Tomio Okamura
SPD

Tomio Okamura

Předseda SPD, poslanec

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Bez tématu 317 výroků
Koronavirus 28 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 16 výroků
Invaze na Ukrajinu 15 výroků
Energetika 14 výroků
Zdravotnictví 12 výroků
Zahraniční politika 10 výroků
Ekonomika 9 výroků
Poslanecká sněmovna 8 výroků
Sněmovní volby 2021 8 výroků
Evropská unie 7 výroků
Vnitrostranická politika 5 výroků
Sociální politika 4 výroky
Rozpočet 2022 3 výroky
Právní stát 1 výrok
Regiony 1 výrok
Životní prostředí 1 výrok
Pravda 200 výroků
Nepravda 104 výroků
Zavádějící 69 výroků
Neověřitelné 44 výroků
Rok 2023 17 výroků
Rok 2022 41 výroků
Rok 2021 39 výroků
Rok 2020 23 výroků
Rok 2019 6 výroků
Rok 2018 35 výroků
Rok 2017 62 výroků
Rok 2016 26 výroků
Rok 2015 24 výroků
Rok 2014 64 výroků
Rok 2013 57 výroků
Rok 2012 23 výroků

Tomio Okamura

V délce vyřizování stavebního povolení je ČR s 247 dny až na 165. místě na světě až za africkými zeměmi.
Jiné, 12. února 2019
Pravda
ČR je na 165. místě dle šetření Světové banky Doing Business. Počet dní potřebných k vyřízení stavebního povolební je uveden jako 246. Tolerujeme drobnou odchylku.

Žebříček zemí z hlediska uživatelské přívětivosti procesu stavebního povolení sestavuje Světová banka (SB) v rámci šetření Doing Business. V rámci šetření bylo zkoumáno 190 zemí, avšak v oblasti stavebního řízení byla data dostupná jen u 185 zemí. Navíc bylo analýze podrobeno také 22 významných jádrových oblastí ve vybraných ekonomikách, jako například Osaka a Tokio v Japonsku nebo Los Angeles v USA. Žebříček obsahuje také souhrnná data pro 7 globálních regionů.

Počet dní potřebných k vyřízení stavebního povolení je dle šetření v ČR roven 246. Mezi 185 zkoumanými zeměmi bez jádrových oblastí a zemí s nedostupnými daty se ČR řadí z hlediska naměřeného počtu dní nutných k získání stavebního povolení na 165. místo. Ke stejnému číslu dospěl například i deník E15, článek však byl publikován v listopadu 2017 a počítá se staršími daty. Dodejme, že pokud bychom země se stejným naměřeným počtem dní počítali jako jednu příčku, celkový počet příček by činil jen 142 a ČR by se umístila na 124. z nich. Obě pojetí výpočtu a řazení jsou běžná, na pravdivosti výroku to tedy nic nemění.

Pokud jde o srovnání s africkými státy, vyšší počet dní je v šetření uveden pouze pro Gabon (276 dní). Nad ČR se umístily státy jako Libérie (87 dní), Beninská republika a Maroko (88 dní), Niger (91), Tunisko (95 dní), Mauritánie (104 dní), Nigérie (110,2 dní), Rwanda (113 dní), Uganda (114 dní), Mozambik (118 dní), Burkina Faso (121 dní), Demokratická republika Kongo (122 dní) a další.

Tomio Okamura

ANO, pod které spadá po celou dobu (participace hnutí ve vládě, pozn. Demagog.cz) Ministerstvo pro místní rozvoj, které má zákon (stavební, pozn. Demagog.cz) v gesci.
Jiné, 12. února 2019
Pravda
V čele Ministerstva pro místní rozvoj stojí ministři nominovaní hnutím ANO již od roku 2014, kdy bylo toto hnutí poprvé zvoleno do Poslanecké sněmovny. Do působnosti MMR pak skutečně spadá i stavební zákon.

Hnutí ANO vstoupilo do vlády poprvé po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013. První ministryní pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky se stala tehdejší první místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová, a to od ledna do října 2014. Na konci roku 2014 se však Věra Jourová stala eurokomisařkou pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost mužů a žen a na místě ministryně byla vystřídána Karlou Šlechtovou, kterou nominovalo opět hnutí ANO. V první, menšinové, vládě Andreje Babiše pak tento post zastávala Klára Dostálová, poslankyně za hnutí ANO která na postu ministryně pro místní rozvoj setrvala dodnes.

