Vzhledem k povaze hlavních institucí Evropské unie hodnotíme výrok jako zavádějící.

Evropský parlament je skutečně jedinou institucí EU, do které jsou zástupci přímo voleni evropskými občany. Nicméně označení všech ostatních institucí jako byrokraticky dosazených už se za přesné označit nedá. S tímto označením můžeme souhlasit u Evropské komise, kde naprostou většinu činnosti vykonávají úředníci. Další hlavní instituce Evropské unie - Evropská rada a Rada Evropské unie jsou však naopak zcela politické. Tvoří je zástupci národních exekutiv (premiéři či prezidenti v Evropské radě a ministři či jejich náměstci v Radě EU) jednotlivých členských států. Ti jsou sice primárně voleni do národních úřadů, činnost v orgánech EU je však v rámci popisu práce funkcí, do nichž byli občany zvoleni.

Během Kalouskovy funkce jakožto ministra financí docházelo k promíjení daní, byť to exministr popírá.

V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Text také informoval, že: "Seznam daňových odpustků pro fyzické osoby ministerstvo zveřejnit odmítá. Za poskytnutí informací o odpuštěných daních si úředníci řekli o poplatky ve výši čtvrt milionu korun."

Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–2011 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč. Byť zpráva také uvádí, že i z těchto cca 11 mld šlo při odpouštění daní o zlomek celkové částky, není v žádném případě pravdou, že by Ministerstvo financí (resp. Kalousek) neodpustilo byť jen jedinou korunu během Kalouskova funkčního období v pozici ministra.

Nepodařilo se nám bohužel dohledat informace o tom, že by KSČM či ČSSD přiznali zvýšení efektivity výběru daní. Tento bod se sice objevuje ve vládní koaliční smlouvě (bod 2.5), ČSSD uváděla efektivnější výběr jako jednu z vysokých priorit v předvolební kampani na podzim 2013, Bohuslav Sobotka se k tomuto také vyjádřil na svém blogu. K tomu jsou ovšem konstantně motivovány prakticky všechny strany volebního spektra bez ohledu na dosavadní efektivitu výběru. S Kalouskovou koncepcí jednotného inkasního místa pro výběr daní ČSSD souhlasí, nicméně kvůli nepřipravenosti jeho přijetí strana odsouvá.

Kvůli rozporuplným a nedostatečným zdrojům tak hodnotíme výrok jak neověřitelný.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo uvedený výrok Mariana Jurečky potvrdit ani vyvrátit.

Oslovili jsem Ministerstvo zemědělství a Lesy ČR, dle jejich odpovědi výrok event. upřesníme.

Tématem se zabýval jak premiér, tak další poslanci z řad ODS i opoziční ČSSD. Celá kauza navíc vyústila v novelizaci občanského soudního řádu, Pospíšil tedy zavádí v tvrzení, že věc nikoho nezajímala.

Jiří Pospíšil hovoří o sporu rodičů o opatrovnictví dcery, v němž nejprve český soud přikázal poslat šestiletou dceru k jejímu otci do Portugalska (matka přitom tvrdila, že se jednalo o únos), nakonec pak portugalský soud přiřkl dceru zpět matce do Česka.

Jiří Pospíšil se v této době skutečně kauzou zabýval. Nepodařilo se nám sice dohledat, že by hovořil přímo o spojitosti tématu s Evropskou unií, nicméně vyjádřil se v podobném duchu, jak informovala ČTK a portál Novinky: "Jde o velmi složitou právní oblast, kde se střetáváme s mezinárodním prvkem, a ne každý soudce může být specialista na tuto oblast," uvedl ministr. Kontakt se soudem v zahraničí, který řeší stejný případ, bude zajišťovat styčný soudce." Změnu v této oblasti prosazoval i tehdejší ministr Nečas, změnu v rozhodování soudů prosazovaly např. i poslankyně Dundáčková a Čurdová.

K tomu, co Jiří Pospíšil v kauze "řešil", uvádí server E15, že bývalý ministr spravedlnosti zřídil pracovní skupinu, která měla problematiku mezinárodních únosů zhodnotit a navrhnout řešení. Členy byli dva soudci, právnička z Nadace Naše dítě a zástupce MPSV. Podle portálu Eprávo také v reakci na kauzu došlo z iniciativy Ministerstva spravedlnosti rovněž ke zřízení institutu styčného soudce pro haagskou Úmluvu o únosech dětí.

Pospíšil (resp. vláda) pak následně navrhl i novelu občanského soudního řádu, která.mj. řešila i zrychlení práce soudů v případech mezinárodních únosů dětí. Zákon byl pak Sněmovnou jednohlasně schválen (Jiří Pospíšil na hlasování přítomen nebyl) a následně vyhlášen jako zákon 218/2009 Sb. Není tedy pravdou, že by celá věc "nikoho moc nezajímala", výrok je proto zavádějící.

