Přehled ověřených výroků

Evropská unie se na zřízení tzv. hotspotů dohodla 24. září 2015 na mimořádném summitu Evropské rady v Bruselu. Podle původního plánu mělo Řecko a Itálie zřídit do konce listopadu 2015 několik takových zařízení na svém území. Zásadní princip hotspotů spočívá v rychlé identifikaci a registraci uprchlíků. O podrobnějším fungování těchto míst informovalana konci září například ČTK.

Na italské půdě plně funguje nebo je ve finální fázi příprav na otevření šest hotspotů, (Lampedusa, Pozzallo, Porte Empedocle, Augusta, Taranto a Trapani). První hotspot na ostrově Lampedusa začal fungovat krátce po zářijovém summitu.

V Řecku pak jde o tři hotspoty (Lesbos, Chios a Samos), v budoucnu by je ještě měly následovat hotspoty na ostrovech Kos a Leros. První z nich byl otevřen na ostrově Lesbos 16. října.

O situaci v zařízeních pro uprchlíky a zejména v těch řeckých se často vedou diskuze, Evropská rada pro uprchlíky a exulanty (ECRE) na konci října informovala o podmínkách v hotspotu na řeckém ostrově Lesbos jako o znepokojujících.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť lze sice dohledat informace o vznikajících hotspotech v Itálii a Řecku a také o jejich počtu, nicméně již nejsou dohledatelné konkrétní informace o jejich aktuálním praktickém fungování a z toho důvodu nejsme schopni posoudit, nakolik v Itálii hotspoty fungují lépe, než jak je tomu v Řecku.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, slova Petra Fialy potvrzují data Ministerstva financí, ze kterých vyplývá, že za leden-březen roku 2015 se vybralo 72,35 miliard korun, zatímco v roce 2013 to bylo 73,34 miliard a v roce 2014 dokonce 84,43 miliard Kč.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože neexistují přesná čísla ohledně počtu účastníků průvodu.

Kyjevský průvod na oslavu Stepana Bandery, bývalého vůdce OUN, se konal již poněkolikáté u příležitosti výročí jeho narození. Podle USA TODAY se v roce 2014 průvodu účastnilo až 15 000 lidí. V roce 2015 se již hovoří o 4 tisících účastnících. Dle BBC bylo pochodujících pouze 2 500.

V letošním roce byla tedy účast výrazně menší.

Státní dluh k 31. 12. 2013 skutečně činil 1 683 mld. Kč.

Co se týká druhé uvedené částky, není nám jasné, o jakých penězích mimo kontrolu Ministerstva financí Andrej Babiš mluví. Patrně má na mysli prostředky různých státních fondů (.pdf), jež hospodaří s penězi státu, ale stojí mimo státní pokladnu, a podobných institucí.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní údaje k těmto penězům, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Tzv. presumpce neviny je stěžejním principem trestního práva a je ukotvena v Listině základních práv a svobod. Ve 40 článku Listiny je řečeno, že " každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena."

Je tedy pravdou, že na člověka, který je ve vazbě a není odsouzený, musí být hleděno jako na nevinného.

Ve svém přehledu pokladního plnění za první tři měsíce letošního roku zmiňuje ministerstvo financí i vývoj kapitálových výdajů, tedy investic státu.

"Kapitálové výdaje zatím dosáhly 19,5 mld. Kč, což je o 4,6 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na tomto růstu se podílely zejména výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR ve výši 16,3 mld. Kč, což je o 4,3 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na jejich výši se podílely zejména výdaje v rámci Regionálních operačních programů (4,5 mld. Kč), OP Podnikání a inovace (4,5 mld. Kč), OP Výzkum a vývoj pro inovace (2,8 mld. Kč), OP Doprava (2,0 mld. Kč) či OP Životní prostředí (0,9 mld. Kč)," píše k výši investic ministerstvo.

20142015Rozdíl 2015-2014Kapitálové výdaje celkem14,9319,494,55 v tom: Investiční nákupy a související výdaje0,410,880,48 Investiční transfery podnikatelským subjektům3,445,101,66 Investiční transfery státním fondům - z toho:3,992,80-1,19 - Investiční transfery SFDI2,862,16-0,70 Investiční transfery veřej. rozpočtům územní úrovně4,215,821,61 Investiční transfery příspěvkovým a pod.organizacím1,833,852,03 Ostatní kapitálové výdaje1,061,03-0,03

Při hodnocení tohoto výroku odkazujeme na předchozí výrok Petra Macha a naše odůvodnění.

