Demagog.cz

Premiér o migraci, evropských politicích a českém dluhu

Andrej Babiš se rozpovídal o migraci, o současných jednáních v EU ohledně této problematiky a přátelských i problematických vztazích mezi evropskými politiky. Neopomněl ani pohovořit o věcech finančních — o kondici českých veřejných financích, dluhu či zvyšování platů.

Ověřili jsme
Partie ze dne 2. září 2018 (moderátor Terezie Tománková, záznam)

8 z celkově 47 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Evropa je rozdělena, část evropských politiků jako pan Macron dnes tvrdí, dokonce chce organizovat sám jednak rozdělování ilegálních migrantů. Migrantů, který zaplatili 2 000 - 5000 dolarů za cestu do Evropy.

V rámci summitu Evropské unie z konce června 2018 vznikl návrh na koncept, jež by měl zabránit vzniku ilegální migrace prověřováním migrantů již na území Afriky. Hlavními iniciátory výzvy byli především lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska.

skrýt celé odůvodnění

Macron tak není jediný, kdo má zájem na reorganizaci přijímání migrantů. Spolu s ostatními evropskými státy klade důraz na spolupráci.

Migranti se od počátku uprchlické krize dostávají do zemí Evropské unie převážně prostřednictvím pašeráků. Průběh cesty je pro uprchlíky nezřídka životu nebezpečný, ale i nákladný. Zároveň pak dochází k jejich hromadění v uprchlických táborech, kde teprve čekají na výsledky azylového řízení.

Hlavní ambicí procesu, na nějž by dohlížela uprchlická agentura OSN, je umožnit legálním migrantům rychlejší a snazší vstup do Evropy, kontrola migrace nelegální a v souvislostí s ní vzniknuvší pašeráctví. Procesy by probíhaly v Nigérii a v Čadu. Na africké straně zatím k danému návrhu převládá skepse, protože návrh postrádá konkrétnější podobu.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Česká republika vydala 30 000 pracovních víz a všichni, který k nám přijdou, které si vybraly naše firmy, instituce, mají pracovní povolení, vízum.

Andreji Babišovi připisujeme za tento výrok nepravdu, jelikož pracuje se zákonu neznámými a tudíž nejasnými pojmy, prezentovaný počet dokumentů nesouhlasí s oficiálními statistikami Ministerstva vnitra a pro všechny příchozí nemusí nutně platit Babišem předestřené schéma.

skrýt celé odůvodnění

Předně je zjevné, že premiérovo tvrzení, jakkoli faktické, není nijak jednoznačně formulované. Pracuje s pojmem, který zákon nezná, neurčuje ani časové období. Vycházejme z toho, že premiér hovoří o občanech třetích zemí. Občané Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska mají totiž přístup na trh práce volný. Pokud hovoří o jejich „pracovních vízech,“ mluví patrně o povoleních k zaměstnání, také označovaných „pracovní povolení“, které má na starosti Úřad práce a vydává je právě na základě pracovní či obdobné smlouvy zaměstnance se zaměstnavatelem. Existuje hned několik dalších cest k získání zaměstnání v ČR, mezi nimi duální zaměstnanecké karty (opravňují zároveň k pobytu i práci) či sezónní vízum. Pokud má cizinec rodinného příslušníka-občana EU (včetně životních partnerů), nemusí například vůbec pracovní povolení získávat.

Podle Zprávy o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2017 bylo v uvedeném roce v ČR legálně zaměstnáno 472 354 cizinců (330 530 občané členských států EU a Švýcarska včetně jejich rodinných příslušníků a 101 489 osob představovali cizinci z ostatních zemí) (.pdf, str. 73). Hovoří-li Babiš o 30 000 pracovních vízech, pravdou je, že v loňském roce podle tabulkové části již uvedené zprávy obdrželo krátkodobé vízum za účelem zaměstnání celkem 39 224 osob (.pdf, str. 5). V této sumě však nejsou například zahrnuty osoby, které zde získaly přechodný pobyt skrze navázání se na rodinné příslušníky s občanstvím některé ze zemí EU, kteří pracovní vízum nepotřebují. Slučování rodiny je dalším důvodem, skrze který zde cizinci mohou dlouhodobě pobývat, aniž by prošli procesem vyřizování pracovního povolení. Další problematickou stránkou je skutečnost, že řada příchozích v České republice zažádá o azyl. V tomto případě během vyřizování žádosti zaměstnání ani shánět nemohou, zároveň zde ale reálně mohou pobývat relativně dlouhou dobu, kdy se řízení povede.