O navýšení platů státních zaměstnanců jednala vládní koalice několik měsíců. V únoru 2014 ministr financí prohlásil, že plánuje plošné navýšení mzdy o 2 %. Zhruba v polovině května už Andrej Babiš hovořil o navýšení o 2,5 %, přičemž představa premiéra Bohuslava Sobotky byla o něco vyšší. Poslední zprávy o průběhu jednání uvnitř koalice hovoří o plánovaném plošném zvýšení o 3,5 procenta. Podle všeho se však ještě nemusí jednat o konečnou dohodu.

Částí, která se týká 40% vratky do státního rozpočtu, myslí zřejmě ministr Babiš odvody a daň, tedy odvody na sociální pojištění ve výši 6,5 % 25 % (za zaměstnance a zaměstnavatele, zdravotní pojištění je odváděno pojišťovně) z hrubé mzdy, plus daň ze mzdy snížená o slevu na poplatníka a případné další slevy.

Ilustrativní výpočet výše odvodů na průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře shrnuje následující tabulka, v tomto případě odvede zaměstnanec státu přibližně 44 procent z hrubé mzdy

Hrubá mzda27 593Odvody z hrubé

mzdy (%)Ze superhrubé

mzdy (%) Sociální

(zaměstnanec)1 794 6.5 5 Zdravotní

(zaměstnanec)1 2424.53 Sociální

(zaměstnavatel)6 898 25 19 Zdravotní

(zaměstnavatel)2 48397 Superhrubá mzda36 975 Daň5 5502015 Sleva (poplatník)2 070 Daň po slevě3 480 12.6

Mezi takzvané daňové ráje se skutečně často počítají i některé z členských zemí EU, především Nizozemsko, Kypr či Lucembursko. Podle portálu Euroskop.cz sice Unie "již v roce 2007 deklarovala, jaké kroky k potírání daňové kriminality zvolí", konkrétní kroky však byly definovány až v akčním plánu z roku 2012.

Uvedená data tedy dávají Bohuslavu Sobotkovi za pravdu. Krize v eurozóně začala již kolem roku 2009.

Vzhledem k v současnosti chybějící veřejně dostupné analýze hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Faktem je, že nedostatek kapacit úřadů práce je dlouhodobým problémem. Úřady práce nestíhají kontrolovat, zda jsou příjemci dávek po jisté době stále ještě v tísni, a tím pádem v celém systému chybí mechanismus na kontrolu oprávněnosti výplaty dávek. Pracovat s klienty úřady práce nestíhají vůbec. V současné době se nedostatek kapacit úřady práce snaží kompenzovat spoluprací s dalšími orgány a najímáním brigádníků.

1200 nových úředníků je požadavkem ze stranu Úřadu práce ČR, o kterém, dle tiskové mluvčí Mgr. Kateřiny Beránkové, musí nejdříve rozhodnout několik orgánů na různých úrovních, a až poté bude možné tuto analýzu poskytnout veřejnosti.

Výrok hodnotíme na základě hlasování Evropského parlamentu a mediálních vyjádření jako pravdivý.

Funkce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, kterou zastává Catherine Ashtonová, byla zřízena Lisabonskou smlouvou.

Při jejím hlasování Zahradil vystoupil na rozpravě s příspěvkem, v němž považuje jeden bod smlouvy za „velkou chybu“, a jeho „podporu tedy tato část rozhodně nemá“. Hlasování se poté zdržel (.pdf, str. 76). Evropský parlament přesto Lisabonskou smlouvu 20. února 2008 schválil většinou 525 hlasů.

Jan Zahradil kritizuje, že se EU „léta snaží arbitrárně – a neúspěšně – uplácat cosi jako společnou zahraniční politiku“ a „vytváří pro ni nové funkce (naposled tzv. ‚vysoký představitel‘).“ Jednotnou evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku odsoudil i při dalších příležitostech [1] [2].

Z vyjádření Andreje Babiše vyplývá, že se jedná o náklady související se zvýšením slev na druhé, třetí a další dítě. Dle vyjádření zástupců KDU-ČSL by dopady, při započtení dopadů těchto prostředků na zvýšení spotřeby, měly přibližně být 900 milionů Kč pro rok 2015, 1,5 miliardy Kč pro rok 2016 a 2,5 miliardy Kč pro rok 2017.

V součtu výše uvedená částka dosahuje 4,9 miliardy Kč, což přibližně odpovídá částce uváděné Andrejem Babišem. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.