ODS

Premiér Petr Fiala říká, že Občanská demokratická strana (ODS) půjde do nadcházejících krajských voleb v některých krajích individuálně, zatímco v jiných spojí síly se svými partnery. V kontextu výroku tvrdí, že se nebojí toho, že by byla ODS upozaďována ve prospěch koalice Spolu, a uvádí, že díky spolupráci vyhrála ODS minulé volby do Poslanecké sněmovny. I přes fungující partnerství mezi jednotlivými stranami strana dle něj zvolí odlišné strategie v různých regionech, aby zvýšila šance na úspěšný výsledek. Obdobná slova pronesl také na konci ledna.

Krajské volby

Volby do zastupitelstev krajů se konají jednou za čtyři roky. Počet volených kandidátů se odvíjí od počtu obyvatel kraje, může činit 45, 55, nebo 65 zastupitelů. Volby neprobíhají v Praze, jelikož hlasování o zastupitelstvu hlavního města probíhá v rámci komunálních voleb.

V následujících odstavcích se podíváme na to, v jakém složení se ODS plánuje účastnit krajských voleb, které proběhnou na podzim roku 2024. Dodáváme, že ke dni vysílání námi ověřované debaty ještě nebylo stanoveno konkrétní datum. Termín musí vyhlásit prezident, a to nejpozději 90 dnů před jejich konáním (.pdf).

Středočeský kraj

V největším českém kraji jde ODS do voleb v rámci koalice Spolu. Kandidátku za koalici povede místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Ten je zároveň předsedou regionálního sdružení ODS pro Středočeský kraj. Ostatní kandidáti zatím nejsou známi.

Jihočeský kraj

V jižních Čechách půjde ODS do voleb skutečně sama. Kandidátku povede současný jihočeský hejtman Martin Kuba. Kampaň strany bude dle dřívějšího vyjádření postavená především právě na Kubovi, který se snaží svoji pozici obhájit.

Plzeňský kraj

V Plzeňském kraji spojí ODS síly s TOP 09. Jako kandidáta na hejtmana představily strany současného zastupitele kraje a bývalého místostarostu Rokycan Jana Šaška z ODS.

Karlovarský kraj

V Karlovarském kraji, podobně jako v jižních Čechách, jde ODS do krajských voleb samostatně. Kandidátku povede Jiří Vaněček, zastupitel Karlových Varů a předseda tamního regionálního sdružení strany.

Ústecký kraj

V Ústeckém kraji kandiduje ODS spolu s KDU-ČSL, tyto dvě strany ale ještě žádného kandidáta nepředstavily.

Liberecký kraj

Do voleb v Libereckém kraji půjde společně celá koalice Spolu. Její regionální sněm podpořil jako lídra kandidátky Edvarda Kožušníka (ODS).

Královéhradecký kraj

V Královéhradeckém kraji nepůjde ODS do voleb v rámci koalice Spolu. Podle předběžných zpráv vytvoří koalici s KDU-ČSL a s regionálním politickým hnutím Východočeši (VČ), které je aktivní v Pardubickém a Královéhradeckém kraji.

Pardubický kraj

V Pardubickém kraji není zatím jasné, zda půjde ODS samostatně, či v koalici. Lídrem kandidátky bude Ladislav Valtr, nynější krajský radní pro regionální rozvoj, evropské fondy a inovace, který byl dle posledních informací spolu s předsedou regionálního sdružení Karlem Haasem pověřen vyjednáním koaliční smlouvy s TOP 09 

Kraj Vysočina

Na Vysočině spojí ODS síly s TOP 09 a s regionální stranou Starostové pro občany. Kandidátku povede nynější hejtman Vítězslav Schrek z ODS. Koalice již představila předběžný seznam kandidátů.

Jihomoravský kraj

V Jihomoravském kraji jde koalice Spolu do voleb společně. Pozici hejtmana bude obhajovat Jan Grolich z KDU-ČSL.

Zlínský kraj

Podle předběžných informací půjde ODS do krajských voleb ve Zlínském kraji sama. Kandidátní listinu povede Tomáš Goláň, současný zlínský senátor.

