Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako zavádějící.

Platy představitelů státní moci určuje zákon č 236/1995 Sb. Ten byl v roce 2010 vládou Petra Nečase novelizován. Novela stanovila zmražení platů poslanců v období 1. 1. 2011 – 31. 12. 2014. Je tedy pravdou, že po tomto datu dojde v případě legislativní nečinnosti k výraznému nárůstu platů.

Nelze ovšem říci, že k tomu "dojde díky Kalouskovi". Tehdejší ministr financí pro novelu sice hlasoval, návrh však vypracoval (a vládu coby navrhovatele novely ve sněmovně zastupoval) ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Pikantní je, že pro novelu hlasovala nejen většina (34 z 56) poslanců z ČSSD, ale při hlasování v Senátu ji podpořil dokonce sám Zdeněk Škromach.

Výrok předsedy vlády je hodnocen jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by vláda nezvýšila žádnou sociální dávku. Zvýšila hranici pro vyplácení porodného a také zavedla podporu na 2. narozené dítě, což vede ke zvýšení výdajů.

Lepší valorizace důchodů byla vládou premiéra Sobotky diskutována již v únoru 2014, přičemž v březnu téhož roku byla do připomínkového řízení poslána novela menící podmínky valorizace penzí. Návrh samotný byl vládou i ministerstvem financí ČR schválen v dubnu 2014, přičemž v dalších měsících se už jen diskutovalo o přesné částce. Všechny druhy důchodů a příplatky k důchodům se potom valorizovaly od 1.1.2015, přičemž například starobní důchody vzrostly o 1,8%, což přidává k původnímu důchodu asi 205 Kč. O podobné částce hovořila v rozhovoru pro pořad Události ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

V případě sociálních dávek již Sobotkova vláda tolik změn neudělala, není ovšem pravda, že by vláda nezvýšila žádnou dávku. Součástí změn ve vyplácení porodného bylo zvýšení hranice pro příspěvek z výše 2,3 násobku životního minima na 2,7 násobek. To vede k rozšíření počtu lidí, kteří si na danou podporu sáhnou a tedy i k vyšším nárokům na státní pokladnu.

Stejně tak nově mohou občané získat podporu na 2. narozené dítě ve výši 10 tisíc korun, doposud byla podpora určena pouze pro 1. dítě. I v tomto případě tedy půjde o zvýšení výdajů v dané dávce.

Regulace provizí je v posledních týdnech mediálně často diskutované téma. Souvisí s ním kauza náměstka ministra financí Martina Prose (ČSSD), jehož ministr Babiš odvolal mj. kvůli sporu o regulaci provizí, a stejně tak kauza Šincl (ČTK).

Pros vložil do novely zákona o pojišťovnách pozměňovací návrh poslance Ladislava Šincla, s nímž Ministerstvo financí nesouhlasilo. V květnu tohoto roku prosazovala Česká národní banka regulaci provizí pojišťoven, Ministerstvo financí ji odmítalo. Důvodem bylo mimo jiné i to, že regulace provizí byla součástí přílepku zákona o pojišťovnictví, přitom měla být součástí pouze příslušného zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích.

V reakci na Šincla vydalo Ministerstvo financí v červnu pozměňující novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. V současné době již Poslanecká sněmovna neprojednává zákon se Šinclovým přílepkem, jednání o regulaci či neregulaci se vrátilo na úroveň vlády.

Není tedy pravda, že současný ministr financí nepodniká žádné kroky v oblasti regulace provizí pojišťoven, nicméně problém se řeší reálně až v posledních měsících.

Dodejme, že vláda Bohuslava Sobotky funguje zhruba rok a půl a s novelou zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích i pojišťovnách počítala již ve svém legislativním plánu prací na rok 2014 (konkrétně na květen, resp. září). Oproti tomuto termínu se tedy Ministerstvo financí s předložením vládě opozdilo o tři čtvrtě roku, resp. o 4 měsíce.

Je skutečně pravdou, že poslanecký klub hnutí ANO má více členů, než kolika dosponují dohromady kluby TOP 09 a ODS. Hnutí ANO reprezentuje 47 poslanců a poslankyň, TOP 09 jich má (společně se Starosty) 26 a ODS 16.

První část výroku, kde je tvrzeno, že Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra má dostatek lidí a odborníků, aby rozlišili ekonomického migranta a uprchlíka, nelze hodnotit, protože není možné vymezit pojem "dostatek".

