Přehled ověřených výroků

Při hodnocení výroku vycházíme z druhového členění výdajů předkládaného státního rozpočtu. Z následující tabulky je patrné, že v této položce plánuje vláda pro rok 2016 nárůst o 9 %. K ještě většímu nárůstu, o 12 %, však došlo také v roce 2005, kdy vládla vláda Stanislava Grosse s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou.

RokPlaty *Meziroční

změnaZdroj 200379,414,745,000 t0093t0.xls 200480,691,544,0002% t0460r0.xls 200590,180,839,00012% t0774s0.xls 200689,195,018,000-1% t1128v0.xls 200791,061,287,0002% t0052t0.xls 200896,013,639,0005% t0299s0.xls 200998,493,539,0003% t0612o0.xls 2010102,726,660,0004% t0913000015.xls 201198,408,393,000-4% t0102000015.xls 201289,715,717,000-9% t0498000015.xls 201390,251,381,2181% t0857000014.pdf 201494,499,554,9665% t0006000012.pdf 2015100,470,982,3496% t0331000011.pdf 2016109,284,751,6489% t0617000013.pdf

* Kapitola 50 - Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Po ukončení konfliktu v Libyi není bezpečnostní situace pod kontrolou státu a oblasti Libye jsou kontrolovány jinými skupinami, například skupinami organizovaného zločinu nebo jinými kriminálními skupinami (.pdf, str.7-10).

V Sýrii také není bezpečnostní situace stále pod kontrolou a přes území vedou ilegální stezky pro pašování zbraní. Zbraně jsou do oblasti dodávány jinými státy využívajícími situace s cílem podpořit jednotlivé strany konfliktu. Zbraně z Libye proudí také přímo do Sýrie.

Arabské jaro ovlivnilo stabilitu většího počtu států severní Afriky, jakoEgypt atd. Nestabilní prostředí v Sýrii je využíváno i skupinami, které zakládají výcvikové tábory pro islamisty. Jedná se většinou o podporu z jiných států, naopak v Libyi by se mělo podle zdrojů citujících amerického generála Davida Rodrigueze jednat o výcvikové tábory založené přímo Islámským státem. Zprávu přebrala i další média, např. The Telegraph nebo International Business Time.

Dalším důkazem existence výcvikových kempů v Libyi je vyhnání radikálních skupin z Mali během francouzské operace, jež se na výcviku podílejí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Breivik při svém útoku zabil 77 osob, zatímco při teroristickém útoku v Madridu z 11. března 2004 při výbuchu 10 časovaných bomb v různých vlakových soupravách bylo zabito 191 osob a zraněno 1800 až 1856 osob. D alší zdroj uvádí počet zraněných kolem 2000 osob. Na základě důkazů byly z teroristického útoku obviněny radikální Islamisté z Maroka a ze Španělska, španělská buňka Al-Káidy, kteří byli také ve Španělsku souzeni a odsouzeni k přísným trestům.

Samotná Al-Káida se k útoku přihlásila a byla to pro ni odveta za účast španělských vojenských sil na misi v Íráku. Z útoku bylo obviněno 28 osob, z nichž tři byly odsouzeny k nejvyššímu možnému španělskému trestu, tedy 40 letům odnětí svobody. Mezi odsouzenými bylo 19 Maročanů a 8 Španělů. Ve zdrojích není upřesněno, ke které skupině se odsozené osoby hlásí, mohlo se jednat o odnož Al-Káidy, nebo osoby, které se s ideologií Al-Káidy ztotožňují.

Z útoků někteří obviňují skupinu ETA, která by tímto útokem dva dny před parlamentními volbami mohla ovlivnit jejich výsledky. V článku BBC k desátému výročí je například citován španělský policejní vyšetřovatel, který věří, že za útok je odpovědná právě ETA.

Španělská vláda byla po útoku přesvědčena, že za ním stojí ETA, po pár hodinách však důkazy začaly ukazovat na Al-Káidu.

Počet obětí útoku v Madridu byl vyšší než počet obětí Breivikova útoku. Útok v Madridu byl také pravděpodobně spáchán islámskými teroristy. Přesto podle některých Španělů, kteří chtějí bránit neschopnost Španělska zabránit bombovým útokům, se jeví ETA jako hlavní pachatel teroristického útoku.

Tento výrok lze označit za pravdivý s výhradou. Závazek na zvýšení minimální mzdy po projednání v tripartitě je v programovém prohlášení vlády uveden. Je zde i uveden závazek na postupné zvyšování minimální mzdy. Každoroční zvyšování minimální mzdy není v programovém prohlášení vlády uvedeno explicitně. Je zde pouze použitá formulace o postupném zvyšování minimální mzdy, ale lze to v tomto případě chápat jako každoroční závazek.

"Vláda připraví návrh na úpravu minimální mzdy(úprava příslušného nařízení vlády č. 567/ 2006 Sb., o minimální mzdě) a zvýší minimální mzdu po projednání se sociálními partnery tak, aby zajišťovala důstojný život zaměstnanců nezávislý na sociálních dávkách. Její úroveň bude dostatečně motivační a měla by se postupně s ohledem na ekonomické a sociální souvislosti přiblížit 40 % průměrné mzdy."

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle aktuálního návrhu rozpočtu pro rok 2016 byl navýšen o 16 miliard Kč, přičemž však plánovaný deficit státního rozpočtu zůstal v porovnání s původním návrhem z června 2015 nezměněn a to ve výši 70 miliard korun. O finální podobě rozpočtu se bude jednat 9. září a do konce měsíce jej vláda musí schválit a poslat ke schválení Poslanecké sněmovně.

