Přehled ověřených výroků

Velvyslanectví České republiky v Ankaře nám potvrdilo, že premiér Sobotka se velvyslance Pavla Kafky skutečně vyptával na kroky, které Turci podnikli ve věci regulace migrace. Asistentka velvyslance Cziczeová nám sdělila: "Mohu potvrdit, že uvedený rozhovor pana premiéra Sobotky s panem velvyslancem Pavlem Kafkou skutečně proběhl."

Zda velvyslanec Pavel Kafka sdělil premiéru Sobotkovi, že Turecko je pod limitem toho, co by skutečně pro regulaci migrace dělat mohlo, nám však Velvyslanectví ČR nepotvrdilo ani nevyvrátilo.

Deník Právo informoval o tom, že českému styčnému imigračnímu důstojníkovi byl v únoru odepřen přístup do registračních středisek (takzvaných hotspotů) v Řecku.

Ministr Chovanec pro Právo tuto informaci potvrdil: "Mohu potvrdit, že náš styčný důstojník pro relokaci už několik týdnů nedostal od Řecka povolení k návštěvě hotspotů. Toto jednání považujeme za projev nedůvěry, který rozhodně budu s řeckým kolegou při první možné příležitosti řešit,"
Deník Právo taktéž píše, že podle jejich zdrojů, se jedná o problém čistě pro Českou republiku, zástupcům ostatních zemí prý přístup byl poskytnut. "Řekové v lednu vydali překvapivé rozhodnutí, že do hotspotů umístěných na jejich ostrovech mohou pozorovatelé z jiných zemí už jen se souhlasem vlády, respektive ministerstva zahraničí. Jenže zatímco u ostatních členských států EU problémy s návštěvou jejich zástupců údajně nejsou, Česko narazilo. Podle zdrojů Práva z bezpečnostních složek se totiž zákaz vstupu týká zřejmě právě jen České republiky."

Dále píší o možném důvodu neposkytnutí povolení: "Nabízí se varianta, že jde o následek opakovaných údajně ostrých výměn názorů mezi řeckým ministrem pro migraci Janisem Muzalasem a českým ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD)."
Server Echo.cz zase zmiňuje nedávný diplomatický incident mezi ČR a Řeckem: "Již v prosinci povolalo Řecko svého velvyslance z Prahy na konzultace poté, co prezident Miloš Zeman zpochybnil účast Řecka v eurozóně."
Nemůžeme potvrdit, že by důvodem neudělení vstupu doopravdy byly komplikované diplomatické vztahy, dostupné jsou pouze spekulace českých deníků.

Je pravdou, že v poslanecké sněmovně se v rámci rozpravy řečníci pouštějí i do osobních výpadů vůči svému protivníkovi. V tomto volebním období jsou nejčastější a nejvíce exponované takové souboje mezi ministrem financí Babišem a Miroslavem Kalouskem. Nejsou jediní, jejich vzájmená střetnutí jsou ovšem nejvýraznější.

Např. 10. července označil Kalousek Babiše za lháře a zloděje. Doslova uvedl: "... Že jste schopni akceptovat, že váš šéf je zloděj a lhář! Že opravdu takhle pořád lže. Prosím, podívejte se do stena. Podívejte se, co ten lhář a zloděj vám tady říkal 7. 7. a co vám tady říkal 10. 7. A pak mu dál říkejte šéfe. "

Babiš při interpelacích 9. února 2015 pak veřejně osočil Kalouska z toho, že je " lhář,tunelář, zloděj a symbol korupce ". Doslova uvedl: " Víte, co je největší tragédie naší země 25 let po revoluci? Že tenhle lhář, tenhle tunelář, tenhle zloděj, který tady nakradl miliardy, symbol korupce, Kalousek, tady je to napsané, dvacet let jeho zlodějin! Nechť si to každý přečte! Nechť nám řekne jeho střet zájmů s Hávou, jak dělal Omnipol, kšefty s Ministerstvem obrany! (...)Tak tenhle člověk mi tady něco káže! To je neuvěřitelné! Taková drzost!!! Já kdybych měl za sebou to, co on, tak lezu kanály. Já mám střet zájmů. To všichni věděli! I voliči. Ale pan Kalousek nehlásil střet zájmů s Hávou, když Háva prodal solár ČEZu. Ani nehlásil jako svůj byt, že zdělil od Hávy atd."

