Přehled ověřených výroků

Na začátku roku 2013 Česká národní banka skutečně kontaktovala Ministerstvo financí ČR s problematikou zákona o pojišťovnictví, jak pro Demagoga potvrdil odbor komunikace ČNB.

Je pravda, že se ČNB snaží dlouhodobě (web Investujeme.cz) prosadit regulaci provizí. Vláda a tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek nepředložili Poslanecké sněmovně v první polovině roku 2013, tj. do pádu vlády, novelu zákona č. 277/2009 Sb. (Zákon o pojišťovnictví) ani novelu zákona č. 38/2004 Sb. (Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích).

Lze tedy konstatovat, že Ministerstvo financí v čele s Miroslavem Kalouskem bylo k regulaci zdrženlivé a s novelou vyčkávalo. Váhavý postoj vyjadřuje i rozhovor náměstka ministra financí Radka Urbana pro Pojistný obzor.

Poslanec Jan Volný z hnutí ANO předložil svůj poslanecký návrh novely zákona o loteriích 27. března 2015. Podívejme se tedy na návrhy opozičních poslanců před tímto datem.

Postupovali jsme následovně. Na stránkách Poslanecké sněmovny jsme otevřeli přehled všech sněmovních tisků (návrhů zákonů) a postupovali od tisku 437, což je návrh poslance Volného směrem k počátku volebního období.

Vybírali jsme pouze ty návrhy, které předkládali poslanci nebo skupiny poslanci a které podávali výhradně poslanci/skupiny poslanců opozice – tedy poslanci zvolení za KSČM, TOP 09, ODS, Úsvit.

Je otázkou, zda Kalousek do výčtu 31 návrhů započítává také návrhy KSČM, neboť ji podle veřejných projevů za opozici nepovažuje. V tomto výčtu je do opozičních návrhů počítáme (jméno u daného zákona je jméno předkladatele).

1. Langšádlová - živnostenské podnikání
2. Havlová - státní zastupitelství
3. Fiala P. - stavební spoření
4. Hubáčková - vysoké školy
5. Opálka - pojistné na soc. zabezpečení
6. Bebarová-Rujbrová - zajištění právní pomoci
7. Okamura - loterie
8. Gazdík - odpovědnost za škodu při výkonu veř. moci
9. Gazdík - zákon o obcích
10. Polčák - zákon o obcích
11. Dolejš - majetkové přiznání
12. Farský - novela Ústavy
13. Filip - zrušení zákona o dodávkách paliva Búšehr
14. Filip - exekuční řád
15. Kučera - horní zákon
16. Grospič - novela Ústavy
17. Okamura - místní referendum
18. Kalousek - společnosti ovládané státem (MPO)
19. Kalousek - novela Ústavy
20. Langšádlová - regulace reklamy

Andrej Babiš může mluvit o dvou programech financování:

Vzhledem k tomu, že v předchozích větách své řeči mluvil o podprogramu 298 213 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst, může se jednat o druhou fázi, která oproti té první (zaměřená na okolí Prahy) směřuje tentokrát (.pdf) " na ostatní obce České republiky, kde v souvislosti se suburbanizačním rozvojem vzniká potřeba neodkladně řešit zabezpečení potřebných kapacit v základním školství ".

Vzhledem k tomu, že byl termín pro podávání žádostí o poskytnutí dotace prodloužen nejpozději do 31. 12. 2014, nelze se k datům k dnešnímu dni skoro měsíc před ukončením termínu veřejně dostat. Dotaz směřovaný na MF zatím nebyl odpovězen.

A. Babiš ve svém projevu mluví i o školkách, tento program však není podporován skrze MF (Babiš: " tak ten program realizovalo Ministerstvo financí "), ale skrze MŠMT. Jak nám potvrdil Odbor vnějších vztahů a komunikace MŠMT, může se jednat pravděpodobně i o program Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky s číslem 133 310, kde bylo podáno celkem 553 žádostí v objemu 7,971 mld. Kč. Jednalo by se tedy dokonce o skoro 1 miliardu rozdílu.