Olomoucký kraj

V Olomouckém kraji ODS ještě neoznámila podobu své kandidátní listiny. Její partneři z koalice Spolu, KDU-ČSL a TOP 09, ovšem půjdou v tomto regionu do voleb společně se Stranou zelených a hnutím ProOlomouc v koalici s názvem Spojenci – Koalice pro Olomoucký kraj.

Moravskoslezský kraj

Společně s KDU-ČSL a TOP 09 sestaví ODS kandidátní listinu v Moravskoslezském kraji. Povede ji Radek Kaňa, současný náměstek ministra vnitra a předseda Komise pro strategický rozvoj Moravskoslezského kraje.

Závěr

Z přehledu krajů a složení kandidátních listin je zřejmé, že ODS půjde do voleb v různých krajích v odlišném formátu. Samostatně bude kandidovat zřejmě ve třech krajích: Jihočeském, Karlovarském a Zlínském. Koalice Spolu vznikne podle informací ke 14. únoru 2024 ve čtyřech krajích: Středočeském, Libereckém, Jihomoravském a Moravskoslezském. V ostatních krajích vytvoří ODS jiné koalice. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala naráží na proslov Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně, kde mluvil mimo jiné o majetku současného premiéra. Vyzýval ho k tomu, aby zveřejnil své daňové přiznání a všechny své příjmy. Zmínil také, že předseda vlády má údajně v obci Trpín nemovitost. Podle Babiše by tak Fiala měl vyjasnit, co je jeho majetkem, a podnítil ho k tomu, aby vyvrátil „různé drby“: „Vy jste postavil kampus Masarykovy univerzity, tam byly nějaké stavební firmy, potom se údajně motaly kolem vás ty stavební firmy,“ uvedl předseda hnutí ANO.

Podle Babišova vyjádření se tedy zjevně mělo jednat o to, že si Petr Fiala na opravu vlastní nemovitosti v Trpíně domluvil stavební firmy, které pracovaly na vybudování kampusu Masarykovy univerzity, když zde byl Fiala rektorem.

Premiér Fiala se proti tomuto tvrzení ohradil příspěvkem na sociální síti X (dříve Twitter), kde zmínil, že nemovitost v Trpíně je jeho chalupa, kterou vlastní od roku 2008. Chalupa také podle jeho slov prošla v roce 2010 opravou, přičemž práce prováděla firma Montáže S.K. Předseda vlády také píše, že v návaznosti na tuto opravu se na něj přibližně v roce 2012 obrátila policie. Vyšetřovala udání týkající se právě toho, že opravy údajně zdarma provedly firmy, které stavěly kampus Masarykovy univerzity. Fiala uvedl, že po předložení smlouvy se stavební firmou, faktur a výpisu z účtu bylo jasné, že za opravu své chaty zaplatil.

Média o opravě Fialovy chalupy skutečně před zmíněným vystoupením Andreje Babiše nepsala. V mediální databázi Newton ani pomocí internetových vyhledávačů se nám nepodařilo dohledat jedinou zmínku, která by tuto situaci popisovala. Jediné články, které o kauze hovoří, vznikly až v návaznosti na Babišovův projev. Jedná se například o článek na webu Forum24.cz, názorový článek na Aktuálně.cz a článek na webu ParlamentníListy.cz.

Předseda hnutí ANO tedy v Poslanecké sněmovně opravdu mluvil o situaci týkající se premiéra Fialy, o které před jeho proslovem média nevydala žádný článek. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala reaguje na otázku, zda má v plánu navštěvovat regiony podobně, jako to v současné době dělá například ministr vnitra Vít Rakušan s jeho diskuzemi „Bez cenzury“ či v minulosti Andrej Babiš. Premiér uvádí, že do menších měst a obcí jezdí pravidelně a jako příklad uvádí návštěvu školy a zemědělského podniku během odborářské stávky v Praze.

Stávka odborů se uskutečnila 27. listopadu 2023 a bylo o ní také referováno jako o stávce škol a učitelů. Celkem se do stávky zapojilo 74 % mateřských, základních a středních škol, přičemž některé z nich zůstaly zcela zavřené. Kromě školských odborů vyhlásily stávku například i úřednické, dřevařské a zdravotnické odbory, a provoz tak přerušily i některé firmy. Cílem stávky bylo zejména prosazení vyššího rozpočtu pro školství, některé odbory přitom protestovaly proti vládnímu konsolidačnímu balíčku. Na druhou stranu např. Učitelská platforma se od protestu odborů naopak distancovala.

