Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotím jako neověřitelný, jelikož k dispozici nemáme žádnou studii, která by vypovídala o počtu provozoven, ve kterých již registrační pokladny fungují. Pravdou však zůstává, že KDU-ČSL se aktivně zasazovalo o snížení počtu subjektů, kterých se povinnost zavedení elektronické evidence tržeb dotkne v první vlně.

Na brífinku po jednání poslaneckého klubu KDU-ČSL ze 17. března předseda Bělobrádek uvádí, že stále ještě ministerstvo financí nedodalo všechny potřebné analýzy a podklady. Dále vyjádřil podporu zákonu o zavedení elektronické evidence tržeb pro restaurační zařízení a maloobchody, ale zároveň vyjádřil obavy ohledně zavedení evidence tržeb pro další typy podnikání, jako je malíř, truhlář apod... (video z brífinku, čas: 4:01)

Spolu se zavedením elektronické evidence tržeb podpořil ve stejném výstupu také snížení DPH na jídlo prodávané v restauracích z 21 na 15 procent.

Hospodářské noviny čtenáře informují, že Andrej Babiš vzal při předkládání návrhu zákona v potaz námitky Lidovců. List doslova citoval ministra financí:"Povinnost evidovat tržby budeme zavádět postupně, takže zatím jsme navrhli jenom restaurace a maloobchod. To je 50 procent z celkového počtu subjektů, kterých se to týká. Další sektory budeme přidávat výhradně na základě rizikové analýzy daňové správy. Takže u každého sektoru zvážíme přínosy a náklady a na drobné řemeslníky nebo například kadeřnice se elektronická evidence tržeb vztahovat nebude".

Při hodnocení výroku vycházíme ze zpráv z médií a stenoprotokolu z jednání Poslanecké sněmovny, ty potvrzují slova ministra financí.

Babišova tvrzení o karuselových obchodech zpochybňoval přímo na této schůzi nejen Miroslav Kalousek, ale i František Laudát (TOP 09) a Zbyněk Stanjura (ODS). Konkrétně místopředseda TOP 09 Kalousek prohlásil: "Velmi bych ocenil, pane ministře, kdyby opatření zejména nebyla věčné kolovrátky o karuselových obchodech. Oceňujeme ten zápas, ale ani vy sám tomu efektu nevěříte, protože ten efekt neplánujete nejenom v roce 2015, ale neplánujete ho ani v dalším střednědobém výhledu".

Zmiňované případy jsou mediálně známé kauzy daňových úniků. Případ tzv. lihové mafie, skupiny firem okolo podnikatele Radka Březiny, byl v září vyšetřovateli uzavřen a předán k soudu. Škoda byla vyčíslena na 6,7 miliardy korun.

Případ společnosti Ecoll Invest byl zmapován v létě v pořadu Reportéři ČT, kde jako klíčovou osobu v případu uvádějí podnikatele íránského původu Shahrama Abdullaha Zadeha. Při obchodování s pohonnými hmotami měla státu vzniknout škoda více než 4 miliardy korun.

Dodejme, že ani v jedné kauze zatím nepadl pravomocný rozsudek.

Třetí čtení zákona o EET bylo v Poslanecké sněmovně zahájeno až 18. prosince 2015.

Zákon o EET byl v Poslanecké sněmovně projednáván již od června 2015. Ke druhému čtení se však zákon dostal až v říjnu téhož roku.

Vládní koalice chtěla začít projednávat EET ve sněmovně 27. listopadu, avšak na toto jednání nedošlo. Projednávání zablokovala opozice svou obstrukcí, kdy poslanci načítali během doby vyhrazené pro třetí čtení změny v programu schůze a neumožnili tak otevření samotého bodu.

Z úhrnné bilance (.pdf) plánovaných příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2015 a návrhu rozpočtu (.doc) na rok 2016 vyplývá, že objem výdajů opět převýšil/převýší objem příjmů a rozpočty na tyto dva roky počítají s deficitním financováním rozpočtu.

