Přehled ověřených výroků

Zbyněk Stanjura hovoří o vládním návrhu zákona o změně zákona v souvislosti s prokazováním původu majetku (sněmovní tisk 504). Tento návrh však Stanjura nesprávně interpretuje a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Podle § 38zb tohoto zákona bude spolu s doměřenou daní nutné zaplatit také penáleve výši 50 nebo 100 % z částky daně s tím. Penále ve výši 100 % je vyměřeno pokud neposkytnutí součinnosti poplatníka závažně ztížilo nebo bránilo stanovení daně. Daňový řád v § 259a sice upravuje podmínky, za kterých lze ve výjimečných případech penále, resp. jeho část prominout, nikdy však nelze odpustit část doměřené daně, jak tvrdí Stanjura.

Rovněž také rozhodně nedochází k jakékoli legalizaci majetku. Otázka porušení daňového práva stojí v tomto případě vedle otázek jiných právních odvětví, které řeší právě například legální původ majetku a nakládání s ním. Existuje-li podezření, že majetek byl nabyt nelegálně, nastupují další nástroje trestního, správního či civilního práva, jak se ostatně píše v důvodové zprávě (.pdf, strana 14) tohoto zákona:

Návrh zákona směřuje na zdanění nepřiznaných příjmů, nikoli na odčerpání nelegálního majetku

Na základě diskuzí vedených na politické nebo odborné úrovni a vypracované Analýzy prokazování původu majetku a možnosti jeho odčerpávání (k analýze viz dále) bylo vyhodnoceno, že pozornost by neměla být soustředěna na odčerpání nelegálního majetku (k tomu je nutné lépe využívat již existujících nástrojů zejména z oboru trestního práva), ale na efektivnější zdanění nepřiznaných (nezdaněných) příjmů. Návrh zákona tedy necílí na odčerpání nelegálně nabytého majetku či sankcionování pachatelů potenciálně trestné činnosti prostřednictvím daní, ale na zdanění nepřiznaných a utajených příjmů. K odčerpání nelegálně nabytého majetku slouží jiné standardní prostředky:

• trestního práva (objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, vyšetřování, další fáze trestního řízení a tresty, zajištění, ochranná opatření),
• správního práva (správní řízení, kontrolní činnost a sankce, zajištění, ochranná opatření),
• civilního práva (iniciativa poškozeného, vydání bezdůvodného obohacení, reivindikační žaloba).

Za dobu samostatné České republiky se vystřídalo u moci celkem 13 vlád. KDU-ČSL byla účastna obou vlád Václava Klause, dále vlády Josefa Tošovského, Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka, druhé vlády Mirka Topolánka a nyní je součástí kabinetu Bohuslava Sobotky. Jde tedy o 8 vlád.

Tyto vlády byly sestavovány ve volebních obdobích 1992-1996/8, 2002-2006 a 2006-2010. V opozici tedy KDU-ČSL byla v době opoziční smlouvy, neúčastnila se sestavení 1. vlády Mirka Topolánka a vlády Jana Fischera. V minulém volebním období lidovci vypadli lidovci ze sněmovny a sestavování vlád se jich netýkalo (byť členem Rusnokovy vlády byl člen KDU-ČSL Tomáš Podivínský.)

Je tedy pravdou, že KDU-ČSL nebyla členem všech vlád v době samostatné České republiky, neúčastnila se sestavování 5 vlád.

Podle materiálů Ministerstva vnitra k migraci (.pdf, str. 5) požádalo minulý rok o mezinárodní ochranu v ČR 1 525 osob. Statistické zprávy o mezinárodní ochraně za jednotlivé měsíce roku 2015 pak uvádí, že azyl nebo mezinárodní ochrana byla poskytnuta celkem 470 lidem.

Při pohledu na čistou pozici ČR vůči rozpočtu EU do roku 2014 (údaje za r. 2015 zatím nejsou k dispozici) je jednoznačně patrné, že Česko je zatím v pozici čistého příjemce, tedy „více dostává, než kolik dává.“ V letech 2004-2014 získala ČR z evropského rozpočtu více než 410 miliard korun.

Pokud jde o ministry odpovídající za čerpání fondů, na Ministerstvu školství byla situace mnohem složitější, než jak uvádí Babiš s příkladem Dobeše. Jen v roce 2007 se tak vystřídali čtyři ministři a Dobeš byl ministrem až v roce 2010 ve vládě Petra Nečase.

Stejně tak je mnohem složitější situace na Ministerstvu životního prostředí, kde se v roce 2007 vystřídali dva ministři a Chalupa přišel na ministerstvo v roce 2011 a Drobil v roce 2010.