Na těchto 2 příkladech můžeme demonstrovat, že osobní útoky se v PSP skutečně vyskytují a nejde o zcela ojedinělé jevy. Co se týká zapojení poslance Kováčika do takových diskuzí, je pravdou, že on osobně (a ani KSČM) se do nich nezapojují, jak dokládá souhrn jeho vystoupení na plénu.

Dodáváme na závěr, že osobní útoky v poslanecké sněmovně nejsou žádnou novinkou a specifikem tohoto volebního období, jde o dlohodobý fenomén spojený s českou politickou kulturou.

Je pravdou, že nová Společná zemědělská politika počítá s prvkem degresivity, tedy snížení přímých plateb SAPS (jednotná platba za plochu zemědělské půdy) pro velké podniky. Jedná se o 5% z platby SAPS nad 150 tisíc EUR, která se přesouvá do Programu rozvoje venkova.

V případě částky 100 mil. Kč se dle informací ministerstva jedná o předběžný kvalifikovaný odhad. Vzhledem ke skutečnosti, že v současné chvíli stále běží administrace rozhodnutí, která krok degresivity zahrnuje, může se tato částka v konečném výsledku mírně zvýšit, nicméně ne zásadně.

Pokud jde o sazbu pro mladé zemědělce, tak ta je opravdu 886 Kč na hektar navíc k sazbě SAPS a to do 90 hektarů obdělávané plochy. Částka 68,7 milionu korun je dle ministerstva zemědělství vypočtena vynásobením sazby pro mladé zemědělce, tj. 885,98 Kč/ha, a celkové hektarové plochy způsobilé pro podporu. Údaj o celkové způsobilé hektarové ploše byl poskytnut Státním zemědělským intervenčním fondem.

Platbě pro mladé zemědělce bylo v dotačním programu Rozvoje venkova 2014-2020 určeno 30 milionu EUR (asi 800 milionu korun), tedy ročně by mohlo jít v této podpoře kolem 5 milionu EUR (asi 133 milionu korun).

I přes některé faktické nepřesnosti pana Ministra lze potvrdit, že popsané prvky Společné zemědělské politiky jsou přínosnější pro menší podniky než pro velké.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože čísla uváděná Stanjurou v zásadě odpovídají reálnému stavu schválené legislativy v Poslanecké sněmovně a námi zpracované statistice k této věci.

Čísla podpory pro jednotlivé návrhy uváděné Stanjurou jsou o něco vyšší, než v námi zpracované statistice. Je možné, že je to zapříčiněno naší metodologií v dané věci, kdy jako podporu bereme hlasy alespoň poloviny klubu. Odchylka mezi daty uváděnými předsedou poslaneckého klubu ODS a našími čísly není ovšem nikterak zásadní a platí Stanjurovo vyjádření, že ODS v tomto volebním období podpořila většinu zákonů, které Sněmovnou procházely. U poslaneckých návrhů jde pak o číslo přesahující 60 %. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako pravdivý.

Stejně jako Zbyněk Stanjura, i Demagog.cz udělal statistiku přijatých zákonů v Poslanecké sněmovně a také to, jak hlasovala ODS. Naše statistika vychází ze všech sněmovních tisků, které prošly alespoň 3. čtením (není jisté, že se ještě do PSP některé z nich nevrátí ze Senátu či od prezidenta, nicméně jde o jediné možné vymezení). Takových zákonů je v tomto volebním období přesně 210, jde o návrhy vládní, poslanecké a senátní.

Pro statistiku hlasování poslanců ODS počítáme vždy poslední hlasování u daného tisku - tj. 3. čtení, hlasování po vrácení Senátem ČR nebo po vetu prezidenta. U některých návrhů finální hlasování proběhlo v 1. čtení a to na základě § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Současně jako podporu zákona počítáme to, když pro něj zvedla ruku alespoň polovina posl. klubu ODS.

Naše statistika uvádí každý jednotlivý tisk podle jeho čísla v systému Poslanecké sněmovny, dále postoj poslanců ODS ve finálním hlasování a odkaz na příslušné hlasování.