Stát kromě rozpočtu disponuje také dalšími finančními aktivy a pasivy, které spravuje Ministerstvo financí ČR. Mezi státní finanční aktiva patří peněžní prostředky na bankovních účtech, pohledávky států vůči zahraničí, majetkové účasti státu apod. Státní finanční pasiva představují v podstatě státní dluh.

Podle dat MF celkový státní dluh České republiky v roce 2014 poklesl, a to na 1 663,7 mld. Kč. Zahraniční zadlužení státu se zmenšilo (z 395,2 mld. na 300 mld. Kč), naopak domácí zadlužení vzrostlo (z 1 288,1 mld. na 1 363,7 mld. Kč), přičemž příčinou je nárůst objemu střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů.

Podle odhadu (.pdf) MF došlo mezi 31. 12. 2013 a 31. 12. 2014 ke snížení objemu státních finančních aktiv. Zredukovaly se zejména prostředky na umořovacích účtech státu (o 39,7 mld. Kč), cizoměnových účtech (o 22,7 mld. Kč) a objem cenných papírů a jiných finančních aktiv (o 121.2 mld. Kč). Naopak celkový objem státních finančních pasiv mírně vzrostl (na čemž se podílel převážně větší objem tuzemských státních dluhopisů – viz výše).

Na základě výše uvedeného lze tedy dojít k závěru, že ministerstvo financí jednak substituuje zahraniční zadlužení dluhem domácím a dále pak umořuje státní dluh snižováním objemu státních finančních aktiv, zatímco absolutní hodnota státních finančních pasiv mírně vzrůstá. Výrok Miroslava Kalouska proto lze hodnotit jako pravdivý.

Výrok předsedy vlády hodnotíme jako pravdivý s ohledem na spor v koalici. Sobotka mluví o tom, že chce, aby všechna doporučení GRECO byla zakotvena v daném zákoně, to je v tuto chvíli neověřitelné. Nicméně je pravdou, že i přes závazek z koaliční má hnutí ANO Andreje Babiše rezistentní postoj v otázce limitu pro kampaň.

V koaliční smlouvě je uveden závazek o limitech na výdaje u volebních kampaní a sponzoringu. Ve zprávě GRECO tato doporučení uvedena nejsou. Hnutí ANO podle vyjádření předsedy Andreje Babiše, pro iDNES.cz z 26. března 2015, nevidí žádný důvod pro zavedení limitů a soustředí se spíše na kontrolu financování v průběhu volebních kampaní.

Doporučení GRECO k zákonu o financování politických stran jsou uvedena v (pdf) Hodnotící zprávě České republiky "Transparentnost financování politických stran". Konkrétně jsou uvedeny na straně 22 a 23 příslušného dokumentu. Mezi doporučeními GRECO nejsou obsaženy limity pro politické strany a hnutí na výdaje u volebních kampaní. Rovněž zde není doporučení na zavedení limitů na sponzoring.

V (pdf) koaliční smlouvě v části 9.7. Rekonstrukce státu a opatření proti korupci je na straně 25 skutečně uvedený závazek na limity na výdaje na volební kampaně a limity na sponzoring.

" Zpřísníme systém financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volební kampaně
a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob. Strany musejí být závislé na voličích,
ne na komerčních sponzorech. Veškeré příjmy a výdaje volebních kampaní musí jít přes transparentní
účty. "

KDU-ČSL nemá problém se zavedením limitů jak konstatuje zpráva z 31. ledna 2015 pro rozhlas.cz.

" Lidovci se zastropování darů politickým stranám nebrání. Není ale podle nich jisté, jestli to pomůže. Místopředseda Jan Bartošek si myslí, že by bylo účinnější třeba číslování billboardů pro volební kampaně. "

Problém se zavedením limitů má koaliční partner ANO. Jeho předseda Andrej Babiš nevidí žádný důvod pro zavedení těchto limitů jak uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz.

