Plán legislativních prací vlády na rok 2014 skutečně obsahuje uvedený termín pro podání příslušné legislativy. Odpovídají také jednotlivé gesce, jak je Dienstbier popisuje.

Konkrétně plán uvádí (viz. září 2014):

"Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (financování politických stran)Předkladatel: ministr vnitraSpolupředkladatel: ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu".

Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 z 19. posince 2013 hovoří v § 1 o schodku 112 mld. Kč. Rovněž Ministerstvo financí v informační příručce Státní rozpočet 2014 v kostce (.pdf, str. 27) udává, že deficit pro rok 2014 by měl při příjmech ve výši 1 099,3 mld. Kč a výdajích ve výši 1 211,3 mld. Kč dosáhnout 112 mld. Kč.

Zmíněné zablokování/zavázání výdajů ve výši 5 miliard vláda schválila 2. dubna na svém jednání.

Dokument Ministerstva financí Hospodaření veřejných rozpočtů (.pdf) uvádí na straně 1, že výše salda veřejných rozpočtů bude pro rok 2014 činit -107,6 mld. Kč. Zpráva na straně 7 uvádí následující: "Meziroční růst deficitu veřejných rozpočtů na 107,6 mld. Kč (2,8 % HDP) se projeví výhradně u státního rozpočtu."

Výrok předsedy vlády hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o sněmovních i veřejných diskuzích o situaci ve Vězeňské službě ČR.

Ministryně spravedlnosti Válková odvolala generálního ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala na začátku dubna letošního roku. Tento krok byl skutečně vnímán kontroverzně a vyvolal diskuzi ve sněmovně.

Předně o této věci jednal 11. dubna Bezpečnostní výbor PSP (.pdf), jak dokládá pozvánka na toto jednání. Zápis z tohoto jednání není k dispozici, nicméně o průběhu výboru referovala např. Česká televize /ČTK. V pozvánce (.pdf) na jednání výboru, které se uskuteční v úterý 6. května, je bod k situaci ve Vězeňské službě obsažen také.

Jednání výboru nebylo jedinou reakcí poslanců na odvolání Dohnala. 29. dubna navrhla poslankyně ODS Jana Černochová zařazení bodu Stanovisko předsedy vlády k situaci ve Vězeňské službě. Tento návrh obhajovala (stenoprotokol s celým vystoupením poslankyně Černochové) mimo jiné následovně:

" Důvody, které mě k mému návrhu vedou, jsou ty, že si paní ministryně spravedlnosti pranic nedělá z usnesení výboru pro bezpečnost, který opakovaně paní ministryni vyzýval, aby pozastavila výběrové řízení na funkci ředitele Vězeňské služby a zdržela se všech kroků vedoucích k destabilizaci Vězeňské služby České republiky a vězeňství. Rovněž žádal vládu, aby se neprodleně zabývala problematikou Vězeňské služby České republiky a aby kroky ministryně spravedlnosti nějakým způsobem pozastavil pan premiér."

Pro doplnění uvádíme, že tento bod nebyl schválen o 2 hlasy.

Za Válkovou se postavil poslanecký klub hnutí ANO, když po jednání 8. dubna médiím toto stanovisko prezentoval předseda tohoto klubu Faltýnek (ČTK/Deník).

O jistých tenzích mezi koaličními poslanci, které krok Válkové vyvolal, svědčí také server Týden.cz.

Předseda vlády mluví rovněž o veřejných diskuzích ohledně tohoto rozhodnutí ministryně spravedlnosti. 4. dubna (tedy v den odvolání) v hlavní zpravodajské relaci ČT Události byla o tomto kroku ministryně odvysílána reportáž (video). Zmiňme některé další veřejné debaty, které celou kauzu doprovázejí. Sama Válková o této otázce diskutovala 13. dubna 2014 v pořadu Partie na TV Prima s místopředsedou KSČM Jiřím Dolejšem. Ten k tématu uvedl:

" Já si myslím, že pokud paní ministryně říká, že je uvážlivá, tak tu, ten krok, to znamená, odvolání pana brigádního generála mohla přinejmenším konzultovat s právníky, já vím, že tam je teď zbytečný spor mezi služebním zákonem o služebním poměru a Vězeňskou službou, aspoň v rozkladu pana odvolaného ředitele, mohla to konzultovat s bezpečnostním výborem, který si stěžoval, že byl zaskočen, prostě té uvážlivosti celkově by mohlo být víc, možná, že by pak se minimalizovaly třecí plochy. Já, prosím, aby se paní ministryně na mě nezlobila, ale ona prostě, zdá se, že někdy velmi rychle jedná a ne vždy domýšlí konců svých kroků."

