Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože z výročních zpráv holdingu Agrofert nelze dohledat odvody do státního rozpočtu (viz předchozí výrok). Navíc výroční zpráva za rok 2014 ještě nebyla zveřejněna (ke dni 6. 10. 2015). Proto také zatím nelze říci, zda souhlasí údaj dotací ve výši 360 milionů. Na základě údajů z minulých zpráv to ale považujeme za nepravděpodobné, protože dotace získané firmami spadajícími do holdingu Agrofert byly v minulých letech výrazně vyšší. Např. z výroční zprávy za rok 2013 je patrné, že Agrofert vyčerpal dotace ve výši 1,1 mld. Kč (.pdf, str. 47). Tabulka s výší dotací Agrofertu v minulých letech je uvedena u předchozího výroku.

Krajské volby byly v České republice uspořádany celkem 4krát, což souvisí se vznikem krajů v roce 2000. Volební účast se pohybovala mezi 29,5 - 40 %.

Volby do Poslanecké sněmovny v samostatné České republice proběhly celkem 6krát. Volební účast se pohybovala od 58 do 76,5 %.

Ke komunálním volbách se dostavuje zhruba necelá polovina oprávněných voličů, senátní volby v druhém kole pak nabízejí velmi nízkou účast - v posledních volbách v roce 2014 to bylo pouhých 16,7 %. K evropským volbám přišlo v loňském roce jen 18,2 % oprávněných voličů.

Obecně tedy popis Miroslavy Němcové odpovídá realitě, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Data pocházejí z webu volby.cz.

Tento výrok hodnotíme na základě postoje vládní koalice k návrhům zákonů, které předkládal nebo spolupředkládal Miroslav Kalousek.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 je podepsán pod 11 návrhy zákonů v tomto volebním období. Projednáno jich bylo už celkem 7 (2 z nich jsou tzv. zákony Rekonstrukce státu a byly navrženy napříč politickým spektrem), a to tak, že byly buď zamítnuty v 1. čtení, vráceny či procházejí legislativním procesem.

Na první pohled tedy Kalousek pravdu nemluví, podíváme-li se ovšem na zlom mezi zákony, které projednány byly, a mezi těmi, které koalice k projednání nepřipustí, tak zjistíme, že tento zlom nastal s nástupem vlády Bohuslava Sobotky v únoru 2014 (Kalouskem navržené zákony byly projednávány do 11. února 2014, vláda získala důvěru o týden později).

Zákony, které byly do Poslanecké sněmovny předloženy 4. dubna 2014, 9. dubna 2014, 25. března 2015 a 5. května 2015, nebyly do této chvíle vůbec připuštěny k projednání. Na základě tohoto zjištění je výrok Miroslava Kalouska hodnocen jako pravdivý.

Jedno z hlavních témat hnutí Úsvit bude nadále boj proti radikálnímu islámu, ovšem pro příště budou muset členové hnutí téma konzultovat s vedením strany.

Roční snaha o legislativní řešení nástupu radikálního islámu v podání Úsvitu není vůbec patrná. Projdeme-li návrhy zákonů, které předkládali poslanci z klubu Úsvit (u jednotlivých poslanců lze dohledat předložené návrhy zákonů/pozměňovací návrhy), tak mezi nimi legislativu např. k migraci, posílení zpravodajských služeb atp. nenajdeme.

Okamura, jak je uvedeno v jiném jeho výroku, měl na jaře schůzku s ministrem vnitra. Ministerstvo vnitra k tomu pro Demagog.CZ uvedlo: "Schůzka skutečně proběhla na půdě Poslanecké sněmovny dne 29. 4. 2014, avizovaná témata setkání byla: cizinecký zákon zákon o státním občanství řešení náplně práce České pošty."

Toto setkání ovšem nevedlo k tomu, že by Úsvit návrh zákona v této věci předložil (stejně tak i vláda).

Je pravdou (jak popisujeme v jednom z následujících výroků), že vláda prozatím legislativně zmíněnou problematiku neřeší, nicméně poslanci hnutí Úsvit doposud také nenavrhli žádný takový návrh zákona. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože během nočního jednání o církevních restitucích 13. července 2012 Miroslava Němcová jako předsedkyně Poslanecké sněmovny odejmulo slovo poslanci Babákovi poté, co neuposlechl její výzvy, aby začal mluvit k věci, tedy k církevním restitucím, které byly bodem jednání.

