Máme tady milion lidí na hranici chudoby.
Výrok Tomia Okamury pochází z vysílání (0:53:00) Radiožurnálu dne 25. 10. 2013. Týká se patrně příjmové chudoby, jejíž výpočet podrobně popisuje dokument Českého statistického úřadu (.pdf, str. 1–2). Hranice příjmové chudoby je v dokumentu definována takto: „Nejčastěji používanou hranicí chudoby je 60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu. Míra ohrožení příjmovou chudobou odpovídá podílu osob z domácnosti s příjmy nižšími, než je tato hranice".
Poslední exaktní údaj o počtu obyvatel pochází ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Udává číslo 10 436 560, nicméně za rok 2012 hlásí Český statistický úřad (.pdf, str. 1) střední stav obyvatelstva kolem 10 509 000. Z tohoto údaje tedy budeme nadále vycházet.
Stejně tak ČSÚ vydal zprávu o podílu obyvatel ČR ohrožených v roce 2012 příjmovou chudobou, jenž se pohybuje kolem 9,6 %. Jde tedy přibližně o 1 008 864 obyvatel, což činí odchylku přibližně 0,9 % od odhadu Tomia Okamury. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
(Švýcarsko je dokonce nejméně zadluženou zemí ve srovnání se všemi zeměmi EU) a zároveň má i nejvyšší spokojenost obyvatel nebo jednu z nejvyšších.
Švýcarsko ve světové studii (strana 22) zabývající se spokojeností lidí skončilo třetí za Dánskem a Norskem (Česká republika skončila na 39. místě ze 156 sledovaných zemí).
Ve Skandinávii mají vyšší daně než u nás a mají mnohem vyšší spokojenost.
Podle světového výzkumu (strana 22) spokojenosti, publikovaného v roce 2013, se skutečně skandinávské země umístily v první pětici (společně se Švýcarskem a Nizozemskem, Česko 39.). Co se týče sazeb daně z příjmu, ta je pro fyzické osoby skutečně vysoká, Švédsko má horní sazbu nejvyšší v EU (56,6 %), Dánsko 55,6 %, Norsko pak až 54,3 % - v Česku tato sazba činí 22% pro osoby s příjmem nad přibližně 100 000 korun měsíčně.
Pro právnické osoby už takové rozdíly nejsou. Zatímco v České republice odvádí firmy 19 % z příjmu, v Dánsku je to 25 %, ve Švédsku 22 % a v Norsku 28 %.
Výrok tedy na základě výše uvdených údajů hodnotíme jako pravdivý
Dienstbier: Já bych vám uvedl příklad, jak to funguje v praxi. Pan Okamura předloží návrh zákona, kterým chce zavést údajně odpovědnost komunálních politiků, krajských a lokálních a nakonec samozřejmě. Okamura: Takový návrh jsme nepředložili. ne.
Tomio Okamura reaguje na předchozí výrok o návrhu zákona o odpovědnosti komunálních politiků. Tento návrh byl skutečně předložen skupinou poslanců hnutí Úsvit v čele s Tomiem Okamurou. Návrh byl sice vzat zpět ještě před prvním čtením ve Sněmovně, ale platí, že předložen byl, a proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Zastupitelská demokracie, zastupitelská demokracie funguje dále, a to referendum je takovým kontrolním mechanismem. A mimochodem vychází to z naší ústavy. Jo, takže my to máme v ústavě přímo zakotveno.
Výrok hodnotíme v daném kontextu jako pravdivý.
Ústava České republiky v druhém odstavci článku 2 explicitně uvádí, že: "Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo". Vyjdeme-li z tohoto článku, lze tvrdit, že institut referenda je v naší ústavě jistým způsobem zakotven.
A ve Švýcarsku je to velice důležité, protože jakékoliv zvýšení daní musí vláda obhájit před občany v referendu.
Výrok označujeme jako nepravdivý, neboť i přesto, že v určitých případech v otázce zvýšení daní skutečně musí proběhnout referendum (o změně Švýcarské ústavy), neznamená to, že se všelidové hlasování musí konat v "jakémkoliv" případě.