V den stávky navštívil Petr Fiala Agro školu v Pozďatíně na Třebíčsku, do které přijel společně s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Ve škole se setkali (video) také s učiteli a žáky, se kterými debatovali. Následně zavítali na setkání se zemědělci v družstvu Pooslaví v Nové Vsi. Lukáš Jurečka, bratr ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, je přitom ředitelem tohoto družstva. Dříve byl aktivně zapojen do řízení družstva jako člen představenstva a později i jako jeho místopředseda, přičemž v těchto funkcích působil od 2. února 2010 do 28. června 2021.

V době vlády Bohuslava Sobotky, kdy byl Marian Jurečka ministrem zemědělství, působil Lukáš Jurečka jako jeho poradce. V minulosti byla také například propírána půlmilionová dotace pro družstvo na projekt demonstračních farem, který byl novým dotačním projektem zavedeným právě za Mariana Jurečky. Petr Fiala v námi ověřovaném rozhovoru (podobně jako již dříve), uvedl, že o tom, že v družstvu pracuje bratr ministra Jurečky, nevěděl a dozvěděl se to až na místě (video, čas 21:24).

Je třeba dodat, že premiér Fiala byl za návštěvu Vysočiny v době odborářské stávky kritizován. Podle Jakuba Tomka z oddělení komunikace předsedy vlády šlo o běžnou pracovní návštěvu, jež se stávkou ve školství nijak nesouvisela. Agro škola se do protestů nezapojila, a konala se tam tak běžná výuka.

Shrnutí

V den odborářské stávky, která se konala 27. listopadu 2023, Petr Fiala opravdu nejdříve zavítal do Agro školy v Pozďatíně na Třebíčsku, kde diskutoval s žáky a učiteli. Následně se přesunul do družstva Pooslaví v Nové Vsi. Bratr ministra Jurečky Lukáš Jurečka zastává místo ředitele družstva a v minulosti působil jako člen představenstva a později jako místopředseda představenstva. Výrok předsedy vlády tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala v rozhovoru reaguje na otázku, jestli bude jezdit do menších měst. Ve své odpovědi zmiňuje, že už nyní jsou jednou z aktivit jeho vlády právě návštěvy regionů a komunikace s lidmi. Jako důkaz uvádí zavedení pravidelných výjezdních jednání, kdy se ministři alespoň jednou za čtvrt roku scházejí v menších městech, která nejsou krajská.

První výjezdní zasedání Fialova kabinetu, které proběhlo jinde než v okolí Prahy, se uskutečnilo 29. března 2023 v Jeseníku (.pdf, str. 1). Na tiskové konferenci poté Petr Fiala řekl, že podobný formát cest do regionů, kdy se ministři setkávají i s místními lidmi či starosty, plánuje pořádat častěji.

Předseda vlády tehdy mluvil například se stavaři, kteří budovali obchvat obce Bludov v sousedním okrese Šumperk. Ministr vnitra Vít Rakušan navštívil Krajské policejní ředitelství Olomouckého kraje a strávil čas s policisty v terénu.

Necelého čtvrt roku nato, 7. června 2023, zasedl Fialův kabinet v dalším městě, a to ve Vimperku (.pdf, str. 1). Zde například schválil pomoc Ukrajině. Někteří ministři měli také své individuální programy – např. ministr zahraničí Jan Lipavský debatoval se studenty gymnázia v Písku a ministryně obrany Jana Černochová navštívila 15. ženijní pluk v Bechyni. Ke schůzi vlády došlo o tři měsíce později také v Kadani (.pdf, str. 1). Zatím poslední jednání v menším městě proběhlo 6. prosince 2023 v Bučovicích (.pdf, str. 1), které se nacházejí v Jihomoravském kraji.

Celkově tak v loňském roce Fialova vláda vyjela do regionů čtyřikrát, vždy v rozestupu přibližně tří měsíců. Vedle běžných vládních schůzí se ministři scházeli také se zástupci jednotlivých regionů a věnovali se svým aktivitám. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na zmínku moderátora, který tvrdí, že optimistická očekávání, jež Fiala vyslovil ve svém vánočním projevu (video), se nyní propisují v realitu. Předseda vlády přitakává, že je podle něj už nyní lépe a řada institucí navíc očekává, že v celém letošním roce česká ekonomika poroste.