V září tohoto roku světová média přinesla zprávu o tom, že Světový potravinový program (jedna z organizací OSN) snížil pomoc pro jednu třetinu doposud podporovaných syrských uprchlíků v rámci uprchlických táborů v okolních zemích. Je však nutné zdůraznit, že první zprávy o nedostatku a krácení potravinové pomoci v Sýrii lze zaznamenat již v září loňského roku. V prosinci 2014 se objevují další zprávy o přerušení poskytování potravin, přičemž ve stejném období lze zaznamenat i zásadní varování před scénářem, kterému Světový potravinový program čelí v současných chvílích.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres v září tohoto roku vedl jednání na půdě OSN, ve kterém vyzýval členské státy OSN k tomu, aby své příspěvky agenturám (organizacím) OSN - mezi nimiž je mimo jiné klíčová organizace ve věci potravinové pomoci Světový potravinový program - více "zpravidelnily". Nutnost jednotné pozice evropských zemí s důrazem na navýšení pomoci dílčích států do válkou postižených oblastí Gutters zdůraznil např. také v srpnu tohoto roku.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť: 1) zprávy o krizi ve financování i plány krácení potravinové pomoci v postižených oblastech nejsou ničím novým a nečekaným, přičemž byly již dlouhodobě avizovány. 2) Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres několikrát představitele západních zemí vyzval k navýšení finanční pomoci v postižených oblastech.

Hnutí ANO nemělo před volbami do PSP ČR 2013 jeden ucelený programový dokument. Vycházíme tak z resortního programu, v němž byly specifikovány priority pro každé ministerstvo.

ANO se v dokumentu (bod č. 9 – školství) vyslovuje proti zavedení školného nebo proti mechanismům, které by mohly zadlužení studentů způsobit. Prostředky na veřejné financování chtělo hnutí ANO zajistit efektivnějším nakládáním s veřejnými financemi.

Jaroslav Faltýnek má pravdu i ve svém druhém výroku. ANO ve svém programovém dokumentu z oblasti zdravotnictví (bod č. 8 – zdravotnictví) deklaruje zrušení všech poplatků pro seniory a také se zavazuje ke zrušení poplatků za vydaný recept. Výběr tzv. regulačních poplatků by podle ANO měl projít změnou. Systém podle ANO znevýhodňuje chronicky nemocné a sociálně slabší pacienty.

Výrok hodnotíme jako zavádějící.

Platy představitelů státní moci určuje zákon č 236/1995 Sb. Ten byl v roce 2010 vládou Petra Nečase novelizován. Novela stanovila zmražení platů poslanců v období 1. 1. 2011 – 31. 12. 2014. Je tedy pravdou, že po tomto datu dojde v případě legislativní nečinnosti k výraznému nárůstu platů.

Nelze ovšem říci, že k tomu "dojde díky Kalouskovi". Tehdejší ministr financí pro novelu sice hlasoval, návrh však vypracoval (a vládu coby navrhovatele novely ve sněmovně zastupoval) ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Pikantní je, že pro novelu hlasovala nejen většina (34 z 56) poslanců z ČSSD, ale při hlasování v Senátu ji podpořil dokonce sám Zdeněk Škromach.

Situace ohledně České pošty se projednávala na 32. schůzi (1. 10. 2015) Poslanecké sněmovny na návrh poslaneckého klubu ANO. Na pořadu byly dva body. Prvním bodem byla informace vlády ČR o aktuální situaci ohledně zakázek České pošty. Tento bod byl přerušen, protože Sněmovna ztratila usnášeníschopnost (potřebných 67 přihlášených poslanců).

Druhý bod byl návrh na ustanovení vyšetřovací komise za účelem objasnění způsobu, jakým byly v minulých deseti letech zadávány veřejné zakázky v České poště. Z důvodů přerušení schůze nemohl být tento bod projednán.

Jaroslava Jermanová z hnutí ANO na úvod schůze objasnila důvod svolání schůze. " Z toho důvodu chceme, aby se zakázky pošty prošetřily systémem padni komu padni, a to nejméně za posledních deset let. Proto také poslanecký klub ANO a s námi další poslanci požádali nejen o svolání mimořádné schůze a informaci vlády o dění v České poště, ale i o zřízení komise, která by v součinnosti s orgány činnými v trestním řízení a kontrolními úřady hospodaření České pošty prověřila. "

Svolání schůze z důvodu, aby Sněmovna prošetřovala veřejné zakázky v podniku Česká pošta, je ovšem problematické. Hnutí ANO nevymezilo konkrétní okruh otázek pro případnou vyšetřovací komisi a přihlédneme-li k faktu, že podnik má veřejných zakázek nepřeberné množství, lze důvodně pochybovat o tom, že by případné ustavení vyšetřovací komise mělo mít ambici skutečně pokrýt veřejné zakázky podniku za posledních 10 let. Právě kvůli tomuto vágnímu vymezení je výrok hodnocen jako zavádějící.

Tzv. presumpce neviny je stěžejním principem trestního práva a je ukotvena v Listině základních práv a svobod. Ve 40 článku Listiny je řečeno, že " každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena."

Je tedy pravdou, že na člověka, který je ve vazbě a není odsouzený, musí být hleděno jako na nevinného.