Tomio Okamura

Předseda PSP ČR, předseda SPD
Nepravda

Tomio Okamura svůj výrok pronesl v rozhovoru pro server Idnes.cz 21. ledna 2014.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť mimo České republiky se dva dny volí ještě ve volbách (do dolní komory, obecních, regionálních i evropských) v Itálii.

Okamura nespecifikuje druh voleb, zda má na mysli volby parlamentní, obecní či regionální a evropské. Ve všech těchto typech však kromě ČR je ve dvou dnech voleno v Itálii.

Je pravdou, že ve 26 zemích EU se pro volby do dolních komor parlamentu volí zpravidla v jednom dni. Nicméně není pravda, že je Česká republika při dvoudenních volbách zcela osamocena. V Itálii se ve dvou dnech volí také. To dokládá jednak web parties and elections, který sleduje všechny evropské země a volby v nich, pak také zdroje o italských všeobecných volbách z let 2006 a 2008.

Mimo Itálii existují také případy, kdy se volí ve dvou dnech, nicméně zde nejde o dva po sobě jdoucí dny, o čemž poslanec Okamura pravděpodobně mluví. Jde např. o Francii, kde je používán (.pdf, s. 7- 9) dvoukolový většinový systém (pro představu je velmi podobný systému voleb do českého senátu).

Co se týče finanční náročnosti, např. organizace voleb do Sněmovny v r. 2010 údajně stála zhruba 463 milionů Kč. V r. 2012 pak krajské volby dosáhly ceny 494 milionů Kč a senátní volby 81 milionů. Na přípravu prezidentské volby dostal Český statistický úřad již v r. 2012 10 milionů a na r. 2013 pak bylo vyčleněno na organizaci 600 milionů. Pro ilustraci předchozí nepřímá volba vyšla stát na 15 milionů.

Tisk volebních lístků pak probíhá nezávisle na počtu dní a je také dán konkrétním volebním systémem v dané zemi. Při zavedeném všeobecném volebním právu není ani možné, aby se zmíněné miliony lístků netiskly.

Pravda

Daň z přidané hodnoty je ve Švýcarsku vybírána pouze na federální úrovni a její sazba je zakotvena v Ústavě země. Z jejího znění uvedeného na oficiálních stránkách švýcarských federálních orgánů (platí do 31.12. 2017) vyplývá, že základní sazba daně je 8 % (bod 3 pod čarou), snížená sazba daně je ve výši 2,5 % (bod 3 pod čarou; pro plnění základních potřeb, týká se například potravin, nealkoholických nápojů a léků) a 3,8% činí zvláštní daň (bod 2 pod čarou; pro turistické a ubytovací služby).

DHP v Japonsku je skutečně na výši 5 %. V současná vláda však deklaruje jeho navýšení. Více údajů lze nalézt na stránkách National Tax Agency.

I přes mírnou nepřesnost 0,2 % v případě výše DPH ve Švýcarském případě, označujeme výrok jako pravdivý.

Pravda

Vít Bárta je v současné době členem Věcí veřejných a předsedou této strany.

Neověřitelné

Pavel Kohout se skutečně vyjádřil v pozitivním slova smyslu k působeni Víta Bárty na Ministerstvu dopravy, nicméně se nám nepodařilo dohledat přesné vyjádřeni, na které se Okamura odkazuje.

Pavel Kohout skutečně na webových stránkách novaustava.cz píše: „Fakt číslo dvě. Během svého krátkého působení na ministerstvu dopravy, Vít Bárta vyměnil šéfa Ředitelství silnic a dálnic. Během působení Reného Poruby se věci začaly měnit k lepšímu. Začala se zkoumat kvalita staveb. Byla například provedena expertíza mostů za pomoci německých technických expertů, kteří neměli důvod být zaujatí. Začalo se pracovat na nové řídící struktuře, aby byly odstraněny možné konflikty zájmů.
A co se dělo pak?
„Od té doby, co odešli Bártovi lidé, se věci vracejí do původního stavu,“ konstatoval nejmenovaný zdroj z ŘSD."

Pavel Kohout byl dle výročních zpráv Transparency International v letech 2007- 2010 členem dozorčí, nikoliv správní rady, jak tvrdí Tomio Okamura.

Pravda

Obdobný výrok jsme již hodnotili v rámci předvolebního ověřování pořadu Interview Daniely Drtinové.

Úsvit přímé demokracie je hnutím, nekandidovalo za něj ale přes 350 kandidátů, nýbrž jen 343 kandidátů. S počtem příslušníků jiných politických stran byl ale senátor Okamura naprosto přesný - 29 kandidátů je příslušníky následujících stran: Moravané (10), Věci veřejné (8), Občané 2011 (5), ČSSD (2), NO! (2), Balbínova poetická strana (1), KSČM (1).