Dle tzv. kompetenčního zákona, tedy zákona č. 2/1969 Sb., který upravuje kompetence jednotlivých ministerstev, má pak ministerstvo pro místní rozvoj skutečně ve své gesci mimo jiné i stavební řád (zákon).

Tomio Okamura

Poslanec hnutí SPD Zdeněk Podal spolu s dalšími poslanci podal vlastní návrh změny stavebního zákona, kterým chceme zjednodušit a urychlit režim územního souhlasu a urychlit alespoň některé stavební záměry.
Jiné, 12. února 2019
Nepravda
Skupina poslanců včetně Zdeňka Podala předložila návrh novely stavebního zákona, který rozšiřuje případy, pro které postačí územní souhlas. Urychlení režimu územního souhlasu obecně zde ale nenastane. Je však pravdou, že dojde k urychlení stavebních záměrů ve dvou případech.

Poslanci Jan Birke (ČSSD), Pavel Kováčik (KSČM), Karel Tureček (ANO) a Zdeněk Podal (SPD) předložili Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) novely zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním úřadu (stavební zákon), 1. listopadu 2018. Dne 5. listopadu 2018 byl návrh novely zákona zaslán vládě k vyjádření. Vláda k danému návrhu zaujala neutrální stanovisko. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 5. prosince 2018. První čtení proběhlo 12. února 2019.

Návrh zákona v § 96 odst. 2 (.pdf, str. 1) přidává dva případy, pro které postačí územní souhlas. Jedná se o:

  1. terénní úpravy sloužících k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 20 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím.
  2. vodní díla do plochy 20 000 m2 s výškou hráze do 1,5 m, která slouží ke vzdouvání a akumulaci vod a která nepodléhají technickobezpečnostnímu dohledu nebo splňují kritéria pro zařazení do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu podle vodního zákona.

Územní souhlas je jednodušší než zjednodušené územní řízení, tedy v případě těchto dvou bodů dochází ke zjednodušení, a tedy i zrychlení. Nejedná se o správní řízení, nelze tedy proti němu podat námitek, což urychlí stavební proces.

Z návrhu zákona ale nijak nevyplývá, že by se měl urychlit režim vydávání územního souhlasu obecně, pouze jej rozšiřuje o tyto případy.

Navíc z důvodové zprávy plyne, že tato nová úprava primárně reaguje na stále častější výskyty tzv. meteorologického sucha (.pdf, str.4) "Navrhovaná novela stavebního zákona umisťování nově vymezených terénních úprav a malých vodních děl zařazuje do jednoduššího režimu územního souhlasu, namísto územního rozhodnutí. Tím se výrazně přispěje k posílení výskytu vody v krajině, což podpoří lokality s příznivým mikroklimatem a v podstatě umožní zachování biodiverzity a výskyt
historického osídlení české krajiny faunou a florou."
(.pdf, str.5)

Nejedná se však o jediný návrh novely stavebního zákona. 14. září 2018 předložila skupina poslanců (Martin Kupka, Petr Fiala, Zbyněk Stanjura, Jana Černochová, Jiří Ventruba, Marek Benda, Jan Zahradník, Bohuslav Svoboda, Pavel Žáček, Martin Baxa, Ilona Mauritzová, Jaroslav Martinů, Václav Klaus, Petr Beitl, Jakub Janda, Karel Krejza, Vojtěch Muznar, Jan Skopeček, Veronika Vrecionová, Pavel Blažek, Stanislav Blaha, Ivan Adamec, Vít Rakušan, Petr Gazdík, Jana Krutáková, Petr Pávek, Jan Farský a Věra Kovářová) návrh změny stavebního zákona. Návrh putuje do 1. čtení.

Podobně 13. března 2018 poslanci Vít Rakušan, Jan Farský, Petr Gazdík, Věra Kovářová, Jana Krutáková a Petr Pávek podali návrh novely stavebního zákona, který byl zamítnut v 1. čtení.