" Dovedete si představit, že by bylo nějaké omezení pro sponzorské dary stranám, ať už od fyzických osob, nebo od firem?
Proč by mělo být omezení? V Evropě nikde není omezení. Jde o to, kdo to bude kontrolovat. My nechceme, aby to kontroloval NKÚ, protože je předseda z ČSSD (exposlanec Miloslav Kala - pozn. redakce). Měly by to kontrolovat nějaké občanské iniciativy a hlavně by to mohly kontrolovat kdykoliv v průběhu kampaně. O tom bude debata."

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. V případě odpuštěné daně se jedná o investiční pobídku prostřednictvím státní agentury Czechinvest, nikoliv o rozhodnutí ministerstva financí.

Informace o tom, že Agrofertu bylo v loňském roce odpuštěno 1,5 miliardy na daních, přinesl například týdeník Respekt.

Jedná se o investiční pobídky prostřednictvím agentury CzechInvest. Na základě zákona č. 72/2000 Sb. mohou investoři, kteří umístí nebo rozšíří svou investici na území České republiky, získat podporu ve formě investičních pobídek. Mezi podporované oblasti aktuálně patří zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb. Agentura je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu, ale o udělení pobídek podle zákona rozhodují Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí a dotčené obce a kraje. Ministerstvo financí má tedy v řízení o udělení podpory svůj hlas, není však v tomto rozhodování zdaleka suverénem.

Pobídky mohou mít formu (.pdf, strana 6)

-- Slevy na dani z příjmů právnických osob na 10 let

-- Převodu území za zvýhodněnou cenu

-- Hmotné podpory vytváření nových pracovních míst až do výše 300 tis. Kč

-- Hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců až do výše 50 % ze školicích nákladů

-- Osvobození od daně z nemovitostí na 5 let – pouze ve zvýhodněných průmyslových zónách

-- Hmotné podpory na pořízení majetku – pouze pro strategickou investiční akci

V případě firem patřících do skupiny Agrofert Andreje Babiše bylo uděleno několik pobídek formou slevy na dani. Celkový přehled je v následující tabulce, která čerpá z údajů CzechInvestu (.xls). Tabulka ale uvádí jen tzv. Strop veřejné podpory, což je maximální možná hodnota veřejné podpory. Za projekty schválené v roce 2014 by se jednalo o 2,138 miliardy korun. Kolik však bylo skutečně vyplaceno, se nám nepodařilo dohledat. Je však nutné říct, že CzechInvest je podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu a není tedy možné říct, že Andrej Babiš tyto peníze odpustil sám sobě.

Amnestie Václava Klause (.pdf) z roku 2013 se skutečně mohla dotknout i některých skutků, které spadají do období kupónové privatizace, jelikož nařizovala zastavit stíhání trvající déle než 8 let u trestných činů se sazbou do 10 let vězení. Řadu z těchto případů řešil následně soud, kdy bylo rozhodováno, zda se na daný případ amnestie skutečně vztahuje.

V souvislosti s tímto pak bylo skutečně zastaveno stíhání u 8 obžalovaných v kauze investičních fondů kupónové privatizace Trend a Mercia, ze kterých měly být v 90. letech vyvedeny sta miliony korun. Podobně dopadl také případ investiční firmy Progres Invest, který měl připravit své klienty až o půl miliardy korun.

Celkem se amnestie dotkla zhruba 6 a půl tisíce vězňů (podle dat vězeňské služby) a šlo o opatření, které bylo vymezeno plošně, nešlo o milost nebo zastavení stíhání konkrétním osobám, které byly negativně spojeny s kupónovou privatizací. Současně je nekorektní spojit kupónovou provatizaci s tím, že její účastníci potřebovali samotný akt amnestie. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Konečná čísla počtu vojáků za letošní rok ještě nejsou známá a taktéž výhled na příští rok nelze předpokládat.