Z celkově schválených 210 návrhů zákonů poslanci ODS podpořili 118 z nich. To dohromady dělá 56, 2 %. Pokud se podíváme pouze na vládní návrhy, tak těch bylo již schváleno 184. Z nich ODS podpořila 102, což činí 55, 4 %.

V tomto volebním období poslanci také již minimálně ve 3. čtení schválili 26 poslaneckých a senátních návrhů. Z nich poslanci ODS podpořili 16, tj. 61,5 %.

Ministerstvo školství uvádí: „Nikdy nebylo záměrem rušení speciálních škol a přeřazování všech handicapovaných do běžných škol.“ V aktuálním znění školského zákona v §16 (9) jsou speciální školy upraveny. Zákon uvádí:

" Pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem lze zřizovat školy nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny. Zařadit do takové třídy, studijní skupiny nebo oddělení nebo přijmout do takové školy lze pouze dítě, žáka nebo studenta uvedené ve větě první, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření podle odstavce 2 nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností a k uplatnění jeho práva na vzdělávání. Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka, doporučení školského poradenského zařízení a soulad tohoto postupu se zájmem dítěte, žáka nebo studenta."

Je pravdou, že v červenci roku 2014 prezident Miloš Zeman vyjádřil svou podporu zavedení eura, kterým by se podle něj mohlo platit už v roce 2017. O zprávě informovala i zahraniční média. Nemluvil však o tom, že by Česká republika musela do roku 2017 euro mít, vyjádřil pouze domněnku o možnosti v takovém časovém horizontu realizovat záměr.

Taktéž evropská vlajka zavlála vedle české na nádvoří Pražského hradu v dubnu 2013, tedy téměř devět let po vstupu České republiky do EU při příležitosti návštěvy předsedy Evropské komise. Prezident Zeman tehdy vyjádřil i svůj kladný postoj ke společné zahraniční a obranné politice, ovšem neuvedl, kdo by měl stát v čele její správy: "Já jsem vždy zastával názor, že EU potřebuje společnou zahraniční a obrannou politiku a samozřejmě také společnou fiskální politiku včetně postupné harmonizace daňové soustavy [...]"

Na to navázal v rozhovoru pro Think-tank Evropské hodnoty v březnu 2014, kdy prezident Zeman vznesl otázku:

"Zatím je tady evropská ministryně zahraničí, ale proč tady není evropský ministr obrany? Proč tady není evropský ministr financí?" Z uvedeného rozhovoru lze tedy přinejmenším usuzovat vstřícný postoj prezidenta ke zřízení zmíněných funkcí.

Dalším a podstatně nejvíce problematickým bodem je kritika předchozích vlád pro jejich nedostatečnou proevropskost. Miloš Zeman sice v minulosti uváděl, že má jiný názor na Evropskou unii než kupříkladu jeho předchůdce Václav Klaus, který je známý svým rezervovaným postojem. V rozhovoru pro Euractiv z roku 2012 dokonce Zeman vidí řešení demokratického deficitu v rozšířením pravomocí Evropského parlamentu a rád by viděl Českou republiku v rychlejším proudu tzv. dvourychlostní Evropy. Nejednalo se tedy o přímou kritiku minulých vlád, ač šlo o výrazně odlišný postoj, než prezident Zeman předkládá veřejnosti nyní, když hovoří o podléhání Evropské unii.

Výrok jako celek nutně vytváří dojem, že Miloš Zeman výrazně verbálně i faktickými kroky prosazoval proevropský postoj. Nicméně přinejmenším ve dvou z uvedených případů je Fialovo tvrzení výrazně nepřesné a v závěrečné části výroku pak zcela nekorektní. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Andrej Babiš se už během schvalování třetí sazby DPH nechal slyšet, že její zavedení bude komplikace (iDNES, iDNES)

Současná vládní koalice zrušila 30 korunový poplatek za návštěvu praktického lékaře a poplatek za recept k lékárně a také poplatek za pobyt v nemocnici, první dva poplatky prosadil v roce 2008 tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Andrej Babiš později společně se svými kolegy několikrát uznal, že rušení poplatků bylo chybou (ČT, iDNES, iDNES).

