Takže ten akční plán na příští rok má navázat na ten akční plán v letošním roce. Myslím si, že z podstatné části jsme ten plán splnili nebo splníme do konce roku (...) Některé věci, některé věci nám prostupují do dalšího roku, například zákon o státním zastupitelství, ale také dokončení třeba projektu otevření knihovny připravované legislativy, toho takzvaného eklepu.
V Akčním plánu boje s korupcí pro rok 2015 je vytyčeno ve čtyřech částech několik desítek úkolů, které byly určeny ke splnění v tomto roce. Níže jsou popsány podrobněji. Nicméně ze současně dostupných informací nelze vyčíst, zdali byly cíle splněny a to buď z důvodu, že toto není veřejná informace, nebo výsledky aktivit nebyly v tomto roce kontrolovány, popř. se jednalo o obecné vymezení kroku boje proti korupci.
Vládní koncepce boje proti korupci na roky 2015 až 2017 (.pdf) je dokumentem, ze kterého se vychází při tvorbě akčních plánů boje proti korupci. Tyto plány jsou více podrobně zpracované než koncepce a jsou platné na kratší období, většinou na jeden rok. Koncepce by na druhé straně měly korespondovat s funkčním obdobím vlády.
Současný Akční plán boje s korupcí na rok 2015 (.pdf) je rozdělen na čtyři části:
Výkonná a nezávislá exekutiva; Transparentnost a otevřený přístup k informacím; Hospodárné nakládání s majetkem státu a Rozvoj občanské společnosti. Každá z těchto částí obsahuje několik návrhů pro zlepšení situace v oblasti korupce.
Některé z aktivit stanovených v plánu jsou součástí boje proti korupci již od předchozích let jako například zveřejňování poradních orgánů a poradců na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.
Jedním z ještě nedokončených projektů je i knihovna připravované legislativy obsahující zatím pouze některé dokument týkající se legislativy. Zákon o státním zastupitelství byl upraven ministrem spravedlnosti a měl by být podle Idnes.cz projednán do konce tohoto roku.
Akční plán boje s korupcí na rok 2016 bude představen ministrem během tohoto týdne. Podle dostupných informací by měl být Akční plán boje proti korupci na rok 2016 projednáván a i schválen v pondělí 14. 12. na jednání vlády. Jeho součástí by měla být i část o korupci ve zdravotnictví. Starší strategie boje proti korupci jsou publikovány na webových stránkách MPSV.
Priority Akčního plánu boje s korupcí na rok 2015
Zdroj: Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí
Já souhlasím s tím, že existují umírněné arabské země, jmenoval jsem vám Jordánsko a Emiráty, které jsem navštívil, a právě korunní princ Emirátů mně říkal, že střechová organizace radikálního islámu usiluje o to, aby se celý muslimský svět ocitl pod nadvládou takzvaného Muslimského bratrstva.
Prezident Zeman v rámci svých zahraničních cest skutečně v únoru letošního roku navštívil jak Jordánsko, tak i Spojené arabské emiráty.
Zpráva ČTK z 13. února (tedy na závěr cesty) popisuje Zemanův program. Doslova také uvádí:
"Zeman se s korunním princem setkal ve čtvrtek. Hlavním tématem jejich rozhovoru byl boj s mezinárodním terorismem. Nahaján podle Zemana vyjádřil názor, že "jakousi zastřešující organizací" mezinárodních teroristů je Muslimské bratrstvo.Český prezident to označil za reálnou představu a zajímavou ideu, jejíž platnost si ověřil při dnešní návštěvě Hidáji, protiteroristického centra. Tento názor podle něj podporuje i to, že členové mezinárodní teroristické organizace Al-Káida jsou zároveň členy Muslimského bratrstva. "
Jde tedy o citaci prezidenta Zemana v případě únorové návštěvy i vystoupení v pořadu Partie. Zda tahle slova interpretuje korektně, nejsme schopni potvrdit.
Jde o 18 miliard každý rok do našeho rozpočtu (v rámci EET - pozn. Demagog.cz). Aby si lidi uměli představit, co to znamená, tak např. kdybysme tyhle peníze vzali a dali jich našim důchodcům, tak to znamená 630 korun měsíčně přo každého důchodce, 7560 korun ročně pro každého důchodce.
Podle údajů z ročenky (.xlsx) Českého statistického úřadu byl v roce 2014 (poslední dostupné údaje) počet lidí pobírajících starobní důchod 2,42 milionů, přidat každému z nich 630 korun měsíčně by skutečně stálo přibližně 18,3 miliardy (2 420 000 * 12 * 630 = 18 295 200 000).
