Petr Štěpánek zmiňuje existenci koncepce bydlení. Na webových stránkách hlavního města Prahy skutečně existuje Koncepce (.pdf) bytové politiky hlavního města Prahy pro rok 2004 a navazující období. Ta byla přijata usnesením č. 19/12 dne 24. června 2004.

Koncepce skutečně uvádí, na str. 41, potřebu výstavby nových bytů v nejbližších letech:

“Aby došlo ke znatelnému snižování deficitu bytů a napětí na trhu s byty bylo by potřeba, bez ohledu na formu vlastnictví, postavit v několika nejbližších letech v Praze ročně min. 6000 bytů”. Na jiném místě stejné strany pak: “Na celkové výstavbě bytů by se měla obecní výstavba v nejbližších letech podílet až do 20 %, přičemž její objem těžko může klesnout pod hranici 500 obecních bytů ročně”.

Český statistický úřad (.xls, řádek 4013 Praha) popisuje bytovou výstavbu ve všech obcích ČR od roku 1997 do roku 2013. Zde je popsána výstavba bytů, není však rozlišeno, zda tyto jednotky postavilo město či soukromý investor/fyzická osoba.

Podle analýzy (.pdf) Michala Němce z června 2014 bylo v letech 2011–2013 ročně dokončováno mezi 3–4 tisíci bytů, za rok 2010 bylo dokončeno přes 6 tisíc bytů na území hlavního města Prahy (viz str. 23). Nicméně analýza nerozlišuje vlastnickou strukturu dokončených bytů, a proto nelze určit, které byty patří přímo městu Praze. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

V koalici s ČSSD byl Bohuslav Svoboda primátorem od konce roku 2010 do listopadu 2011. Přitom zpráva z října roku 2011 prokazuje, že není pravdivé, že splnil heslo „politici z představenstev“.

„Pražanům zastupitelé města slíbili, že odejdou z představenstev firem spojených s městem a zasednou pouze v dozorčích radách. Při projetí obchodního rejstříku lze však zjistit, že v představenstvech působí řada politiků z městských částí a také bývalí politici a že většinou jde o současné i bývalé členy ODS. […] Nejčastěji svá místa hájí tím, že jsou v oblasti odborníci“ (idnes.cz; zvýraznění Demagog.cz).

Jedním z nástrojů pro větší otevřenost, jež byly zavedeny za primátora Svobody, byl například rozklikávací rozpočet.

Operační programy v období 2014–2020 budou jiné než v předcházejícím období, tudíž bude jiné i čerpání financí. Výrok Martina Majora hodnotíme jako pravdivý.

V programovém období 2007–2013 existovalo osm tematických operačních programů (TOP) a sedm regionálních operačních programů (ROP).

V novém programovém období 2014–2020 bude větší prostor dán integrovaným nástrojům (.pdf, s. 17), jako jsou Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Všechny tyto nástroje jsou realizovány v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

ITI (.pdf, s. 124) budou uskutečňovány v metropolitních oblastech celostátního významu. Mezi ně patří i olomoucká aglomerace, vymezená třemi městy – Olomouc, Prostějov, Přerov.

Vzhledem k tomu, že se jedná o polycentrickou aglomeraci (.pdf, s. 124), nositel ITI je určen na základě dohody mezi partnery (v tomto případě jsou řídícím orgánem ITI zástupci měst Olomouc, Prostějov, Přerov).

Pokud tedy hovoříme o čerpání dotací z ITI, budou se na jejich správě podílet zmíněná tři města společně, což je novinkou oproti předchozímu programovému období. Výrok Martina Majora hodnotíme jako pravdivý.

Projekt státní pokladny byl spuštěn k 1. lednu 2013 a účelem bylo lépe řídit likviditu státu a jemu podřízených institucí. Na projektu pracovalo ministerstvo především v době, kdy bylo řízeno Miroslavem Kalouskem, systém ale využívá i ministr Babiš.

V revizi dokumentu Strategie financování a řízení státního dluhu (.pdf) z července 2013 se tak dočteme, že likvidita na účtu státní pokladny bez zahrnutí rezervy byla těsně před spuštěním systému téměř 70 miliard korun, ke 30. červnu pak již 136 miliard (strana 5). V textu se dále dočteme, že již během prvního pololetí bylo z těchto peněz 25,6 miliardy použito na financování splátek pokladničních poukázek. Samotná revize pak vznikla kvůli snížení plánované výpůjční potřeby o 110 miliard korun, která měla být financována právě za použití rezervy na účtu státní pokladny (strana 7).

