Přehled ověřených výroků

Nepravda

O řecké dluhové krizi se začalo mluvit v roce 2009, kdy země, která se do Euroźony dostala statistickým podvodem, přiznala neschpnost splácet svoje závazky, což vedlo ke snížení ratingu od hlavních ratingových agentur. Půjčky pak Řecku poskytl MMF i Evropský stabilizační mechanismus.

Podle posledních dostupných údajů tvořily naprostou většinu řeckého dluhu právě půjčky z Eurozóny (197 miliard eur) a MMF (43 miliard eur).

Z výše uvedeného je zřejmé, že problémem byl dluh státu, nikoliv dluhy bank.

Pravdivé není ani tvrzení o tom, že dluhy rostou. Naopak, od vypuknutí dluhové krize Řecko muselo kvůli podmínkám věřitelů výrazně restrukturalizovat svoji ekonomiku a podařilo se snížit nomimální výši dluhu, v poměru HDP se pak drží celkem stabilně na úrovni přibližně 170 % HDP.

Rok200920102011201220132014Q3 2015v milionech eur300 867330 372356 003304 814319 215317 117301 908v % HDP126,7146,2172,0159,4177,0178,6171,0 Zdroj: Eurostat (2009-2014, 2015)

Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože není pravdou, že by poslanec Okamura neměl v posledním roce přístup do médií. A to ať už jde o veřejnoprávní či soukromá média. Okamura není v médiích tak často, jako tomu bylo před více než rokem. To ovšem souvisí s tím, že se rozpadlo jeho devítičlenné hnutí Úsvit a jeho nová strana je v Poslanecké sněmovně zastoupena pouze třemi poslanci, a nemá tedy ani svůj klub.

V posledním roce byl Okamura hostem řady různých pořadů, uvádíme jen některé z nich.

Česká televize

Pořad Události, komentáře

Studio ČT24

Česká televize do svého vysílání zařadila i některé tiskové konference Tomia Okamury (10. února 2015) nebo jeho vystoupení na půdě Poslanecké sněmovny („Okamura: Vláda by neměla připustit přijímání muslimů“).

Český rozhlas

Interview Plus

  • 20. listopadu 2015 - „Tomio Okamura: Plivali na mě, ale ukázalo se, že jsem měl pravdu.“

20 minut Radiožurnálu

  • 10. února 2015 - „Tomio Okamura o situaci v hnutí Úsvit: Byl to puč. Poslanci se vyšplhali po mých zádech a teď zradili.“

Radio Impuls

Kauza dne

  • 11. května 2015 - „Poslanec Tomio Okamura: Česko bych šel bránit se zbraní v ruce!“

IDNES

On-line chat

  • 16. února 2015 - „Poslanci byli zmanipulovaní, říká Okamura k rozkolu v Úsvitu.“

DVTV

  • 10. února 2015 - „Okamura: Pučisti se mi už omlouvají, může to být hra ANO.“

Týden.cz

  • 29. března 2015 - „Oškubaný Okamura: Nechtějte po mně démonizovat Víta Bártu.“

EuroZpravy.cz

  • 21. prosince 2015 - „Novinářské lži, zrada USA i důchody: Rok 2015 očima Okamury.“

Můžeme také sledovat zpravodajství médií o Okamurových krocích a aktivitách. Dohledatelná je celá řada zpráv, které popisují jeho aktivity a to v nejčtenějších zpravodajských serverech. Např. v září referovaly Novinky.cz (nejčtenější server) o záměru Okamury navrhnout referendum o vystoupení z EU. Dále uveďme Idnes.cz, který také přinesl záznam řeči Okamury a Brichty z jednání výboru Poslanecké sněmovny. Často je také poslanec činný na serveru Parlamentní listy.

V neposlední řadě můžeme odkázat také na zmínky o činnosti Okamury na serveru veřejnoprávní České tiskové kanceláře.

V tomto přehledu jsme nabídli pouze příklady mediálních zmínek a vystoupení Tomia Okamury v českých médiích. Na základě tohoto přehledu je zjevné, že Okamura není médii cenzurován a o jeho krocích je informováno, jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Nepravda

V Evropské unii platí jednotný vnitřní trh, který je zajištěn volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a osob. Nejde v žádném případě o mýtus, nýbrž o holý fakt doložený Aktem o jednotném trhu (.pdf). Ten byl v letech 2011 a 2012 revidován. Tvrzení, že členství v EU nemá s volným pohybem nic společného je tak zcela nepravdivé.

