Přehled ověřených výroků

Pokud jde o Českou republiku, data jsou následující:

• K 31.12.2013 je v ČR 237 tisíc cizinců s trvalým pobytem a 203 tisíc cizinců s dlouhodobým pobytem, což dohromady činí 439 tisíc lidí.
• Pokud jde o zaměstnanost, tak bohužel nejsou "z důvodu integrace informačních systémů MPSV údaje za cizince evidované úřady práce od roku 2012 k dispozici." Známé je pouze číslo počtu cizinců s platným živnostenským oprávněním, které je 83 569 lidí.
• Posledními známými údaji jsou tak data z roku 2011, kdy bylo v ČR 196 tisíc cizinců s trvalým pobytem a 238 tisíc cizinců s dlouhodobým pobytem, což dohromady činilo 434 tisíc lidí. Zaměstnáno bylo 311 tisíc cizinců, což činí cca. 72 %.
• Pokud jde o zmíněné země, pak nejvíc pracujících cizinců v roce 2011 (mimo EU, kde je Slovensko jasně na prvním místě) u nás bylo (sestupně) z Ukrajiny, Vietnamu, Moldavska, Ruska, Mongolska a dalších států.

Pokud jde o srovnání se Švédskem, Francií a Německem, pak nám Eurostatnabízí k nezaměstnanosti cizinců takováto data z roku 2013 (viz tabulka níže):

• V České republice je nezaměstnáno 6,8 % ekonomicky aktivních občanů mezi 20-64 lety, přičemž u zdejších cizinců ve stejné věkové kategorii je nezaměstnaných 7,2 %
• Ve Francii je nezaměstnáno 8.9 % občanů, zatímco cizinců je nezaměstnáno 18.8 %.
• V Německu je nezaměstnáno 4.8 % občanů, zatímco cizinců je nezaměstnáno 9.9 %.
• Ve Švédsku je nezaměstnáno 6.2 % občanů, zatímco cizinců je nezaměstnáno 20.2 %.

Se všemi srovnávanými zeměmi na tom byla s mírou nezaměstnanosti cizinců opravdu nejlépe Česká republika, přičemž následovalo Lucembursko s 8 % nezaměstnanými cizinci (míra všeobecné nezaměstnanosti, je však u této země 3.3 %). Nejhůře pak dopadlo Portugalsko s 28,9% nezaměstnanými cizinci (přičemž ale všeobecná nezaměstnanost byla 16.2 %).

Zajímavé je dokonce i to, že v České republice je více nezaměstnaných cizinců z EU (8,3 %), než těch kteří přišli ze zemí mimo EU (celoevropsky nejmenší číslo 6,2 %). Naopak ve Švédsku je nezaměstnaných cizinců mimo EU největší množství (28,7 %), přičemž nezaměstnanost občanů EU je 10,6 %.

Nezaměstnanost v rámci EU-28 dle zemí, občanství a věku

Podle oficiálních stránek ČSSD Sobotka skutečně zůstává prozatím jediným kandidátem na post předsedy partaje. Jeho nominaci prozatím podpořilo 12 krajů a nepodařilo se nám dohledat, že by se některý z krajů vyjádřil proti premiérově kandidatuře.

Co se týče nominace Sobotky aklamací, ani na jedné z oficiálních webových prezentací krajských organizací ČSSD nenajdeme informace k této záležitosti. Informace zmiňuje centrální web ČSSD, který se věnuje ústecké krajské konferenci, kde delegáti " jednoznačně podpořili předsedu Bohuslava Sobotku ". Zpráva (datovaná k 3. lednu tohoto roku) se věnuje i dalším proběhnuvším konferencím, podle ní " Bohuslav Sobotka má dosud už sedm nominací ". Jednoznačnou podporu Sobotky uvádí i Novinky.cz, jež se věnují konferenci pražské ČSSD, kde se proti premiérovi postavili pouze tři delegáti.

Informace o volbě aklamací se nám nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat, obrátili jsme se proto na tiskové oddělení strany. Dostalo se nám následující odpovědi:

"Rád bych Vám však sdělil, že údaji o konkrétním počtu hlasů v souvislosti s krajskými konferencemi nedisponujeme. Nicméně lze potvrdit, že hlasování proběhlo aklamací. Bohuslav Sobotka nasbíral dosud všech sedm krajských nominací na předsedu strany.
Děkuji za spolupráci. Lukáš Pfauser"

Ačkoliv se tedy jednotlivé zdroje rozcházejí v tom, kolik skutečně Sobotka získal nominací, podstata prezidentova výroku je pravdivá. Sobotka prozatím proměnil všechny krajské nominace a ty skutečně proběhly aklamací.

Vláda České republiky dne 14. ledna 2015 schválila realizaci přesídlení skupiny syrských uprchlíků – 15 rodin s dětmi – z Jordánska. Premiér Bohuslav Sobotka k tématu řekl: "Vláda dnes schválila rozhodnutí o tom, že do České republiky přijmeme 15 syrských uprchlických rodin s dětmi. Celkem se bude jednat o 70 osob. (...) Vybrány budou přednostně osoby, které potřebují okamžitou zdravotní péči".