Tomio Okamura

(...) stanovisko Babišovy vlády, která k tomuto návrhu (novely stavebního zákona, pozn. Demagog.cz) zaujala pouze neutrální stanovisko, a to s důvodem, že je prý návrh nekoncepční.
Jiné, 12. února 2019
Pravda
Vláda zaujala k novele stavebního zákona neutrální stanovisko a v jeho zdůvodnění opakovaně upozorňuje na nekoncepčnost návrhu.

Výrok se týká stanoviska vlády k novele stavebního zákona, kterou navrhla skupina poslanců, mezi nimiž je i poslanec SPD Podal (.pdf).

Vláda k tomuto návrhu zaujala, jak říká Okamura, neutrální stanovisko. Vytýká novele řadu bodů. Nekoncepčnost návrhu je pouze jednou z uvedených námitek (v bodech 1, 3 a 7). Vedle toho vláda upozorňuje například na kolizi navrhovaného znění s platnou legislativou (bod 9), na omezení práv vlastníků vodních děl (bod 8) nebo na vyjmutí některých stavebních záměrů z povinnosti doložit stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny (bod 4).

Okamura tedy ve svém výroku uvádí z mnoha námitek vlády jen jednu - nekoncepčnost. Dopouští se tak určitého zjednodušení. Výrok hodnotíme přesto jako pravdivý, protože z textu plyne, že nekoncepčnost je důležitým důvodem pro stanovisko, které vláda zaujala.

Tomio Okamura

Podle zprávy Doing Business, kterou zveřejnila Světová banka, je Česká republika ve vyřizování stavebního povolení na 127. místě ze 185 porovnávaných zemí. (...) Světová banka hodnotila i jiná kritéria než jen samotná délka stavebního řízení.
Jiné, 12. února 2019
Nepravda
V celkovém skóre žebříčku Světové banky o stavebním řízení se ČR umístila na 156. místě. Kromě délky stavebního řízení byla hodnocena i jiná kritéria. ČR byla na 127. příčce podle zprávy vydané roku 2017. Novější data však řadí ČR až na 156. příčku.

Žebříček zemí z hlediska uživatelské přívětivosti procesu stavebního povolení sestavuje Světová banka (SB) v rámci šetření Doing Business. V rámci šetření bylo zkoumáno 190 zemí, avšak v oblasti stavebního řízení byla data dostupná jen u 185 zemí. Navíc bylo analýze podrobeno také 22 významných jádrových oblasti ve vybraných ekonomikách, jako například Osaka a Tokio v Japonsku nebo Los Angeles v USA. V poslední řadě byla také zveřejněna souhrnná data pro 7 globálních regionů.

SB zaznamenává na modelovém příkladu stavby skladu všechny kroky, které je nutné splnit pro zisk stavebního povolení, a hodnotí je podle času a finančních nákladů nutných na vyřešení každého jednotlivého kroku. Jako jednotlivý krok/procedura se v šetření SB počítá jakákoliv interakce společnosti budující sklad a jejích zaměstnavatelů se třetími stranami (např. s notáři, vládními agenturami, katastrálním úřadem, poskytovateli sítí apod.) Zahrnuty jsou všechny zákonem vyžadované kroky, včetně nepovinných kroků. V šetření SB se však počítá pouze s legislativou určenou pro stavbu skladů, nikoliv rezidenčních staveb.

Kroky nutné k získání stavebního povolení ve studii SB zahrnovaly například: zajišťování všech plánů a studií potřebných pro architekty a inženýry k návrhu stavby (testy půdy, mapy lokací, topografické studie atp.) Dále získávání a odevzdávání všech dokumentací ke stavbě odpovědným úřadům (stavební plány, urbanistické certifikáty atp.), najmutí externích dozorců, inženýrů nebo inspektorů. Zahrnuto bylo i obdržení nutných licencí, povolení, certifikací, kolaudací. V poslední řadě jsou zahrnuty i procedury nutné pro zajištění vodovodní přípojky a kanalizace či procesy pro registraci skladu po dokončení stavby, aby mohl sloužit jako ručení při hypotéce nebo aby mohl být převeden do vlastnictví třetí osoby.

Do celkového skóre je pak kromě naplnění kroků k získání stavebního povolení započítáván i tzv. index kontroly kvality, který se skládá z proměnných jako jsou regulace kvality staveb, spolehlivost kontroly kvality a bezpečnostních mechanismů, způsoby pojištění a zpětného ručení za kvalitu stavby či požadavky na profesionální certifikaci.