Domácí instituce

Růst ekonomiky se obvykle měří pomocí vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Ministerstvo financí (MF) ve své nejnovější Makroekonomické predikci (.pdf) z letošního ledna představilo aktuální ekonomické výhledy pro rok 2024. Podle resortu se „česká ekonomika v minulém roce pohybovala na hraně recese.“ Za rok 2023 podle předběžného odhadu HDP kleslo o 0,6 %, v roce 2024 by se však mělo zvýšit o 1,2 % (.pdf, str. 3). Růst ekonomiky podle MF nastane převážně díky obnovenému růstu spotřeby domácností, soukromým investicím a růstu exportních trhů (.pdf, str. 1).

Česká národní banka (ČNB) v únoru 2024 zveřejnila své prognózy ve Zprávě o měnové politice (.pdf). Dle ní se „letos sice ekonomický růst obnoví, bude však velmi umírněný“ (.pdf, str. 13). Konkrétně by HDP by mělo vzrůst o 0,6 % (str. 14). ČNB k růstu spotřeby domácností uvádí, že se bude obnovovat jen pozvolna, a to i kvůli opatřením spojeným s vládním konsolidačním balíčkem (.pdf, str. 14).

Zahraniční prognózy

České HDP se v letošním roce zvýší i podle analýz mezinárodních organizací. Např. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává růst o 1,6 % a Mezinárodní měnový fond odhaduje růst o 1,2 % (.pdf, str. 3).

Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti, které je součástí Evropské komise, vydalo Evropskou ekonomickou předpověď (.pdf) až den po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru. České HDP podle této predikce letos meziročně vzroste o 1,1 % (.pdf, str. 49).

Závěr

Jak české, tak zahraniční instituce očekávají, že ekonomika v letošním roce poroste. Jejich odhady růstu HDP se pohybují od 0,6 % do 1,6 %. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala mluví o růstu reálných mezd v souvislosti s očekávaným hospodářským růstem v letošním roce. Jako reálná mzda se označuje skutečná (nominální) mzda snížená o inflaci, tedy ta, která zohledňuje, kolik si toho za vydělané peníze koupíme.

Pro kontext je vhodné uvést, že reálná mzda několik let v řadě klesala. Poslední měření Českého statistického úřadu (ČSÚ) za 3. čtvrtletí roku 2023 zaznamenalo její meziroční pokles o 0,8 %, snížila se tedy už osmé čtvrtletí v řadě (.xlsx). Naposledy ČSÚ zaznamenal růst reálné mzdy ve 3. čtvrtletí roku 2021, kdy reálná mzda meziročně narostla o 1,2 % (.xlsx). Od posledního čtvrtletí roku 2021 ale klesá.

Predikce Ministerstva financí předpokládá, že by se měl v roce 2024 skutečně obnovit růst průměrné reálné mzdy, a to o 3,2 % v celém roce. V jednotlivých čtvrtletích by se měl pohybovat od 2,8 % do 3,8 % (.pdf, str. 2, 36–37). Také Hospodářská komora, podobně jako ministerstvo, předpokládá růst reálných mezd (.docx, str. 3). Česká bankovní asociace (ČBA) ve své prognóze např. uvádí, že reálné mzdy v letošním roce porostou o 3,9 %, Česká národní banka (ČNB) mluví o 4 % (.pdf, str. 43–44). Můžeme zmínit také prognózu společnosti Deloitte, která očekává růst o 1,9 %.

Závěr

Instituce jako Ministerstvo financí, ČNB, Hospodářská komora nebo Česká bankovní asociace očekávají, že reálné mzdy v letošním roce vzrostou. Konkrétní odhady hovoří o růstu mezi 2 a 4 %. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Předešleme, že inflaci kromě České národní banky může svými kroky ovlivnit i vláda. Andrej Babiš byl premiérem od prosince 2017 do konce roku 2021. V předchozím Sobotkově kabinetu byl od roku 2014 ministrem financí.