Citujeme předsedkyni Němcovou: " Pane poslanče, nikdo vám neupírá právo mluvit jménem klubu. O neomezené lhůtě jsme se bavili také, tu vám též nikdo neupírá. Upírám vám právo mluvit mimo projednávaný bod, což jsem přesvědčena, že toto musím jako řídící schůze učinit, protože jsem přesvědčena, že jste se prostě odchýlil od toho, co je tématem tohoto bodu. "

(...) Babák se snažil v reakci na výzvu vysvětlit, že jeho řeč se týká církevních restitucí, přesto, že předčítal z církevní historie.

" V tom případě je mi líto, ale jsem přesvědčena, že jste přestoupil ustanovení jednacího řádu. Prosím, dejte námitku proti mému postupu. Já vám odnímám slovo. "

Němcová při tomto svém kroku použila § 59 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který v (4) říká:

" Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li poslanec svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách poslance proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne Sněmovna bez rozpravy. "

Věci veřejné již předem oznámily, že se pokusí o obstrukce ohledně zákona. Každý člen poslaneckého klubu Věcí veřejných během tohoto jednání měl možnost se k zákonu vyjádřit a každý mluvil dvakrát deset minut (Sněmovna si v tomto bodě ohlasovala toto omezení řečnické doby). Jednání toho dne skončilo po osmi hodinách.

Závěry posledního zasedání předsednictva Úsvitu bohužel nelze ověřit, neboť zápis ze schůze není zveřejněn. Výrok tedy prozatím hodnotíme jako neověřitelný, nicméně jsme kontaktovali hnutí Úsvit se žádostí o zaslání informací, jež by mohly výrok pana poslance Černocha doložit, v případě jejich získání hodnocení výroku příslušně změníme.

Je ovšem pravdou, že ve stanovách hnutí Úsvit lze zjistit (článek 6, bod 4, písmeno e), že Předsednictvo " dává Předsedovi závazné stanovisko k uzavření smluv, kdy výše závazku z jednotlivé smlouvy dosahuje alespoň částky 10 000 000,- Kč". Pokud je částka nižší, rozhoduje o ní sám předseda, jak vyplývá z jiného bodu stanov (článek 6, odstavec 2, písmeno c), který rovněž schvaluje (na návrh Výkonného tajemníka) rozpočet a výroční zprávu hnutí.

Minimálně do posledního zasedání předsednictva Úsvitu měl tedy Tomio Okamura coby předseda dle stanov poměrně výrazné pravomoci ohledně nakládání s finančními prostředky hnutí.

Druhý pilíř vznikl na Slovensku na základně vládního zákona dne 1.1. 2005 během druhé vlády Mikuláše Dzurindy, toho času předsedy Slovenské demokratické a křesťanské unie. Nejde tedy o návrh SMERu, jak tvrdí Drábek. Právě naopak, sociální demokraté druhý pilíř opakovaně zpochybňovali.

Druhý pilíř na Slovensku funguje již jedenáctým rokem a o jeho vývoji si můžete přečíst v hodnocení výroku Andreje Kisky, který vytvořili naši slovenští kolegové. Výrok Jaromíra Drábka však hodnotíme jako nepravdivý.

Kalouskův výrok hodnotíme jako nepravdivý. Exministr Kalousek pravděpodobně zaměnil některé prvky odlišných institutů v trestním zákoně. Výsledný konstrukt ovšem není pravdivým, neboť propadnutí majetku ve prospěch státu (jakkoliv ho lze ukládat pouze za prokázaný trestný čin) bez prokázání jeho “čistoty” je reálně používanou trestněprávní sankcí. Přesto je třeba zdůraznit, že vztažení k trestnímu zákoníku je velmi nešťastné vzhledem k specifickému postavení trestního práva v právním řádu.

Propadnutí majetku, respektive jeho části, je trestněprávní sankcí dle§ 66 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku. Není zde třeba prokazovat povahu těchto peněz, ale pouze naplnit zákonné podmínky uložení tohoto trestu. Soud jej může uložit jen u vymezených trestných činů, případně odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestu nebo za zvlášť závažný zločin, při kterém pachatel získal nebo se pokusil získat majetkový prospěch.