Závěrem lze konstatovat, že tvrzení premiéra Babiše v kontextu, ve kterém jej uvádí, je nepravdivé. Není pravdou, že všechny cizince ze třetích zemí, kteří zde do republiky přijdou, si „vybraly naše firmy“ a „mají (některou formu) pracovního povolení.“ Významnou část statistik tvoří například právě slučování rodin, skrze které zde cizinci mohou pobývat dlouhodobě včetně možnosti nechat se zaměstnat, a neprobíhá zde žádný přezkum v koordinaci s českými podniky. Kromě toho ani číselný údaj, který Babiš uvádí, neodpovídá žádnému aktuálnímu údaji o vydaných povoleních v některé kategorii.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My máme 1,5 milionu migrantů, ilegálních, který nedostali azyl.

Podle oficiálních statistik EU je číslo 1,5 milionu nadsazené.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš zde mluví o počtu nelegálních migrantů v Evropské unii.

Podle informací Eurostatu bylo na území Evropské unie v roce 2017 nalezeno něco přes 600 tisíc tzv. ilegálních imigrantů, přičemž toto číslo se oproti letům 2015 a 2016 výrazně snížilo. Ve srovnání s rokem 2016 šlo o 37% pokles.

Demagog.cz nenašel žádné informace o tom, že by na území EU bylo přítomno 1,5 milionu těchto osob.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

No a potom je Libye. To je největší problém. Tam není vlastně jedna vláda, tam se čeká nějaké volby, ta libyjská stráž, které my jsme pomohli v rámci operace Sofia, je velice efektivní. Ona zadržuje ty lodě, 84 % a teďka neměli naftu v srpnu. Takže premiér Conte řešil naftu, protože je to sice státní firma, ale vláda nebyla schopna donutit vlastně aby dali libyjské stráži naftu, aby mohli zadržovat ty lodě.

Je pravda, že situace v Libyi je komplikovaná a její politicko-mocenská roztříštěnost způsobuje nemalé problémy. S jednotlivými frakcemi se vedou jednání o možných volbách, které by tamní situaci stabilizovaly. Libyjská pobřežní stráž spolupracuje s členskými zeměmi skrze operaci Sophia, avšak procento zadržených migrantů je asi poloviční.

skrýt celé odůvodnění

Současná situace v Libyi je opravdu značně problematická. Politické frakce usilující o vládu rozdělují jak jejich odlišné zájmy, tak i neochota uznat autoritu jediné z nich.

Tuto situaci by mohly vyřešit volby naplánované na 10. prosince 2018, podle dohody by se do 16. září 2018 měly strany usnést na předpisech, dle kterých se tyto volby uskuteční.

Od květnové schůzky libyjských frakcí však došlo k několika změnám ve vlivu jednotlivých skupin. Důvěru ve vytvoření stabilní vlády a v samotný příslib voleb pak nijak neposilují předešlé neúspěšné pokusy o ustavení jednotné vlády a roztříštěná politická situace v zemi.

Do jednání mezi politickými skupinami v Libyi se zapojila také Itálie. Giuseppe Conte řekl, že pro stabilizaci Libye zorganizuje separátní konferenci s podporou Donalda Trumpa, která by se mohla konat v průběhu listopadu. K otázce na názor Emmanuela Macrona, který vedl dohodu předešlou, pak dodal, že tato dohoda není nijak na škodu žádné předešlé dohodě, kterou uskutečnily jiné evropské státy.

