Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože česká média o nové zóně volného obchodu, která byla dohodnutá mezi Čínou a Austrálii 17. listopadu, hojně informovala.

Informaci o uzavření dohody vydala 17. listopadu ČTK a šířilo ji množství médií. O dohodě jsme si tak mohli přečíst na ihned.cz, iDnes.cz, Lidovky.cz, novinky.cz, e15.cz, reflex.cz. Zprávu odvysílala i ČT1 (čas 18:30).

Jelikož je formát těchto jednání neveřejný, není možné potvrdit ani vyvrátit prohlášení ministra zahraničí Zaorálka.

Nicméně je nutné podotknout, že je pravdou, že v českém veřejném prostoru (a stejně tak i v Parlamentu) je Stepan Bandera chápán velmi kontroverzně. Z veřejných výstupů lze demonstrovat tuto kontroverzi např. u poslanců KSČM, Úsvitu (Okamura) a některých poslanců ČSSD (např. Foldyna) či u členů horní komory (senátor Doubrava).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Vysoké schodky se totiž v uplynulých letech zdaleka netýkaly jen pravicových vlád.

Jak vyplývá z přehledu vládních deficitů od roku 2000, nejvyšší deficity byly v letech 2001-2003, kdy byla u vlády Sociální demokracie (Zeman, Špidla; v této vlády byl Bohuslav Sobotka ministrem financí). Pak se převážně dařilo držet rozpočty pod 3 procenty až do roku 2009, kdy došlo k poklesu ekonomiky v důsledku krize (vláda Topolánka, Fischera, Nečase). Již v roce 2012, stále za Nečasovy vlády, se schodek podařilo dostat pod zmíněná 3 %.

Tento trend, čili udržovat schodek veřejných financí po -3% HDP, chce současná vláda udržovat i nadále.

200020012002200320042005200620072008200920102011201220132014 Vládní deficit-82,3-136,8-167,7-180,3-83,4-101,3-79,7-26,9-19,4-192,4-156,4-142,8-101,0-81,3-85,3 Vládní deficit/HDP-3,6-5,6-6,5-6,7-2,8-3,2-2,4-0,7-0,5-5,1-4,1-3,7-2,6-2,1-2,0

Pravdou je, že v roce 2009 byla s Českou republikou zahájena procedura při nadměrném schodku, která byla ukončena až v roce 2014.

Zmiňovaný rozhovor (hledaný mezi lety 2009 a 2011) se nepodařilo dohledat ani v online archivu Týdne, ani v jiných denících.

Agentura AP informuje o tom, že zatímco ruský ekonomický sektor čelil 10% ztrátám a Rusko směřovalo do recese, vojenský rozpočet se na začátku roku 2015 zvýšil o 33 % na 3,3 bilionu rublů (cca. 50 miliard dolarů).

Díky horšícím se ekonomickým předpovědím nakonec byla tato částka o 5 % snížena na 3,1 bilionu rublů, což je však stále nárůst o 25,6 % (The Diplomat).

Na druhou stranu, rozpočet pro rok 2016 již s dalším vysokým navyšováním nepočítá. Má jít o 0,8% navýšení (25,5 miliardy rublů), kdy však vlivem inflace naopak reálné výdaje na zbrojení klesají. Výdaje na obranu se však ve federálním rozpočtu mají pohybovat mezi 1/3 a 1/5 celkového objemu či v hodnotě 4-6 % ruského HDP (Politico, The Diplomat).

Pokud jde o pokles životní úrovně, o tomto tématu informuje více serverů. Jde nejen o pokles životní úrovně pro důchodce, pokles platů, ale svůj plat si kvůli horšící se ekonomice snížil i prezident a ruská vláda, o poklesu živ. úrovně mluví opozice a jde i o celkový obraz země způsobený pádem rublu, poklesem cen ropy, zvýšením cen dováženého zboží i vlivu sankcí. I kvůli tomu se v Rusku mluví o tom, že až 1/10 lidí dostane potravinové lístky (ČT, Echo24, Novinky).

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Zdeněk Papoušek ve svém osobním medailonku na webových stránkách KDU-ČSL uvádí, že mimo jiné pracoval 20 let ve Fondu ohrožených dětí. Během této doby působil také jako ředitel brněnské pobočky.