Stepan Bandera byl jmenován Hrdinou Ukrajiny v roce 2010 prezidentem Viktorem Juščenkem. Posmrtné ocenění titulem Hrdina Ukrajiny bylo Banderovi v lednu 2011 odebráno Doněckým okresním soudem. Stížnosti proti tomuto rozhodnutí byly Vyšším správním soudem Ukrajiny zamítnuté a potvrdily tak odebrání titulu (podrobněji např. Kyiv Post).

Co se týká jmenování Romana Šuchevyče (ukrajinsky), ten již Hrdinou Ukrajiny jmenován byl, a to v roce 2007. Stalo se tak dekretem prezidenta Juščenka. Nicméně toto jmenování bylo zvráceno v roce 2010 Doněckým správním soudem, který tento titul zrušil s poukazem na fakt, že nebyl ukrajinským občanem.

V reakci na tento proces byl jmenován čestným občanem řady západoukrajinských měst.

Vznesené obvinění z vraždy 15 tisíc Židů ve Lvově roku 1941 je navíc neprokazatelné. V rámci Norimberského procesu byli za tento čin souzeni Němci. Dohady o ukrajinské vině se pak začaly objevovat až po roce 1959, a to především ze strany sovětské propagandy.

Čeští ukrajinisté také vydali 13. ledna 2015 otevřený dopis (dostupný na webu Lidovky.cz) prezidentu republiky, v němž uvádějí: " K poslednímu Vašemu bodu dodáváme, že Roman Šuchevyč jako zástupce velitele praporu Nachtigall v roce 1941 žádný rozkaz ke střílení Židů ve Lvově nevydal. V té době byl plně zaměstnán snahou položit základy budoucí ukrajinské armády, ale především neměl k takovému rozkazu ani pravomoci, ani motivaci. S tím koresponduje nakonec i svědectví o jeho odmítavém stanovisku k pogromům, kterých se zúčastnila místní populace, milice nacionalistických aktivistů i jedinci zběhlí od prosovětských milic ".

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý – jednak Šuchevyč nečeká na vyhlášení národním hrdinou, tento titul mu byl před 4 roky naopak soudem odebrán a jednak je problematické připisovat mu postřílení 15 tisíc Židů ve Lvově.

Pro informaci přidáváme fakt, že na Ukrajině probíhá iniciativa o vyhlášení titulu Hrdina Ukrajiny, a to pro Jurije Šuchevyče (ukrajinsky). Je tedy možné, že prezident spojil tuto iniciativu se jmenovcem Romanem.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, protože ve zprávách NKÚ nebylo možné dohledat přímou souvislost mezi velikostí daňového poplatníka a případným daňovým únikem.

Kontrolní zpráva NKÚ popisuje jen rozdělení daňových úniků z hlediska komodit (.pdf, str.7), ve svojí výroční zprávě se únikům nevěnuje vůbec.

Tvrzení předsedy ODS ale podporuje vládní návrh zákona o EET, který uvádí, že odhadovaný dodatečný příjem na DPH ze zavedení systému v sekci maloobchodu by činil přibližně 4,9 mld. korun (.pdf, str. 30), přičemž samotné ministerstvo financí odhaduje celkovou výši daňových úniků v ČR na 150 mld. korun (.pfd, str. 6), resp. 105 mld. korun. Krácení tržeb v maloobchodě tím pádem může tvořit jen zhruba 3-5 % všech daňových úniků, jak jsme již dokládali v jednom ze starších výroků.

Je pravdou, že například v části Londýna Harrow mělo dojít k zavedení výhradně tzv. halal stravy v 52 základní školách. Tento přístup by měl být čistě na rozhodnutí dané školy.

Podle informací městské rady, které přinesl místní deník, je " využití halal masa běžnou praxí napříč Londýnem v mnoha školách, veřejných organizacích a přirozeně restauracích ". Halal maso mělo být podle článku také součástí cateringové distribuce do 9 středních škol (situace z roku 2010) v diskutované čtvrti Harrow.

Tato praxe se údajně nesetkala s žádnými negativními reakcemi od žáků ani rodičů. Toto se ovšem nepotvrdilo, na podzim daného roku došlo k hrozbám hladovkou, někteří rodiče také plánovali své děti kvůli této změně přesunout do jiných škol. Protiislámská iniciativa The English Defence League dokonce pořádala proti halal obědům demonstrace.

Požadavek takové praxe se objevil i ve městě New York, funguje rovněž např. ve Francii (stejně jako košer forma stravování).