Náklady na přesídlení bude dle ministra vnitra Milana Chovance hradit Ministerstvo vnitra. Pro návrh podle něj hlasovali všichni přítomní ministři. To samé s odvoláním na místopředsedu vlády Bělobrádka uvedl reportér MF DNES, Josef Kopecký.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť nárust výdajů směřujících do obrany je sice nebývalý, neboť za vlády ODS každoročně klesaly, avšak nedá se říci, že by byly výdaje směřující do obrany a armády nesrovnatelné.

Nárustu investic do obrany jsme se věnovali již v jednom z výroků Petra Fialy. Dle výhledu státního rozpočtu (viz obrázek, data k nalezení na webu vlády po stažení Dalších příloh materiálu v souboru s názvem „M 02 Tabulky výhled 2016-2018 vláda srpen.xls“ na listu „T-3 výdaje“) budou výdaje na obranu v roce 2016 ve výši 47,588 mld. Kč, což při předpokládaném HDP 4 647 mld. Kč činí podíl 1,024 %. Co se týče roku 2017, výdaje na obranu by měly dosahovat částky 49,657 mld. Kč a při využití prognózy Ministerstva financí by mělo HDP v letech 2017 a 2018 růst tempem 2,3 % ročně, což by mělo za následek, že podíl výdajů na obranu na HDP by činil 1,045 %, respektive 1,088 %.

Pan europoslanec Mach správně uvádí, že jeden z podobných případů se stal i polským rodičům. Ti nakonec své dítě dostali zpět prostřednictvím únosu, který si objednali u soukromého detektiva. Polský soud se později za rodiče postavil a uzavřel celou záležitost v jejich prospěch.

Stejně tak je pravdou, že představitel Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí uvedl, že kdyby byl na místě matky (paní Michalákové), tak by se pokusil z Norska své dítě/děti unést. Ačkoliv pak nelze jednoznačně určit, zdali a jak moc zkomplikoval snahu paní Michalákové získat své dítě zpět, lze i tuto část výroku považovat za možnou. Důvodem je skutečnost, že paní Michaláková musela po tomto výroku podávat norské policii vysvětlení, že nemá v úmyslu svoje dítě ze země unést.

Z výše uvedených důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

V pátek 4. září se v Praze sešli lídři zemí V4 a po jednání vydali Společné prohlášení. V tomto prohlášení formulují kroky jak pro země V4, tak pro celou EU.

Opatření, která se zavázaly učinit přímo země V4, jsou formulována následovně:

Země Visegrádské skupiny prohlašují, že jsou plně připraveny posílit své závazky v tomto ohledu a přispět ke společným krokům EU, především prostřednictvím:

• Posílení bilaterální asistence a schémat pomoci se zvláštním ohledem na země tranzitu a původu:
• pomoc zvláště ohroženým skupinám (např. sirotci; lidé, kteří utrpěli zranění; rodiny s dětmi);
• finanční a materiální pomoc zemím s významnou populací uprchlíků (Turecko, Jordánsko, Irák/Kurdistán, Libanon, včetně uprchlických táborů, a tranzitní země západního Balkánu);
• podpora posílení spolupráce s kandidátskými a potenciálně kandidátskými zeměmi v kontextu přístupových jednání;
• relevantní projekty a programy zaměřené na stabilizaci.
• Poskytnutí expertů a technického vybavení pro:
• ochranu vnější hranice EU (včetně agentury Frontex a bilaterálně nejvíce postiženým státům);
• azylovou proceduru a relevantní podpůrné akce (včetně EASO a tzv. hotspots);
• asistenci k ochraně hranic a řízení migrace zemí západního Balkánu.
• Plného využití potenciálu zahraniční rozvojové spolupráce v migračních aspektech; země Visegrádské skupiny prozkoumají možnost dalšího navýšení bilaterální rozvojové pomoci pro země původu a tranzitu pro období 2016/17.
• Posílení finanční, technické a expertní účasti na misích Společné bezpečnostní a obranné politiky EU proti sítím pašeráků a převaděčů.
• Zesílení postihu a boje proti pašerákům a převaděčům na národní úrovni stejně jako zintenzívnění policejní spolupráce a spolupráce zpravodajských služeb.
• Pokračování v podpoře mezinárodní koalice bojující proti Da’esh v Iráku a Sýrii a poskytnutí prostředků (politických, vojenských a humanitárních) přispívajících ke snahám koalice a ke stabilizaci Iráku jakožto hmatatelných forem postihování příčin migračních tlaků.

Posouzení, nakolik se jedná o vágní formulace, necháme na čtenářích.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Biopalipa tzv. první generace (vyráběné z potravinářských plodin) již delší dobu ztrácejí podporu v rámci Evropské unie. Jejich přinosy jsou totiž značně diskutabilní. Evropská komise tak navrhuje, aby se biopaliva první generace na oněch 10 % podílely maximálně z poloviny. Naopak více se mají podporovat biopaliva nové generace (odpadky a řasy), která jsou ekologicky efektivní. Bělobrádek má pravdu v tom, že se ovšem tato biopaliva u nás zatím neprodukují.