Zmíněných 18 miliad je ale jen prognóza, která se nedá verifikovat. Máme k dispozici pouze materiály ministerstva financí, které v důvodové zprávě (.pdf, str. 29) k zákonu odhadují přínos na 12,5 miliardy, jedná se však o předpokládáný příjem pouze ze dvou sektorů, maloobchod a stravování a pohostinství. V novějším dokumentu zvaném Základní informace o projektu Elektronická evidence tržeb (.docx) už najdeme číslo 12 miliard za sektory pohostinství, ubytovací služby a obchod (str. 2) a dále 12–18 miliard „při plné implementaci EET“.
Na jednání Evropské unie, ministrů zahraničí evropských zemí, za přítomnosti ministra Ukrajiny, jsem ho upozornil na některé věci, že třeba v České republice, dokonce v Parlamentu, jsou chápány jako velmi znepokojující, z hlediska druhé světové války a podobně (řeč je o Stepanu Banderovi, pozn. Demagog.cz).
Jelikož je formát těchto jednání neveřejný, není možné potvrdit ani vyvrátit prohlášení ministra zahraničí Zaorálka.
Nicméně je nutné podotknout, že je pravdou, že v českém veřejném prostoru (a stejně tak i v Parlamentu) je Stepan Bandera chápán velmi kontroverzně. Z veřejných výstupů lze demonstrovat tuto kontroverzi např. u poslanců KSČM, Úsvitu (Okamura) a některých poslanců ČSSD (např. Foldyna) či u členů horní komory (senátor Doubrava).
Našla jsem si různá vyjádření Andreje Babiše v dobovém tisku, myslím, že to byl, pokud se nemýlím, někdy rok 2010, rozhovor pro časopis Týden. Ale tím si úplně jista nejsem, kdy říká o tom, jak se stýkal, jak bojoval teda o své zájmy v tom chemické byznysu a potravinářském byznysu a jaké měl potíže s pány Mrázkem a Pitrem a jak si tykal s Ivo Rittigem. A víme dobře z minulosti, jak byl napojen velmi těsně na bývalého předsedu ČSSD a bývalého předsedu vlády Stanislava Grosse.
Zmiňovaný rozhovor (hledaný mezi lety 2009 a 2011) se nepodařilo dohledat ani v online archivu Týdne, ani v jiných denících.
Ta skupina, ve které jsem byl, ti měli k fašismu hodně daleko.
Senátor Doubrava uvádí: “Musíte si uvědomit, že byly dvě skupiny, jedna luhaňská a jedna roztocká (pozn. Demagog: zde Doubrava nejspíše myslí skupinu doněckou) . Já o těchto lidech jsem v Luhaňsku neslyšel. Tam byli s námi Srbové, byl tam Slovák, byl tam Řek” a “My jsme jezdili dva, já a Slovák… Jo, tři, já, Slovák a Srb.”
Jaroslav Doubrava byl do roku 2010 členem KSČM, po tomto roce kandidoval za hnutí Severočeši.cz.
Ze Slovenska do Luhansku přijel Viliam Longauer, který je tajemníkem ústřední rady Slovenského svazu protifašistických bojovníků.
Pokud jde o zástupce Srbska, nelze zjistit, jací lidé byli ve skupině se senátorem Doubravou. Nicméně existují potvrzené zprávy, že v Donbasu byli Vladimir Đukanović a Branislav Blažić, kteří jsou členové vládnoucí Srbské pokrokové strany, která je prezentována jako národně-konzervativní a která vznikla v roce 2008 právě proto, aby se odlišila od nacionalistů a radikalistů.
Dalšími Srby v Donbasu byli Slobodan Samardžić a Vladimir Kršljanin. Kršljanin je předsedou Hnutí za Srbsko (Pokreta za Srbiju), které má za cíl “osvobodit Srbsko od Angloamerické okupace, obnovit srbskou státnost a teritoriální indentutu (...) na základě jednoty a humanismu.” Samardžić je bývalý srbský ministr pro Kosovo-Metohiji a bývalý místopředseda Demokratické strany Srbska, která je prezentována jako národně-konzervativní a křesťansko-demokratická. Zmiňovány jsou i jména Dragana Trifkovic, která však pravděpodobně byla v Doněcké oblasti, a Stevica Dedjanski. Vzhledem k tomu, že není jisté, jaké členy konkrétně měla skupina pana Doubravy, ponecháváme tento výrok jako neověřitelný.
A já už jsem navrhl před půl rokem, začala debata o tom, že bychom to vrátili zpátky, že by to byla jedna účetní jednotka státu, ta jednotlivá krajská ředitelství. Aby ten policejní prezident minimálně přes ty ekonomické nástroje uměl efektivně tu policii řídit. (...) A i ministerstvo financí přišlo na začátku loňského roku se svým návrhem, abychom to vrátili do původního modelu, že se má ušetřit až půl miliardy korun.
Aktuální zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, vymezuje v § 8 statut krajských ředitelství následovně: "Krajské ředitelství je organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva."