Na tiskové konferenci (video v článku) ČSSD nejprve premiér Sobotka řekl, že se budou legislativci z Úřadu vlády nadále na pracích podílet. Na to reagoval ministr Dienstbier slovy: „Já jsem za sebe řekl, že já se za této okolnosti nebudu účastnit dalších prací na služebním zákoně. Zejména se jedná o to, že požádám vládu, aby mě zbavila pověření k jednání s Evropskou komisí z hlediska naplnění tzv. ex ante kondicionality pro čerpání evropských fondů. Co se týče vládní legislativy – já musím říct, že vládní legislativa začala pracovat na služebním zákonu, resp. poskytla maximální podporu zejména na jaře v době, kdy ještě rezorty po nástupu nové vlády nepředkládaly rezortní návrhy zákonů a tedy vládní legislativa neměla tolik práce. (...) Musím říct, že vládní legislativa samozřejmě nemá takovou kapacitu jako měla na jaře, aby podporovala práce na služebním zákoně. (...) Jejich nadšení pro podporu jakýchkoliv dalších prací je samozřejmě velmi omezené. Ale hlavním důvodem je samozřejmě, že v podstatě v tuto chvíli je nulová kapacita na úrovni vládní legislativy, nulová kapacita na tuto podporu.“ Na to opět reagoval Sobotka: „Samozřejmě vládní legislativa se bude podílet. Tak jako na všech dalších úkolech se bude podílet taky na tomto úkolu.“

Nedá se tvrdit, že by na tiskové konferenci nedošlo k žádnému konfliktu. Mimo dosah mikrofonů měl poté podle Aktuálně.cz Sobotka Dienstbierovi říct: „Tady to nebudeme řešit.“

Již před touto konferencí se Dienstbier veřejně vyjádřil o dohodě mezi vládní koalicí a pravicovou opozicí na úpravách služebního zákona jako o "zprznění" (Lidovky.cz) původního návrhu, na čemž si trval (na dotaz Echo 24) i při své páteční tiskové konfenci na Úřadu vlády ČR. Konkrétně popsaly zmíněné lidovky.cz: "Dienstbier ve čtvrtek své rozhodnutí nepodílet se na dalších pracích na zákonu zdůvodnil tím, že "není ochoten za takovéto prznění kvalitního koaličního návrhu převzít zodpovědnost". Není prý schopen zaručit, že návrh splní podmínky osmadvacítky, a proto na příští schůzi vlády požádá o zproštění pověření ve věci s EU vyjednávat."

Na svém odpoledním pátečním brífinku po schůzce s premiérem již hovořil ministr po lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Dienstbier smířlivěji a řekl, že uvolnil dva ze svých podřízených, aby se podíleli na pozměňovacím návrhu služebního zákona.

Je tedy pravdou, že Jiří Dienstbier osobně již na přípravě komplexního pozměňovacího návrhu pokračovat nebude, což se však netýká legislativců z Úřadu vlády. Avšak tvrzení, že nedošlo k žádnému konfliktu, je dle našeho názoru zavádějící.

Příloha k vyhlášce 1/2014 (.pdf) uvádí šest městských částí, ve kterých je provozování loterií na určitých místech povoleno. Výslovně také říká: " Na území ostatních městských částí není provozování loterií a jiných podobných her povoleno. "

Brněnská buňka KSČM ve svém programu deklaruje, že bude dodržovat "omezení provozu heren a výherních hracích automatů".

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož KSČM ve svém programu neprosazuje nulovou regulaci, jak uvedla Helena Sýkorová.

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý. Česká republika má na základě Strategie 2014–2020 skutečně pátou největší alokaci finančních prostředků z EU. Vzhledem k tomu, že byl pan Vlasák v letech přípravy této strategie (2009–2014) místopředsedou Evropského parlamentu a členem Výboru pro regionální rozvoj, byl členem týmu, jenž se na tvorbě této strategie podílel. Například v rámci ní předložil pozměňovací návrhy (.pdf, str. 5), v nichž propaguje evropské regionální a místní orgány jakožto důležité aktéry při zajišťování, aby byly různé finanční nástroje Unie účinně koordinovány.

Tzv. služební zákon (č. 218/2002 Sb.) byl již přijat a vstoupil v platnost 28. května 2002 jako jedna z podmínek vstupu do Evropské unie. Datum vstupu v účinnost však bylo již pětkrát odloženo, naposledy na 1. ledna 2015.

V roce 2010 začal být vládou Petra Nečase vytvářen nový, alternativní zákon o státních úřednících, o kterém pravděpodobně Petr Fiala hovoří. Vládní návrh zákona o státních úřednících byl předložen sněmovně dne 13. června 2013 a jeho projednávání bylo skutečně ukončeno s koncem volebního období v srpnu 2013. Další vláda již pokračovala v novelizaci původního služebního zákona.

Zaražením "kšeftování" se sociálním bydlením se chce věnovat nová ministryně práce a soc. věcí Michaela Marksová-Tominová:

"Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají nárok. Zamezíme obchodu s chudobou, který spočívá v pronajímání předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení. Na nových opatřeních budeme intenzivně pracovat."

V připravované novele zákona o hmotné nouzi (pdf.) jsou obsaženy tyto změny:

• doplatek na bydlení bude podle návrhu nově ubytovnám poskytován na prostor, nikoliv na počet lidí žijícím v bytě
• provozování ubytoven bude vyňato ze živnostenského zákona
• bude stanovena maximální výše nájemného podle částky v daném místě obvyklé

Podobný výrok Andreje Babiše jsme již hodnotili v předchozích diskusích, např. zde. Již tehdy jsme Babišův výrok hodnotili jako zavádějící z důvodu směšování dvou odlišných věcí: úniků DPH obecně a tzv. karuselových obchodů. Na tomto hodnocení setrváváme i v tomto případě.