Švýcarská ústava ve svém článku 140 a. popisuje nutnost vypsání závazného referenda v případě změn (dodatků) Ústavy. Ústava také upravuje různé limity pro některé typy daní (např. daň z příjmu, DPH atd.). Pokud se Federální rada (vláda), rozhodne zvýšit daně nad limit stanovený v Ústavě (u daní, které limit mají) musí zákonitě proběhnout referendum o změně Ústavy. Pokud se však vláda pohybuje v limitech Ústavy (zvyšuje, snižuje daně), referendum se konat nemusí.
A nikdy si nikde daně nezrušili lidi, to je prostě jenom populistický argument těch, kteří žádné argumenty nemají. Nikde k žádnému zrušení samozřejmě nedošlo.
Jelikož se nám nepodařilo dohledat, že by v některé zemi došlo ke zrušení daňových povinností prostřednictvím referenda, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Proto je tam také ta potřeba sto tisíců podpisů na sesbírání (k vyvolání referenda podle návrhu Úsvitu – pozn. Demagog.cz), což já tady mám i tabulky zahraničních zemí, to je standardní, jedna až dvě procenta oprávněných voličů, když sesbírá petici na nějakou otázku, tak je to ta hranice palčivosti.
Výrok, na základě dohledatelných informací, hodnotíme jako pravdivý.
Potřeba nasbírat minimálně 100 000 podpisů je skutečně uvedena v Návrhu ústavního zákona o celostátním referendu, a to ve čtvrtém odstavci článku 3:
"Petiční výbor shromáždí podpisy nejméně 100 000 oprávněných občanů nejpozději do 2 let od zahájení sběru podpisů".
Co se týče druhé části výroku, zde je situace poněkud složitější. Nezanedbatelná část evropských zemí například neumožňuje lidovou iniciativu k vyvolání referenda na národní úrovni. Mezi tyto země patří Velká Británie, Dánsko, Finsko, Belgie, Francie, Irsko a Švédsko.
Na druhé straně země jako Itálie (.pdf, str. 17) či Španělsko (.pdf, str. 13) vyžadují pro lidovou iniciativu 500 000 podpisů oprávněných voličů, Švýcarsko (.pdf, str. 24) 100 000, což by danou podmínku 1–2 % splňovalo.
V České republice my jenom na důchody vyplácíme něco přes 300 miliard.
Aplikace Rozklikávací rozpočet sdružení Budování státu.cz ukazuje, že pro rok 2012 bylo na starobní důchody vydáno 299 mld. Kč.
Okamura však explicitně nehovoří o starobních důchodech, ale o důchodech obecně. Rozpočtová kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí pro roky 2012 a 2013 obsahuje výdaje na dávky důchodového pojištění ve výši 373 a 384 mld. pro tyto roky.
Jde tedy sice o částky poměrně vyšší, než jak je popisuje poslanec ve svém výroku, nicméně vztáhneme-li jeho údaj na starobní důchody, bude již výše něco přes 300 mld. odpovídat reálnému stavu.
Údaje o důchodech v České republice popisuje také Česká správa sociálního zabezpečení.
Poprvé v české historii se dostal nějaký politický subjekt, anebo hnutí, které bylo založeno pár měsíců před volbami, tak se dostalo do Poslanecké sněmovny. Je to český historický rekord.
Hnutí Úsvit přímé demokracie bylo založeno v květnu 2013, přičemž na Ministerstvu vnitra bylo zaregistrováno dne 19. června 2013.
Co se týče jiných stran, které byly založeny několik měsíců před volbami, můžeme hovořit o Unii Svobody, která byla zaregistrovaná v lednu 1998 a kandidovala ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v červnu 1998. Unie svobody získala 8,6 %, tedy 19 mandátů, (pozn. tato strana kandidovala spolu s Demokratickou unii, která ale získala pouhých 1,45%).
Dalším příkladem je strana TOP 09, která oficiálně vznikla na konci listopadu 2009, kdy byla zaregistrována na Ministerstvu vnitra. Volby v květnu 2010 skončily pro TOP 09 velkým úspěchem, strana získala 16,7% hlasů.