Přes faktickou nepřesnost o počtu kandidátů Hnutí Úsvit přímé demokracie hodnotíme výrok Tomia Okamury jako pravdivý.

Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Šarapatka působil na Ministerstvu zahraničních věcí celkově 14 let, nicméně v pozici velvyslance nebyl zmíněných 12 let, nýbrž "jen" v období let 98-02 a 06-09.

Podle informací serveru nasipolitici.cz byl Milan Šarapatka v letech 1997 - 2011 (14 let) zaměstnancem MZV ČR.

Postupně byl mimořádný a zplnomocněný velvyslanec a to v Indonésii, Bruneji a Papua-Nové Guinei (1998–2002) a Alžírska a Mali (2006–2009).

Tento fakt potvrzují např. i stránky hnutí Úsvit přímé demokracie, blog Milana Šarapatky na serveru iDNES či časopisu Týden.

Zavádějící

Hnyková není vedoucí představitelka OZSP a rovněž členstvo organizace nedosahuje 40 000 členů.

Jana Hnyková je členka výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Není tedy přímo ve vedení, vedoucími představiteli jsou Dagmar Žitníková, Ivana Břeňková a Ladislav Kucharský.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR na svých stránkách neuvádí informaci o počtu jeho členů. Podle Českomoravské konfederace odborových svazů má tento odborový svaz přes 30 000 členů.

Zdravotnické odbory jsou partnerem na sociální problematiku Úsvitu.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako zavádějící. O doplnění údajů o počtu členů jsme požádali OS zdravotnictví a sociální péče a po jejich obdržení údaje upřesníme.

Neověřitelné

Nepodařilo se nám najít online dostupné záznamy o tomto rozhodnutí. Je třeba ovšem dodat, že podle stanov (pdf. str.4-7) nic jako "výkonnou radu" mezi svými orgány toto politického hnutí nemá.

Mezi orgány politického hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury patří:

  • Konference
  • Předseda
  • Výkonný tajemník Hnutí
  • Výbor Hnutí
  • Revizor
  • Rozhodčí komise
Neověřitelné

Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, byl předložen do Sněmovny v lednu 2012, v Senátu byl pak projednán 15. srpna 2012 (byl zamítnut). V té době ještě Tomio Okamura nebyl senátorem, byl zvolen až v říjnu 2012.

Zákon skutečně neobsahuje žádný výčet majetku, který má být vydán. Naopak oprávněná osoba (církve) musí požádat o vydání majetku a má také povinnost dokázat, že na navrácení majetku má nárok.u

Na webu Ministerstva kultury, v jehož gesci vyjednávání o zákoně probíhalo, jsou sice k dispozici doklady o církevním majetku, soupisy pozemků a další dokumenty, nemůžeme ovšem určit, zda byly v období, kdy se po nich senátor Okamura pídil, a kdy byly projednávány restituce ve Sněmovně, k dispozici. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pravda

Na základě volebních programů ODS, TOP 09 a opatření vlády po volbách r. 2010 je výrok hodnocen jako pravdivý.

Ve volebním programu (.pdf, s. 18) ODS z r. 2010 se píše: „ODS je přesvědčena o správnosti nízkých daní." nebo „Zároveň udržíme daně na současné úrovni."

Volební program TOP 09 hovoří takto: „Současný stav tuzemských veřejných rozpočtů neumožňuje v příštích několika letech snižování daní. Vláda nechce daně zvyšovat, proto musí velmi rozhodně snižovat rozpočtové výdaje." Ovšem na jiném místě se píše: „Vláda zruší většinu stávajících daňových výjimek u daně z příjmů.", což v podstatě znamená u některých položek dorovnání a tedy v podstatě zvýšení.

V kapitole týkající se důchodové reformy je pak přítomna tato formulace: „Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní." Explicitně tedy TOP 09 neuvádí, že by daně zvyšovala, i když právě v souvislosti s důchodovou reformou tento krok lehce naznačuje.

Volby proběhly v květnu a vláda složená z ODS, TOP 09 a VV byla ustavena v červenci. V srpnu 2010 pak byli některé části České republiky zasaženy povodněmi. Ministr financí Miroslav Kalousek navrhnul zvýšení daně z příjmů o 100 Kč, které mělo sloužit k likvidaci následků příštích povodní a k protipovodňové ochraně. Tato „povodňová daň " pak skutečně vstupuje v účinnost r. 2011.

Kromě této daně, kterou vláda zavedla brzy po svém ustanovení, byla v průběhu volebního období zvýšena např. také DPH (a to hned dvakrát), dále je např. pro roky 2013-2015 zavedena také nově 7% sazba daně pro vysokopříjmové skupiny.