro deník Forum 24: „Z prezidentských kandidátů, kteří mají šanci uspět, je nejvýraznějším provozovatelem populismu Andrej Babiš. U ostatních, ať už jde o Pavla Fischera, Danuši Nerudovou, nebo Marka Hilšera, takové riziko nevidím.“ 

Během prezidentské debaty před prvním kolem voleb na TV Nova Petr Pavel za populistické taktéž označil kroky vlády Andreje Babiše: „Jeho vláda neměla odvahu realizovat řadu projektů (…). Byla zmíněna důchodová reforma, byla zmíněna reforma daní. K tomu samozřejmě bylo zapotřebí nejenom odvahy, ale také zdrojů, a v době, kdy ty zdroje byly, tak vláda Andreje Babiše je rozhazovala, aby si získala podporu. Tohle je pro mě populismus, nic jiného.“ (video, čas 51:31)

Dále se na adresu Andreje Babiše vyjádřil i po prvním kole prezidentských voleb v polovině ledna pro Lidovky.cz: „(…)ne jednorázově všem přidat, abych si koupil jejich přízeň a zadlužil státní rozpočet, který budou příští generace muset dlouho napravovat. Toto jsou charakteristické znaky populismu, které Andrej Babiš uplatňuje celou dobu.“

Proti populismu se Petr Pavel ve své prezidentské kampani vymezoval několikrát, ať už v obecné, nebo i konkrétní rovině, kdy často jmenoval svého protikandidáta Andreje Babiše. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel reaguje na dotaz, nakolik jej překvapily nedávné kauzy spojené s Hradem, mezi nimi pak jmenovitě trestní oznámení na některé představitele Správy Pražského hradu a Lánské obory. Pro úplnost dodejme, že Správa Pražského hradu i Lesní správa Lány jsou příspěvkové organizace spadající pod Kancelář prezidenta republiky (KPR).

Petr Pavel a jeho vyjádření k aktivitám hradních úředníků

Současný prezident v minulosti opakovaně mluvil o tom, že chce udělat hloubkový audit prezidentské kanceláře. V rozhovoru pro Prostor X, zveřejněném 31. ledna, uvedl (video, čas 26:05), že „je evidentní, že Kancelář prezidenta už dávno neplnila ten účel, který měla, už dávno ztratila jakoukoli sebereflexi, pokud jde o transparentnost výkonu vysokého státního úřadu, a v rozsáhlé míře prováděli vlastní aktivity často v šedé zóně, ne-li přímo za hranou zákona.“ Na následující přímou otázku moderátora, zda by tyto aktivity mohly vést až k trestnímu oznámení, odpověděl kladně.

Pro Deník N pak 2. února Petr Pavel mluvil o některých konkrétních podezřelých záležitostech, které by dle něj bylo nutné prošetřit. Uvedl (audio, čas 9:05), že na Hradě působí soukromá bezpečnostní agentura, která má nestandardní podmínky přístupu do prostor Hradu. Zmínil (audio, čas 11:05) i dříve odsouzeného a Milošem Zemanem omilostněného bývalého ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka a jeho snahu pokračovat v těžbě kamene v Lánské oboře.

Reakce Hradu

Hrad se krátce nato vůči Pavlovým slovům na svých stránkách skutečně ohradil. Mluvčí prezidenta Zemana, Jiří Ovčáček, zde 3. února zveřejnil prohlášení, které však bylo poměrně neurčité. Pavlova vyjádření mluvčí například spojoval s Pavlovou schůzkou s ředitelem BIS Michalem Koudelkou, která se konala 30. ledna, a uvedl, že po této schůzce Petr Pavel pronesl „řadu závažných obvinění směrem k prezidentu republiky a prezidentskému úřadu“, která by měl nějak doložit. Daná obvinění nicméně Jiří Ovčáček v textu nijak neupřesnil a nelze tedy určit, proti kterým výrokům se Hrad konkrétně vymezoval.

O den později pak reagovala na stránkách Hradu i Kancelář prezidenta republiky (KPR), která se ohradila vůči Pavlovým vyjádřením o tom, že na Hradě působní soukromá bezpečnostní agentura.

Zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), kterou Petr Pavel zmiňuje, Hrad nicméně ani v jedné z reakcí neargumentoval. Ovčáčkovo prohlášení obsahuje pouze větu, že „prezident republiky Miloš Zeman nebyl ze strany BIS, jiné zpravodajské služby nebo Policie ČR informován o žádném bezpečnostním riziku.“

O hospodaření KPR následně Petr Pavel mluvil i s Milošem Zemanem na schůzce v Lánech, která se konala 13. února. Podle Pavlových slov dosluhující prezident „zpochybnil vůbec oprávněnost hovořit o možném trestním stíhání, když ještě nebyly žádné podklady“, souhlasil nicméně s poskytnutím protokolu z kontroly NKÚ týkající se hospodaření KPR a jí podřízených organizací, tedy Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány. Výsledky kontroly tehdy ještě NKÚ nemohl zveřejnit, protože čekal na souhlas policie, která si vyžádala část dokumentů o pracovnících Hradu.

Trestní oznámení

6. března KPR vedená Vratislavem Mynářem informovala o tom, že podá trestní oznámení kvůli hospodaření Správy Pražského hradu. Z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, zkreslování údajů o stavu hospodaření, porušení povinnosti při správě cizího majetku, krádeže, zpronevěry a podvodu měli být podle KPR podezřelí bývalý ředitel Správy Hradu Ivo Velíšek, jím jmenovaná bývalá ředitelka Odboru zámek Lány Michaela Javůrková a další dosud nezjištění pachatelé.

K páchání trestné činnosti mělo podle vyjádření KPR konkrétně docházet v souvislosti s rekonstrukcí objektu Vikárky, evidencí výběru a svozu peněz v hotovosti v areálu Pražského hradu, s hospodařením se dřevem v areálech Pražského hradu a zámku Lány či v rámci evidence alkoholu ve skladu. Podání trestního oznámení následně potvrdil hradní advokát Marek Nespala.

Závěr

Petr Pavel tedy opravdu v minulosti připustil, že by na hradní úředníky mohlo být podáno trestní oznámení; stejně tak platí, že Kancelář prezidenta republiky v čele s kancléřem Mynářem později informovala o tom, že podá trestní oznámení na některé pracovníky Správy Pražského hradu. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť ačkoliv se Hrad zaštitoval BIS, jinými zpravodajskými službami a Policií ČR, konkrétně zprávu NKÚ jako argument pro svou obhajobu nepoužil.

Petr Pavel v kontextu výroku hovoří o tom, že z pozice prezidenta pro něj nejsou jednání s ministry a hlavami států něčím novým, neboť se takových schůzí již v minulosti pravidelně účastnil jako předseda Vojenského výboru NATO. 

Vojenský výbor NATO je nejvyšším vojenským orgánem Severoatlantické aliance. Politickým orgánům NATO předkládá doporučení, která považuje za nezbytná pro společnou obranu celkem třiceti členských států aliance. Výbor je tvořen náčelníky Generálních štábů z jednotlivých zemí. Z vlastních řad si pak Vojenský výbor volí na neveřejném zasedání svého předsedu. Petr Pavel tuto funkci zastával mezi lety 2015 a 2018.

Ze své pozice se prezident Pavel, vedle schůzí výboru samotného, účastnil také jednání Severoatlantické rady, tedy nejvyššího orgánu NATO, kam byl jako zástupce Vojenského výboru zván. Severoatlantická rada se přitom schází na několika úrovních, od schůzí stálých zástupců (velvyslanců) členských zemí, přes schůze ministrů obrany a zahraničí, až po jednání premiérů či hlav států. Tato jednání probíhají alespoň jednou za půl roku.

Petr Pavel byl v roli předsedy Vojenského výboru přítomen například při jednáních ministrů zahraničí v roce 2016(fotografie č. 12), 2017 (fotografie č. 1) a 2018 (fotografie č. 6). Jednání premiérů a hlav členských zemí NATO se pak účastnil například v roce 2016 (fotografie č. 20). 

Předseda Vojenského výboru plní mimo jiné i reprezentativní funkci, v rámci níž podniká oficiální návštěvy a setkává se s vládními představiteli zemí NATO i zemí, se kterými NATO udržuje užší kontakty. Prezident Pavel z titulu funkce předsedy výboru jednal například s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem, albánským premiérem Edim Ramou či slovenským ministrem obrany Peterem Gajdošem. Oficiální návštěvu podnikl také například do Gruzie, se kterou NATO úzce spolupracuje. Setkal se jak s tamním ministrem obrany, tak i s premiérem a prezidentem.