V obou případech je navíc nutno říci, že: " Podmínky pro využívání prostředků z evropského rozpočtu jsou stanoveny nařízeními Evropské unie. Konkrétní strategie a oblasti pro čerpání evropských prostředků jsou pak stanoveny Národním strategickým referenčním rámcem (NSRR), který byl zpracován všemi členskými státy a následně schválen Evropskou komisí. " NSRR pro období 2007-2014 pochází z července 2007 (.pdf) a je pod ním podepsáno Ministerstvo pro místní rozvoj. Východiskem pro zpracování návrhu NSSR byl Národní rozvojový plán České republiky, jenž byl vzat na vědomí usnesením Vlády ČR (za premiéra J. Paroubka) č. 175/2006 (.pdf) z února 2006.

V programovém období 2007-2013 šlo (kdy rok 2015 byl posledním rokem implementace) z evropských fondů čerpat částku cca. 700 miliard korun (k říjnu 2015 se mluví o 677 mld., změna je způsobena pohybem kurzů měn apod.).

Dle zprávy z března 2014 (dle Ministerstva pro místní rozvoj, MMR) hrozilo, že Česká republika nevyčerpá až 62,8 mld.

Na podzim 2014 (.pdf, str. 3) byly odhady nedočerpání v závěru programového období na méně než 5 mld. Kč. Z upřesněných predikcí řídících orgánů z počátku roku 2015 vyplývalo, že na konci období nevyužijí 18,7–23,1 mld. Kč.

V lednu 2016 se očekává, že podle MMR za celé programové období 2007 až 2013 Česká republika nedočerpá zhruba 30 mld.

Zda vláda B. Sobotky dokázala "ušetřit" 24 mld. v roce 2014 a jak (příp. kde a kdo) přišel o 7,5 mld. na Ministerstvu životního prostředí se nám zjistit nepodařilo.

Podle údajů poskytnutých Ministerstvem zemědělství bylo skutečně všech 564 projektů do jednoho milionu v prvním kole příjmu žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova doporučeno k čerpání dotací. Z registrovaných 920 projektů do pěti milionů korun bylo doporučeno k čerpání dotací 870. Z registrovaných 749 žádostí o podporu projektů na pět milionů korun uspělo 312.

operace

záměr

zaregistrováno

doporučeno

počet

částka dotace (mil. Kč)

počet

částka dotace (mil. Kč)

411a

ŽV do 1 mil.

362

117,8

362

117, 8

411b

RV do 1 mil.

202

58,4

202

58,4

411c

skot do 5 mil.

468

617,9

468

617,9

411d

prasata do 5 mil.

40

44,2

40

44,2

411e

drůbež do 5 mil.

16

20,6

16

20,6

411f

ostatní do 5 mil.

44

45,4

35

34,8

411g

RV do 5 mil.

352

325,9

311

282,9

411h

skot nad 5 mil.

505

4 088,1

180

1 632,5

411i

prasata nad 5 mil.

50

829,9

39

646,6

411j

drůbež nad 5 mil.

42

644,1

35

554,3

411k

ostatní nad 5 mil.

9

60,7

9

60,7

411l

RV nad 5 mil.

143

1 107,6

49

599,9

celkem 4.1.1Investice do zemědělských podniků

2 233

7 961

1746

4 553

Můžeme tedy říci, že všechny registrované projekty do jednoho milionu byly doporučeny k příjmu dotací, projekty do pěti milionů uspěly v žádostech z 94 % a projekty nad pět milionů dosáhly v úspěšnosti 41 %.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr Chovanec o tomto problému hovořil 24. září 2015, tedy několik dní předtím než oficiálně začala ruská intervence v Sýrii. Ta byla oficiálně zahájena (viz Milníky ruského angažmá v Sýrii) 30. září 2015.

Válka v Sýrii probíhá jíž 5 let a donutila mnoho občanů opustit svou zemi. Jedná se o vnější migraci. Tito syrští migranti se usídlili v okolních státech (je jich bezmála 5 milionů), ale velký počet putuje přes Turecko do Řecka a následně do dalších evropských zemí.

V souvislosti se zapojením Ruska do vojenské operace se zintenzivnilo bombardování teroristických komplexů a jiných nepřátelských cílů. V reakci na tyto události je na místě se obávat, že syrští občané, kteří migrují uvnitř Sýrie, se rozhodnou opustit Sýrii a budou putovat dál do Evropy.

Vyjádření ministra Chovance z 24. září 2015 přinesla řada médií, Matěj Stropnický mluví o Českém rozhlase:

" V samotné Sýrii je podle Chovance 7,6 milionu vnitřních přesídlenců, ambici zapojit se do tamních bojů bude mít Rusko. Konflikt se tak může vyhrotit a tito lidé se můžou rozhodnout opustit Sýrii. "

Výrok ministra vnitra je hodnocen jako pravdivý, 24. září se skutečně vyjádřil k Sýrii tak, vstup Ruska do konfliktu může mít za cíl, že vnitřně vysídlení občané opustí zemi a mohou tak zamířit i do Evropy.