Tomio Okamura má sice pravdu v tom, že smlouvy o volném pohybu je možné uzavřít i mimo členství s Evropskou Unií. Je tomu tak právě v případě Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), jehož členy jsou Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko.

Když však porovnáme význam obou částí tohoto výroku, je třeba říct, že jeho druhá, pravdivá část je významově minoritní. Nelze však z faktického hlediska akceptovat výrok, který v úvodu označí legislativně podložený právní vztah za „mýtus“, proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož k významnému poklesu důvěry v politiku v dané době nedošlo.

Miloš Melčák a Michal Pohanka, toho času poslanci ČSSD, 19. ledna 2007 přispěli svou neúčastí v hlasování (poslanec ČSSD Wolf se při hlasování zdržel - to se stalo ovšem neúmyslně, když vyslovil v rozporu s jednacím řádem svou odpověď na žádost o důvěru) o důvěře vládě k rozhodnutí o jejím vyslovení.

Když se podíváme na průběžně sledovaný vývoj důvěry obyvatel k ústavním institucím, který monitoruje Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), můžeme si udělat představu o dopadu neloajality poslanců ke své straně na veřejné mínění (.pdf, z důdodu sledování následných měsíců zpráva z května 2007). Leden je k lepší orientaci vyznačen žlutě. Z tabulky vyplývá, že v porovnání s ostatními měsíci k většímu výkyvu v této době nedošlo(lednové šetření proběhlo ve dnech 15.1-22.1.2007, tedy přímo v době zmíněného hlasování).

Pokud se dále podíváme na vývoj spokojenosti/nespokojenosti českých občanů s politickou situací (.pdf), zjistíme, že nespokojenost s politickou situací v naší zemi se v průběhu roku 2006 viditelně zvýšila (v červnu se konaly parlamentní volby). V prvních měsících roku 2007 se pak naopak opět snižovala (leden opět vyznačen žlutě).

Nepravda

Prezident si protiřečí, neboť rozsáhlou mediální debatu o inkluzi tehdy rozpoutal on sám svým kritickým příspěvkem, o němž hovořil v předchozí větě.

Tento výrok přejala všechna média a proti vyjádření se vymezovali politici napříč politickým spektrem. Avšak absenci více „protestních hlasů“ je nesmyslné připisovat „potlačování mediální sféry“, což ukazuje i to, že se nesouhlasné příspěvky neobjevily ani na půdě sněmovny, která je mimo potlačovací moc médií.

Reakci politiků na Zemanův výrok a sněmovní debatu podrobněji popisujeme u předchozích výroků.

Nepravda

V první řadě je třeba odkázat na naši Abecedu migrace. O (vnější) emigraci se jedná, pokud občané opouští svůj domovský stát s cílem usadit se v jiném státě. V tomto případě měl však místopředseda Bartošek na mysli uprchlíky. Uprchlík je osoba, která utekla ze své původní země před válkou či před životu nebezpečným pronásledováním z určitých specifických důvodů.

Co se týče válečných zločinů, nemají v mezinárodním právu přesné vymezení. Obyčejové (nepsané) právo je vymezuje (eng) jako závažná porušení mezinárodního humanitárního práva. Určitý návod poskytuje statut Mezinárodního trestního soudu (.pdf), který však definuje válečné zločiny pouze pro své účely a to navíc částečně demonstrativně. Přesto lze však najít určité vodítko v jejich seznamu - namátkou jde o úmyslné napadení civilistů, rozsáhlé svévolné ničení a přivlastňování majetku, mučení či nelidské zacházení.

Co je však důležité, válečné zločiny může ze své podstaty Česká republika spáchat jen v kontextu ozbrojeného konfliktu, do něhož by se však Česká republika odmítnutím uprchlíků nijak nedostala.