Růst inflace

Jak je vidět na následujícím grafu, průměrná roční míra inflace pomalu rostla po většinu doby, kdy byl Andrej Babiš ministrem či premiérem. Meziročně se nejvíce zvýšila v roce 2017, a to o 1,8 procentního bodu (p.b.). Nejednalo se tedy ani zdaleka o historicky nejvyšší roční nárůst v této statistice – inflace více stoupla v letech 1998, 2004, 2008 a později v roce 2022, tedy prvním roce vládnutí Petra Fialy, kdy se zvýšila o 11,3 p. b.

Graf průměrné roční míry inflace nicméně nezobrazuje podrobný vývoj v průběhu roku. Zmiňovaná statistika totiž srovnává právě jen průměr inflace, který se pro daný rok vypočítává z hodnot za jednotlivé měsíce.

Pokud se podíváme na meziroční vývoj inflace za každý měsíc samostatně, lze vidět, že od srpna až do prosince 2021 byla inflace výrazně vyšší než na začátku roku. Graf (meziročního) růstu inflace v jednotlivých měsících tak ukazuje, že předěl mezi Babišovou vládou a vládou Petra Fialy na přelomu let 2021 a 2022 byl plynulejší, než jak vyplývá z prvního grafu.

Petr Fiala zjevně poukazuje právě na to, že kontinuální růst inflace, který v Česku trval zhruba do července 2022, začal ještě za vlády Andreje Babiše a už během druhé poloviny roku 2021 byl poměrně výrazný. V prosinci 2021 nakonec meziroční inflace činila 6,6 % a byla nejvyšší od roku 2008, kdy ceny vzrostly převážně kvůli světové hospodářské krizi (.pdf, str. 1). V lednu 2022, kdy byl u moci Fialův kabinet pouze několik týdnů, pak byla inflace nejvyšší od roku 1998.

Závěr

Růst průměrné roční míry inflace i měsíční (meziroční) inflace dále pokračoval i v prvním roce Fialovy vlády. Předseda vlády má ovšem pravdu v tom, že ceny během působení Babišova kabinetu ve srovnání s předcházejícím obdobím začaly růst nejrychlejším tempem za posledních několik let. Vyšší byly pouze na konci roku 1997, výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr dopravy Martin Kupka mluví o pořízení amerických stíhacích letounů F-35. Podle resortu obrany má nákup přijít celkem na 150 miliard korun. Ministr Kupka konkrétně reaguje na otázku moderátorky ohledně toho, zda je nákup vzhledem k rozpočtovému deficitu dobře načasovaný. Kupka odpovídá, že jde o nezbytnou strategickou investici, a výrokem ilustruje, že se splátky rozloží do více let. Podle jeho názoru tak tyto výdaje neohrozí další investice do obranyschopnosti České republiky.

Výdaje na nákup

Ministryně obrany Jana Černochová stvrdila nákup 24 letounů F-35 letos v lednu, kdy podepsala memorandum s americkým velvyslancem v Česku Bijanem Sabetem. Tyto stroje nahradí současné stíhačky Gripen, které si Česko pronajímá. Podle plánů vlády první letouny F-35 do Česka dorazí v roce 2031, poslední kusy by měly být letectvu k dispozici o čtyři roky později.

Zmíněnou částku 150 miliard Kč Ministerstvo obrany udává jako cenu za pořízení a zavedení všech 24 strojů do provozu. Hrazena bude z obranného rozpočtu. Jana Černochová už v září 2023, kdy Fialova vláda nákup schválila, mluvila o tom, že částka bude rozložena tak, aby Česko každoročně v průměru vydalo přibližně 7,3 % plánovaných výdajů na obranu.

Ministerstvo obrany současně upřesnilo, že platby budou rozložené do 11 let (od roku 2024 do roku 2034) a půjde v průměru o 14 miliard korun ročně. To dle prognózy ministerstva bude průměrně tvořit právě „7,3 % celého obranného rozpočtu“ na zmiňované období.

Náklady na provoz

Pro úplnost je vhodné dodat, že kromě pořizovací ceny média upozorňovala i na celkové náklady na provoz. Resort obrany celkovou cenu, do které započítal nákup i následný provoz až do roku 2069, odhadl na 322 miliard Kč v dnešních cenách. „Dle odhadů by v letech 2024–2069 měl obranný rozpočet za předpokladu dvouprocentního meziročního nárůstu v souhrnu činit cca 8,4 bilionu Kč, takže náklady na pořízení a provoz systému F-35 by z něj měly činit necelá 4 %“, napsalo k tomu ministerstvo.

