Přehled ověřených výroků

Podle již citované analýzy NKÚ je stomiliardová daňová mezera v ČR (rozdíl mezi předpokládaným a skutečným výběrem daně) tvořena primárně podnikateli, kteří úmyslně zkreslují údaje (ze 40 %), dále přírůstkem nesplacených nedoplatků (25 %) a nelegální a stínovou ekonomikou (ze 7 %). Zbylých 28 % pak spadá do kolonky "ostatní" (.pdf, str. 14–16). Ze zprávy ale není patrné, z jaké části je škoda způsobena konkrétně tzv. karuselovými podvody, ačkoli spadají do kolonky úmyslně zkreslených údajů.

Karuselovým (či také kolotočovým) podvodům skutečně čelí celá EU, což vyplývá z podstaty tohoto typu podvodu (vysvětleno například zde). Přesná čísla nebo alespoň kvalifikované odhady výše škod způsobených karuselovými podvody se nepodařilo dohledat, podle Evropské komise jsou však karuselové podvody jedním z nejčastějších typů podvodů souvisejících s výběrem DPH. Jako významný fenomén je jmenuje i Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě vysvětlující důvody pro zavedení kontrolního hlášení DPH. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Vláda předložila návrh novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích Poslanecké sněmovně 25. února 2015. První čtení zákona proběhlo 8. dubna. Následně byla novela projednávána 6. května na rozpočtovém výboru. Prvotní návrh Ministerstva financí nereguloval otázku provizí, nicméně díky pozměňovacímu návrhu (.pdf) poslance Šincla byla regulace provizí připojena k novele zákona o pojišťovnictví. Následoval spor (ČTK) mezi poslancem Šinclem a Andrejem Babišem a teprve poté došlo ze strany Ministerstva financí ke změně návrhu (.pdf) novely zákona o pojišťovnictví směrem k regulaci. Návrh se však nezabývá rizikovým životním pojištěním, v tiskové zprávě Ministerstva financí je rovněž uvedeno, že tento návrh se primárně zabývá vztahem mezi pojišťovnami a spotřebiteli – zatímco Šinclův pozměňovací návrh řešil vztah mezi pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli.

Je nutno poznamenat, že skupina Agrofert má podle výpisu z obchodního rejstříku uveden jako předmět činnosti podřízený pojišťovací zprostředkovatel (zapsané 7. května 2010).

Po dohodě koaličních stran byl ale návrh novely zákona v druhém čtení 7. července vzat zpět.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Jak vyplývá z tohoto přehledu, výběr DPH za první tři měsíce roku 2015 je horší oproti roku 2014 i oproti roku 2013.

Výrok je nepravdivý, jelikož Kmoníček neuvádí ani přesné číslo devizových zásob, ani počtu českých firem v Kazachstánu. Rovněž u dojednaných kontraktů není jisté, zda se skutečně uzavřou. Jedná se o pouhé memorandum. Navíc se podle mediálních zdrojů témata lidských práv na oficiálních jednáních vůbec neotevřela.

Jak informuje ČTK prostřednictvím Aktuálně či Ihned, české firmy podepsaly v Kazachstánu dohody za asi 450 milionů dolarů. Ve většině případů se ovšem jednalo o podpis memorand předpokládajících další jednání o spolupráci.Ty se týkají dodávek technologií a technologických celků v oblasti zemědělství, důlních zařízení, ale také dodávek zbraní.

Faktografická data o Kazachstánu jsou dostupná například na webech MZV nebo The World Factbook; se svými 2,724,900 km² je Kazachstán opravdu největším vnitrozemským a devátým největším státem světa. Kazachstán však reálně disponuje méně než třetinovými devizovými rezervami (29,34 miliard USD ke 31. prosinci 2013), což potvrzují i data IMF nebo T rading Economics.

Informace o hospodářských vztazích České republiky a Kazachstánu jsou dostupné rovněž na webu MZV; portál pro podnikání a export B usinessInfo.cz pak uvádí, že " dle oficiálních informací působí na kazachstánském trhu v současné době 34 společností s českou účastí ".