Domníváme se, že Jan Bartošek směřoval spíše k porušení mezinárodního práva jako takového. To v případě nepřijetí uprchlíků nemusí, nicméně může spočívat v několika aspektech. Zaprvé by mohlo jít o porušení principů odpovědnosti za ochranu (.pdf) a non-refoulement (princip nevydání do země, kde by mohl být ohrožen život či osobní svoboda vydaného.)

Dále by mohlo jít například o porušení principu ochrany lidských práv (například odborný článek zde, .pdf, eng). V neposlední řadě jsou práva uprchlíků zakotvená smluvně (např. v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a protokolu k ní z roku 1967, .pdf), dále na zákonné úrovni (zákon č 325/1999 Sb. o azylu) a nakonec i v nezávazných právních aktech (např. v článku 14 Všeobecné deklarace lidských práv, .pdf, obrázkové vydání).

Přesto musíme Bartoškův výrok hodnotit jako nepravdivý, neboť samotná skutečnost, že by Česká republika nepřijímala emigranty (sic!), nezakládá válečný zločin ve smyslu mezinárodního práva.

Nepravda

Ve čtvrtek 21. dubna byl na písemných interpelacích přítomen premiér Sobotka, který čelil písemné interpelaci Daniela Korteho. Z členů vlády se slova chopil také ministr kultury Herman. Zda byl na jednání přítomen ministr dopravy Ťok se nám nepodařilo dohledat.

Z jednání bylo omluveno 11 ministrů včetně Richarda Brabce z důvodu zahraniční cesty. Ministryně Šlechtová však mezi nimi nebyla a vzhledem k její účasti na zahájení výstavy v Lysé nad Labem nemohla být ani v Americe. Informovala o tom i na svém Facebooku. Výrok poslance Faltýnka tak hodnotíme jako nepravdivý.

Písemné interpelace jsou ve Sněmovně projednávány vždy ve čtvrtek mezi 9 a 11 hodinou. Doposud neprojednané písemné interpelace jsou na Milana Chovance, Mariana Jurečku a Andreje Babiše. Tito tři ministři byli z čtvrtečního jednání řádně omluveni.

Nepravda

Václav Moravec zmiňuje novelu zákona o potravinách, která vstoupila v platnost 1.1. 2015. Jednou z novinek, kterou novela v § 3d přinesla byla povinnost prodejců s ročními tržbami nad pět miliard korun povinnost zveřejňovat čitelně u vchodu pro zákazníky seznam pěti zemí, z nichž odebírá potraviny.

Návrh zmíněného zákona byl ministerstvem zemědělství předložen poslancům 6. ledna 2014. Již v návrhu zákona v § 3d se objevuje pasáž:

"Provozovatel potravinářského podniku, který odebírá potraviny za účelem jejich dalšího prodeje konečnému spotřebiteli, jehož tržby z prodeje potravin za poslední ukončené účetní období na území České republiky přesahují 5 mld. Kč, je povinen viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny určeném pro konečného spotřebitele a oznámit Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) seznam pěti zemí obsahující procentuální vyjádření podílu všech potravin, které z těchto zemí odebírá a které v České republice uvádí na trh, přičemž se tyto země uvedou vždy k 1. lednu za období posledních 12 měsíců sestupně počínaje zemí s nejvyšším podílem na jeho tržbách při prodeji takto odebraných potravin."

V Poslanecké sněmovně byly k návrhu podány některé pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrh zemědělského výboru (.pdf) rozšířil informační povinnost oproti vládnímu návrhu o 1 odstavec. Ten se však netýkal konkrétně povinnosti nápisů na prodejnách. Svým hlasováním sněmovna vládní návrh doplnila podle představ zemědělského výboru. Výsledná podoba zákona tedy skutečně prošla několika poslaneckými návrhy, nicméně konkrétně informační povinnost, jak o ní byla řeč, byla navrhována již Ministerstvem zemědělství.

Na konci roku byl poslancům předložen návrh zákona (pdf. str. 63), který bod s povinností prodejců potravin zveřejňovat na obchodních domech seznam zemí, odkud potraviny pocházejí, ruší.

Zavádějící

Česká republika se vstupem (1. 5. 2004) do EU formálně vzdala práva uskutečňovat samostatnou obchodní politiku a připojila se k celní unii, která na dovozy a vývozy z/a do třetích zemí uplatňuje jednotné úpravy obchodních vztahů, závazné pro všechny členské státy EU. S tímto souvisí i účinnost jednotného celního sazebníku EU.

