My (hnutí ANO, pozn. Demagog.CZ) už jsme jednoznačně řekli, že máme nulovou toleranci k hazardu.
Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou - sám Petr Vokřál jednoznačně prohlásil, že prosazuje nulovou toleranci k hazardu, jakákoliv zmínka o hazardu však v brněnském volebním programu hnutí ANO chybí a v celostátním programu je příslíbena pouze jeho přísná regulace.
Hnutí ANO ve svém celostátním programu slibuje “přísnou regulaci hazardu”, čímž míní plošnou regulaci heren, provozoven s hracími automaty a kasin. Andrej Babiš v souladu s programem ANO slíbil, že do konce roku připraví novelu, která by měla hazard regulovat.
Také členové jihomoravské organizace hnutí ANO vystupují proti hazardu. Předseda organizace Brno-jih Marek Janíček na začátku roku protestoval proti povolení hazardu v této městské části. Sám Petr Vokřál na svém facebookovém profilu uvedl, že je pro nulovou toleranci hazardu. Nutno však podotknout, že v brněnském volebním programu není o regulaci či nulové toleranci hazardu ani zmínka.
My jsme rozšiřovali kapacitu (školek) už v roce 2011 (v Novém Lískovci) a v roce 2013 jsme otevírali další třídy pro 25 dětí. U nás vlastně problém s kapacitou školek vůbec nenastal. Naopak ještě pomáháme dalším MČ, takže k nám chodí děti z Bosonoh a ze Starého Lískovce.
Kapacity předškolní výuky v městské části Brna Nový Lískovec byly skutečně v roce 2011 navýšeny. Informuje o tom Lískáček (.pdf, str. 1), zpravodaj městské části Brno – Nový Lískovec ve svém prvním, lednovém čísle z roku 2012. Rovněž byla v letech 2012 a 2013 navýšena kapacita o 50 a 25 míst v ZŠ Svážná v Novém Lískovci, jak uvádí oficiální webové stránky města Brna.
Server zapisdoms.brno.cz uvádí, že v Novém Lískovci fungují tři mateřské školy, v současnosti bylo přihlášeno 165 dětí a přijato 91 dětí. Drápalová číselné údaje vysvětlila po našem dotazu tím, že se do mateřských škol v Novém Lískovci hlásily i děti mladší tří let, ale dvouleté děti nejsou pro prioritou z důvodů finančních či kvůli mateřským dovoleným.
Čísla ověřil Demagog.cz ještě ve statistice serveru zapisdoms.brno.cz, která vykazuje, že dvouletých dětí se letos hlásilo do mateřských škol v Novém Lískovci 48, ani jedno z dětí přijaté nebylo ze zřejmě výše uvedených důvodů. Tříletých dětí se z městské části Nový Lískovec hlásilo 59 z toho bylo 58 přijatých, dalších 10 dětí bylo přijato z jiných městských částí Brna. Čtyřleté, pětileté a šestileté děti z Nového Lískovce byly přijaty všechny. Kapacitní problémy tedy Nový Lískovec pro děti ze své městské části nemá a přijímá i děti z jiných městských částí.
Zelení říkají, že dítě má mít místo ve školce v okamžiku, kdy dosáhne 3 roky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť zelení sice ve svém brněnském programu garantují místa pro děti od dvou let věku. Avšak ve svém celostátním programu uvádí, že zavedou “zákonný nárok na místo pro dítě ve školce od tří let věku” a výrok je tedy možné hodnotit jako pravdivý.
Za poslední 4 roky přibylo více než 1000 míst, v roce 2015 přibude více než 300 míst.
Podle webu města Brna byla kapacita mateřských škol ve školním roce 2010-2011 na celém území města 10 380. Během dvou následujících let stoupla na 11 055. Dále pak od 1. září 2013 (tedy v dalším školním roce) bylo počítáno s nárůstem kapacit o dalších 458 míst. Celkem tedy mezi školním rokem 2010-2011 a současným, který začal 1. září, jde o nárůst ve výši 1133 míst. Je třeba však podotknout, že zmíněných 458 míst bylo předpokladem a nepodařilo se nám tuto výči prokazatelně potvrdit či vyvrátit aktuálnějším zdrojem, což je případ i Vižďou zmíněných 300 míst pro rok 2015.
Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný z důvodu absence prokazatelných dat, byť je třeba dodat, že Vižďou popisovaný trend zvyšování kapacit MŠ v Brně je zcela reálný.
Je pravdou, že v tomto školním roce k 1. 9. bylo podáno o několik set přihlášek více než v minulosti a velká většina MČ je schopna (...) umístit drtivou většinu nebo všechny děti do MŠ.
Byť se data o počtu dětí v mateřských školách pro rok 2014 různí, tak ani jeden z doložených zdrojů nepotrvzuje, že by městské části byly schopny umístit drtivou většinu či snad všechny děti do matěřských škol.
Podle článku Michaely Římanové v Brněnského deníku z úterý 23. září (str. 2) se letos do matěřských škol (MŠ) v Brně přihlásilo o 500 dětí více než v roce 2013, celkově se ucházelo o místo v MŠ téměř pět tisíc dětí. Nepřijato však zůstává 727 dětí. V článku Římanové ze serveru Brněnského deníku se podle brněnského magistrátu podařilo přijmout do MŠ všechny šestileté a pětileté předškoláky a 90 procent tříletých.