Co se týče otázky lidských práv, harmonogram prezidentské cesty je zveřejněn na stránkách Pražského hradu a absentuje explicitní zmínka o lidských právech. Naopak dle Českého rozhlasu prezident Zeman označil Kazachstán za zemi " ekonomického zázraku " a celé cestě dominovaly pouze ekonomická témata (vis-à-vis lidským právům). Česká televize v této souvislosti dokonce uvádí: " Poté, co Miloš Zeman čelil při říjnové návštěvě Číny kritice, že 'neučí lidská práva', neprobíral toto téma ani s Nursultanem Nazarbajevem."

Výrok je nepravdivý, jelikož Czech Defence League vznikla právě okolo platformy Islám v ČR nechceme a jedná se o provázané subjekty.

Jana Černochová mluví o Souhrnné situační zprávě o extremismu z 15. října 2014, ve které se píše o Czech Defence League/Islám v České republice nechceme v souvislosti s prostředím internetu.

Souhrnná situační zpráva (.pdf, str. 4) z 15. října 2014 hovoří o několika virtuálních islamofobních subjektech, mezi něž řadí například Czech Defence League/Islám v České republice nechceme.

Dále je zmíněno, že " Někteří islamofobní aktivisté, kteří byli v minulosti aktivní jen na internetu, v posledních měsících přistoupili k přímým provokacím" (str. 4).

Není však uveden název konkrétní organizace, o kterou se v této souvislosti jedná.

V Souhrnné situační zprávě (.pdf, str. 3-4) z 20. ledna 2015 je napsáno:

" Na projevy islamofobie se dlouhodobě profiluje uskupení Czech Defence League (CzDL), zastoupené skupinou Islám v ČR nechceme (IvČRN) v síti Facebook. "

Protože ani v jedné ze zpráv nejsou skupiny Czech Defence League a Islám v České republice nechceme uváděny jako oddělené subjekty, můžeme říct, že se jedná o propojené skupiny.

Původní facebooková skupina Islám v České republice nechceme byla založena před třemi lety. Dnes se nazývá "největší nestrannou platformou na českém internetu", která se staví na obranu demokratické ústavy a sekulárního státu " proti totalitním ideologiím a islámu jako nejagresivněji se šířící ideologii současnosti obzvlášť".

Okolo této skupiny vzniklo občanské sdružení Czech Defence League (.pdf, str. 10), které bylo zaregistrováno v roce 2011.

Spojitost obou spolků je tedy mnohem bližší, než Černochová naznačuje. Ilustrovat to lze i na Facebookové stránce hnutí, kde mezi "oblíbenými stránkami" figuruje řada profilů právě Czech Defence League:

Oproti tomu občanské sdružení Czech Defense League (.pdf, str. 6) bylo zaregistrováno v roce 2012. (pozn. Demagog – ve slově Defense se v tomto případě píše "s").

Toto sdružení není aktivní. I v souvislosti s danou zprávou se tedy dá předpokládat, že Černochová hovoří o prvním zmiňovaném.

Ve Švédsku je zakázáno zpracovávat osobní data týkající se náboženství, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V roce 1998 byl ve Švédsku vydán zákon Personal Data Act (.pdf, anglicky). Týká se zpracovávání a nakládání s osobními informacemi a navazuje na směrnici Evrospkého společenství o ochraně osobních údajů z roku 1995.

V zákoně je stanoveno, že je zakázáno zpracovávat osobní data týkající se náboženství (.pdf, anglicky, s. 5).

Proto nemohou být ani statistická data rozdělena s ohledem na náboženské vyznání.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože neznáme celkové náklady na výstavbu dálnice D8.

Podle aktuálních plánů by měla být dálnice D8 dokončena na konci roku 2016, ačkoliv např. hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček nepředpokládá, že by se podařilo tento termín dodržet.

Andrej Babiš neuvádí zcela přesné údaje týkající se historie stavby. Výstavba dálnice D8 byla zahájena o šest let dříve, a to v dubnu 1984. Letos tak oslavila kulatých třicet let. Podrobný průběh výstavby dálnice je popsán např. na české Wikipedii. V letech 84–90 se ovšem postavil pouze krátký úsek dálnice.

V letech 1990 až 2001 bylo vybudováno 48,276 km dálnice. V letech 2002 až 2006 dalších 23,344 km. Za posledních 24 let také nebylo postaveno oněch 76 kilometrů, ale pouze 71,62 km.