I v dalších bodech změnil nedávno předseda hnutí ANO svoje postoje. Ať už šlo o dostavbu jaderných bloků v temelínské elektrárně, vyčlenění finančních prostředků na likvidaci následků škod ve Vrběticích, o připojení se k žalobě proti kvótám na přerozdělování uprchlíků (Týden, ČTK) či o zrušení druhého důchodového pilíře.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Naší analýzou bylo zjištěno, že výsledky jednotlivých průzkumů se liší natolik, že nelze jednoznačně určit, nakolik a zda vůbec nespokojenost se členstvím v EU roste.

Výsledky několikaletých průzkumů spokojenosti s EU poskytují dvě české instituce, STEM a CVVM. Rozdílnost jejich průzkumů může být významně ovlivněna metodikou obou institucí, jak vzápětí vysvětlíme.

VÝSLEDKY AGENTURY STEM

Podle průzkumu (.pdf) STEM z poloviny roku 2015, což jsou nejaktuálnější data, bylo se členstvím v EU nespokojeno 61 % dotázaných občanů. K tomuto číslu dojdeme sečtením odpovědí „určitě nespokojen“ a „spíše nespokojen“. STEM však narozdíl od CVVM nenabízí některou neutrální variantu, přestože je statisticky více než pravděpodobné, že někteří z respondentů nemají k této otázce utvořený názor, případně je jim členství v EU lhostejné. Přiložený graf míry spokojenosti se členstvím v EU by tedy měl zrcadlově odpovídat i křivce nespokojenosti. Pokud spokojenost podle průzkumu klesá, jak píše STEM, znamená to dle této metodiky, že nespokojenost roste.

Graf míry spokojenosti se členstvím v EU

Zdroj: STEM (.pdf, str. 2)

VÝSLEDKY AGENTURY CVVM

Jinak je tomu však u Sociologického ústavu AV ČR a jeho Centra pro výzkum veřejného mínění. Údaje (.pdf) CVVM jsou aktuální k dubnu 2015. Zde bylo naopak nabídnuto 6 kategorií, jak můžete vidět v přiloženém grafu. Z něj také zjistíte informace zcela jiné než z průzkumů STEM.

Pokud bychom se tedy drželi porovnání kategorií „velmi spokojen“, „spíše spokojen“, „velmi nespokojen“ a „spíše nespokojen“, dojdeme k závěru, že podle CVVM spokojenost neklesá, ale naopak roste. Vedle toho nespokojenost mírně klesá.

Závěrem tedy lze říci, že průzkumy jsou vzájemně kontradiktorní a odlišnost výsledků lze přisuzovat mimo jiné i metodice, kdy CVVM nabízí kategorii neutrální a kategorii "nevím". Přičemž grafy ukazují, že právě první z těchto kategorií je notně využívána.

Historicky se na východě Ukrajiny definovala určitá část obyvatel jako proruská, tedy sympatizující s Ruskem. Tento fakt vychází z poměrně velké menšiny obyvatel východní Ukrajiny, kteří mluví převážně rusky. V nejvýchodnějších částech Ukrajiny v roce 2001 mluvilo primárně ruskyokolo 70 % obyvatel (podle výsledků sčítání obyvatel z roku 2001). Tato statistika však neodkazuje k sympatizování s Ruskem jako takovým.

Ve volbách v roce 2014 však i v řadě regionů východní Ukrajiny (s velkou rusky mluvící menšinou) vyhrál Blok Petra Porošenka. Podpora tehdejšího Opozičního bloku (nástupce proruské Strany regionů) se zúžila pouze na oblasti Charkova, Doněcku, Luhansku, některé části Dněproprevské, Záporožské či Oděské oblasti.

Zdroj: Euromaidan Press

Opoziční blok podporuje ruštinu jako regionální jazyk, vyžaduje decentralizaci Ukrajiny, avšak odmítá anexi Krymu ruskými vojsky.

Dle výzkumu provedeném v roce 2013 bylo sice 40 % respondentů pro posílení vztahů s EU, avšak 30 % bylo pro integraci v Ruskem vedené celní unii.

Na území východní Ukrajiny tedy dle volebních výsledků je převaha obyvatel u kterých se předpokládá sympatizace s Ruskem.