Nalezené výsledky
Lumír Palyza
Ministerstvo životního prostředí poskytuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí dotace na ozdravné pobyty dětí. Prostředky z tohoto programu mohou čerpat jednak školy a školská zařízení, jednak i územní samosprávné celky z pozice zřizovatelů škol.
Příkladem takového přístupu může být zajištění ozdravných pobytů v rámci městské části Moravská Ostrava a Přívoz, kde projekt pokrýval celkem 6 místních základních škol. Podání žádosti o podporu ozdravných pobytů dětí ze Státního fondu životního prostředí schválilo v roce 2013 také zastupitelstvo městské části Ostrava Poruba (.pdf; bod 32).
Jelikož výrok odkazuje k tomu, že jednotlivé městské části Ostravy se při zajištění financování ozdravných pobytů dětí nespoléhaly výhradně na fond zřízený městem, ale obracely se s žádostmi také na Ministerstvo životního prostředí, hodnotíme jej jako pravdivý.
Martin Baxa
Předvolební rozhovory Mladé fronty , 2. října 2014Za jedno volební období jsme vyřešili několik problémů, které se tady před tím neřešily a které ovlivní život města na desetiletí. Týká se to například nového depa, úpravny vody, první etapy západního okruhu, divadla nebo stadionu. Dokázali jsme to, aniž by s tím byla spojená nějaká aféra.
Úpravnu vody, fotbalový stadion a první etapu západního okruhu se Plzni skutečně podařilo vybudovat bez aféry. Martin Baxa však dále v rozhovoru doplnil, že skandálem měl na mysli korupci, netransparentnost nebo neefektivní vynakládání peněz. Nové divadlo se sice oproti plánu prodražilo, avšak i tak není spojováno s neefektivním financováním. To se však nedá říct o stavbě depa městské hromadné dopravy, které je kritizováno Bezpečnostní informační službou, Ministerstvem financí, Transparency International a vyšetřuje jej protikorupční policie.
V Plzni letos skutečně začalo fungovat nové depo městské dopravy. Na financování se podílela také plzeňská Škoda. Toto depo bylo bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem označeno za zlodějinu. O tom, že ministerstvo považuje projekt za rizikový, mluvil v médiích opakovaně i Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programové financování (rozhovor pro MF Dnes a pro Český rozhlas o měsíc později). Plzeňské depo se objevilo také ve výroční zprávě BIS (viz kapitola 3.2 Organizovaný zločin), jež uvádí: „Provází jej řada pochybností, mj. o finanční výhodnosti pro město Plzeň“. Od dubna letošního roku zakázku prošetřuje také protikorupční policie.
O zahájení modernizace úpravny vody v Plzni informoval server E15.cz. Modernizace začala v září 2013 a její ukončení je naplánováno na březen 2016. Tato zakázka nebyla během uplynulého roku spojena s žádnou aférou.
Vybudována byla také první etapa západního okruhu, která začala řidičům sloužit na začátku září letošního roku. Ani v tomto případě není evidována žádná větší kontroverze. Kritiku je možno slyšet z úst zástupců záchranné stanice zvířat – po nárazu do protihlukových stěn hynou stovky ptáků. Ani v případě západního okruhu však není evidována žádná větší kontroverze.
Se stavbou divadla se pojí spor města Plzeň se společnosti Hochtief. Ta požadovala doplacení čtyřiceti milionů nad rámec domluvené ceny. Zastupitelé však v listopadu 2013 odsouhlasili pouze navýšení o osmnáct milionů korun. Zaplacení celé požadované sumy navrhoval náměstek Petr Rund (ODS), který byl za investici odpovědný. V lednu 2014 došlo k odvolání Petra Runda, kdy pro jeho odvolání hlasovala i většina koaliční ČSSD. V ohrožení byl plánovaný termín otevření divadla. Město se však nakonec se společností Hochtief domluvilo na dostavbě a k obávanému nedodržení termínu nakonec nedošlo. Sporných 21,6 milionu však zaplaceno nebylo, a tak se ve vzduchu stále vznáší otázka, zda bude Hochtief tyto prostředky vymáhat soudní cestou.
Během končícího volebního období byl rovněž rekonstruován stadion ve Štruncových sadech. K této stavbě se také nepojí žádná kontroverzní kauza.