Závěr

Ministerstvo obrany uvedlo, že na pořízení amerických stíhacích letounů F-35 v průběhu 11 let (tedy od roku 2024 do roku 2034) každoročně vynaloží 14 miliard Kč, což bude tvořit průměrně 7,3 % obranného rozpočtu. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka mluví o pořízení 24 letounů F-35 od USA. Podle Kupky jak Jana Černochová, tak i Armáda ČR opakovaně vysvětlovaly veřejnosti i opozici, proč k tomuto nákupu přistoupily. V našem odůvodnění jsme se tedy zaměřili na to, zda ke Kupkou zmíněným krokům ze strany Jany Černochové a armády opravdu došlo.

Uveďme, že nákup stíhaček Fialova vláda schválila v září 2023. Ministryně obrany Jana Černochová společně s americkým velvyslancem Bijanem Sabetem na konci letošního ledna podepsala memorandum o jejich koupi. Náklady na pořízení vyjdou na 150 miliard korun, dalších 172 mld. Kč bude dle odhadu Ministerstva obrany stát provoz letounů do konce jejich životnosti. První F-35 armáda dostane v roce 2031, poslední pak o čtyři roky později.

Informování veřejnosti

Ministryně Černochová o modernizaci českého letectva hovořila již od začátku svého mandátu. V červenci 2022, po zahájení vyjednávání o nákupu F-35 s USA, mluvila o těchto strojích jako o „nejsofistikovanější zbrani, která je na trhu“. Uvedla také, že „je v zájmu Česka i obou organizací (NATO a Evropské unie, pozn. Demagog.cz), abychom měli nejmodernější technologie, které dokážou bránit konfliktu, ale i jeho eskalaci.“

Po schválení nákupu v září 2023 Černochová na tiskové konferenci vlády uvedla (video, čas: 4:16), že nákup F-35 byl učiněn „v naprosté koaliční shodě“. Výdaje do roku 2034, tedy 150 miliard korun, podle ní každého občana vyjdou na 700 korun ročně. Částku přirovnala například k ceně „dvojky vína nebo osmi cigaretám na občana měsíčně,“ anebo k nákupu „jedné basy plzeňského piva, rodinné vstupenky do ZOO nebo kina“.

Armáda také opakovaně vysvětlovala informace týkající se nákupu stíhaček F-35 veřejnosti. V září 2023 se uskutečnilo setkání novinářů s představiteli Generálního štábu, kdy armáda zároveň odtajnila část dokumentu nazvaného Podoba taktického letectva AČR po roce 2027. Armáda tyto kroky podnikla kvůli tomu, že se ve veřejném prostoru objevovaly informace, které podle ní nebyly pravdivé.

Ministerstvo obrany se také vyjádřilo k některým nepravdivým a zavádějícím informacím kolujícím ve veřejném prostoru. Kromě toho Armáda zveřejnila dva podcasty s názvem Neviditelné stíhačky, věnované právě nákupu stíhaček F-35, kdy se první z nich zaměřil na technické výhody stroje a druhý na samotný průběh nákupu.

Debata s hnutím ANO

V srpnu 2023 se Jana Černochová pro Seznam Zprávy vyjádřila, že hodlá s opozičním hnutím ANO sdílet některé informace o nákupu F-35, zároveň ovšem upozornila na to, že část z nich může být pod přísným průmyslovým embargem. V září 2023 se uskutečnila schůzka generálního štábu, kde proběhla prezentace argumentů armádních důstojníků o pořízení letounů. Té se účastnili i zástupci opozičního hnutí ANO, např. Pavel Růžička, Lubomír Metnar nebo Roman Kubíček.

Ministr dopravy Kupka ve výroku mluví o tom, že Jana Černochová nákup F-35 opozičním poslancům z hnutí ANO představila dvakrát během jednání jejich poslaneckého klubu. Z veřejně dostupných zdrojů jsme ale tyto informace nedohledali. Obrátili jsme se proto na zástupce vlády i hnutí ANO, odpověď jsme ale do vydání naší analýzy neobdrželi. Jak nicméně vyplývá z předchozích řádků, opoziční politici byli o pořízení letounů informováni.