Data byla sbírána metodou dotazníkového šetření. Respondenti byli odborníci v udělování stavebních licencí jako architekti, stavební inženýři, specializovaní právníci, stavební firmy, poskytovatelé veřejných služeb a veřejní činitelé zapojení do stavebního řízení.

Celkové skóre a pořadí zemí v průběhu stavebního řízení je výsledkem aritmetického průměru výsledků čtyř samostatných indikátorů. Těmito indikátory jsou:

  1. Počet dní nutných pro vyřízení všech kroků ke stavbě skladu
  2. Počet všech vyřízených kroků nutných k získání finální dokumentace
  3. Finanční náklady nutné pro vyřízení všech kroků ke stavbě skladu jako % celkové ceny skladu
  4. Kvalita regulací staveb a jejich implementace

Z hlediska celkového skóre v uživatelské přívětivosti stavebního řízení za rok 2018 se Česká republika v žebříčku SB umístila na 156. příčce se skóre 56,20. V České republice bylo naměřeno 21 kroků nutných k získání stavebního povolení a celkový čas nutný k získání stavebního povolení byl 246 dní. Percentil nákladů na formální kroky z celkové ceny skladu byl naměřen 0,2 % a v indexu kontroly kvality získala česká republika 8 bodů z 15.

ČR byla na 127. příčce podle zprávy vydané roku 2017. Novější data však řadí ČR až na 156. příčku.

Tomio Okamura

Vláda hnutí ANO a ČSSD, která je fakticky u konce druhého volebního období, tedy vládne již šestým rokem.
Jiné, 12. února 2019
Nepravda
Stávající vládní koalice ANO a ČSSD je u moci od 27. června 2018, mandát mají současní poslanci z říjnových voleb roku 2017.

Vzhledem k tomu, že jedno funkční období poslanců, a tím i vlády z nich složené, trvá čtyři roky (Ústava ČR, čl. 16, 67 a 68), není stávající vláda ani v polovině svého standardního volebního období. Počítat minulou vládu Bohuslava Sobotky k té stávající je pak zavádějící, byla sice ve složení ANO a ČSSD, v této koaliční vládě však byla ještě KDU-ČSL; v Poslanecké sněmovně pak měla většinu bez podpory KSČM a zásadní změny proběhly i na personální úrovni (například výměna na postu premiéra).

Po říjnových volbách 2017 navíc nastala patová situace, kdy se Andrej Babiš nedokázal dohodnout s žádnou stranou na vládní spolupráci a prezident Miloš Zeman nakonec v prosinci jmenoval menšinovou vládu hnutí ANO. Ta byla u moci až do června 2018, kdy získala důvěru druhá vláda v čele s Andrejem Babišem.

Tomio Okamura

Summit se přece neshodl na tom, že by byla odmítnuta stávající vlna ilegální migrace. Závěry, které prezentuje Babiš, nejsou pravdivé. Summit řekl, že odmítá kvóty a hledá jiné řešení, jakým způsobem pokračovat v azylové politice. Babiš nepravdivě a manipulativně prezentuje závěry summitu, že tam snad něco dořešili, ale opak je pravdou.
Právo, 30. června 2018
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť prohlášení, které Andrej Babiš ohledně závěrů summitu udělal, skutečně vychází z veřejně dohledaných dokumentů Evropské rady. Andrej Babiš o summitu Evropské rady, který proběhl na konci minulého týdne, prohlásil:

„Dosáhli jsme obrovského úspěchu. Kvóty, které byly tématem téměř čtyři roky, jsou minulostí. Evropa začne pracovat na zřizování středisek mimo EU, kde by se mělo rozhodovat o nároku na azyl. Zároveň budeme nadále bojovat proti pašerákům. Jde o přelomovou dohodu v rámci EU, do které Visegrádská skupina prosadila body, o které jsme dlouhodobě usilovali.“
V závěru ze summitu se píše: Všechna opatření v kontextu těchto kontrolovaných středisek, včetně relokace a přesídlování, budou dobrovolné povahy a nebude jimi dotčena reforma dublinského nařízení."
Z citované pasáže zasedání Evropské rady vyplývá to, co tvrdí Andrej Babiš, tedy že tzv. systém povinných kvót již není jedna z možností, jak řešit příliv imigrantů z Afriky a Asie. Skupina V4 vystupuje proti kvótám skutečně již od roku 2015.