Vyhláška, která zavádí změny v inkluzivním vzdělávání, nabývá účinnosti dne 1. 9. 2016. Kateřina Valachová prohlásila 19. 6. 2015 v Interview ČT 24 (čas 1:20), tedy krátce po svém jmenování, že na realizování změn nebude stačit slíbené navýšení rozpočtu o 3 miliardy (které mají jít na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků), ale bude na ministrovi financí žádat alespoň další 1,5 miliardy.

V rozpočtu na rok 2016 došlo podle tiskové zprávy MŠMT k navýšení financování regionálního školství o 1,5 miliardy (plus posílení platů na pedagogické a nepedagogické pracovníky). Financování škol ministerstvem podle Zpravodaje MŠMT probíhá právě přes rozpočty krajů, které prostředky dále rozdělují (.pdf, s. 4).

Další finance navíc poskytuje Operační program Výzkum, věda, vzdělávání, v rámci něhož budou školám od dubna 2016 poskytována podpůrná opatření. Na to je podle Zpravodaje vyčleněno 4,5 miliardy korun (.pdf, s. 5).

Už za rok 2015, tedy před platností vyhlášky, stojí vzdělávání žáky se vzdělávacími potřebami odhadem 3,8 mld. korun (.pdf, str. 115). Oproti tomu náklady by měly dále vzrůst důsledkem přijetí zákona:

Ministerstvo školství pro deník Právo 1. března uvedlo v textu "Inkluze v otázkách a odpovědích" ke společnému vzdělávání následující:

* Jsou na to peníze?
Žádosti o peníze na platy asistentů posílají školy krajům. Devět procent těchto žádostí nebylo v minulosti vyslyšeno vůbec a ředitel sháněl peníze z jiných zdrojů, například z balíčku určeného na odměny pro učitele, což budilo ve školách zlou krev. Někdy si musel asistenta zaplatit rodič. V mnoha případech dostaly školy jen část požadovaných peněz. Nyní budou mít kraje povinnost splnit kompletní požadavky na prostředky pro asistenta. Peníze dodá ministerstvo. Kraje však hlásí, že netuší, kolik požadavků se jim sejde. Ani ministerstvo nedokáže odhadnout, jak se budou rodiče rozhodovat, ale peníze pro kraje vypočítává podle toho, kolik žádostí bylo posíláno v minulosti. Kompletní údaje o záměrech rodičů má mít ministerstvo do konce května.

* Budou peníze i v budoucnu?

Peníze na asistenty pedagoga a další podpory pro nadané a handicapované žáky jsou nárokové. Letos už je ve státním rozpočtu pro tyto účely vyčleněno zhruba půl miliardy korun. Ministerstvo počítá s tím, že v roce 2017 bude potřebovat miliardu korun navíc, o rok později miliardu a půl. Že se s těmito penězi ve výhledu nepočítá, je spíše administrativní chyba, protože s danými penězi se musí počítat automaticky, stejně jako s penězi na tarifní platy kantorů. Vyjednávat o tom ještě bude ministryně školství s ministrem financí." Podle těchto vyjádření je zřejmé, že zcela jasné finanční vymezení na následující léta není ještě zajištěno. MŠMT, jak uvádíme výše, predikuje konkrétní požadavky na státní rozpočet, o jejich alokaci ale plánuje ministryně Valachová dále jednat s ministrem financí. Fialův výrok, že není zajištěno trvalé financování, je tedy korektní.

Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky.

Oproti tomu vláda již v prosinci minulého roku rozhodla, že vyhoví žádosti Makedonie a vyšle do země 25 policistů, kteří budou pomáhat při udržování pořádku. Ti původně měli být v zemi přítomni od poloviny ledna do konce února 2016. Nově ale nasazení policejních sil v Makedonii ohlásil ministr vnitra Chovanec a to v tom smyslu, že v zemi mají být přítomni v síle 20 osob od 3. února 2016. Spolu s našimi policisty v zemi budou také působit jejich slovenští kolegové, což opakovaně potvrdil premiér Fico na společné tiskové konferenci s Bohuslavem Sobotkou.

Spolu s tím rozhodla vláda i o finančním příspěvku Makedonii ve výši 20 milionů korun.

ODS představila návrh řešení migrační krize a v něm zvýšení trestu za převaděčství. Vláda v této věci neprovedla žádnou aktivitu.

Fiala z ODS se zmínil o návrhu zvýšit trest za převaděčství v tiskové zprávě 3. září 2015 a také na 31. schůzi poslanecké sněmovny a to 15. září 2015. V informační brožuře ODS a migrační krize (.pdf) tento návrh není obsažen. Zmínka o zvýšení trestu za převaděčství je však na webové stránce ODS v záložce migrační krize. První ucelený text s řešeními migrační krize vydal předseda ODS na začátku července 2015.

Podle informace ČTK z 10. září 2015 " Ministerstvo žádné zpřísnění legislativy v souvislosti se současnou uprchlickou vlnou nechystá. "

Samotné převaděčství je upraveno v trestním zákoníku v § 340 Organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. Jeho úprava nebyla ve vládních návrzích v Poslanecké sněmovně doposud předložena.