My jsme už v srpnu podávali podnět na to, aby se vyhláška v tomto zpřesnila, změnila, zpřesnila se i časová regulace, tak, aby skutečně, když chodí děti do škol, tak aby nechodily kolem heren. Protože dneska přestože ta vyhláška je, tak je napsána špatně, my jsme na to upozorňovali už v té době.
Hnutí Žít Brno skutečně 28. srpna 2014 vypracovalo návrh novelizace (.pdf) vyhlášky č. 1/2014 (.pdf) o regulaci provozu loterií a jiných podobných her a stanovení opatření k zabezpečení veřejného pořádku. Nezpřísňuje ovšem ani tak časové podmínky jako spíše rozsah zákazu. V původním článku 3 odst. 2 se hovoří o zákazu provozování loterií a jiných podobných her mezi 7 a 14. hodinou každého pracovního dne, zatímco návrh novely dovoluje provozovatelům pohostinských a podobných zařízení (restaurací, barů, diskoték) a heren, v nichž se provozují loterie a podobné hry, určit si otevírací dobu v pracovních dnech v časovém rozmezí od 0:00 do 07:00 a od 14:00 do 24:00, zatímco v době od 7:00 do 14:00 musí být tyto provozovny zcela uzavřené.
Rozdíl je tedy v tom, že hnutí Žít Brno požaduje provozovny, kde se tyto loterijní hry vyskytují, v čase od 07:00 do 14:00 zcela uzavřít, nikoliv jen zakázat provozování těchto her.
Na povrchní úpravu cílových subjektů a jiné nedokonalosti vyhlášky upozorňovalo hnutí již před vstupem vyhlášky v účinnost v lednu roku 2014. Vyhláška mimo jiné vymezuje k provozování hazardu několik přílohou stanovených míst. Na těchto místech je totiž (za splnění podmínek v čl. 4 vyhlášky) exkluzivně povoleno provozovat i hazard "terminálového" a "automatového" typu, žetonové a karetní loterie jsou pak povoleny všude mimo MČ Brno - Královo pole. S tímto hnutí Źít Brno zásadně nesouhlasilo, což vyjádřilo mimo jiné satirickým článkem vyzdvihující provozovatele těchto heren, společnost Kajot.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
...zákon o financování politických stran. Je to zákon, za který jsem "lobboval" i jako občanský aktivista.
Václav Láska dlouhodobě, především od vstupu do Strany zelených, řeší téma korupce v české politice, kam mimo jiné patří také financování politických stran. Strana zelených se pak chystá podpořit zákon o financování politických stran, jehož spoluautorem byl právě Václav Láska už před vstupem do Strany zelených. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Obecní dům je dneska v černých číslech, to samé Kongresové centrum.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Kongresové centrum skončilo v červených číslech. Dle výroční zprávy (.pdf, viz Schválení účetní závěrky za 2013 dozorčí radou, str. 49) Obecního domu za rok 2013 skončila společnost v zisku 15 308 019 Kč. Kongresové centrum však podle své výroční zprávy (.pdf, str. 8) zaznamenalo ztrátu 233 550 Kč.
Nové depo – technická základna – už dnes má pro město pozitivní efekt. Dopravní podniky kvůli němu od města chtějí o 36 milionů ročně méně. Údržba vozů veřejné dopravy je levnější. Dříve jenom provozní náklady rostly ročně o pět procent a nyní máme ve smlouvě, že to bude maximálně do výše inflace, která je nízká.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť z veřejně dostupných zdrojů není možné dohledat a ověřit hned několik částí výroku Martina Zrzaveckého.
Nové depo Plzeňských městských dopravních podniků (dále jen PMDP) za více než 1,2 miliardy se slavnostně otevřelo 29. srpna 2014. Dopravní podniky jsou společností stoprocentně ovládanou Plzní.
Podle rozpočtu města na letošní rok jde do PMDP celkem 791 milionů. Tento rozpočet (.pdf – str. 36) také dokládá, že za poslední 3 roky transfer města do Dopravních podniků postupně roste. Ve výhledu na další 3 roky je růst nákladů přítomen také a mezi rokem 2014 a 2015 dokonce znatelně, o zhruba 8,5 procenta. Jde o celkový transfer města vůči svým Dopravním podnikům, v této částce ono snížení o 36 milionů nebude započítáno.
Na straně 27 rozpočtu je ke splácení depa uvedeno (město jej bude splácet 29 let): " Od roku 2015 zapracován v rámci kapitálových výdajů poprvé vklad do základního jmění PMDP, a.s. v souvislosti s realizací technické základny, který se bude opakovatkaždoročně po dobu realizace PPP projektu Technická základna PMDP ". Tento vklad do základního jmění je dohledatelný na straně 45 rozpočtu, kdy pro rok 2015 půjde o cca 57 milionů a pro roky 2016–17 o cca 98 milionů.
Samotnou smlouvu (a klauzuli o růstu nákladů maximálně do výše inflace) se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, tudíž není možné tuto skutečnosti potvrdit/vyvrátit.
Pokud se podíváme přímo na údaje z výročních zpráv PMDP, vzhledem k podstatě výroku (tedy nové technické základně) můžeme porovnávat zejména výdaje podniku na opravy a udržování (struktura výdajů ve výročních zprávách nepracuje s jednotným pojmem provozní náklady – nicméně do nich bychom mohli zahrnovat také mzdy zaměstnanců, náklady na sociální a zdravotní či pojištění vozů, což vhledem k tomu, že Zrzavecký mluví pouze o depu, by bylo zavádějící).