Další pasáž výroku Andreje Babiše mluví o zřizování středisek mimo EU. Závěry summitu EU zní jasně:

„Na území EU by v souladu s mezinárodním právem mělo být o zachráněné osoby postaráno na základě sdíleného úsilí, a to jejich přemístěním v rámci kontrolovaných středisek zřízených v členských státech, výlučně na dobrovolném základě, kde by rychlé a bezpečné zpracování umožnilo za plné podpory ze strany EU odlišit nelegální migranty, již budou navráceni, od osob, které potřebují mezinárodní ochranu, na něž by se vztahovala zásada solidarity.“
I v tomto bodě vyjádření Andreje Babiše vychází ze závěrů, které se podařilo Evropské radě přijmout. Posledním bodem prohlášení Andreje Babiše je boj proti pašerákům. Podle závěrů zasedání Evropské rady se v boji proti „převaděčům“ má bojovat jednak pomocí regionálních vyloďovacích platforem, kde by byli koncentrováni imigranti zachycení na moři, a jednak pomocí posílení Evropské pohraniční stráže, tzv. FRONTEX. I v tomto případě Andrej Babiš vychází ze závěrů summitu.

Tomio Okamura

Já jsem na českou politickou scénu přinesl jako první témata migrace a islamismu.
Právo, 30. června 2018
Nepravda

Téma migrace provází českou, potažmo československou, historii výrazněji již od roku 1989, kdy v rámci pádu komunistického režimu a nárůstu globalizace naše území zaznamenalo zvýšený přísun migrantů. V roce 2000 byl v rámci Ministerstva vnitra ustanoven Odbor azylové a migrační politiky, který v návaznosti na vstup České republiky do EU v roce 2004 po vzoru ostatních členských států převzal hlavně nepolicejní činnosti Policie České republiky v této oblasti.

Naopak odpor vůči islámu narůstal hlavně v souvislosti s teroristickými útoky z 11. září 2001, kdy toto náboženství bylo označeno v některých případech za extremistické a i v Evropě se snažili o odliv muslimského kapitálu. Jedna z výraznějších protiislámských iniciativ „Islám v České republice nechceme“ vznikla již v roce 2009. Jejím spoluzakladatelem byl veřejnosti dnes známý Martin Konvička, který stál následně i v čele krajně pravicového a protiislámského hnutí „Blok proti islamizaci“, které vzniklo v roce 2015.

Politická kariéra Tomia Okamury započala úspěšným zvolením do Senátu v roce 2012. O rok později založil hnutí Úsvit přímé demokracie. I přes to, že témata migrace a islamismu v rámci populistické kampaně na politickou scénu opakovaně přináší, je jasné, že minimálně téma migrace bylo již v rámci politiky státu řešeno.

Okamura na politickou scénu vstoupil v roce 2012, přičemž např. v červnu 2011 tehdejší bývalý premiér Miloš Zeman veřejně označil islám za anticivilizační náboženství a muslimy přirovnal k nacistům a komunistům. Učinil tak na mezinárodní konferenci v Praze.

Konkrétně uvedl: „NATO se definuje jako obranná aliance, aniž si položilo otázku, proti komu se chce bránit. Pojmenováním nepřítele to přece začíná. (...) Nepřítelem je anticivilizace táhnoucí se od severní Afriky až po Indonésii. Žijí v ní na dvě miliardy lidí a financovaná je dílem z prodeje ropy, dílem z prodeje drog. (...)Nevěřím, že jsou umírnění muslimové a radikální muslimové. Stejně jako nevěřím, že jsou jen umírnění a radikální komunisté. Jsou jen muslimové a komunisté.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože i když je těžké posoudit, kdo poprvé do veřejného prostoru vnesl otázku migrace a islamismu, zcela jistě to nebyl Tomio Okamura. Před ním před různými aspekty islámu varoval např. nynější prezident Zeman.