Co se týče části výroku ohledně operace Sophia (.pdf), pak je pravda, že ČR je jedním z 26 podílejících se členských státu. Hlavním úkolem operace je spolupráce s Libyjskou pobřežní stráží a námořnictvem při udržování kontroly nad části Středozemního moře.

Její efektivita avšak dle dat za první polovinu roku 2018 nedosahuje ani padesáti procent. Podle Washington Post Libyjská pobřežní stráž zachytila v roce 2017 pouze jednoho z devíti migrantů na cestě přes Středozemní moře. Tento rok toto číslo stouplo na dva z pěti. Konkrétně v červnu 2018 stráž zachytila asi 47 % migrantů.

Italská společnost Eni S. p. A., která největším zahraničním producentem ropy působícím v Libyi, kterou má zřejmě Andrej Babiš ve výroku na mysli, je sice řízená státem, jenž vlastní asi 30 % podíl, momentálně se ale již nejedná o "státní firmu", i přestože byla ve svých počátcích založena na základě zákona.

Údajné komplikace s poskytnutím paliva pro libyjskou stráž se nám z dostupných zdrojů nepodařilo potvrdit, ani vyvrátit.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Považuju za skandální, že například si administrativa navyšuje rozpočet o 23 %, přitom je Brexit a 15 % obyvatelstva odejde. Tady je 25 miliard euro.

Návrh na rozpočet Evropské unie na rok 2019 nezahrnuje takové navýšení výdajů na administrativu.

skrýt celé odůvodnění

Výdaje jsou v rozpočtu Evropské unie rozděleny na závazky a platby, přičemž závazky představují celkovou výši právních závazků, které může Evropská unie v daném roce podepsat. Platby zahrnují výdaje, které jsou splatné v běžném roce, a které vyplývají z právních závazků uzavřených v témže roce nebo z minulých let. V návrhu rozpočtu Evropské unie na rok 2019 se výdaje na administrativu (v dokumentu pod názvem Správa), tedy prostředky na závazky a prostředky na platby navyšují oproti roku 2018 o 2,33 % a o 2,36 %.

Podle nejnovějších údajů Eurostatu k 1. lednu 2018 žije v 28 členských státech Evropské unie přibližně 512,6 milionů lidí. Počet obyvatelů Velké Británie by měl být 66,2 milionů, což představuje 13 % z celkové populace Evropské unie.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Přece ty nesmysly o kvótách přinesla komise. 4 roky jsme říkali, že je to nesmysl.

První zmínky o urpchlických kvótách na přemístění do zemí EU nevzešly od Evropské komise, ale obecně ze zemí nejvíce postižených přílivem migrantů - Itálie, Německa a Francie. Dále pak to byla rezoluce Evropského parlamentu, která požadovala po Evropské komisi praktické kroky, včetně návrhu kvót. Pravdou zůstává, že od roku 2015 se pozice ČR ustálila ve smyslu nepřijetí rozdělení migrantů podle povinných kvót.

skrýt celé odůvodnění

První zmínky o možnostech rozprostřít zátěž způsobenou navýšením migrace do EU lze vysledovat od konce jara 2015, kdy se země EU dostaly pod tlak rostoucí migrace a kritiky ze strany mezinárodního společenství (OSN). Již v dubnu 2015 zaznělo od představitelů části států EU, že současný imigrační systém by měl být upraven a slovy německé kancléřky Angely Merkelové by měl být nastaven nový systém, který by distribuoval asylanty do členských zemí podle jejich populačních a hospodářských možností.

