A součástí těch jednání je také to, že obstrukce nebudou zneužívány vůči běžným návrhům zákonů, které předkládá vláda. Čili zástupci opozice deklarovali, že se nechystají používat obstrukce na té nadcházející schůzi Poslanecké sněmovny, aby blokovali státní rozpočet nebo zákony spojeny se státním rozpočtem.
Miroslav Kalousek na brífinku (video v článku) po jednání o služebním zákonu řekl: „U běžných zákonů, se kterými nebudeme souhlasit, svedeme poctivý souboj argumentů, poctivý parlamentní zápas, ale rozhodně se neodhodláme k tomu, abychom ten proces zablokovali.“ V rozhovoru pro Právo navíc řekl: „Tento postup je obhajitelný pouze pro situaci, kdy máme pocit, že je ohrožen demokratický systém a demokratická správa země. U zákonů týkajících se daní či rozpočtu blokaci využívat nebudou. Tento nástroj lze použít na každý zákon, ale morálně je to neobhajitelné,“ dodal.
První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová v Událostech, komentářích uvedla, že si opoziční poslanci podali ruku s Bohuslavem Sobotkou na to, že opozice nebude zneužívat možnosti tzv. obstrukcí a použije je skutečně pouze tam, kde je ohrožen demokratický systém naší země.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože obě strany, které obstrukcemi hrozily, se této taktiky veřejně zřekly.
Evropská komise, v okamžiku, kdy byla zatažena do naší vnitropolitické debaty, tak raději přestala vydávat jakákoliv stanoviska, čili stanovisko Evropské komise se aktuálně nedá zjistit.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám prozatím nepodařilo zjistit jaké stanovisko Evropská komise v otázce přijetí služebního zákona zastává. Otázkou je rovněž, zda zatažení Evropské komise do české vnitropolitické debaty mělo skutečně za následek to, že EK přestala vydávat stanoviska. Oslovili jsme Zastoupení Evropské komise v ČR a hodnocení výroku případně na základě jeho vyjádření doplníme.
Neformálním stanoviskem Evropské komise argumentoval poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek na schůzi Sněmovny 16. 7. 2014. Kalousek z dokumentu citoval: „Plánované nabytí účinnosti k 1. lednu 2015 je všeobecně vítáno. Nicméně Komise vždy zdůrazňovala, že rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu. Navíc vzhledem k více než dvouletému přechodnému období je jasné, že některé části předpisu vstoupí v účinnost až po zákoně samotném,“.
Ministr Jiří Dientsbier stejně jako kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová však tvrdí, že schválení služebního zákona je podmínkou Evropské komise. Jourová se k tomu vyjádřila následovně: „Jednoznačně potvrzuji, že Evropská komise při jednání o evropských fondech dává jasnou podmínku, že od 1. 1. 2015 máme mít účinný služební zákon a od 1. 1. 2016 mají fungovat prováděcí předpisy, to znamená, že ta informace, která dnes zazněla, není pravdivá. Já tímto potvrzuji, že jsem absolvovala osobně několik jednání, kde toto jasně zaznělo, máme to i v dokumentech. “
Jediným stanoviskem EK, které se nám podařilo dohledat, jsou neformální připomínky ke služebnímu zákonu ze 14. 7. 2014, které Miroslav Kalousek použil na zmíněné schůzi Sněmovny. Je tedy otázkou, zda asi měsíc staré stanovisko již lze považovat za zastaralé a vyvozovat, že Evropská komise raději v této otázce stanoviska přestala vydávat.
České ekonomice se daří velmi dobře, po růstu průmyslu roste také spotřeba domácností.
Podle dostupných údajů roste průmyslová produkce v České republice už téměř rok a v letošním červnu dosáhl tento růst hodnoty 8,1 %.
Co se týče kondice české ekonomiky, HDP skutečně zaznamenalo v posledních dvou čtvrtletích růst (dodejme ale, že celkově česká ekonomika za rok 2013 zaznamenala :pokles o 0,9 %).
Období1. Q 20132. Q 20133. Q 20134. Q 20131. Q 2014HDP meziročně (%)-2,2-1,3-1,21,22,9*Zdroj dat: ČSÚ via Kurzy.cz; *předchozí odhad 2,5 % byl ČSÚ upraven
Podle informací ČSÚ také "výdaje domácností na konečnou spotřebu byly v uplynulém čtvrtletí meziročně vyšší o 1,5 %."
Všechny tři složky Sobotkova výroku tedy odpovídají realitě, výrok hodnotíme jako pravdivý.
Česká vláda dlouhodobě upozorňovala na fakt, že zavádění plošných hospodářských sankcí je hůl, která má dva konce.
Skrze osobu svého premiéra česká vláda skutečně již dlouho vyjadřuje obavy nad tím, že pokud dojde k plošným hospodářským sankcím zaměřeným proti Rusku - bude to mít dopad i na vývoj evropského hospodářství.
Premiér se takto vyjádřil například na dubnové tiskové konferenci po společném jednání české a slovenské vlády. Negativně se proti hospodářským sankcím proti Rusku vymezil také ministr financí Andrej Babiš.