Britská policie zachytila dopis, který obsahoval plán na islamizaci celého britského vzdělávacího systému a byl adresován vybraným lidem na školách. Policie v této souvislosti mluví o Operaci Trojský kůň (anglicky).

Plán například říká, jak je jednoduché nahradit ředitele školy, jiným, rozuměj muslimským, který školu povede podle přísných islámských principů. A to vše téměř neviditelně. Dokument existuje už od roku 2013, ale až v březnu 2014 se čtyřstránkový dokument objevil na veřejnosti. Policie dokument prohlásila za podvod.

Avšak po jeho zveřejnění začala britská média reportovat o zkušenostech ředitelů (anglicky) birminghamských škol, kteří poznávali určité praktiky popsané v dokumentu. Přesto nemůžeme mluvit o celkové islamizaci škol. Jednalo se o jednotlivé případy, kdy se radikální islamisté snažili získat vliv ve školních zařízeních. Stejně tak nebyly nalezeny žádné „islamizované“ školy v jiných městech Velké Británie, ani zmíněném Leedsu. V dokumentu je zmíněn kromě Birminghamu, kde muslimové tvoří 21,8% (anglicky) obyvatelstva, také Bradford (anglicky), kde podle tvůrců dokumentu, by popsané principy mohly být zavedeny. Ovšem vyšetřování žádné školy neidentifikovalo.).

Městská rada (anglicky) v Birminghamu spolu s protiteroristickou jednotkou začala vyšetřovat 25 místních škol, na kterých byla vyvíjena koordinovaná, úmyslná a trvalá opatření s cílem zavést netolerantní a agresivní islámský étos.

Na pěti z nich byla na popud školní inspekce přijata zvláštní opatření z důvodu kultury strachu a nenávisti. Avšak školy zmíněné obvinění odmítají a poukazují, že nebyl školní inspekcí nalezen žádný důkaz, který by potvrzoval podporu radikálního islámu, či jinou výuku než podle britských standardů. Nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že by se na školách změnila výuka (anglicky).

Školy byly umístěny na seznam zařízení se zvláštním opatřeními z důvodu nedostatečné podpory soudržné komunity a respektu vůči jiným náboženstvím.

Vladimír Remek 16. ledna 2014 předal pověřovací listiny a oficiálně se stal velvyslancem České republiky v Ruské federaci. Lubomír Zaorálek byl do funkce jmenován 29. ledna 2014.

Miloš Zeman (Česká televize) skutečně sehrál velkou roli v otázce velvyslanců. Po jeho zvolení prezidentem, změnil dohodnutý seznam budoucích velvyslanců, na kterých se dohodli Václav Klaus a Karel Schwarzenberg. Jednalo se především o velvyslance v Bratislavě a Moskvě. Ministr Schwarzenberg tyto změny odmítal, ale po pádu vlády souhlasila s novými jmény vláda Jiřího Rusnoka.

Výrok je hodnocen jako zavádějící a to jednak z toho důvodu, že Konvička nesprávně uvádí podíl muslimů ve Švédsku před 20 lety (bylo jich mnohem více než tvrdí). Dále pak z důvodu, že uvádí, že stačí malá muslimská komunita v rámci země a ta se dále automaticky rozšiřuje - data a predikce vývoje ze zemí celé Evropské unie ovšem takový mechanický proces nepotvrzují.

Studie "The Future of the Global Muslim Population" od Pew Research Center z ledna 2011, z níž v rámci hodnocení tohoto výroku vycházíme, uvádí následující data.

V případě Švédska se v současné době hovoří skutečně o přibližně 6 % muslimů v zemi, avšak v roce 1990 (pozn. Je nutné napsat do vyhledávače v aplikaci "Sweden"), tedy přibližně před 20 lety, jak je zmíněno ve výroku v zemi žilo 147 000 muslimů, což rozhodně nelze označit, jako "pouhých pár tisíc" a to i přesto, že tvořili pouze 1,7% tehdejší populace. Přesný vývoj viz. tabulka:

rokpočet muslimůzastoupení v populaci v %1990147 0001,7%2000226 0002,6%2010451 0004,9%

Se situací ve Švédsku můžeme porovnat některé další země Evropské unie.

Země/podíl muslimůNěmeckoFrancieRakouskoČRPolskoMaďarsko19903,2 %1,0 %2,1 %méně než 0,1 %méně než 0,1 %0,2 %20004,5 %2,4 %4,2 %méně než 0,1 %méně než 0,1 %méně než 0,1 %20105,0 %7,5 %5,7 %méně než 0,1 %0,1 %0,3 %

Stav muslimské komunity v rámci celé EU28 v roce 2010 a vývoj za 15 let ve svém textu na blogu Aktuálně.cz vizulizuje datový analytik a politolog Kamil Gregor. Gregor také ve svém článku popisuje jednak vývoj porodnosti v muslimské i nemuslimské populaci a pak také percepci obyvatelstva ve vztahu k velikosti muslimské části obyvatelstva (s odvoláním na The Economist).