Významným dokumentem , který jako první v rámci EU zmiňuje mimo jiné i zavedení kvót je rezoluce Evropského parlamentu z 29. dubna 2015, která nezávazně úkoluje Komisi k zavedení kvót ve svém 9. bodě. Tento tlak vedl Komisi 27. května 2015 k vytvoření takzvaného 1. balíčku opatření, který obsahoval rozmístnění 40 tisíc migrantů z Řecka a Itálie dle předem definovaného klíče mezi členské země EU. Tento balíček se ale nesetkal s pozitivním přijetím, kromě většiny zemí z východní části EU, se ke kritice a změnám přidala i Francie, Německo a Španělsko. Jednání mezi členskými státy a Komisí vedla k druhému návrhu Komise z 9. září 2015. I v této podobě odmítaly především státy V4 jakékoliv návrhy na povinné přerozdělování migrantů mimo bázi dobrovolnosti. Návrh Komise byl nakonec přijat ministry vnitra členských zemí po jednáních ve dnech 14. a 22. září 2015. Nutno podotknout, že návrh nebyl schválen jednomyslně. Proti se zásadně postavilo jen Maďarsko, ČR, Slovenská republika a Rumunsko. Obecně s omezením počtu migrantů a snížením tlaku ve vstupních zemích se situace v EU uvolnila, až do té míry, že otázka povinných kvót byla odložena na neurčito.

Negativní pozice ze strany ČR a výhrady vůči povinným kvótám zůstávala od roku 2015 konzistentní, což je patrné také například ze shrnujícího stanoviska MV z podzimu 2017 či vyjádření ministra vnitra Milana Chovance z června 2017.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...,že v Čechách za převaděčství dostanete maximálně trest dva roky.

Trest odnětí svobody zmíněn ve výroku je pouze nejvyšší sazbou pro základní skutkovou podstatu, nejedná se o trest maximální. V případě přitěžujících okolností je pak v rámci kvalifikovaných skutkových podstat nejvyšší trestní sazbou odnětí svobody až na dvanáct let, případně i propadnutí majetku.

skrýt celé odůvodnění

Převaděčství je podle § 340 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, trestným činem organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice.

Sazba odnětí svobody je sice v základní skutkové podstatě až dva roky, nejedná se však o sazbu maximální. V případech kvalifikovaných skutkových podstat může trestní sazba dosáhnout i dvanácti let a propadnutí majetku.

Ke kontextu výroku je také nutné uvést, že převaděčství, o kterém ve výroku hovoří Andrej Babiš je ve většině případů pácháno organizovanými skupinami, které za tyto úkony požadují úplatu. Tyto přitěžující okolnosti by pak měly za následek zvýšení trestní sazby, a to až na osm let.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Celoročně a vždycky na konci roku snižujeme dluh a tak to půjde dál a jsme jedni z nejlepších.

Český dluh klesá každoročně pouze při vyjádření v podílu ku HDP. V absolutním vyjádření ale v posledním roce vzrostl. Rovněž není možné tvrdit, že se dluh snižuje celoročně, což vychází z podstaty řízení státní pokladny.

skrýt celé odůvodnění

Pokud jde o celoroční snižování dluhu, musíme se podívat na plnění státní poklady a řízení likvidity. Pouze pro rok 2018 se například v květnu dostala státní pokladna do schodku 23,09 mld. Kč. Toto je ovšem přirozený stav, neboť v průběhu roku dochází k čerpání peněz státním rozpočtem, který musí reagovat na změny, a proto vznikají tyto schodky či přebytky v průběžném plnění. Tvrzení, že se tedy dluh snižuje celoročně je nepravdivé.

Pravdou je, že stav českých veřejných financí je v rámci Evropské unie velmi dobrý. Podle dat Eurostatu je průměrný dluh zemí EU pro rok 2017 v podílovém vyjádření ku HDP roven 81,6 %. Česká republika má v tomto roce dluh 34,6 % HDP, což skutečně patří mezi nejnižší zadlužení ve srovnání s ostatními státy. V tomto vyjádření rovněž český dluh klesá.

Pokud se ale podíváme na vyjádření v absolutních číslech situace již není tak jednoznačná. V roce 2014 byl dluh roven 1 663,7 mld. Kč, v roce 2015 pak 1 673,0 mld. Kč, v roce 2016 byl 1 613,4 mld. Kč a v roce 2017 opět vzrostl na 1624,7 mld. Kč.