Město Brno je rozděleno do 29 samosprávných městských částí (MČ). Server zapisdoms.brno.cz uvádí, že v Brně funguje na 111 MŠ, přihlášených dětí bylo 4465 a z toho přijatých 2340.
Dvouletých dětí nastoupilo do MŠ devět z 980 přihlášených, tříletých brněnských 1268 z 2277 zájemců, čtyřletých bylo přijato 716 z celkových 820 přihlášených, pětiletých se dostalo do MŠ 309 ze 311 zájemců a šestiletých 37 z 38 přihlášených.
Čísla u tříletých dětí se podle tvrzení brněnského magistrátu ve výše uvedeném článku Brněnského deníku s údaji ze statistiky rozchází. Podle statistiky (viz. věkové rozložení) serveru zapisdoms.brno.cz se nepodařilo dostat do MŠ 1268 brněnských tříletých předškoláků. Není tedy možné, aby velká většina MČ Brna byla schopna umístit drtivou většinu či všechny děti od tří let do MŠ (souhrn jednotlivých MČ).
MŠ a jejich ředitelky a ředitelé dostávají dotaci na hlavu k 1. 9.
Financování mateřských škol ze státního rozpočtu upravuje zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon, § 160. Financování škol zřizovaných krajem nebo obcí upravuje zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon, § 161.
§ 160. odst. 5):" Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle odstavců 1 a 2 se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem 34a), uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem 34a), uvedeného ve školském rejstříku."
§ 161. odst. 1):" Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů podle § 160 odst. 1 písm c) a d) připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, středního vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání na kalendářní rok a zveřejňuje je ve Věstníku."
Jelikož se počet žáků stanovuje vždy na jeden školní rok, který v České republice začíná 1. 9., hodnotíme výrok jako pravdivý.
My jsme ještě v Brně nikdy nebyli v koalici s komunisty, prakticky jsme byli Zelení jenom jednou v koalici, to byla koalice 4 subjektů, ČSSD, KDU-ČSL a Brno 2006.
Zelení skutečně po volbách v roce 2006 utvořili koalici s ČSSD, KDU-ČSL a Brnem 2006, jak dokládá jejich programové prohlášení.
V koalici se stranou KSČM nebyla ani v roce 2010, kdy již Strana Zelených byla opoziční, stejně jako v roce 2002, kdy SZ stála proti koalici ODS a KDU-ČSL, v roce 1998 (.pdf) proti koalici ODS, KDU-ČSL, ODA, DEU a Hnutí za prosperitu Brna.
V roce 1994 získala strana jeden zastupitelský mandát. Volby vyhrála ODS, sestavovala také koalici a měla svou primátorku a není tak možné, aby se v městské koalici setkali spolu Zelení a komunisté.
Již dneska vodárny nejsou vlastněny ze 100 % městem a je tady celá řada dalších firem, které nejsou vlastněny ze 100 % městem, jako třeba brněnské veletrhy.
Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. jsou opravdu vlastněny jen z části městem Brno, tedy z 51 % základního kapitálu. Další firma Veletrhy Brno, a.s., která je zmíněná Petrem Vokřálem, taktéž není vlastněna ze 100 % městem. Mezi další firmy patří například Technologický park Brno, a.s., které jsou vlastněny téměř z 50 % Statutárním městem Brno. Výrok je hodnocen jako pravdivý.
Dneska už podle zákona o zadávání veřejných zakázek je povinnost zveřejňovat na profilu zadavatele všechny smlouvy nad 500 000 korun. (...) My jsme jako Strana zelených samozřejmě i pro zveřejňování smluv na menší objem zakázek.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s ohledem na zákon č. 137/2006 Sb. a program Strany zelených.
V zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, účinné od 1. ledna 2014 (pdf.) v paragrafu 147a je řečeno:
„Veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písmene a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. povinnost posle odstavce 1 písmene e) se nevztahuje na: a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH.“
Strana zelených ve svém programu prosazuje centrální registr smluv. Díky tomu by měly být zveřejněny všechny smlouvy na veřejné zakázky obecních a městských úřadů.
Současné vedení (Brna) konečně přistoupilo k nákupu CNG autobusů, které jsou ekologičtější, i náklady jsou nižší, ale bránili se mnoho let tomu, možná i desítek let. VM: Tehdy ty autobusy neexistovaly. Kacer: Myslím si, že desítky let existují a tento koncept je tady dávno a dopravní podnik na to neslyšel.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě následujících informací o nákupu CNG autobusů.
Díky Operačnímu programu Životní prostředí Brno skutečně koupilo 12 CNG autobusů a dalších 88 by měly přidat na přelomu let 2014/2015.
Ty by měly být ekologičtější a úspornější než jejich předchůdci.
„Stlačený zemní plyn má nejlepší ekologické i ekonomické parametry a tak ve většině dopravních podniků českých měst probíhá obnova vozového parku právě za autobusy na CNG. Podniky s 30 autobusy mohou ušetřit ročně přes deset milionů korun.“
Technologie stlačeného plynu použitého jako palivo skutečně existuje několik desetiletí.
Co se týká zdrženlivosti nákupu těchto strojů, lze tomu přisoudit i ekonomický význam. Nynější nákup 100 CNG autobusů byl umožněn také díky dotaci 394 mil. Kč, kterou město Brno získalo.