Na závěr shrňme, že se Petr Pavel během svého působení ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO skutečně setkával s ministry, premiéry i hlavami států. Činil tak nejen v rámci schůzí Severoatlantické rady, ale i v rámci samostatné agendy výboru. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Petr Pavel zmiňoval situaci Řecka ve své odpovědi na otázku, která se týkala hospodaření českého státu. Mluvil o tom, že je nutné reformovat důchodový systém, protože je pro stát finančně neudržitelný, obzvláště s ohledem na prohlubující se deficit státního rozpočtu. V tomto kontextu tedy uvádí, že je nutné systém upravit, protože „nechceme skončit v nějaké nucené správě, jako třeba Řecko“.

Pojem nucená správa označuje situaci, kdy je majetek např. osob či firem (typicky zejména bank), spravován jinou úřední osobou. Jak vysvětluje Česká bankovní asociace, nucená správa je „stav fungování pod ochranou nebo správou nuceného správce”.

O zavedení obdoby nucené správy pro Řecko se na evropské úrovni mluvilo kolem roku 2010, tedy v období, kdy se naplno začala projevovat tzv. řecká dluhová krize. Důvodem této krize byl především způsob hospodaření tamních vlád, které zvyšovaly zadlužení země a zároveň falšovaly zprávy o vládním zadlužení. Tyto zprávy o stavu veřejných financí pomohly Řecku i k přijetí eura v roce 2002. Krize v Řecku pak byla jedním z důvodů hlubší krize eurozóny a celé EU.

V období mezi lety 2010 a 2018 Řecko postupně v několika fázích získalo od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie půjčky ve výši 260 miliard eur (v současnosti přibližně 6,2 bilionu korun), aby se vyhnulo státnímu bankrotu. Doplňme, že v loňském roce Řecko splatilo poslední část svého dluhu Mezinárodnímu měnovému fondu. Od roku 2018 si země půjčuje zejména na finančních trzích.

O možnosti uvalení nucené správy na Řecko později v roce 2011 mluvil například i nizozemský premiér Mark Rutte. Podle jeho tehdejšího vyjádření by problematické země, v tomto případě Řecko, měly fungovat pod nucenou správou, kterou by řídil evropský komisař pro dohled nad státními rozpočty, jehož funkce by byla za tímto účelem zřízena. Pro nucenou správu v Řecku se vyslovilo také Německo, země, která na řeckou podporu přispívala největším dílem.

Výměnou za poskytnutí půjček požadoval Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka (tzv. trojka) od Řecka provedení řady reforem. Ve spojitosti s poskytnutými finančními balíčky tato trojka od roku 2010 do roku 2022 prováděla zpřísněný dohled nad řeckým hospodařením. Největší neshody mezi řeckou vládou a trojicí věřitelů nastaly v roce 2015 při vyjednávání podmínek třetího balíčku pomoci. Ten nakonec řecký parlament odsouhlasil v srpnu 2015.

Podle souvisejícího memoranda Řecko souhlasilo s tím, že přijme ještě přísnější dohled nad svým finančním sektorem ze strany MMF, Komise a Evropské centrální banky. Memorandum konkrétně uvádělo, že „všechna legislativní či jiná opatření přijatá během programového období, která mohou mít dopad na operace bank (…), by měla být přijata v úzké spolupráci“ se zmiňovanou trojicí věřitelů. To kritizoval mj. někdejší řecký ministr financí Janis Varufakis (.pdf, str. 28) s tím, že Řecko po dobu „dluhového otroctví“ ztratilo svoji suverenitu.

Doplňme, že například týdeník Respekt v roce 2015 uvedl, že řecký parlament odsouhlasil „faktické zavedení nucené správy státu spolkem věřitelů“, kteří budou v zemi dohlížet na zavádění reforem tak, aby zajistili splacení státního dluhu. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala (ODS) mluví o mimořádné valorizaci důchodů, jejíž pravidla vláda navrhla upravit, aby výdaje na zvýšení penzí v červnu 2023 nebyly tak velké (.pdf, str. 4). Zmiňme, že k mimořádnému zvýšení penzí se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při stanovení předchozí valorizace. Předseda vlády ve výroku omlouvá vyhlášení legislativního stavu nouze prohlášeními opozičních stran, které dle něj předem tvrdily, že se proti návrhu postaví.

Fialův kabinet se na úpravě parametrů, která by se měla promítnout v červnové valorizaci, shodl 15. února (.pdf, str. 1). Podle vládního plánu by průměrný měsíční důchod vzrostl o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně než nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění.

Definitivní podobu návrhu novely pak vláda schválila 20. února. Zároveň navrhla, aby byl vyhlášen stav legislativní nouze (.pdf), a aby se tak zkrátil proces projednávání novely. Doplňme, že aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4).