Tomio Okamura

Dokonce Andrej Babiš kvůli tomu minulý týden svolal Bezpečnostní radu státu, aby se poradil, co budeme dělat, až Němci zavřou hranice. Nemůžeme dělat nic, nemáme pohraniční policii, armáda je podle dlouhodobých údajů schopná bránit místo velikosti Středočeského kraje po dobu šesti týdnů.
Právo, 30. června 2018
Nepravda

Vyjádření Tomia Okamury sestávající z několika dílčích výroků hodnotíme jako nepravdivé, jelikož poslední tvrzení o obraně Středočeského kraje po dobu šesti týdnů se v Okamurou míněné studii nevyskytuje.

Poslední schůze Bezpečnostní rady státu proběhla 22. června 2018. Na tiskové konferenci před samotnou schůzí Andrej Babiš oznámil, jak se hodlá ČR zachovat, pokud by Německo začalo kontrolovat své hranice a bránit příchodu ilegálních migrantů do SRN (čas 6:17).

... chci vědět, jakým způsobem jsme připraveni. Připraveni na to, že pokud by se skutečně ministr vnitra Seehofer rozhodl intenzivně kontrolovat německo-rakouskou nebo německo-českou hranici a zamezil příliv ilegálním uprchlíkům, no tak dá se předpokládat, že Rakousko udělá stejné opatření, a v tom případě my uděláme stejné opatření. To znamená, že půjdeme okamžitě na hraniční přechody a budeme kontrolovat naši hranici.

Pokud jde o pohraniční policii, ta v Česku od roku 2007 skutečně neexistuje. Toho roku Česká republika vstoupila do schengenského prostoru, který zaručuje zrušení hraničních kontrol na společných hranicích členských států.

Výrok o obraně Středočeského kraje po dobu šesti týdnů byl již předsedou Okamurou vynesen a námi ověřen, a to před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017. Kontext předvolebního výroku však byl odlišný od tvrzení dnešního.

Tomiem Okamurou užitá studie explicitně nevyjadřuje schopnost Armády ČR „bránit místo velikosti Středočeského kraje po dobu šesti týdnů“, což se v říjnovém výroku jeví jako zkratkovitost a marginálie, která není pro celkové znění výroku o nefunkčnosti armády podstatná. Jedná-li se však o argument, který Okamura používá ve veřejném prostoru bez ověřeného kontextu, jde o faktickou nepravdu.

Tomio Okamura

V německých médiích otevřeně kolují spekulace, že na vytvoření této druhé české vlády měla zásluhu Angela Merkelová.
Právo, 30. června 2018
Pravda

Spekulace o vlivu německé kancléřky Angely Merkelové na vytvoření druhé vlády Andreje Babiše zveřejnil německý levicový deník Die Tageszeitung. Dne 7. června 2018 vydal článek s titulkem Druhá šance pro českého oligarchu, ve kterém popisuje údajný telefonát mezi německou kancléřkou a Babišem. Zmíněný telefonát se měl odehrát v polovině dubna roku 2018.

Článek se nejprve věnuje shrnutí situace na české politické scéně. Důraz je kladen na problematické a zdlouhavé vyjednávání o vládě a to, že pro ostatní parlamentní strany je hlavním problémem osoba Andreje Babiše. Tageszeitung dále shrnuje kontroverze Babiše jako koncentraci ekonomické, politické a mediální moci, podezření na spolupráci s StB či vyšetřování v kauze dotačního podvodu.

Postupně článek přechází k vládnímu vyjednávání. Informuje o tom, že se druhá Babišova vláda bude skládat z koalice ANO a ČSSD s tolerancí KSČM. Deník však podotýká, že kromě tolerance KSČM se nabízela také možnost tolerance vlády ze strany Okamurova hnutí SPD. Závislost české vlády na toleranci pravicově populistického hnutí ale měla být dle deníku v nelibosti německé vlády.

V souvislosti s údajnými německými tlaky na podobu nové české vlády je zmíněn telefonní hovor mezi kancléřkou Merkelovou a Andrejem Babišem z dubna 2018. Deník dle nepřímých zdrojů píše, že měl být Babiš po telefonátu ustaraný. V zápětí se v článku objevuje řečnická otázka, zda Babišova nálada po hovoru nemohla souviset s tlakem kancléřky na ignorování SPD ze strany Babiše. Zároveň je ale uvedeno i Babišovo přímé vyjádření, kde tento dohad popírá.