Když se podíváte na náš poslanecký klub, tak tam máme jedno z nejnižších zastoupení žen v Poslanecké sněmovně.
V Poslanecké sněmovně v současnosti zasedá 39 (19,5%) žen. Za KDU-ČSL nebyla ve volbách r. 2013 zvolena ani jedna žena, 2 ženy byly zvoleny za Úsvit přímé demokracie, 3 za ODS, 6 za ČSSD, 7 za TOP 09 a Starostové, 10 za ANO a 11 žen za KSČM. V absolutních číslech se tedy ČSSD umístila zhruba uprostřed. Nicméně pokud porovnáme procentuální podíl žen v jednotlivých klubech pak se ČSSD skutečně umístila na předposledním místě s 12 % žen v poslaneckém klubu a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
KDU-ČSL
ČSSD
Úsvit
ODS
ANO
TOP+STAN
KSČM
poslanci
14
50
16
47
26
33
muži
44
12
13
37
19
22
ženy
0
6
2
3
10
7
11
podíl žen
0,0%
12,0%
14,3%
18,8%
21,3%
26,9%
33,3%
My jsme postavili 1 285 kandidátních listin, to je mnohem více, než dokázalo postavit hnutí ANO v komunálních volbách
Definitivní čísla kandidátních listin ještě nejsou dostupná. Podle zákona o volbách (.pdf - harmonogram pro volby z webu ministerstva vnitra) do zastupitelstev obcí skončila možnost podávání kandidátních listin v úterý 5. srpna (16:00), nicméně všechny kandidátky nejsou stále souhrnně dohledatené, nelze tedy potvrdit Sobotkův výrok.
Je však zcela logické, že ČSSD se silným personálním zázemím oproti v regionech neukotvenému hnutí ANO postaví mnohem více kandidátek (zejména v menších obcích), konkrétní čísla však chybí a výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný. Po zveřejnění všech kandidátek bude výrok doplněn a hodnocení případně změněno.
Ale ministr financí nemůže o své vůli nic privatizovat. Přečtěte si zákony České republiky, privatizaci rozhoduje pouze vláda.
Pravdivost tohoto výroku vyplývá z § 5 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V tomto zákoně se píše: „O výběru majetku a majetkových účastí státu na podnikání právnických osob vhodných k privatizaci rozhoduje vláda České republiky“.
Jako nebudeme privatizovat, říkám jako premiér, ministr financí říká budeme privatizovat. Dělá kroky, které k tomu vedou a které jsou zdůvodňovány tou, tou privatizací.
Ministr financí Andrej Babiš uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v neděli 29. 6. 2014, že Český Aeroholding a.s. by měl vstoupit na burzu. Myšlenkou je prodat 40% podíl a obdržet každoroční dividendu. Babiš chce rovněž navrhnout, aby se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva Českého Aeroholdingu a.s. Václav Řehoř a nahradil v souvislosti s privatizací ČSA do rukou Korean Air v pozici stávajícího Miroslava Dvořáka. Privatizace letiště Praha-Ruzyně, jak sám Babiš uvádí, není ze zákona (Zákon č.69/2010 Sb. o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně) možná. Právě Řehoř by měl jako nový generální ředitel Českého Aeroholdingu připravit společnost pro vstup na burzu. Sám Babiš ve výše uvedených OVM uvádí, že s ním koaliční partneři v této záležitosti nesouhlasí.
Vláda, když nastoupila, tak říkala, jak bude vystupovat v evropských otázkách jednotně, jak se nebude opakovat žádná nejasnost v evropské politice. A co teď vidíme? Přetahování se o tučnou kořist, která leží v Bruselu, a to je křeslo eurokomisaře. Slyšíme tady různá jména. Teď nově paní Jourovou, mezi tím jsme slyšeli pět dalších, ale na žádném se vláda neshodla, vláda žádné neprosazuje.
Ve svém programovém prohlášení se současná vláda " zavazuje, že bude svou činností usilovat o věcné a časové naplnění priorit ". Mezi ně patří i aktivní členství v Evropské unii.
Je pravdou, že v posledních dnech vrcholí přetahovaná o post evropského komisaře. Zejména ČSSD a ANO stále pevně stojí za svými nominanty. Od voleb do Evropského parlamentu již byli mimo Věru Jourovou prezentováni celkem čtyři kandidáti. ČSSD navrhovala Pavla Mertlíka, ANO Pavla Teličku, KDU-ČSL Zuzanu Roithovou a Petra Blížkovského. Mezi neoficiální kanidáty, o nichž se pouze spekuluje či spekulovalo, patří například Štefan Füle, Martin Povejšil či Radek Špicar.
Abych reagoval na ten váš vstup, který jste měli, protože já si vzpomínám, že ještě před rokem věřilo vládě někde kolem 19 % lidí, to bylo na sklonku vlády Petra Nečase.
Vláda Petra Nečase skončila demisí předsedy vlády 17. června 2013 (do 10. července vládla v demisi). V červnu 2013 dle dat CVVM (.pdf) důvěřovalo kabinetu 18 % lidí. Sobotka tedy popisuje situaci z minulého roku korektně a jeho výrok je pravdivý.