Ve stejném pořadu svůj krok Válková obhajovala. Konkrétně např. uvedla: " My tam máme i určité podezření, ale to neříkám, že jde za panem Dohnalem, za panem Dohnalem jde nedostatek kontrolní činnosti. A to nemluvím třeba o spisové službě, tam proběhla kontrola, kdy jsme zjistili, že vůbec nejsou spisy vkládány v té digitalizované podobě do takzvané spisovky 3, že tam v podstatě došlo k porušení licenčních smluv. Teď, jaké byly způsobeny škody, vyplácely se peníze za služby, které nemusely se honorovat, naopak, ta licenční smlouva je postavena tak, že se nesmí, že se všechny úkony musí dělat bezplatně, čili když bych to shrnula, definitivně jsem si jistá tím, že generální ředitelství kontrolní činnost nevykonávalo. "

Na situaci veřejně reagoval také poslanec ODS Blažek, když v tiskovém prohlášení doslova uvedl: " Z dosavadních vyjádření paní ministryně Válkové plyne, že se jedná o rozhodnutí manažersky nesprávné, nezákonné, pokrytecké a zbabělé. Ačkoliv má hnutí ANO plná ústa Zákona o státní službě, který má zaručit, aby úředníci státu byli chráněni před výměnami politiků, dělá ministryně spravedlnosti pravý opak. A to dokonce tam, kde to již stávající právní úprava nedovoluje."

Lze tedy konstatovat, že odvolání šéfa Vězeňské služby skutečně vyvolalo značný ohlas v rámci Poslanecké sněmovny i ve veřejných debatách, výrok premiéra tedy hodnotíme jako pravdivý.

V první části analýzy se budeme zabývat tím, zda výši dotace ovlivňuje druh pěstované zemědělské kultury.

Hlavním zdrojem přímých plateb, které formou dotací dostávají čeští zemědělci z prostředků EU prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu, je ministrem zmiňovaná SAPS, tedy tzv. jednotná platba na plochu.

Výše této dotace skutečně není závislá (.pdf, str. 10) na konkrétním druhu pěstované zemědělské kultury.

Pro letošní rok tato sazba ještě stanovena nebyla, v loňském roce však šlo o dotaci 6 068,88 Kč na hektar zemědělské půdy.

Co se týče druhé části tohoto výroku, potvrzujeme, že vysokoprocentní směsi a čistá biopaliva jsou osvobozeny od spotřební daně a s jejich alespoň minimálním zdaněním se počítá až v dlouhodobějším horizontu.

Uveďme ještě pro úplnost, že tzv. zelená nafta, u níž mají zemědělci nárok na vrácení části spotřební daně, měla o své zvýhodnění letos přijít, ale vláda se nakonec rozhodla toto opatření prodloužit.

První připomínkové řízení probíhalo v květnu 2008, kdy "se k návrhu mohla mimo povinných připomínkových míst vyjádřit i nejširší veřejnost, a to prostřednictvím elektronické pošty. Za tímto účelem byla zřízena a fungovala elektronická adresa obcanskyzakonik@msp.justice.cz" Připomínek se sešlo (.pdf) celkem 520.

V prosinci 2010 pak proběhlo druhé připomínkové řízení, kdy "Ministerstvo návrh rozeslalo nejen celé řadě povinných připomínkových míst, ale i dalším resortním organizacím a subjektům, včetně územních i profesních samospráv, nestátních neziskových organizací, zájmových spolků apod. K návrhu se mohla vyjádřit také odborná i laická veřejnost (skrze opětovně spuštěnou elektronickou adresu obcanskyzakonik@msp.justice.cz." Tentokrát na Ministerstvo dorazilo (.pdf) dalších 241 připomínek.

Co se týče úprav, tak "v rámci meziresortního připomínkového řízení bylo k návrhu nového občanského zákoníku uplatněno zhruba 2500 připomínek. Z toho 1300 připomínek bylo označeno připomínkovými místy jako zásadní. Vypořádání připomínek proběhlo na dvou úrovních – nejprve na úrovni ředitelů odborů, případně jimi pověřených zaměstnanců, a následně na úrovni náměstků příslušných ministrů, kde byly projednány zásadní rozpory." Jednalo se konkrétně například o zahrnutí úpravy (.pdf) bytového spoluvlastnictví.

Nepodařilo se nám zjistit, po jakou dobu byl skutečně návrh normy na webu, nicméně skutečně byl ve velké míře připomínkován a upravován, výrok je proto pravdivý.