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ještě 20. února stav legislativní nouze vyhlásila (.pdf) a poslanci jeho trvání později 1. března v dolní komoře potvrdili. Při hlasování se proti tomu vymezili poslanci hnutí ANO a SPD.

Už předtím však opoziční strany dávaly najevo svůj nesouhlas s navrhovanou úpravou a předem avizovaly, že se chystají projednávání návrhu obstruovat. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš 18. února uvedl: „Musejí počítat se zablokovanou Sněmovnou a obstrukcemi, které ještě nezažili.“ O den později pak místopředseda hnutí Karel Havlíček řekl: „Pro nás je to opravdu nepřijatelné. Uděláme vše pro to, aby se to neschválilo. Uděláme vše. Budeme mluvit, obstruovat. Vláda si nemůže dělat, co chce.“

Úpravu parametrů valorizace kritizoval např. také poslanec SPD Radovan Vích, který 16. února prohlásil: „Uděláme maximum v rámci možností, aby to neprošlo. Spacáky máme na noční jednání připravené.“ Jan Hrnčíř (SPD) řekl, že tato změna je pro hnutí nepřijatelná, a uvedl: „Je to změna uprostřed hry. Je tu platná legislativa, která počítá s navýšením o celou částku.“ Opoziční strany se pak 21. února na schůzi Poslanecké sněmovny neúspěšně pokoušely stav legislativní nouze zrušit.

I přes obstrukce (video) nicméně Sněmovna 4. března po více než 97hodinové schůzi vládní návrh novely schválila. Poté putoval do Senátu, který se jím zabýval na schůzi od 8. března, následně jej musí podepsat prezident. Dodejme však, že předseda opoziční SPD Tomio Okamura prezidenta Petra Pavla vyzval, aby zákon vetoval. Hnutí ANO pak uvedlo, že se kvůli způsobu projednávání návrhu obrátí na Ústavní soud. Obě opoziční hnutí se následné spojila a žalobu k Ústavními soudu plánují podat společně.

Představitelé opozičních stran tedy ještě před projednáváním vládního návrhu veřejně prohlašovali, že s plánovanou změnou valorizačního mechanismu nesouhlasí. Jak zástupci hnutí ANO, tak hnutí SPD dopředu avizovali, že se návrh chystají obstruovat. Tato prohlášení přitom padla ještě před tím, než Markéta Pekarová Adamová na návrh vlády vyhlásila stav legislativní nouze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) reaguje na otázku moderátorky, proč se vláda snaží upravit parametry pro mimořádnou valorizaci důchodů na poslední chvíli, když je inflace vysoká dlouhodobě. Premiér odpověděl, že vláda počítala s červnovým zvýšením penzí a původně valorizaci upravit nechtěla, jelikož i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ještě v prosinci minulého roku údajně říkal, že důchody vzrostou o 700 až 900 korun. Do zvýšení tak Fialův kabinet dle jeho slov zasahovat nechtěl. K úpravě pak vláda přistoupila kvůli „skokovému nárůstu inflace“.

Marian Jurečka 25. prosince 2022 v České televizi prohlásil, že se v létě průměrná penze kvůli vysoké inflaci mimořádně zvýší o zhruba 670 až 700 korun, a dodal, že přesnější číslo bude dopočítáno později. Toto zvýšení by pro rozpočet představovalo zátěž přibližně 20 miliard korun, což, jak uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura, nemělo být významným problémem, kvůli kterému by se musela dělat novela státního rozpočtu. 

V lednu letošního roku pak šéf rezortu práce a sociálních věcí navýšil odhad mimořádného navýšení důchodů kvůli vzrůstající inflaci na 750 až 1 000 korun, nicméně opět dodal, že je třeba počkat na hodnocení inflace za měsíc leden. 

Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna a jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd. Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Uvedenou 5% hranici přesáhla inflace v lednu, a to dokonce už za jediný měsíc. Podle současného znění zákona by tak mělo k mimořádné valorizaci dojít po pěti měsících, tedy v červnu 2023. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle současné zákonné úpravy by tak měl průměrný důchod v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu průměrný měsíční důchod vzrostl jen o 760 Kč (.doc, str. 4) Po schválení vládou návrh zamířil do Poslanecké sněmovny, která o něm začala jednat 28. února. Již před začátkem schůze však opoziční strany dávaly najevo, že se návrh chystají obstruovat, přičemž např. předseda SPD Tomio Okamura na schůzi řečnil sedm hodin. Dodejme, že předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili. O navržené změně se tak jednalo ve zrychleném režimu.

