Výrok Martina Zrzaveckého hodnotíme jako neověřitelný. Plzeň díky půjčkám od Evropské investiční banky získala majetek v hodnotě miliard korun, ale zda se jedná o 13,5 miliard, není jasné.

Plzeň uzavřela s Evropskou investiční bankou (EIB) za posledních deset let tři smlouvy (.pdf, str. 3). První byla uzavřena v roce 2005, další v roce 2008 a poslední v roce 2009.

Financována byla vodohospodářská infrastruktura a infrastruktura města Plzně. První dva úvěry byly použity na kanalizaci. Z úvěru z roku 2009 vyčerpala Plzeň jen část peněz a ty byly použity (.pdf, str. 1) na stavbu divadla, fotbalového stadionu, atletického stadionu aj.

První půjčka byla využita na vodohospodářskou strukturu za 1,5 miliardy. Další projekty (od roku 2008), na něž Plzeň použila úvěr, jsou v hodnotě 3,5 miliardy Kč.

Z toho divadlo stálo celkem 880 milionů, fotbalový stadion 360 milionů a atletický stadion 107 milionů. To je celkem 1 347 000 000 Kč.

Půjčky tedy pomohly projektům, jejichž celkové náklady na stavbu byly 5 miliard Kč.

Kolik celkově stojí majetek, který byl získán na základě úvěrů od EIB, není možné zjistit bez podkladů. Ty však nejsou k dispozici.

Vláda České republiky skutečně schválila návrh na darování vojenského materiálu vládě Irácké republiky prostřednictvím Kurdské regionální vlády dne 27. srpna 2014. Usnesení vlády naleznete zde. Česká televize uvedla 7. září následující: „Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) má v polovině září odletět do Iráku, aby jednal o dodávce munice, kterou schválila česká vláda jako pomoc kurdským milicím v boji s islamisty. ….. Zaorálek proto zamíří jak do hlavního města Bagdádu, tak do metropole iráckého Kurdistánu Irbílu".

V Iráku vzniká nová vláda, jejíž většina členů byla jmenována v pondělí 8. září. Z českých médií o tom informoval například Český rozhlas. Podle serveru arabské televizní stanice Aljazeera (anglicky) si parlamentem nově jmenovaný irácký premiér Hajdar Abádí vyžádal další týden na jmenování hlav dvou ministerstev, a to obrany a vnitra. Zaorálek by tak měl jednat již s nově vzniklým politickým vedením Irácké republiky.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se rozcházejí informace od ministryně spravedlnosti a mluvčího opavského soudu.

Mluvčí soudu Tomáš Kamradek říká, že " rozhodnutí padlo na základě znaleckých posudků a lékařských zpráv“.

Naproti tomu ministryně Helena Válková, která od soudu dostala všechny materiály, po zběžném prolistování spisu uvedla, že " soud vyšel z vyjádření psychiatrické léčebny, které nebylo příliš zevrubné, a bez důkladného dokazování dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky trestního řádu pro přeměnu léčení z ústavního na ambulantní“.

30. ledna předložila skupina poslanců hnutí Úsvit návrh zákona o celostátním referendu. V první části (.pdf) " celostátní referendum " čl. 1 b) se uvádí, že " v celostátním referendu lid České republiky rozhoduje o návrhu zákona, včetně ústavního ".

Vláda České republiky tento návrh projednala na svém zasedání 26. února a vyslovila s ním nesouhlas – celé vyjádření vlády je dostupné na webu Poslanecké sněmovny.

Dodejme, že návrh zamítla Poslanecká sněmovna, nikoliv vláda (což vychází z ústavního pořádku České republiky), a to již v 1. čtení. Proti zamítnutí tohoto návrhu hlasovalo 33 poslanců (převážně Úsvit a KSČM).