Výroky Andreje Babiše k tématu dálnice D8 obsahují konstantně kontradiktorní údaje týkající se délky její výstavby. Před dvěma týdny pro iDnes.cz řekl, že se 76 km postavilo za posledních 21 let.

Neznáme ovšem celkovou výslednou cenu díla, neboť aktuálně stavěný úsek se důsledkem sesuvu svahu prodražuje. Aktuální čísla tak nejsou dostupná. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

1984–19904,175 km1,032 miliardy Kčs1990–200148,276 km6,461 miliardy Kč úsek 0801, jehož cenu se nám nedaří dohledat.2002–200623,344 km22,334 miliardy Kč2007–2016 (ve výstavbě)16,4 km(Dle Deníku bude stát cca 15 miliard Kč.)

Při hodnocení výroku vycházíme ze zprávy OSN a ekonomické předpovědi EU. Oba dokumenty rozporují čísla uváděná prezidentem Zemanem.

Zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN (UNHCR) z 1. října 2015 zpřesňuje původní odhad pro letošní rok na 700 tisíc příchozích přes Středozemní moře (původní odhad 350 tisíc příchozích byl překročen už v září). Stejné číslo predikuje pro rok 2016. Nejedná se tedy o dvojnásobek, ale o stejné číslo.

Odhad Evropské komise vychází z dokumentu European Economic Forecast (Ekonomická předpověď EU) z listopadu 2015. Tabulka na straně 50 uvádí odhad celkového počtu uprchlíků pro rok 2015 na 1,2 milionu. Celkový počet uprchlíků pro predikované období 2015–2017 jsou 3 miliony (str. 48 dokumentu). Ani zde výrok Miloše Zemana neodpovídá, pokud by se skutečně mělo v příštím roce jednat o trojnásobný počet proti letošnímu roku, bylo by to více příchozích než EK předpovídá pro celé 3 roky.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, tvrzení Miroslava Kalouska o 5 miliardách pro Babiše jsme vyvraceli již dříve v našem blogu.

Miroslav Kalousek vychází z předpokladu, že za šest let, na které by měly být dotace schváleny, přijde státní kasa na úlevách ze spotřební daně o 9 miliard (viz důvodová zpráva zákona - .pdf, strana 17), což Andrej Babiš potvrzuje. Rozhodně ale nesouhlasí s ohromnou částkou, na kterou by si tímto měly jeho firmy přijít.

V OVM (video, čas 40:00) z 22. března 2015 Andrej Babiš přiznává, že v případě zrušení dotací na biopaliva by jeho podniky přišly ročně asi o 50 - 60 milionů. "Nějakých 50, 60 milionů. No bude. Ale celková ta dotace je 1,5 miliardy, tak já mám z toho asi 3, 4 %," řekl k tomu v Otázkách. Kalouskovy odhady zpochybňuje i v rozhovoru pro deník Právo. "Úleva není pro výrobce, ale pro distributory a konečné zákazníky – spotřebitele. Agrofert ve svých distribučních skladech a ve vlastní spotřebě biopaliv získá na těchto úlevách zhruba 70 miliónů ročně," odpovídá na dotaz ohledně výše podpory Andrej Babiš.

Miroslav Kalousek naopak tvrdí, že z těchto 9 mld. skončí na účtech Agrofertu více než pět. Odůvodňuje to velikostí trhu s biopalivy, kde produkce Agrofertu činí 60 %. To Babiš vyvrací ve zmíněném rozhovoru, uvádí údaj 38 %.

I kdyby se však jednalo o uvedených 60 %, ve zmíněném komentáři zdůvodňujeme, že je nepravděpodobné, aby celých 5 miliard zvýhodnění připadlo ve prospěch účtů firem koncernu Agrofert. Vzhledem k povaze spotřební daně bude profit z tohoto daňového zvýhodnění rozdělen mezi výrobce, distributory a profitovat by měl i konečný spotřebitel.

Nepodařilo se nám zjistit, zda v restitučních řízeních docházelo k restitucím akciových podílů podniků (např. zmíněných mlýnů apod.). V §3. odst. 3 zákona č. 403/1990 Sb., Zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd je zmíněno: " Náležela-li odňatá věc do spoluvlastnictví více osob, jsou oprávněnými osobami spoluvlastníci podle výše svých podílů;... ", což však odkazuje spíše na věci, než vlastnické podíly.