Vláda České republiky skutečně schválila návrh na darování vojenského materiálu vládě Irácké republiky prostřednictvím Kurdské regionální vlády dne 27. srpna 2014. Usnesení vlády naleznete zde. Česká televize uvedla 7. září následující: „Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) má v polovině září odletět do Iráku, aby jednal o dodávce munice, kterou schválila česká vláda jako pomoc kurdským milicím v boji s islamisty. ….. Zaorálek proto zamíří jak do hlavního města Bagdádu, tak do metropole iráckého Kurdistánu Irbílu".

V Iráku vzniká nová vláda, jejíž většina členů byla jmenována v pondělí 8. září. Z českých médií o tom informoval například Český rozhlas. Podle serveru arabské televizní stanice Aljazeera (anglicky) si parlamentem nově jmenovaný irácký premiér Hajdar Abádí vyžádal další týden na jmenování hlav dvou ministerstev, a to obrany a vnitra. Zaorálek by tak měl jednat již s nově vzniklým politickým vedením Irácké republiky.

Výrok hodnotíme na základě dohledané legislativy z roku 1949 a současné úpravy tzv. církevních restitucí jako pravdivý.

Zmíněný závazek (formou přijatého zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem) byl skutečně přijat, a to v roce 1949, v účinnost vstoupil 1. listopadu tohoto roku. Tento zákon měl zajistit církvím finanční fungování, které by bylo díky zestátněnému majetku církví jinak nemožné.

Od 1. ledna 2013 platí zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (tzv. církevní restituce). Ten církvím přisuzuje možnost nabýt zpět znárodněný majetek, případně získat odškodnění za majetek, který již není možné vrátit.

V zákoně je také stanovena doba, po níž nastane odluka církví od státu. Ta je stanovena na 17 let od doby účinnosti zákona, aktuálně se tedy jedná o Jurečkou uvedených 16 let.

Upravuje to paragraf 17 zákona:

"§ 17 Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností
(1) Po dobu 17 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „přechodné období“) stát vyplácí dotčeným církvím a náboženským společnostem příspěvek na podporu jejich činnosti (dále jen „příspěvek“).
(2) V prvních třech letech přechodného období se výše příspěvku rovná částce poskytnuté dotčené církvi a náboženské společnosti na základě zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2011.
(3) Výše příspěvku se od čtvrtého roku přechodného období každoročně snižuje o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného období.
(4) Příspěvek se vyplácí na kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. ledna kalendářního roku, na který je určen.
(5) Příspěvek není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť podle premiéra Sobotky jednání o výběru nového českého eurokomisaře teprve začnou a to nejpozději do dvou týdnů.

Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězilo hnutí ANO, získalo ovšem stejné množství mandátů jako ČSSD a TOP 09.

O novém eurokomisaři se tak bude prvotně jednat v rámci koaliční rady.

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý.

Andrej Babiš skutečně ještě v březnu letošního roku tvrdil, že 80 % paušál řemeslníkům a zemědělcům omezovat nebude. Server iDNES.cz pak 21. května přinesl zprávu, že vládní koalice se dohodla na omezení všech typů výdajových paušálů, je tedy jasné, že původní stanovisko Ministerstva financí bylo opuštěno.

Andrej Babiš také skutečně vyjednával s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR(AMSP ČR) i Sdružením podnikatelů a živnostníků České republiky (SPŽ ČR). Babiš se sešel s předsedou představenstva SPŽ ČR Bedřichem Dandou v pátek 23.5. Předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček potvrzuje, že strop pro 80 % paušály byl odsouhlasen: „Ústupek v podobě omezení dvěma milióny korun obratu i u tzv. 80% paušálů považujeme za přijatelný kompromis, který se nijak nedotkne těch nejmenších, což bylo od počátku naším hlavním cílem. Tento ústupek jsme před konečnou dohodou nechali bleskurychle odsouhlasit devíti řemeslnými cechy.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, jelikož rozpočet na minulý rok skutečně počítal se zmiňovanou částkou, nicméně díky absenci závěrečného účtu nelze jednoznačně prohlásit, kolik prostředků bylo skutečně utraceno.

Podle státního rozpočtu (.pdf) pro rok 2012 (kapitola 313: Ministerstvo práce a sociálních věcí) byla skutečně v roce 2012 snížena po změnách celková suma přidělená na Aktivní politiku zaměstnanosti z celkové výše 6 098 786 000 Kč na 5 492 941 000 Kč. Částka přiřazena (.pdf) pro tuto Aktivní politiku zaměstnanosti v roce 2011 byla 6 305 337 000 Kč (po změnách 6 196 156 000 Kč). V roce 2013 pak podle státního rozpočtu (.pdf) bylo na Aktivní politiku zaměstnanosti přiděleno 5 435 869 000 Kč, což odpovídá zaokrouhlené částce zmíněné Lenkou Kohoutovou. Vzhledem k chybějícímu závěrečnému účtu za rok 2013 ale dáváme Lence Kohoutové pravdu s výhradou.