Není tedy ani rozhodné, zda k „nečistým penězům“ skutečně přišel. Existuje rovněž peněžitý trest dle § 67, kde rovněž není směrodatný charakter peněz. Tresty se vždy ukládají s přihlédnutím k okolnostem spáchaného trestného činu a osobě pachatele. Důkazní břemeno v trestním řízení obecně sice leží na státním zástupci, při ukládání trestu není ale třeba nic (kromě viny) dokazovat, pokud jsou k jeho uložení splněny zákonné podmínky.

Vedle toho existuje trest dle § 70 trestního zákona upravující propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. V tomto případě skutečně musí jít o majetkovou hodnotu, která byla užita ke spáchání trestného činu, byla k tomu určena nebo z činu získána. Toto musí být vedle viny pachatele prokázáno státním zástupcem v průběhu řízení. Všechny tresty však lze uložit pouze pachatelům trestného činu, tedy pouze v případě, že tato osoba byla odsouzena. Osobě jiné než odsouzené lze peněžní částku zabrat jako výnos z trestně činnosti, ne nutně bezprostřední, dle § 101. Toto lze aplikovat zejména u osoby, kterou není možné stíhat či odsoudit.

Všechny tyto instituty lze pro dané srovnání využít. Ačkoliv v případě dvou z nich je třeba prokázat spojitost mezi trestnou činností a nabytím peněz, u dalších dvou je (za splnění zákonných podmínek) možné osobě “zabavit” peníze i bez prokázání jejich původu. Znovu však zdůrazňujeme, že jde o formu trestu, tedy je třeba odsuzujícího rozsudku, naplnění podmínek a zhodnocení situace v kontextu provedeného dokazování.

Vedle trestů, které lze v jejich pravém slova smyslu ukládat pouze dle trestního zákoníku, existují ovšem zákony se stejnou právní silou, které sankce udělují. Přestupkový zákon takto může například uložit peněžitý trest (terminologicky odlišený jako "pokuta") či zákaz činnosti (v trestním zákoníku zcela totožně,) tedy obdobné sankce nazvané v trestním zákoníku jako "tresty." Obsahově totožná sankce daná jiným zákonem tedy není vyloučená ani "neobchází" trestní zákoník. V tomto výroku šlo (po "očesání" od špatné terminologie) o vyhodnocení, zda by obrácení důkazního břemene v novém zákoně a popsaná sankce znamenaly obcházení trestního zákona. Neznamenaly. Snad je to takto pochopitelné.

Kalouskův výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý. Trestní zákoník sankci propadnutí majetku věru zná, nevyžaduje však prokázání charakteru či původu peněz kteroukoliv ze stran řízení. Pokud jde o dokazování, je třeba prokázat vinu obžalovaného, na zdroji peněžní částky nijak nezáleží. I po "očesání" od špatné terminologie nelze dojít k závěru, že navrhovaná sankce obchází trestní zákoník. Je běžné a přijatelné, aby jiný zákon stejné síly uložil obdobnou sankci za jiných podmínek.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, z přiložených grafů je patrné, že stav, kdy mzda v nepodnikatelské sféře je vyšší než v podnikatelské sféře, je v české ekonomice poměrně běžný, snad s výjimkou krizových let 2010–2013. Bylo tomu tak i v době, kdy byl sám Miroslav Kalousek ministrem financí ve druhé Topolánkově vládě (2007–2009).

Čtvrtletní data:

Roční data:

Zdroj: ČSÚ

Návrh zákona o Centrální evidenci účtů vznikl ve spolupráci ministerstva financí a České národní banky. Záměr zřídit centrální registr účtů vláda schválila v prosinci 2014 na základě usnesení č. 1099 (.pdf). Nyní se návrh zákona nachází ve fázi evidence na Odboru vládní agendy Úřadu vlády ČR. Následně by měl být projednán na jednání vlády a poté předložen poslanecké sněmovně. Zákon měl původně vejít v platnost od 1. ledna 2016 (viz usnesení,) což je nyní s ohledem na další legislativní proces nereálné.