Dodejme, že právě opozice se dlouhodobě staví proti nákupu. Nelíbí se jí především cena letounů a jejich provozní náklady. Z hnutí ANO se v této věci vyjádřil negativně např. již zmíněný Lubomír Metnar, podle kterého měla vláda jednat minimálně se dvěma dodavateli, aby měla možnost porovnat nabídky. Podle Pavla Růžičky částky na nákup a provoz letounů uvedené vládou nejsou důvěryhodné. Karel Havlíček se pak obává, že si pořízení letounů Česká republika nemůže dovolit.

Sněmovní výbory a odborné semináře

Nákup letounů F-35 se projednával také ve sněmovních výborech. Ve Výboru pro obranu se tak stalo např. už v srpnu 2022, kdy Ministerstvo obrany sdílelo informace ohledně pověření ministryně obrany k pořízení F-35 (.pdf, str. 2). Resort obrany na tomto jednání zastupovala právě Jana Černochová, ale také náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Schůze výboru se účastnili Lubomír Metnar a Pavel Růžička a také další poslanci z hnutí ANO, např. Miroslav Janulík či Michal Ratiborský (.pdf, str. 1).

Po zmíněné tiskové konferenci v září 2023 byl uspořádán odborný seminář ve Kbelích (video). Semináře se zúčastnila Jana Černochová spolu s Karlem Řehkou a prostor byl věnován také dotazům z řad novinářů (video, čas: 48:09). V říjnu 2023 místopředseda sněmovního Výboru pro obranu Josef Flek a předseda Výboru pro bezpečnost Pavel Žáček uspořádali seminář (.pdf) s názvem „Budoucnost nadzvukového taktického letectva Armády ČR – proč F-35?“, na kterém se podíleli jak zástupci resortu obrany, tak i armády.

Závěr

Jak ministryně obrany Jana Černochová, tak jiní zástupci Ministerstva obrany a české armády nákup amerických stíhaček F-35 vysvětlovali veřejnosti prostřednictvím tiskových konferencí, odborných seminářů nebo také jiných vystoupení v médiích. Debata probíhala i s představiteli opozičního hnutí ANO, a to buď v rámci speciálních seminářů nebo v rámci sněmovních výborů pro obranu a pro bezpečnost. Ačkoliv se nám nepodařilo potvrdit, jestli ministryně Černochová vysvětlovala pořízení nových stíhaček i přímo na jednání poslaneckého klubu ANO, celá řada poslanců opozičního hnutí se účastnila zmíněných jednání výborů, kde Jana Černochová nákup prezentovala. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka mluví o nákupu 24 amerických stíhacích letounů F-35, který na konci ledna podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová. Samotné pořízení těchto letadel vláda schválila už v září 2023. Podle Kupky tak podpis Černochové nebyl překvapivý, protože ona sama dříve zmiňovala, že smlouvu musí podepsat do konce letošního března.

Ministryně obrany už v polovině prosince řekla, že by k podpisu memoranda mělo dojít přibližně na přelomu ledna a února. Současně uvedla, že smlouvu musí podepsat do konce března, „protože tou nabídkou, kterou Česko obdrželo, jsou Spojené státy vázány do konce března“ (video, čas 16:22).

O termínu, kdy musí dojít k podpisu, mluvila Jana Černochová také v lednu tohoto roku, kdy v Partii na CNN Prima NEWS zmínila, že „jsme vázáni do konce března tu smlouvu uzavřít“ (video, čas 1:06). V lednu se obdobně vyjádřil např. i mluvčí Ministerstva obrany Karel Čapek (Právo, 12. ledna 2024).

Na plénu Poslanecké sněmovny Jana Černochová hovořila o F-35 hned několikrát, například v kontextu nabídky od společnosti Gripen nebo během porovnávání ceny českého a izraelského nákupu těchto strojů. O samotném podpisu však ve svých proslovech nemluvila.

Ministryně obrany Černochová tedy ve veřejném prostoru vícekrát zmínila, že smlouva k nákupu amerických stíhaček F-35 bude stvrzena do konce letošního března. Na půdě Sněmovny ale o podpisu nemluvila, výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.