Z dostpuných zdrojů víme, že armáda ČR plánuje od roku 2016 přijmout každoročně 1800 vojáků. Ročně odchází z armády až 1000 lidí. Letos do začátku září se přihlásilo zhruba 5000 zájemců, což je asi 150 lidí za týden. Následující tabulka ukazuje stavy vojáků z povolání a jejich úbytek v posledních čtyřech letech.

RokStav vojáků z povoláníÚbytek vojáků201520864-147201421011-722201321733-18201221751

Zdroj: http://www.mocr.army.cz/dokumenty-a-legislativa/fakta/vyvoj-skutecnych-poctu-osob-v-rezortu-mo-cr-v-letech-2011---1993-51566/

Stávající bezpečnostní strategie (.pdf) pochází z roku 2011. Asociací pro mezinárodní otázky jí tehdy byla vyčítána vágnost a chybějící vize.

Aktualizovaná bezpečnostní strategie není v tuto chvíli veřejně dostupná a výrok tedy hodnotíme jako něověřitelný.

Pro informaci uvádíme informace o nové koncepci zahraniční politiky a lidskoprávní strategii.

Ministerstvo zahraničních věcí o této nové zahraniční strategii na svém webu zatím neinformovalo, avšak její pracovní podobu na začátku prosince zveřejnil týdeník Respekt. Podle něj:

"nijak nereaguje na aktuální hrozby v Evropě i ve světě, které před Česko staví řadu rizik a výzev, jak vše zvládnout. Ze čtení se naopak zdá, jako by se autoři domnívali, že žijeme v bezpečném vakuu, které vydrží navždy. Například zde až na jednu krátkou zmínku není nic o Islámském státu a nebezpečí, které fundamentalisté představují pro západní civilizaci včetně Evropy. Jasné není ani to, jaký má Česko názor na stabilizaci tohoto regionu, ani co chce dělat s narůstajícím přílivem migrantů. Materiál rovněž zcela pomíjí konflikt na Ukrajině, tedy ruskou anexi Krymu a pokračující destabilizaci východu země".

Ve strategii je na str. 3 jako strategicky významný bezpečnostní zájem uveden boj s nelegální imigrací a terorismem Dále v ní stojí, že "prostředkem zvládání místních a regionálních konfliktů je aktivní účast v misích k udržení míru a zvládání krizí za našimi hranicemi". Avšak tyto materiály unikly do médií ještě před teroristickými útoky v Paříži, tudíž nelze ověřit, zda byly v této souvislosti dále aktualizovány.

Ministr na konci roku sdělil Deníku, že zveřejnění této koncepce je plánováno na první čtvrtletí roku 2015.

Oblast Srebrenica na východě Bosny a Hercegoviny byla za bezpečnou zónu prohlášena Rezolucí (eng) RB číslo 819 (1993). Bezpečnou zónou se míní oblast pod dohledem jednotek OSN (modré přilby), která má být zproštěna válečných akcí a nepřátelských aktů. Rezolucí (eng) č. 824 (1993) pak byly přidány oblasti Sarajevo, Tuzla, Žepa, Gorazde a Bihac. Mimo tyto bezpečné zóny Evropa žádné jiné nepamatuje. Jiné však vznikly ve Rwandě, Iráku či Srí Lance.

Bezpečné zóny, vyhlášené rezolucemi, nemají zvláštní právní rámec, který by určoval jejich zánik. Dá se však s úspěchem argumentovat, že konec bezpečné zóny nastal útokem na dvě bezpečné zóny (Žepa a Srebrenica) a tzv. Srebrenickým masakrem, genocidou spáchanou bosenskými Srby na počátku července 1995. (přehled k výročí události) Ta vzápětí vyprovokovala bombardování strategických cílů Srbska jednotkami NATO, známé jako Operation Deliberate Force.