Dřívější právní úprava, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, která byla nahrazena aktuálním zákonem, se územním členěním nezabývala, § 3 pouze konstatoval: "Bližší úpravu organizace policie, zejména řízení útvarů a služeb policie, součinnost mezi nimi a způsob jejich hospodářského zabezpečení stanoví na návrh policejního prezidenta ministr."
Co se týká návrhu Milana Chovance na opětovné sjednocení krajských ředitelstvích z pohledu účetní jednotky a také jím zmíněného návrhu Ministerstva financí, nepodařilo se nám dohledat k dané otázce relevantní zdroje a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Není pravda, že dotace, které já dostávám, za rok 2014 jsem odvedl do státního rozpočtu 3 miliardy korun. Tady to je. Toto zelené je odvod 3 miliardy korun a dostala moje firma, moje firmy 360 milionů.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože z výročních zpráv holdingu Agrofert nelze dohledat odvody do státního rozpočtu (viz předchozí výrok). Navíc výroční zpráva za rok 2014 ještě nebyla zveřejněna (ke dni 6. 10. 2015). Proto také zatím nelze říci, zda souhlasí údaj dotací ve výši 360 milionů. Na základě údajů z minulých zpráv to ale považujeme za nepravděpodobné, protože dotace získané firmami spadajícími do holdingu Agrofert byly v minulých letech výrazně vyšší. Např. z výroční zprávy za rok 2013 je patrné, že Agrofert vyčerpal dotace ve výši 1,1 mld. Kč (.pdf, str. 47). Tabulka s výší dotací Agrofertu v minulých letech je uvedena u předchozího výroku.
Teď na předsednictvu bylo dohodnuto, že se bude rozhodovat o všech penězích.
Závěry posledního zasedání předsednictva Úsvitu bohužel nelze ověřit, neboť zápis ze schůze není zveřejněn. Výrok tedy prozatím hodnotíme jako neověřitelný, nicméně jsme kontaktovali hnutí Úsvit se žádostí o zaslání informací, jež by mohly výrok pana poslance Černocha doložit, v případě jejich získání hodnocení výroku příslušně změníme.
Je ovšem pravdou, že ve stanovách hnutí Úsvit lze zjistit (článek 6, bod 4, písmeno e), že Předsednictvo " dává Předsedovi závazné stanovisko k uzavření smluv, kdy výše závazku z jednotlivé smlouvy dosahuje alespoň částky 10 000 000,- Kč". Pokud je částka nižší, rozhoduje o ní sám předseda, jak vyplývá z jiného bodu stanov (článek 6, odstavec 2, písmeno c), který rovněž schvaluje (na návrh Výkonného tajemníka) rozpočet a výroční zprávu hnutí.
Minimálně do posledního zasedání předsednictva Úsvitu měl tedy Tomio Okamura coby předseda dle stanov poměrně výrazné pravomoci ohledně nakládání s finančními prostředky hnutí.
Pokračování: Ne. Ve třetím čtení, to vůbec není pravda. Na konci listopadu. Vůbec se to nedalo, vůbec se to nedalo reálně stihnout.
Poslanec Fiala pravděpodobně naráží na to, že schválení zákona o EET se nedalo stihnout před koncem roku 2015 s ohledem na to, kdy koalice začala projednávání ve 3. čtení. Právě o to přitom Babiš usiloval, protože zákon měl být schválen ještě před rozpočtem na rok 2016.
Vládní koalice chtěla začít projednávat EET ve sněmovně 27. listopadu, avšak na toto jednání nedošlo. Projednávání zablokovala opozice svou obstrukcí, kdy poslanci načítali během doby vyhrazené pro 3. čtení změny v programu schůze a neumožnili tak otevření samotého bodu.
K projednávání se tak zákon o EET dostal až na schůzi 18. prosince 2015 a rozpočtový zákon byl schválen již 9. prosince 2015. Zda se schválení zákona o EET dalo stihnout před schválením rozpočtu nelze ověřit.
Zda se EET dala schválit ještě v minulém roce, je dnes již spekulativní, ovšem s přihlédnutím ke všem lhůtám v legislativním procesu se dá konstatovat, že to stihnout šlo. Pokud by opoziční strany připustily projednání a schválení zákona (pomíjíme politickou realitu) 27. listopadu, zákon by putoval do Senátu, který má na projednání 30 dnů. I s podpisem prezidenta tedy není vyloučeno, že by zákon mohl být schválen již před koncem roku. Na druhou stranu může Fiala myslet stihnutím fakt, že rozpočet by měl být konstruován na platnou legislativu, což se u EET nestalo. V tomto případě skutečně nešlo stihnout schválit a uvést EET v platnost před schválením rozpočtu. Jelikož jde ovšem o ex post spekulaci, výrok hodnotíme jako neověřitelný.