Byť tedy výsledky ze strany českého státu jsou v této kauze víceméně nulové (směrem k uspokojivému vyřešení), je problematické prohlášení, že jak MZV, tak i český stát nedělá nic. V rámci možností se o jisté kroky pokouší, nicméně je faktem, že naráží na hranice právní reality Norska a tohoto konkrétního případu. Nakolik je schopnost českého státu vůbec reálně pomoci v tomto konkrétním případě, nejsme schopni posoudit a autoritativně rozhodnout. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný a vlastní hodnocení ponecháme na čtenáři.

Ministr zahraničí ČR Lubomír Zaorálek se v tomto případu angažoval například hovory s norským státním tajemníkem Bardem Gladem Petersenem, ve jménu českého velvyslanectví rovněž v Norsku žádal o vysvětlení celé situace.

Zároveň je MZV v kontaktu přímo s matkou odebraných dětí paní Michalákovou, které bylo doporučeno obrátit se na Evropský soud pro lidská práva. Ten však žádost o navrácení dětí matce zamítl. Ministerstvo jedná i s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí a s Ministerstvem práce a sociálních věcí. V případu se angažoval také premiér Bohuslav Sobotka, který slíbil, že se celá věc bude řešit, či veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová oslovující Norskou dětskou ombudsmanku.

Samotný problém tkví ve skutečnosti, že Norsko, jakožto nečlen EU, zároveň také není signatářem Haagské úmluvy o pravomoci orgánů ve věcech výkonu rodičovství. Norské úřady se tak v případě péči o děti jiných národností řídí norským zákonem o péči o děti, a jelikož není české velvyslanectví účastníkem řízení, nedostává se mu informací o případu. V takovém případě může hrát české MZV pouze roli mediátora, který poskytuje postiženým osobám pomoc a poradenství.

Agrární komora uvádí ve své zprávě o průběžném stavu sklizně, že celková sklizňová plocha obilovin je letos 1 306 257 hektarů. Stejné číslo uvádí i ČSÚ či Ministerstvo zemědělství. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Lze najít hned několik důkazů, že se Jana Černochová věnovala tématu migrace a multikulturalismu již v minulosti. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Například v říjnu 2013 publikovala příspěvek, kde rozebírá migraci a dopady multikulturalismu pro Českou republiku.

Podle Jany Černochové mohou imigranti být zdrojem nové energie, ale jen za těchto podmínek:

"1) Jsou-li upřednostňováni schopní, kvalifikovaní lidé disponující vědomostmi a vůlí začít žít znovu svůj život nezatížený náboženskými a kulturními předsudky a hostitelská země je potřebuje,
2) dokáží-li se noví přistěhovalci a jejich děti asimilovat do kultury země a západní civilizace vůbec".

K migraci v Evropské unii se vyjadřuje také v rozhovoru v prosinci 2013 či v srpnu 2014.

Jana Černochová se tedy vyjadřovala k problematice již před proti-islámskou demonstrací, která se konala v lednu 2015.

Vláda předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o jednorázovém příspěvku důchodci 25. 6. 2015. 1. čtení se v Poslanecké sněmovně konalo 15. září 2015. Aby mohli důchodci dostat mimořádný příspěvek v hodnotě 600 Kč již v prosinci 2015, museli by poslanci souhlasit se zrychleným projednáváním a schválit návrh zákona již v 1. čtení. Zákon by tak vstoupil v platnost k 1. říjnu 2015.

Poslanci však zrychlené přijetí zákona neodsouhlasili (tato možnost byla vetována kluby TOP 09 a ODS) a přikázali projednat zákon výboru pro sociální politiku. Mimořádný příspěvek tak dostanou důchodci nejdříve po Novém roce. Zároveň valorizace zvýší důchody od příštího roku kvůli nízké inflaci pouze o 40 Kč. Vláda se proto rozhodla navýšit mimořádný příspěvek ze 600 Kč na 1000 Kč, návrh podpořil i sociální výbor Poslanecké sněmovny. Důchodci by měli příspěvek dostat v únoru 2016.