RokNáklady na opravu a udržování 2010 (.pdf – str. 39) 109 milionů 2011 (.pdf – str. 20) 90 milionů 2012 (.pdf – str. 42) 81 milionů 2013 (.pdf – str. 41) 146 milionů
Pokud jde o vyhlášku týkající se regulace hazardu, tak tam je hazard dovolen oficiálně jen v několika oblastech, které jsou vyjmenované v příloze vyhlášky, na zbytku území města je zakázán. A KSČM je ve svém programu pro nulovou regulaci hazardu.
Příloha k vyhlášce 1/2014 (.pdf) uvádí šest městských částí, ve kterých je provozování loterií na určitých místech povoleno. Výslovně také říká: " Na území ostatních městských částí není provozování loterií a jiných podobných her povoleno. "
Brněnská buňka KSČM ve svém programu deklaruje, že bude dodržovat "omezení provozu heren a výherních hracích automatů".
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož KSČM ve svém programu neprosazuje nulovou regulaci, jak uvedla Helena Sýkorová.
Paní Seitlová zapomněla říct třetího podporovate, stranu Pirátů.
Jitku Seitlovou opravdu v senátní kampani podpořila i Česká pirátská strana.
Chtěli jsme aquapark vyřešit už v tomto volebním období, zvažovali jsme odříznutí města od aquaparku. Ale tím, jak jsou nastaveny smlouvy, je to v podstatě nemožné. Finanční dopad takového kroku by byl pro město horší, než si aquapark nechat.
Nepodařilo se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat smlouvy města Olomouc k aquaparku. Není tedy možné popsat, nakolik by případné odříznutí města od aquaparku bylo finančně horší než ponechání situace při současném stavu.
Já se obávám, že to obchodní tajemství (řeč je o zveřejňování smluv – pozn. Demagog.cz) je někdy zneužíváno, setkala jsem se s tím už jako zástupkyně veřejného ochránce práv, kdy jsme několikrát až tedy v soudních jednáních prosadili, že se o obchodní tajemství nejedná a že třeba informace jako takové mají být poskytnuty.
Výrok hodnotíme jako pravdivý – například na základě případu, kdy se na úřad veřejného ochránce práv obrátilo sdružení Ekologický právní servis se stížností na Krajský úřad Moravskoslezského kraje a Ministerstvo životního prostředí.
Ve stanovisku Jitky Seitlové, tehdejší zástupkyně veřejného ochránce práv, se k tomuto případu píše:"Prvním pochybením příslušných úřadů je, že kvůli svému paušálnímu přístupu odepřely EPS s odvoláním na ochranu obchodního tajemství i takové informace, které za obchodní tajemství v žádném případě považovat nelze. Jako dva nejkřiklavější příklady jsem uvedla bezpečnostní listy běžně dostupných látek (např. motorové nafty) a integrované povolení krajského úřadu na původní pásovou minihuť. To, že společnost označila i takovéto informace za obchodní tajemství, názorně ukazuje, že je nezbytné, aby úřad požadavky na ochranu obchodního tajemství vyslovené podnikatelem nepřejímal nekriticky, ale podrobil je vlastnímu zkoumání, jak to ostatně požaduje i Nejvyšší správní soud."
Zároveň se ve stanovisku dočteme, že část sporu byla řešena soudní cestou.
Já bych tak úplně nesouhlasil s tím, že to není zas nic moc rozsáhlého (jde o reakci na předchozí výrok Schwarzenberga - pozn. Demagog.cz), protože já bych chtěl upozornit, že dnes vlastně není úplně přesně k dispozici, jaký je rozsah toho obchodu s Ruskem především proto, že je těžké sledovat cestu reexportu, které se dějí třeba přes Německo. A to je to Německo. Jenomže to vypadá, že to je do Německa, ale vlastně je to do Ruska.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nepodařilo dohledat, jaké množství reexportovaného zboží míří z ČR do Ruska. Nemůžeme tak určit rozsah zboží exportovaného do Německa, které končí v Rusku.
Export ČR vůči ostatním zemím v letech 2011−12 podle informací Českého statistického úřadu naleznete v přiložené tabulce (xls.). Export do Ruska tvoří pouze malý zlomek celkového exportu (3,9 % v roce 2012). V tomtéž roce však export do Neměcka tvořil necelou třetinu celkového exportu ČR (31,4 %). Nelze však dohledat, zda a kolik z tohoto exportu bylo znovu vyvezeno do Ruska. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Základní strategie Ministerstva zahraničí v této chvíli je taková, že jsme, a já jsem to dokonce řekl ve vystoupení, které jsem měl k podnikatelům, že vzhledem k tomu, že si ani nejsme jisti, pokud ta situace bude pokračovat, třeba solventností ruských bank. Jako ve schopnosti splácet ty pohledávky, které tam budou mít ruští partneři. Tak naopak doporučujeme, aby se zabývali alternativními trhy. A dokonce jsme nabídli v tom službu zásadní. Ministerstvo zahraničí je připraveno, dokonce jsme vytipovali ty komodity, které mohou být nejvíce ohrožené v nejkratší době.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na tiskovou zprávu Ministerstva zahraničí ČR. Podle ní se ministr zahraničí Zaorálek společně s ministrem průmyslu a obchodu Mládkem skutečně setkali s českými podnikateli a diskutovali dopady ruských sankcí.
Na této schůzi se probírala následující strategie: „Naší snahou není se od ruského trhu odvrátit, ale musíme počítat se všemi scénáři. Aktivně proto hledáme alternativní trhy pro obory a výrobky, na které sankce dopadnou. Zároveň jsme vybraným zastupitelským úřadům dali pokyn, aby podpořily české firmy při pronikání na nové trhy. Pomoc firmám při zvládnutí této výzvy je zásadní prioritou.“