Obecně má Babiš pravdu v nákladnosti celého projektu i v tom, že NKÚ ve své zprávě uvedl pochybení ministerstva financí stran porušení zákona o veřejných zakázkách. Popsal také další problémy.

Podle zprávy (.pdf) Nejvyššího kontrolního úřadu náklady na zřízení projektu Státní pokladny dosáhly 4,8 miliard korun.

Na straně ministerstva financí bylo opravdu shledáno porušení zákona o veřejných zakázkách, a to konkrétně v případě, kdy "MF neprovedlo zadávací řízení před uzavřením odatků č. 1 až 5 ke smlouvě o dodávce IISSP (Integrovaný informační systém Státní pokladny – pozn. Demagog.cz) ani před uzavřením smlouvy o poskytování služeb ze dne 3. listopadu 2010."

Zda a nakolik je projekt reálně funkční, nejsme schopni zcela konkrétně posoudit. Nicméně samotný web projektu Státní pokladna (a jeho dalších podprogramů) informuje o řadě výpadků, resp. odstávek.

Zpráva také hovoří o porušení rozpočtových pravidel ze strany ministerstva financí: "MF nepostupovalo v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), když dodavateli IISSP poskytlo v roce 2011 dvě zálohy v celkové výši 248 776 tis. Kč na období delší než jedno čtvrtletí a když jejich část ve výši 159 676 tis. Kč nevyúčtovalo ke konci rozpočtového roku, tj. k 31. prosinci 2011. Poskytnutí zálohových plateb dodavateli IISSP v částce 159 676 tis. Kč k 31. prosinci 2011 MF neuvedlo v závěrečném účtu kapitoly 312 Ministerstvo financí za rok 2011."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť na konci minulého roku opravdu došlo k oživení české ekonomiky. Navíc je prognóza růstu v porovnání s realitou posledních dvou let skutečně pozitivní.

Reálný ekonomický růst ČR (xls.):

2007

2008

2009

2010

2011

2012

20135,7

3,1

-4,5

2,51,8

-1,0

-0,9

Jak lze vidět z tabulky, ekonomický růst ČR byl v minulém roce záporný.

K obratu došlo v posledním čtvrtletí minulého roku, kdy ekonomika meziročně rostla o 1,2 %.

Prognóza ČNB očekává pro letošní rok ekonomický růst 2,2 %, což je po dvouletém poklesu pozitvní výhled.

Vládla skutečně předložila do Parlamentu novelu zákona, která vrací valorizaci penzí na původní úroveň (o třetinu růstu mezd a o celou inflaci; opatřením Nečasovy vlády se v letech 2013 až 2015 měly důchody valorizovat pouze o jednu třetinu inflace, nikoliv o celou, jako tomu bylo dříve). Novela prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Zároveň si ministryně Marksová-Tominová zajistila u ministra financí příslušné navýšení rozpočtu, počítá se se 7,1 miliardy korun.

Ministryně také podle médií jednala na tripartitě o převodu sociálních služeb na kraje.

Na základě výše uvedeného tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Za současné vlády se skutečně poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu zatím neměnily (jde o proces, při kterém se z právního hlediska mění zemědělská půda na stavební parcelu).

Pro úplnost ovšem dodejme, že premiér Bohuslav Sobotka 18. června tohoto rokuuvedl, že stát se chystá snížit poplatek za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, aby podpořil investory v průmyslových zónách. Ministerstvo životního prostředí prý již připravuje příslušnou novelu zákona.

K poslední výrazné změně těchto sazeb došlo za vlády Petra Nečase na konci roku 2010 s platností od ledna 2011.

Vzhledem k povaze hlavních institucí Evropské unie hodnotíme výrok jako zavádějící.

Evropský parlament je skutečně jedinou institucí EU, do které jsou zástupci přímo voleni evropskými občany. Nicméně označení všech ostatních institucí jako byrokratických už se za přesné označit nedá. S tímto označením můžeme souhlasit u Evropské komise, kde naprostou většinu činnosti vykonávají úředníci. Další hlavní instituce Evropské unie - Evropská rada a Rada Evropské unie jsou však naopak zcela politické. Tvoří je zástupci národních exekutiv (premiéři či prezidenti v Evropské radě a ministři či jejich náměstci v Radě EU) jednotlivých členských států. Ti jsou sice primárně voleni do národních úřadů, činnost v orgánech EU je však v rámci popisu práce funkcí, do nichž byli občany zvoleni.