Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou z důvodu nesrovnalostí v poskytnutém vysvětlení.

Dle § 99 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny:

"Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouzena určitou dobu. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen."

Dále dle odstavce 4:

"Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dojde-li k závěru, že podmínky pro jeho vyhlášení pominuly, stav legislativní nouze zruší."

Procedura je tedy ve skutečnosti taková, že předseda Sněmovny na vládní návrh vyhlásí stav legislativní nouze bez ohledu na vůli Poslanecké sněmovny. Ta pak však může legislativní stav zrušit či jeho dobu omezit.

Kromě toho bude však Sněmovna dotázána před každým projednáním návrhu pořadu schůze (tedy na začátku každé schůze), zdali stav legislativní nouze trvá. Toto pravděpodobně Němcová neobratně vyjádřila jako "schválení postupu předsedy PS." I kdyby v této fázi Sněmovna vyjádřila nesouhlas, legislativní nouze již tak jako tak trvala a nejde tedy o schválení v pravém slova smyslu.

Z tohoto důvodu udělujeme výroku status "pravda s výhradou."

Tzv. presumpce neviny je stěžejním principem trestního práva a je ukotvena v Listině základních práv a svobod. Ve 40 článku Listiny je řečeno, že " každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena."

Je tedy pravdou, že na člověka, který je ve vazbě a není odsouzený, musí být hleděno jako na nevinného.

Při hodnocení výroku jsme vycházeli z druhového členění nákladů státního rozpočtu, které je součástí dokumentace při předkládání státního rozpočtu. Kvůli značné nepřesnosti uváděných hodnot hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V následující tabulce jsme shromáždili data za roky 2011 až 2016 a jak z přehledu vyplývá, výdaje na platy se zvýšily o 20 miliard, neinvestiční dotace podnikatelským subjektům pak o 12 miliard, tedy zhruba o 30 %.

Ministr Dienstbier poznamenal ve svém komentáři z 5. června 2014 pro Deník Referendum že, " sám si přitom myslím, že právnické osoby by sponzorování stran měly mít zakázáno. Strany musejí být závislé na voličích, ne na komerčních sponzorech ".

Dienstbier rovněž potvrdil své výhrady ohledně darů pro politické strany od právnických osob v rozhovoru pro ČT24 z 20. října 2015.

Ve stejném duchu se vyjádřil i v pořadu ČT24 Události, komentáře z 31. srpna 2015. " Například rada vlády pro koordinaci boje proti korupci doporučovala naopak snížení (darů - pozn. Demagog.cz), a dokonce v případě právnických osob na nulu."

V pátek 4. září se v Praze sešli lídři zemí V4 a po jednání vydali Společné prohlášení. V tomto prohlášení formulují kroky jak pro země V4, tak pro celou EU.

Opatření, která se zavázaly učinit přímo země V4, jsou formulována následovně:

Země Visegrádské skupiny prohlašují, že jsou plně připraveny posílit své závazky v tomto ohledu a přispět ke společným krokům EU, především prostřednictvím:

• Posílení bilaterální asistence a schémat pomoci se zvláštním ohledem na země tranzitu a původu:
• pomoc zvláště ohroženým skupinám (např. sirotci; lidé, kteří utrpěli zranění; rodiny s dětmi);
• finanční a materiální pomoc zemím s významnou populací uprchlíků (Turecko, Jordánsko, Irák/Kurdistán, Libanon, včetně uprchlických táborů, a tranzitní země západního Balkánu);
• podpora posílení spolupráce s kandidátskými a potenciálně kandidátskými zeměmi v kontextu přístupových jednání;
• relevantní projekty a programy zaměřené na stabilizaci.
• Poskytnutí expertů a technického vybavení pro:
• ochranu vnější hranice EU (včetně agentury Frontex a bilaterálně nejvíce postiženým státům);
• azylovou proceduru a relevantní podpůrné akce (včetně EASO a tzv. hotspots);
• asistenci k ochraně hranic a řízení migrace zemí západního Balkánu.
• Plného využití potenciálu zahraniční rozvojové spolupráce v migračních aspektech; země Visegrádské skupiny prozkoumají možnost dalšího navýšení bilaterální rozvojové pomoci pro země původu a tranzitu pro období 2016/17.
• Posílení finanční, technické a expertní účasti na misích Společné bezpečnostní a obranné politiky EU proti sítím pašeráků a převaděčů.
• Zesílení postihu a boje proti pašerákům a převaděčům na národní úrovni stejně jako zintenzívnění policejní spolupráce a spolupráce zpravodajských služeb.
• Pokračování v podpoře mezinárodní koalice bojující proti Da’esh v Iráku a Sýrii a poskytnutí prostředků (politických, vojenských a humanitárních) přispívajících ke snahám koalice a ke stabilizaci Iráku jakožto hmatatelných forem postihování příčin migračních tlaků.