Vláda v říjnu letošního roku jednala o návrhu zákona o osvojení dítěte druhým partnerem z registrovaného partnerství. Zmíněný návrh zákona byl předložen ministrem pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierem na návrh 13 poslanců. Vládní kabinet však nezaujal k zákonu žádné stanovisko. Předloha nebyla ministrem schválena (pro zákon hlasoval pouze jeden ministr) ani zamítnuta (zamítnout ji chtělo jen pět ministrů). Nicméně shoda nepadla ani na neutrálním stanovisku, proto je výrok hodnocen jako pravda s výhradou. Pokud vláda k poslaneckému návrhu nezaujme stanovisko do 30 dnů, bude to automaticky znamenat její souhlas. Schválení návrhu by tak zůstalo na rozhodnutí Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta.

Ve volebním období 2010–2014 vládne v Olomouci koalice (.pdf) ODS – TOP 09 – KDU-ČSL. Pro analýzu zvýšení zadlužení města a souhrn investic vycházíme jednak z výročních zpráv Olomouce za roky 2011–2013, z rozklikávacích rozpočtů za léta 2012–2014 a také ze schváleného rozpočtu na rok letošní. Rok 2010 není započítán, neboť rozpočet města koalice v tomto roce ještě nesestavovala.

Koalice Olomouc 2010-2014Deficit rozpočtu v KčKapitálové výdaje/investice v Kč2011 (.pdf - str. 14) 128 078 277,84 480 774 521,78 2012 (.pdf - str. 32) 210 736 941,50 714 287 349,21 2013 (.pdf - str. 32) 214 151 036,17 682 390 927,69 2014 (.xls - tab. Část A rekap.) 108 959 000,00 615 848 000,00 Celkem661 925 255, 51 Kč2 493 300 798, 68 Kč

Jakubec nepočítá do zadlužení dlouhodobou investici do aquaparku, která byla uskutečněna již před nástupem této koalice, nicméně přináší dlouhodobé závazky.

Podle rozklikávacího rozpočtu (dohledatelné pod Běžné výdaje-Ostatní-Sportovní zařízení města) města Olomouc (a rozpočtu na rok 2011 - .xls, granty,příspěvky a dary) šlo na roční služebné (na aquapark) v letech 2011–2014 celkem 163,1 milionu Kč. Konkrétně šlo o 29,9 milionu v roce 2011, v roce 2012 pak 47,2 milionu a v letech 2013 a 2014 o 43 milionů.

Mimo ročních příspěvků na provoz aquaparku probíhal také odkup akcií aquaparku městem Olomouc. Dle rozklikávácích rozpočtů (dohledatelné pod jednotlivými roky – kapitálové výdaje-Nestavební investice-INV AQUAPARK, a. s.) za roky 2012–2014 šlo konkrétně o 69 milionů v letech 2012 a 2013 a 41,3 milionu v loňském roce. Celkem jde tedy o 179 milionů Kč.

Pokud se tedy zaměříme na zadlužení města současnou koalicí bez započítání ročních výdajů na aquapark města, dojdeme k údaji cca 320 milionů Kč. Výše investic udělaných koalicí je pak zhruba o 100 milionů nižší, než Jakubec uvádí. Výrok však hodnotíme jako pravdivý, kandidát TOP 09 popisuje obě částky vcelku korektně.

Koalice Deficit Deficit bez akvaparkuInvestice2011-2014 661 925 255,51 Kč 319 825 255,51 Kč2 493 300 798,68 Kč

Současný ministr zahraničních věcí je v roce 2014 ve vládní funkci skutečně poprvé. Doposud bylo jeho nejvyšší funkcí předsednictví v Poslanecké sněmovně v letech 2002−2006.

Informacemi o chemických zbraních v rukou Saddáma Husajna údajně disponovaly Spojené státy americké. Oznámil to v roce 2003 tehdejší ministr zahraničních věcí Colin Powell ve svém známém projevu (přepis v angličtině zde) v návaznosti na své inspektorské mise. Ohlasy na toto téma se objevily i v českém tisku.