Je také pravdou, že se objevily zprávy o tom, že někteří muslimští řidiči autobusů odmítali svezení nevidomým za přítomnosti slepeckého vodícího psa, informoval o tom britský bulvární deník Daily Mail. Deník Telegraph informoval o případu nevidomého muže, který nebyl kvůli svému psovi připuštěn do taxíku. Taxikáři poté za tuto praxi byli odsouzeni k pokutě.

Tuto praxi ovšem již v minulosti zakázalaIslámská rada Šaríi, jež se věnuje výkladu sunnitské větvě islámského práva.

Nepodařilo se nám dohledat analýzu, která by toto téma popisovala v širším kontextu, je ale skutečností, že některé izolované příklady skutečně existují a Konvičkův výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o připomínkovém řízení ke zmíněné novele zákona o spotřebních daních jako pravdivý.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní zdroj ke zmíněnému připomínkovému řízení. Nicméně 22. března byl hostem Otázek Václava Moravce Andrej Babiš, jehož se na tuto konkrétní věc ptal Václav Moravec (čas 32:55). Ten disponoval podklady, které popisují onu připomínku ministerstva zemědělství. Dokládá, že resort Mariana Jurečky zmíněnou připomínku pouze upravil.

Konkrétně uvedl: " Tady je připomínkové řízení. Tady vám ukážu důkaz, vy ho možná zase zpochybníte, toto je vypořádání připomínek, ministerstvo zemědělství k problematice biopaliv a jejich podpory tady jasně říká, se zaváděním tohoto institutu nelze souhlasit. Na další stránce, je to stránka 10 z 69. stránky, píše, že výroba biopaliv zvyšuje tlak na poptávku po zemědělské půdě, ale také například po vodě na zavlažování. Produkce biopaliv vytlačuje plochy lesů, rašelinišť, zavlažování, mokřadů a obecně cenných biotopů sloužících jako významný rezervoár uhlíku. Tato připomínka je zásadní. To je, promiňte, s dovolením. To je připomínka ministerstva zemědělství. V druhém sloupečku je ministerstvo financí jako orgán, který vypořádával připomínky, přičemž připomínce nebylo vyhověno, připomínce ministerstva zemědělství a je tady poznámka, na základě reakce ministerstva zemědělství ze dne 14. ledna roku 2015 došlo ke změně relevance připomínky ze zásadní na doporučující. Takže samo ministerstvo zemědělství ze své původní zásadní připomínky vycouvalo a udělalo z ní připomínku doporučující. To je ministerstvo financí." O tomtéž pak informoval text Jany Klímové " Zlatý důl ministra Babiše " v časopise Respekt.

KDU-ČSL skutečně disponuje centrálním transparentním účtem, z něj ale nejde vyčíst, jakou částkou jednotlivým kandidátům přispěla. Účet popisuje vydané prostředky na jednotlivé položky, nicméně nespecifikuje, na čí kampaň konkrétně peníze šly.

Přesná položka na kampaň Pavla Botka včetně jeho příspěvku není dohledatelná.

Výrok je nepravdivý, jelikož zmiňovaný pokles podnikatelů v Chorvatsku proběhl ještě před zavedením elektronické evidence tržeb. Navíc Udženija vytrhává informace ze článku, ze kterého cituje, z kontextu.

Aleksandra Udženija, jak je patrno z obrázku níže, identický výrok již dříve (27. února) pronesla na svém Facebookovém profilu, kdy čerpala z článku tištěné verze deníku Echo s názvem Velký bratr zlikviduje živnostníky, který vyšel 19. 2. 2015. Autorem je Petr Holub . Ten má Demagog.CZ k dispozici, uvádí se zde konkrétně:

"Některé živnostníky držela do té doby nad vodou šedá ekonomika, a když najednou ztratili možnost skrýt před finančními úředníky část tržeb, raději podnik zavřeli. Nechat se registrovat na pracovním úřadě a přitom pracovat úplně načerno považovali za jednodušší alternativu (...) Tvrdost chorvatského zásahu ilustruje fakt, že skončil každý pátý živnostník a každý desátý majitel firmy se zaměstnanci. V Česku by to mělo ještě drsnější dopad, protože má vedle Itálie a Řecka v přepočtu na obyvatele nejvíc živnostníků. Kdyby zavedení pokladen probíhalo stejně jako v Chorvatsku, skončí s podnikáním přes 150 tisíc lidí. "

Jak je tedy patrné z celé citace, Udženija vytrhává z kontextu pouze část článku. Pokles počtu podnikatelů je v originálním textu spojován s nemožností ukrývat své zisky v rámci "šedé ekonomiky". Sama Udženija v rámci pořadu přiznává, že tato oblast je v České republice podprůměrná v rámci států Unie. Přenášení chorvatské situace do českého prostředí je tak přinejmenším problematické.