Druhá část výroku, týkající se tříměsíčního správního řízení, je hodnocena jako nepravda. Ministerstvo vnitra může rozhodnout o povinnosti žadatele setrvat v přijímacím středisku až po dobu 120 dní, což se děje pokud ministerstvo vyžaduje od žadatele další dokumenty. Naopak ve zrychleném řízení je rozhodnuto do 30 dní. Jako základní doba pro vydání rozhodnutí Odboru pro azylovou a migrační politiku ohledně žádosti žadatele je určeno období 90 dnů, které však může být dále prodlužováno (str. 3,.doc).

Krym je součástí Ukrajiny od roku 1954, kdy jej sovětský vůdce Nikita Chruščov Ukrajině administrativně předal (dříve spadala pod Rusko). V rámci SSSR tehdy šlo spíše o formální záležitost. Krym zůstal Ukrajině i po rozpadu SSSR, což v tzv. Budapešťském memorandu potvrdila i Ruská federace. Memorandum bylo podepsáno v prosinci 1994 zástupci Ukrjainy, Ruska, Velké Británie a USA. Ukrajině, která se vzdala svých jaderných zbraní, byly poskytnuty bezpečnostní záruky ostatních signatářů, včetně garance jejích existujících hranic - tzn. včetně Krymu. Rusko znovu potvrdilo teritoriální integritu Ukrajiny v článku 2 Dohody o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ruskou federací a Ukrajinou (.pdf, str. 84-91) z května 1997. Rusko tedy ukrajinské vlastnictví Krymu do jeho anexe nerozporovalo.

Že anexe Krymu bylo porušením mezinárodního práva, se domnívají různé právní autority, jako Mezinárodní advokátní asociace (International Bar Association -IBA), která poukazuje zejména na porušení 2. článku Charty OSN, který zapovídá použití síly proti teritoriální integritě jiných států. University of Cambridge publikovala text, ve kterém rozebírá, za jakých podmínek může být odtržení části území v souladu s mezinárodním právem (tj. nebyl by porušen princip teritoriální integrity), a proč tyto podmínky nejsou v případě Krymu splněny.

Podobně jako u hodnocení výroku o podpoře velmocí válčícím stranám v Sýrii, i zde jsme pro hodnocení použili data Uppsala Conflict Data Programme (UCDP). Podle dat * UCDP byly povstalci na východní Ukrajině podporováni Ruskem formou dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu. Poskytnuta byla také finanční a potravinová pomoc. Dále byly podporováni ruští dobrovolníci, aby bojovali ve východní Ukrajině. UCDP se nepodařilo spolehlivě ověřit spekulace, že ve východní Ukrajině operují přímo jednotky ruské armády.

* K získání dat použijte následující postup:
1) Na záložce "Subset" vyberte z kategorie Name (conflict) položky Ukraine: Donetsk, Ukraine: Lugansk a Ukraine: Novorossiya a dejte Proceed
2) Na záložce "Restrictions"vyberte z kategorie Year (conflict) rok 2014, potvrďte tlačítkem Add to query a pokračujte tlačítkem Proceed3) Na záložce "Information" zatrhněte v kategorii Warring party položky Name (Warring Party), Secondary support a Comment on Secondary support. Potvrďte tlačítkem Add a dejte Proceed. Následně si můžete stáhnout dataset.

V dubnu 2010 schválila vláda České republiky pod vedením Jana Fischera Koncepci zahraniční rozvojové spolupráce ČR na léta 2010-2017, kde lze na straně 28 nalézt, že si je Česká republika: " vědoma mezinárodních závazků ohledně objemu prostředků věnovaných na rozvoj chudých zemí, které byly potvrzeny Hodnotící konferencí k Financování pro rozvoj v prosinci 2008 v Dauhá. Snaží se proto o plnění Závěrů Rady EU z roku 2005, podle kterých má jako nový členský stát usilovat o dosažení (...) 0,33 % HND v roce 2015. "

Už v tomto dokumentu je ale psáno, že: " Od roku 2010 bude ČR usilovat o zachování trendu postupného nárůstu pomoci, např. o 0,01 % HND ročně, s výhledem, že po odeznění finanční a ekonomické krize bude možno uvažovat o zrychlení nárůstu, aby se ČR výrazněji přiblížila k plnění svých mezinárodních závazků v oblasti rozvojové spolupráce. " Zároveň je nutné dodat, že se tehdejší výše oficiální rozvojové pomoci (ODA) ČR stabilizovala v relativních hodnotách nad 0,11 % HND.