Co se týče akcí proti Iráku, NATO samo se v roce 2012 zprostilo odpovědnosti za akci v roce 2003. Připouští, že se jí účastnily některé členské státy, ne však organizace jako subjekt. Nevyhodnocovaly se tedy zprávy jednotlivých členů, jak je tomu v případě jednotného postupu celé Severoatlantické aliance. Obecně se invaze přisuzuje právě takzvané koalici ochotných (seznam viz odkaz dole) , tedy třiceti státům, které invazi podpořily. Je mezi nimi i Česká republika.

Lubomír Zaorálek tedy mluvil pravdu ve všech bodech výroku.

Výrok navazuje na předchozí prohlášení Matěje Hollana a samotného Romana Onderky ohledně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který se věnoval nastavení pravidel regulace hazardu obcemi. Toto stanovisko (.pdf) bylo ovšem vydáno již 1. září 2014, není tedy pravdou, že by jej Onderka měl k dispozici pouze týden ke dni vysílání pořadu (24. září 2014).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť je rámcově v souladu s informacemi uvedenými v médiích a v dokumentu Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví v Praze v letech 2013–2020 (.pdf).

Dodáváme však, že z metodologického hlediska je velmi obtížné bezdomovce sčítat. Poslední celorepublikové sčítání probíhalo v roce 2011 a dle údajů z Českého statistického úřadu bylo v tomto období v Praze napočítáno 1 254 lidí bez domova.

Výše zmíněná koncepce však tuto informaci specifikuje a uvádí následující: “vycházíme ze sčítání bezdomovců(...)a z dalších ověřených pramenů. Vyplývá z nich, že v HMP je v současné době kolem 4000 lidí bez domova. Těch, kteří žijí během dne především na ulicích v místech soustředění občanů a návštěvníků HMP (mluvíme o „zjevných“ bezdomovcích), je kolem 1500 osob, ‚skrytých‘ bezdomovců v běžném provozu města pak asi 2500”. Dále doplňujeme, že např. server Deník.cz uvádí následující: “Odhady počtu pražských bezdomovců se liší, často se uvádí asi 3500 až 4500”.

Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (.pdf) skutečně popisuje, jak by měl být hazard (pokud si to daná obec přeje) regulován. Toto jeho stanovisko popisuje model regulace z pohledu, aby nedocházelo k diskriminaci/zvýhodňování vybraných provozovatelů.

"Ze soutěžního hlediska Úřad nepovažuje za problematické, pokud se obce rozhodnou pro úplný zákaz provozu loterií na svém území. Takovým opatřením sice pochopitelně dojde k naprostému vyloučení soutěže v dané oblasti, je však plně v mezích zákona a žádné soutěžitele neznevýhodňuje oproti soutěžitelům jiným." Pokud se však obec rozhodne hazard na svém území regulovat, úřad popisuje, jak by to měl činit. Konkrétně uvádí, že daná obec může jednak zakázat hazard v rámci obecně vymezených oblastí (jako příklad uvádí např. historické centrum) či v celém katastru. Jedná se ovšem pouze o doporučení, resp. ÚOHS takovýto postup považuje za "vhodnější", ale zároveň také jako jeden " z mnoha možných". ÚOHS sice považuje za "problematické (...) stanovení konkrétních provozoven nebo adres, na kterých může k provozování loterií docházet," ale dodává, že v těchto případech obec musí být " sto prokázat, proč je povolení pouze určitého počtu provozoven (např. 3) postačující k dosažení legitimního zájmu obce (...), stejně jako vysvětlit, podle jakého kritéria byly vybrány právě tyto provozovny." Obce tak musejí nastavit "předem známá a přezkoumatelná" pravidla pro povolování či omezování hazardu, nic však nenasvědčuje tomu, že by jediným řešením bylo v dané městské části veškerý hazard povolit či zakázat, jak naznačuje Onderka.