Posouzení, nakolik se jedná o vágní formulace, necháme na čtenářích.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Ministr navštívil tábor Za‘atarí v Jordánsku během zahraniční cesty 12. a 13. listopadu minulého roku. V táboře poskytují pomoc čeští lékaři v rámci zdravotní mise Medevac a česká policie trénuje místní útvary představující bezpečnostní složky. Mladým lidem v jordánském táboře je poskytováno vzdělávání, například je nabízena výuka řemesel.

Skupina poslanců TOP 09, mezi nimiž byl i Miroslav Kalousek (ve výroku zvaný "on"), skutečně předložila návrh zákona o působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu při řízení společností ovládaných státem. Konkrétně se jedná o firmy, jako je například ČEZ, ČEPRO či MERO. Projednání tohoto návrhu bylo zařazeno na pořad 33. schůze Poslanecké sněmovny. Miroslav Kalousek však připisovanou motivaci odmítá a tvrdí, že jde o dlouhodobý plán. Protože však nejsme schopni posoudit, nakolik je motivace Miroslava Kalouska v tomto případě taková, že jde o zlepšení systému, a nakolik jde o politický návrh, který má vnést roztržku do koalice, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Prezident Miloš Zeman navštívil Moravskoslezský kraj 10.−12. listopadu. Šlo o jednu z jeho třídenních návštěv jednotlivých krajů, které po svém zvolení po celé České republice podniká.

Během této cesty se několikrát prezident setkal s občany na náměstích, která byla skutečně velmi naplněná. Co se týká zmíněného vítání, je pravdou, že medializované protesty proti prezidentu Zemanovi při těchto setkáních se sice uskutečnily, nicméně jednalo se o jednotlivce, kteří proti Miloši Zemanovi veřejně vystoupili.

Pro ilustraci přikládáme obrázky ze setkání prezidenta s občany v Krnově, Havířově a Kopřivnici. V případě Krnova navíc ještě odkazujeme na video z Youtube města Krnova, které dokládá pozitivní reakce občanů na setkání s hlavou státu.

Foto ze setkání prezidenta s občany v Krnově − zdroj: Hrad.cz - Jiří Ovčáček

Fotografie ze setkání Miloše Zemana s občany Havířova. Zdroj: Moravskoslezský Deník − Lukáš Kaboň

Setkání prezidenta republiky s občany Kopřivnice. Zdroj: Moravskoslezský kraj

Jednodenní společné cvičení Armády ČR a Policie ČR na česko-rakouských hranicích se uskutečnilo 30. září tohoto roku. Celkem se jej účastnilo 500 policistů a 300 vojáků a jeho cílem bylo obnovit hlídky na přechodech i hranici.

Co se týká možného ostrého nasazení sil pro zajištění ochrany hranice, ministr vnitra v souvislosti se cvičením uvedl, že nasazení společných hlídek trvalo 5 hodin. Tento čas je také brán jako ideál.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť se prezident dopouští záměny ministrů Chovance a Stropnického. Podstatu výroku však popisuje korektně.

Výroba biopaliv druhé generace je značně technologicky náročná a ve světě se jí věnují hlavně velké koncerny. U nás stát pomáhá osvobozením od spotřební daně, což tato paliva zvýhodňuje na trhu oproti první generaci, která zadaněna jsou. Úprava, předkládaná současnou vládou, na tomto nic nemění. Výrok Miroslava Kalouska o překážkách, které mají klást ministři Jurečka s Babišem, tak hodnotíme jako nepravdivý.

Biopaliva druhé generace, tedy biopaliva, která narozdíl od první generace nejsou vyráběna z potravinářských plodin, ale spíše ze zemědělského či domácího odpadu jako například trávy, odpadního dřeva, papíru a jiných nepoživatelných odpadů potravinářských plodin; jako třetí generace se pak označuje výroba biopaliv z mořských řas.

Výroba těchto biopaliv méně zatěžuje ovzduší a je efektivnější. V článku České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu z května 2012 se mimo jiné dočteme: “Také biopaliva druhé generace mají své slabé stránky. Největším negativem je, že nadměrným odběrem „odpadní“ biomasy, sloužící na výrobu těchto biopaliv, se rychle vyčerpává půda. Problematické je i případné pokácení tropického pralesa kvůli pěstování rostlin na výrobu biopaliv druhé generace.”

“Druhá generace biopaliv se přitom neobejde bez počáteční pomoci státu v podobě podpory výzkumu a vývoje těchto alternativních pohonných hmot a následně i finanční podpory např. formou nižších daní,” poznamenává dále v článku ČAPPO.

K podobnému závěru došli i vědci z americké Akademie přírodních věd, na jejichž studii se odvolává server Agronavigator.cz.

Současná úprava však již na toto pamatuje. Podle § 49, odst. 16 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, jsou od daně zcela osvobozeny “minerální oleje vyrobené z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu”, které odpovídají daným kritériím, tedy právě biopaliva druhé generace. Toto nemění ani novela, kterou současná vláda předložila do Sněmovny letos. Jak však konstatuje i aktuální článek na Ihned.cz, “výroba těchto paliv je zatím spíše v experimentální fázi”.