Již před samotným vstupem do EU se ve veřejném prostoru objevily obavy ze zdražení rýže (popř. též informace Asociace soukromého zemědělství ČR odkazující na Ministerstvo zemědělství ČR), neboť dovoz rýže do ČR nebyl zatížen celní sazbou, přičemž jednotný celní sazebník uplatňoval sazby 214 až 416 EUR za tunu. Jak je uvedeno v tehdejších predikcích, skutečně tedy (po přepočtu) mohlo dojít ke zdražení v řádech desítek procent.

Pokud však přihlédneme ke statistickým údajům ČSÚ zaměřující se vývoj spotřebitelských cen vybraných druhů zboží a služeb (viz tabulka níže), pak např. v letech 2003 (před vstupem do EU) a 2006 (dva roky členství v EU) vývoj ceny statisticky sledované loupané rýže během let navýšil maximálně o cca 20 %.

Rok2003200420052006rýže loupaná (I. jakost - cena za 1. kg)18,63 Kč20,18 Kč21,59 Kč23,01 KčZdroj: Statistická ročenka České republiky - 2007

Výrok označujeme jako zavádějící. Je sice pravdou, že před vstupem do EU nebyla rýže zatížena celní sazbou a jednotný celník sazebník EU clo na tento produkt do ČR implementoval. K reálnému zdražení rýže o 30 % však nedošlo. Cena jednoho kg rýže v letech následujících po vstupu ČR stoupala poměrně rovnoměrně v řádu jednotek procent. V tomto ohledu je nutné zohledňovat též vývoj inflace i cenu rýže na světových trzích.

Zavádějící

Předseda Strany zelených vytýká Chovancovi jednak to, že mluvil o migrační vlně, že je celá vlastně organizovaná a pak také to, že mluvil v souvislosti se Sýrií o možném vyhrocení konfliktu, kdy všichni lidé se mohou rozhodnout zemi opustit.

Oba tyto Chovancovy výroky však Stropnický popisuje ne zcela korektně, když v prvním případě již neuvádí, že Chovanec v další části interview uvádí také uklidňující aspekty a v případě Sýrie Chovanec nemluvil o všech lidech v zemi ale "pouze" o vnitřně vysídlených osobách.

V prvním případě (organizovaná uprchlická vlna) Chovanec ve skutečnosti prohlásil 4. září 2015:

"Migranti, kteří přicházejí do Evropy, jsou dnes organizováni, mají Facebooky, umí spolu komunikovat po síti, sdílejí informace, jak komunikovat s úřady. A já se ptám, co se stane, až se zvedne například povodí Nilu? Když se podíváte na demografický vývoj obyvatel v Egyptě, lze předpokládat, že tam nebude voda a další potraviny, takže nás můžou čekat migrační vlny nejen z důvodů válek."

V tomto prohlášení však Chovanec neuvádí, že celá migrační vlna je organizována. Ve stejném rozhovoru navíc ministr vnitra dodal (rozhovor pro Mladou frontu DNES dostupný na webu ČSSD), že zkušenosti ukazují, že mezi běženci je nízká kriminalita a na otázku zda nás může ohrozit nějaká velká vlna uprchlíků odpovídá:

"Nemělo by se to stát." V druhém citovaném případě web Českého rozhlasu uvádí v textu " Chovanec varuje před další vlnou migrantů, kvóty prý nebudou fungovat " z 24. září následující:

" V samotné Sýrii je podle něho 7,6 milionu vnitřních přesídlenců, ambici zapojit se do tamních bojů bude mít Rusko. Konflikt se může vyhrotit a tito lidé se můžou rozhodnout opustit Sýrii, podotkl Chovanec. "

Chovanec tedy skutečně připustil alternativu, že s eskalací války v Sýrii (v souvislosti se zapojením Ruské federace) je možné, že vnitřně vysídlené osoby zemi opustí. Nejedná se ovšem o všechny občany Sýrie, jak Stropnický uvádí. Byť jde o skutečně velké množství lidí, Stropnický vyjádření ministra vnitra dále posouvá.