Co se týče konkrétních cifer, podle informací redaktora deníku Echo je článek postaven na datech Eurostatu. " Ty údaje jsou z Eurostatu, z hlavní database.V každém případě tam je propad chorvatských self-employed bez zaměstnanců v letech 2010-2012 o 32 tisíc, se zaměstnanci o 6 tisíc," informoval konkrétně deník Echo redakci Demagog.CZ.

Jak vidíme v tabulce níže, tento pokles je skutečně patrný. Chorvatsko ovšem zavedlo systém elektronické evidence tržeb až v roce 2013. Jednotlivé subjekty se připojovaly postupně podle rozsahu podnikání, od 1. července 2013 pak bylo povinné pro všechny (článek 37). Nelze tedy brát za bernou minci propad v předchozích letech, na které nemohlo mít zavedení elektronické evidence tržeb vliv. Propad navíc mezi lety 2012 a 2013, kdy by měl být podle logiky výroku nejznatelnější, nepokračuje, naopak dochází k nárůstu.

Vývoj počtu podnikatelů bez zaměstnanců (v tis., zdroj Eurostat)

Vývoj počtu podnikatelů se zaměstnanci (v tis., zdroj Eurostat)

Co se týče České republiky, podle Zprávy o vývoji malého a středního podnikání v ČR (.pdf, str. 7 a 8) k 31. 12. 2013 v České republice celkem 1 124 910 právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 869 279 a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 255 631.

Pokud by tedy nastal domnělý chorvatský scénář, v případě živnostníků (podnikající fyzické osoby) bychom mluvili o 173 856 lidech a v případě právnických osob o 25 563 případech, celkově tedy 199 419 podnikatelů.

Pokud bychom brali v potaz opět údaje Eurostatu (níže), který využívá rozdílnou metodiku než ČSÚ, v České republice v roce 2013 působilo 800 700 samostatně podnikajících osob, z toho 158 800 se zaměstnanci a 642 000 bez zaměstnanců. Celkem by tedy "ohroženo" elektronickou evidencí mělo být 144 280 lidí, což přibližně odpovídá výroku zastupitelky.

Výrok ale z důvodu výše popsaných skutečností přesto hodnotíme jako nepravdivý.

Vývoj počtu podnikatelů bez zaměstnanců v ČR (v tis., zdroj Eurostat)

Vývoj počtu podnikatelů se zaměstnanci v ČR (v tis., zdroj Eurostat)

Je pravdou, že v systému práva sociálního zabezpečení se vyvažují dva principy - princip sociální solidarity a princip zásluhovosti. To je mimo jiné zopakováno v nálezu Ústavního soudu (např. odst. 49), který nejspíš měla ministryně Marksová na mysli. Právě ten totiž zrušil § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Problematickou byla druhá část tohoto ustanovení:

" Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 9 100 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 9 100 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 9 100 Kč do 21 800 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 21 800 Kč se počítá 10 %."

Stanoveny tak byly tři redukční hranice, které ve své podstatě oslabovaly princip zásluhovosti. Toto ustanovení tedy Ústavní soud zrušil, aby bylo nahrazeno ustanovením postupně snižujícím redukční procenta v období let 2011 až 2013. Od roku 2014 se výpočtový základ stanoví tak, že

" a) do částky první redukční hranice se počítá 100 % vyměřovacího základu,b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 % vyměřovacího základu,c) k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží."

Laicky řečeno, vyšší příjmy tedy nejsou tolik kráceny, jako byly dříve, čímž soud skutečně řekl, že by dosavadní systém měl být více zásluhový.

Výrok ministryně Marksové tedy hodnotíme jako pravdu s výhradou, když zaměnila Nejvyšší soud za soud Ústavní.