Martin Juroška
Jak spočítal v únoru ostravský magistrát, za sedmileté období 2007–2013 činily investice do životního prostředí dohromady 14,1 miliardy. V průměru tedy přibližně 2 miliardy ročně.
Tato částka zahrnuje následující položky (údaje za období 2007–2013 v tis. Kč):
Monitoring ochrany ovzduší11,968 Studie a strategické dokumenty na úseku ochrany ovzduší9,363 Osvětové akce na úseku ochrany ovzduší3,800 Opatření ke zlepšení ovzduší na úseku dopravy7,048,642 Čištění komunikací34,504 Nadlimitní čištění komunikací23,070 Humanizace řeky Ostravice - Cyklostezky (Projekt)94,797 Opatření ke zlepšení ovzduší na úseku energetických úspor (Projekty)256,140 Zeleň jako opatření ke zlepšení kvality ovzduší (Projekty)232,944 Studie a strategické projekty na úseku veřejné zeleně4,313 Veřejná zeleň - běžné výdaje1,013,154 Lesní hospodářství38,668 Ochrana přírody a krajiny, ekologická výchova19,996 Vodní hospodářství a protipovodňová ochrana3,606,070 Odpady a Brownfields1,710,412
Jak je ze seznamu vidět, patří sem i čištění komunikací, a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
Helena Sýkorová
Helena Sýkorová má ve svém výroku pravdu, byť jej formuluje poněkud krkolomně.
V rozpočtu schváleném na rok 2013 (.xls, záložka Daňové a Transfery) je výše položky Odvod z výherních hracích automatů rovna 200 milionům korun, v případě rozpočtu na rok 2014 (.xls, záložka Daňové a Transfery) je výše stejné položky rovna 67 milionům korun, což přibližně odpovídá zmíněné částce 75 milionů korun.
Výrok je označen jako nepravdivý, protože Městská policie Praha by měla mít 2 520 zaměstnanců, ovšem v současné chvíli jí chybí 280 strážníků, takže má pouze 2240 zaměstnanců. Dalších sto strážníků bude muset odejít na konci příštího roku. Velký podstav je způsoben také tím, že městská policie nemohla vloni nabírat nové posily. Ale celkově lze říci, že během posledních let Městskou policii Praha opustilo značné množství strážníků. Tuto situaci se však ředitelství snaží řešit, a to především formou finančních benefitů.
Roman Onderka
Na webu města Brna nelze dohledat v tuto chvíli (25. září) zápis z jednání Rady města Brna. Poslední zveřejněný zápis pochází z jednání 10. září. V navrženém programu pro jednání, o němž Roman Onderka mluví, tento bod absentuje také.
Nicméně v tiskové zprávě po jednání Rady města Brna je zmíněn na závěr bod " RMB souhlasí s úplným zákazem provozování loterií a jiných podobných her na území statutárního města Brna ". TZ tento bod uvádí číslem 165, program jednání obsahoval pouze 164 bodů. Je tedy zřejmé, že oproti plánovanému programu byl bod na jednání Rady navržen až při samotném jednání.
Zda Rada odsouhlasila zmíněný bod jednomyslně a to na návrh Romana Onderky, není možné doložit, neboť ze samotného jednání není dohledatelný žádný zápis.
Miloslav Ludvík
Výrok je označen jako pravdivý, protože na základě zákona 172/1991 Sb. byl převeden rozsáhlý bytový fond z majetku státu do majetku obcí. Pro obce byl provoz obecních bytových domů velmi nákladnou záležitostí, která přesahovala možnosti obecních rozpočtů, a z toho důvodu se obce rozhodly (kapitola č. 4) prodávat části bytového fondu do soukromých rukou. Za počáteční rok privatizace obecních bytových fondů lze tedy označit rok 1991, i když do roku 1994 byl její rozsah marginální. Největší dynamiku (tab 4.1.) prodej obecních bytových fondů zaznamenal na konci 90. let.
Jaroslav Kubera
Lázně Teplice jsou skutečně akciovou společností, Kubera však zcela opomíjí, že město Teplice má v této společnosti 5% podíl. Dokládá to výroční zpráva společnosti za rok 2013. Údaje jsou dostupné na straně 3 v bodu B. Příjmy za lázeňskou turistiku mají tedy samotné lázně, v nichž má město svůj podíl, nicméně nelze tvrdit, že by lázeňští hosté nepřinesli do pokladny města žádné peníze. Při svém pobytu utrácejí ve městě u místních obchodníků, v restauracích etc., z čehož město získává svůj díl (.xls – rozpočet – záložka příjmy) z daní, např. na DPH. Nadto má společnost Lázně Teplice, a. s., své sídlo v Teplicích a odvádí zde tedy část daní z příjmu právnických osob. Také lázně jako takové platí daň z nemovitosti, což by bez hostů jistě nemohly. Z těch jde rovněž městu část.