Pokud jde o poslední dostupná data, na základě Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2014 dosáhla celková oficiální rozvojová pomoc: " za rok 2014 objemu 4,34 mld. Kč, t.j. 208,99 mil. USD. Mezinárodně sledovaný ukazatel poměru ODA k hrubému národnímu důchodu (HND) zůstává předběžně stejný jako v roce 2013, a to 0,11 %. "

Je tedy pravda, že Česká republika neplní to, co si sama předsevzala (tedy zvyšovat ODA o 0,01% HND ročně), nelze však říci, že se vláda zavázala k ODA v hodnotě 0,33 % HND (ne HDP, jak uvádí Fiala). Stejně tak je zavádějící používat termín "vláda" ve chvíli, kdy jde o pět let starý kabinet Jana Fischera (kde měl ODS své nominanty), neboť Fiala tím spojuje závazek se současným kabinetem.

Při hodnocení vycházíme z přehledu pokladního plnění vydaného Ministerstvem financí. Z něj vyplývá, že nedošlo k výraznému meziročního propadu pouze u výběru spotřební daně, ale také u daně z přidané hodnoty.

Dokument srovnává pokladní plnění za první tři měsíce roku 2015 s lety předchozími a dává premiérovi za pravdu v tom, že u daně z příjmu právnických osob došlo v letošním roce ke zvýšení ve výběru (31,11 miliard vs. 29,01 mld. v roce 2014).

K propadu pak došlo u spotřební daně. Oproti loňským 46,11 miliard se letos vybralo zatím jen 33,2 miliardy korun. Pokles výběru spotřební daně vysvětlovalo ministerstvo mimo jiné právě předzásobením tabákovými výrobky. Na předzásobení si však ministerstvo stěžovalo už loni a zvažovalo dokonce opatření, která by tak výraznému předzásobení zabraňovalo.

K podobně velkému absolutnímu poklesu (o 12 miliard) došlo i u DPH. Přestože celkový objem prostředků u této daně je vyšší než u spotřební daně, procentuálně vyjádřeno je to propad na úroveň 85 % předchozího roku. I tento výpadek tedy považujeme za signifikantní a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Zavedení elektronické evidence tržeb výběr DPH v Chorvatsku nezvýšilo a výrok na základě dat z chorvatského Ministerstva financí hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Volný reaguje na předchozí výrok Alexandry Udženiji, která hovoří o vlivu zavedení elektronické evidence tržeb v Chorvatsku na výši výběru DPH.

Tento systém byl zaveden v roce 2013 (k zavádění docházelo postupně, od července 2013 pak byly zapojeny všechny subjekty − článek 37).

Výběr DPH (Porez na dodanu vrijednost; 11411) se v reakci na toto opatření podle dat Ministerstva financí (.xlsx) příliš nezměnil. Do chorvatské státní pokladny i nadále přicházejí měsíčně tři až čtyři miliardy kun. Dodejme, že tento objem peněz je poměrně stabilní i přes výkyvy v růstu/poklesu ekonomiky.

Výběr DPH 2004-2014 (v tisících kun)

Odhadovaná hodnota daňových úniků na DPH je v České republice již dlouhodobě vysoká, podle NKÚ se za rok 2013 jednalo o 105 miliard korun, více než čtvrtina teoretického výběru. K podobným číslům došla Evropská komise ve svém reportu o tzv. VAT Gap za rok 2011 (str. 29).

Studie NKÚ se zaměřuje na fungování některých opatření, která byla proti daňovým únikům uplatňována již v kontrolovaných letech 2011–2013. Jedná se o zveřejnění bankovních účtů, přenesení daňové povinnosti (tzv. reverse charge), institut nespolehlivého plátce, ručení příjemce zdanitelného plnění, zvláštní způsob zajištění daně a zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň. Reverse charge tedy není opatřením z dílny Andreje Babiše, ten ji jenom rozšiřuje na další položky.

S návrhem na rozšíření reverse charge na další položky (služby v hodnotě nad 10 tisíc eur) na půdě Evropské komise neuspěl. Pro udělení takovéto výjimky v systému DPH musí daný stát doložit vážné zasažení daného sektoru podvody.

Za působení ministra Babiše začala fungovat tzv. daňová kobra, která se může chlubit hned několika úspěšnými zásahy. Ani toto však není originální nápad této vlády, speciální tým se na ministerstvu vnitra začal připravovat již za Rusnokovy vlády.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, ministr se chlubí opatřeními, která nejsou tak úplně výsledkem práce této vlády. Co se týče hodnocení toho, zda je Česko v Bruselu lídr v boji proti podvodům na DPH, nenašli jsme žádné zprávy potvrzující, že by tomu tak skutečně bylo.