Miloš Zeman má pravdu v tom, že Bohuslav Sobotka použil při koupi bytu také peníze z poslaneckých náhrad, což nynější premiér přiznal v roce 2009. Problematika náhrad je upravena v § 5 zákona č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci, státních orgánů a soudců a poslanců Evr. parlamentu, kde najdeme skutečně rozepsány výdaje, na jejichž placení je možné čerpat náhrady. Jelikož mezi nimi koupě bytu vskutku není, hodnotíme výrok jako pravdivý. Na druhou stranu je potřeba říci, že trestní zákoník nezná trestný čin založený na zneužívání náhrad, tudíž se jedná pouze o problém etický.

Jak lze na webu Ministerstva zemědělství dohledat, otázka biopaliv tedy skutečně spadá pod gesci ministra Mariána Jurečky za KDU-ČSL.

Ministerstvo pod jeho vedením pro vládu připravilo v roce 2014 " Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na rok 2015-2020 ", což dokládá věcnou zodpovědnost Mariána Jurečky za problematiku biopaliv. o které hovořil Pavel Bělobrádek.

Je třeba poznamenat, že zákon (na což upozornili členové Demagog.CZ již dříve), který určuje parametry daňového zvýhodnění vypracovalo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše.

Lze ovšem konstatovat, že obecně spadá problematika biopaliv pod ministerstvo zemědělství, ministerstvo financí řeší pak konkrétní daňové dopady.

Senátor Doubrava uvádí: “Musíte si uvědomit, že byly dvě skupiny, jedna luhaňská a jedna roztocká (pozn. Demagog: zde Doubrava nejspíše myslí skupinu doněckou) . Já o těchto lidech jsem v Luhaňsku neslyšel. Tam byli s námi Srbové, byl tam Slovák, byl tam Řek” a “My jsme jezdili dva, já a Slovák… Jo, tři, já, Slovák a Srb.”

Jaroslav Doubrava byl do roku 2010 členem KSČM, po tomto roce kandidoval za hnutí Severočeši.cz.

Ze Slovenska do Luhansku přijel Viliam Longauer, který je tajemníkem ústřední rady Slovenského svazu protifašistických bojovníků.

Pokud jde o zástupce Srbska, nelze zjistit, jací lidé byli ve skupině se senátorem Doubravou. Nicméně existují potvrzené zprávy, že v Donbasu byli Vladimir Đukanović a Branislav Blažić, kteří jsou členové vládnoucí Srbské pokrokové strany, která je prezentována jako národně-konzervativní a která vznikla v roce 2008 právě proto, aby se odlišila od nacionalistů a radikalistů.

Dalšími Srby v Donbasu byli Slobodan Samardžić a Vladimir Kršljanin. Kršljanin je předsedou Hnutí za Srbsko (Pokreta za Srbiju), které má za cíl “osvobodit Srbsko od Angloamerické okupace, obnovit srbskou státnost a teritoriální indentutu (...) na základě jednoty a humanismu.” Samardžić je bývalý srbský ministr pro Kosovo-Metohiji a bývalý místopředseda Demokratické strany Srbska, která je prezentována jako národně-konzervativní a křesťansko-demokratická. Zmiňovány jsou i jména Dragana Trifkovic, která však pravděpodobně byla v Doněcké oblasti, a Stevica Dedjanski. Vzhledem k tomu, že není jisté, jaké členy konkrétně měla skupina pana Doubravy, ponecháváme tento výrok jako neověřitelný.

Podle návrhu příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2014 až 2016 ministerstva financí schváleného usnesením vlády (.pdf) ze dne 12. června 2013 byl plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2016 105 mld. Kč. Tento návrh však nelze ztotožnit s konkrétní předlohou zákona o státním rozpočtu. Tvrzení ministra Babiše je proto zavádějící.

Ministerstvo financí v předkládací zprávě (.doc) k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 skutečně počítá se saldem státního rozpočtu ve výši 70 mld. Kč. Konstatovat skutečné plnění závazků, které vyplývají ze státního rozpočtu, je však možné teprve až na základě státního závěrečného účtu.