Ministr práce a sociálních věcí tedy ještě v prosinci 2022 předpokládal, že důchody v létě 2023 kvůli mimořádné valorizaci vzrostou o 670 až 700 korun. Tyto hodnoty se mírně liší od částek uváděných Petrem Fialou, který ovšem správně poukazuje na to, že Marian Jurečka nedávno předpokládal nižší nárůst důchodů kvůli inflaci. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala hovoří o mimořádném zvyšování důchodů, ke kterému má dojít v polovině letošního roku. Dle současných zákonných pravidel by průměrná penze měla v červnu vzrůst o 1 770 Kč. Předseda vlády v kontextu výroku mluví o vládním návrhu, který plánuje toto zvýšení omezit, a to kvůli vysokým výdajům, na které Fiala poukazuje.

Nejprve je dobré připomenout, že na základě zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

K mimořádné valorizaci se pak přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se v tomto případě navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Výdaje na mimořádnou valorizaci v červnu 2023

Národní rozpočtová rada (NRR) již v prosinci 2022 upozorňovala, že dle odhadů by v červnu 2023 mělo dojít k mimořádné valorizaci důchodů kvůli předpokládanému lednovému nárůstu spotřebitelských cen o minimálně 5 %. Výdaje na toto zvýšení vyčíslila na přibližně 20 miliard korun nad rámec rozpočtu (.pdf, str. 2–3). 

Ještě v lednu 2023 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uváděl, že by průměrný důchod mohl růst zhruba o 750 až 1 000 korun. Dle jeho slov ale bylo potřeba počkat na údaje o růstu inflace za leden, které měly být dostupné v polovině února.

Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová mimořádná valorizace vycházet, nakonec zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle účinné zákonné úpravy by tak průměrný důchod měl v červnu vzrůst o 1 770 Kč. V první polovině února 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) informovalo (.pdf, str. 1), že mimořádná valorizace by kvůli růstu inflace za leden znamenala růst deficitu státního rozpočtu o 34 miliard.

Petr Musil, člen Národní rozpočtové rady, a hlavní analytik NRR Michal Hlaváček, v rozhovoru z 1. března 2023 pro server Seznam Zprávy potvrdili, že by tato mimořádná valorizace představovala pro rozpočet na rok 2023 zátěž ve výši přibližně 35 miliard, pro rok následující pak 60 miliard. Rozdíl v sumách je přitom dán tím, že částka 35 miliard je počítána pro sedm měsíců platnosti (tedy od června), kdežto částka 60 miliard je již počítána pro celý příští rok.

Úprava parametrů valorizace

Vláda se však v únoru shodla na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem. I přesto by měl průměrný důchod podle odhadu MPSV přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2). V případě schválení této úpravy by se tak podle MPSV pro tento rok jednalo o rozpočtovou zátěž ve výši přibližně 15 miliard korun (.pdf, str. 1). 

Dodejme, že vládní návrh úpravy valorizace důchodů kritizovali někteří ekonomové i opoziční poslanci. 

Aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely (tedy včetně podepsání prezidentem) dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4). Z tohoto důvodu se vládnoucí koalice uchýlila (.pdf) k projednání novely ve stavu legislativní nouze, proti čemuž se rovněž ohradila opozice či ústavní právník Marek Antoš. Opoziční poslanci proto projednávání návrhu (.pdf) ve Sněmovně obstruovali (video).

I přes zmiňované obstrukce ale poslanci po více než 97hodinové schůzi v režimu legislativní nouze vládní návrh schválili a nyní putuje k projednání do Senátu. Předseda opoziční SPD Tomio Okamura vyzval zvoleného prezidenta Petra Pavla, aby zákon vetoval. Hnutí ANO pak uvedlo, že se kvůli způsobu projednání návrhu obrátí na Ústavní soud. Obě opoziční hnutí se následně spojila a podnět k Ústavními soudu plánují podat společně.

Závěr 

Pokud by tedy mimořádná červnová valorizace proběhla podle aktuálně platných paramentů, průměrný důchod by se skutečně zvýšil o přibližně 1 800 Kč. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí i členů Národní rozpočtové rady by takovéto zvýšení důchodů představovalo pro státní rozpočet na rok 2023 výdaje ve výši 34 až 35 miliard korun, pro rok 2024 pak analogicky 60 miliard korun. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý. 

Pro doplnění je také vhodné zmínit, že pokud bude schválena úprava valorizačních mechanismů, mělo by se pro rok 2023 jednat o částku přibližně 15 miliard korun.