Hodnocení výroku Miloslava Ransdorfa označujeme na základě dat z oficiálních stránek Evropského parlamentu a studie think-tanku Evropské hodnoty jako nepravdivé.

Studie (.pdf) týkající se aktivity českých europoslanců v Evropském parlamentu ze dne 28. dubna 2014 zveřejněna think-tankem Evropské hodnoty hovoří o několika kvantitativních aspektech činnosti. Jedním z nich je také " vystoupení na plenárním zasedání " (viz např. str. 5 a tabulka č. 14 na str. 17), které se zmíněné vysvětlování hlasování týká.

Na stránkách Evropského parlamentu je k dnešnímu dni (30. května 2014) u Zuzany Roithové uvedeno celkově 175 vystoupení na plenárním zasedání, tedy ještě o 6 více než ve zmíněné studii. K naplnění pravdivosti výroku by musel počet těchto vystoupení uvedených jako " vysvětlení hlasování " dosáhnout počtu alespoň 166 (resp. 160 pokud využijeme data ze studie). V případě Zuzany Roithové tento počet dosáhl hodnoty 61, což z celkového počtu vystoupení představuje 34,86 %. Jelikož tento údaj neodpovídá hodnotě uvedené Miloslavem Ransdorfem, jeho výrok je tedy nepravdivý.

Vládní koalice předložila Poslanecké sněmovně svůj návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury 24. dubna tohoto roku. Návrh byl ve sněmovně schválen 20. června.

Součástí novely je změna přístupu k vykupování pozemků. Nově by vlastníci půdy mohli při urychleném jednání získat až osminásobek ceny navrhované znalcem. Podle kritiků povede novela ke spekulacím s pozemky a několikanásobně zdraží výstavbu dálnic.

Dle odvětvového rozklikávacího rozpočtu pro kapitolu 313 (Ministerstvo práce a sociálních věcí) byly v roce 2012 navrženy výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) ve výši 6 098 786 tis. Kč, po změnách v rozpočtu byla tato částka snížena na 5 492 941 tis. Kč. Skutečné výdaje v tomto roce dosáhly hodnoty 2 595 621 tis. Kč (shrnuto v Tabulce č. 1), což odpovídá 42,56 % (navržené výdaje), resp. 47,25 % (výdaje po změnách). V rámci návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2012 (.pdf, str. 110-110, dle číslování v rámci kapitoly str. 73-74) je výše zmíněná změna rozpočtu o 605,8 mil. Kč uvedena ve prospěch neinvestičních nedávkových transferů. Samotné čerpání bylo zároveň nižší oproti roku 2011 o 32 % (v absolutním vyjádření o 1,2 mld. Kč).

Tabulka č. 1: Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v roce 2012

Navržené výdaje na APZNavržené výdaje na APZ po změnách státního rozpočtuSkutečné výdajeVýdaje za rok 2012 (v tis. Kč)6 098 7865 492 9412 595 621

Jednalo se o jednu z afér, které jsou s osobou europoslance Ransdorfa spojovány. Nizozemský novinář Tom Staal ho v reportáži obvinil, že se pouze zapsal do prezenční listiny, avšak v budově Evropského parlamentu se zdržel pouhých pět minut, a proto není správné, aby mu bylo za tento den vyplaceno 300 eur, na které má nárok. Miloslav Ransdorf se bránil tím, že se dopoledne téhož dne zúčastnil na půdě konference pořádané europoslankyní Tatjanou Ždanokovou. Ta jeho účast na této konferenci písemně potvrdila. V reportáži skutečně není zachyceno, že by se Tom Staal představil, a proto na základě dostupných zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako pravdivý, neboť v Rakousku skutečně stále platí zákon z roku 1811, který na českém území platil 150 let.

V roce 1811 byl v rakouské části Rakouska-Uherska (včetně českých zemí) vyhlášen tzv. Všeobecný zákoník občanský, který v Rakousku platí dodnes a z většiny nebyl ani novelizován. Na českém území platil od jeho počátku, po celou dobu první republiky, během války i po ní. Jeho platnost byla ukončena na konci roku 1950, kdy byl nahrazen tzv. středním občanským zákoníkem.

Od 1. června 1811, kdy vyšel rakouský zákoník v platnost na českém území, až po jeho zrušení na konci roku 1950 uběhlo bez šesti měsíců celých 150 let. V Rakousku dokonce platí dodnes. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.