Navíc na červnové valné hromadě (.pdf) společnosti Lázně Teplice byly vyplaceny mimořádné dividendy (v hodnotě 4 Kč na akcii) akcionářům, tedy i městu Teplice.
Andrej Babiš
Otázky Václava Moravce, 29. června 2014Pane, pane Moravče, já jsem se minulý týden dozvěděl, že my jsme prodali v ČSA podíl 44 % Korean Airlines, jak říkal pan Šimáně, za cenu jednoho motoru za 68 milionů korun a my na úrovni Aeroholdingu, kde máme majetek jako stát, 60 miliard, nemůžeme rozhodovat o představenstvu bez souhlasu Korean Air.
Proces výběru investora do Českých aerolinií byl završen 31. července 2013. K tomuto dni Korean Air nabyl 44% akciový podíl v Českých aeroliniích a rovněž k tomuto datu převedl na účet Českého aeroholdingu kupní cenu ve výši 2,64 milionů EUR. Při červencovém kurzu 25,949 Kč za jedno euro činí 2,64 milionů EUR 68 505 360 Kč. Cena jednoho motoru se nedá přesně stanovit, ceny se pohybují v různých relacích a České aerolinie vlastní pět různých druhů letadel.
Český aeroholding byl 29. listopadu 2013 informován společností Korean Air o jejím požadavku uplatnit formou opce právo na nákup dalších 34 % akcií Českých aerolinií. Těchto 34 % akcií pak následně Korean Air prodá společnosti Travel Service, která se tak stane spoluakcionářem Českých aerolinií. Po dokončení transakce budou vlastnit akcie Českých aerolinií společnosti Korean Air se 44% akciovým podílem, Travel Service s 34% podílem, Český aeroholding s konečným podílem 19,74 % a Česká pojišťovna s 2,26% podílem. Dne 3. dubna 2014 byla mezi všemi zúčastněnými stranami podepsaná příslušná dokumentace. Celá transakce však nejprve podléhá schválení příslušných antimonopolních úřadů, které se očekává v průběhu druhé poloviny roku 2014. V současné době Český aeroholding vlastní 53,74 % akcií Českých aerolinií.
Představenstvo Českých aerolinií volí valná hromada Českých aerolinií (akcionáři). Je tedy pravda, že bez souhlasu Korean Air nemůže Aeroholding rozhodovat o představenstvu společnosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Pro emise jsou k dispozici data pouze do roku 2012, tedy jen za polovinu hodnoceného období (Macura byl tázán moderátorem Václavem Moravcem na situaci v končícím volebním období 2010−2014).
Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byly roční emise zdrojů v kategorii REZZO 1-3 v okresu Ostrava-město následující:
v tunách za rok Tuhé znečišťující látky (TZL)Oxid siřičitý (SO2)Oxidy dusíku (NOx)Oxid uhelnatý (CO)Těkavé organické látky (VOC)Amoniak (NH3)2010 1 784,010 448,710 620,149 736,1823,18,2 2011 1 198,110 751,99 471,655 208,4829,912,3 2012 1 051,110 297,79 299,551 185,3766,835,0
Data ČHMÚ mapují také imise, například roční průměr částic PM10 na měřicí stanici Českobratrská a v nejznečištěnější lokalitě Ostrava Bartovice/Radvanice. Z těchto dat vyplývá, že se skutečně v posledních letech mnoho nezměnilo.
v µg/m³Ostrava-Bartovice/RadvaniceOstrava-Českobratrská (hot spot) 2010 61,750,5 2011 49,443,6 2012 49,542,4 2013 43,740,3 2014/Q1 n/a53,1 2014/Q2 n/a25,9
Grafy pro další složky PM2,5 a benzo(a)pyren najdete na webu neziskové organizace Čisté nebe. Z jejich grafů vyplývá, že i tady je situace podobná.
Tato data však nejsou dostatečná pro vyhodnocení výroku.









