Česká republika vstoupila do Evropské unie k 1. květnu 2004. Je to tedy skutečně 10 let, co jsme v Evropské unii.

Se vstupem do EU akceptovala Česká republika i primární právo Evropské unie v celém jeho rozsahu, pokud nebyla v rámci přístupové smlouvy dojednána výjimka. Výjimku z povinnosti přijmout v nespecifikovaném časovém období euro si Česká republika nevyjednala, jak je patrné z přístupové smlouvy (.pdf) samotné nebo z kratšího dokumentu (.pdf) shrnujícího podstatné body smlouvy pro ČR, vypracovaného Ministerstvem zahraničních věcí.

Znění otázky v referendu bylo následující: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?" I otázka samotná tedy explicitně odkazuje na podmínky vyjednané v rámci smlouvy o přistoupení, a tedy i o závazku budoucího přijetí eura. Výrok Ivana Bartoše proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér skutečně korektně pojmenovává stav, který nastal v souvislosti s kolapsem informačních systémů na úřadech práce na začátku roku 2012. Server Idnes.cz 1. března 2012 referoval:

"Systém se zlepšil v tom, že podporu v nezaměstnanosti již lze vypočítat v případech, které jsou jednoduché. Tedy takových, kdy uchazeč v posledních dvou letech pracoval nejméně 12 měsíců a doložil to v evidenci. Pokud je to ale komplikovanější, tak to program nevypočítá a musíme to dělat ručně. A těch druhých případů je strašně moc," popsal jeden z úředníků.Redakce má také k dispozici dopis, ve kterém zaměstnanci jednoho z úřadů na severu Čech sepsali všechny nedostatky systému, uvádějí jich na tři desítky.
Úředníci proto sahají po tužce, papíru a kalkulačce. Právě používání tužky a papíru poradil jejich nadřízeným 26. ledna interním dopisem ředitel odboru koncepcí trhu práce MPSV Štefan Duháň. "Musíme si otevřít starý program, vypsat si na kus papíru historii zaměstnání dotyčného uchazeče. Pak si otevřeme novou aplikaci a opakovaně to zadáme," popsal Neuman."

Ke zvyšování DPH skutečně došlo, a to v následujících intervalech:

• Od ledna 2012 vzrostla snížená sazba DPH z 10 na 14 procent, seznam položek se nezměnil. Základní sazba zůstala na 20 procentech.
• Od ledna 2013 se zvýšila spodní sazba ze 14 na 15 procent a základní z 20 na 21 procent.
• Od ledna 2014 se sazby DPH nemění.
• Podle schváleného zákona se od ledna 2016 mají obě sazby sjednotit na 17,5 procenta.

Zdroj: Aktuálně.cz

Ve chvíli, kdy bylo projednáváno zvyšování DPH, se proti tomuto kroku ostře postavila opozice. Většina politiků se ovšem omezila pouze na výroky typu, že se jedná o experiment na občanech, který zasáhne jak voliče pravice, tak i levice. Současný premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že pokud se jeho straně podaří v příštích volbách zvítězit, bude se snažit snížit daň, a to minimálně u léků a potravin.

DPH se následně stalo výrazným tématem parlamentních voleb v roce 2013. Řada stran měla ve svém programu jeho snížení.

V kampani před parlamentními volbami ČSSD ve svém programu uvedla, že nebude dále zvyšovat DPH a že dojde ke zlevnění léků snížením DPH.

KDU-ČSL ve svém programu uvedla, že chce zachovat více pásem DPH a pokud dojde ke zlepšení ekonomické situace českého hospodářství, bude prosazovat zlevnění základních potřeb snížením DPH z 15 % na 10 %.

Hnutí ANO 2011 ve svém programu vedlo, že chce vrátit sníženou sazbu DPH na 10 % a v rámci Evropské unie bude hledat možnosti pro snížení sazby DPH u léků, knih a tiskovin na nulu.

DPH tedy skutečně zvýšila vláda Petra Nečase, ve které byl ministrem financí Miroslav Kalousek. V tu dobu opoziční ČSSD tento krok kritizovala. Další dvě strany současné koalice kritizovaly zvýšení daní (resp. slibovaly jejich snížení) ve svých předvolebních programech.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Miroslav Kalousek popisuje novelu zákona o důchodovém spoření, kterou předkládal v minulém volebním období, korektně.

Zmíněný zákon předložil Kalousek společně s poslanci Langšádlovou, Vysloužilem a Bendou do legislativního procesu 3. července 2013. Kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny však nebyl ani jednou z komor vůbec projednáván.

Co se týká jeho obsahu, bylo v něm několik úprav tzv. 2. důchodového pilíře. Celý návrh je dostupný ve formátu .pdf zde.

Co se týká zmíněné možnosti vystoupit po 5ti letech z 2. pilíře, návrh uvádí:

"V § 4 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:„(9) Účastník může smlouvu o důchodovém spoření vypovědět nebo uzavřít s penzijní
společností dohodu o jejím skončení ve lhůtě 3 měsíců po uplynutí 5 let od vzniku účasti na důchodovém spoření. Účast na důchodovém spoření v takovém případě zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byla výpověď doručena penzijní společnosti nebo uzavřena dohoda o skončení smlouvy. Penzijní společnost je povinna účastníkovi neprodleně po doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku důchodového spoření.
(10) Penzijní společnost je povinna neprodleně po doručení výpovědi nebo uzavření dohody o skončení smlouvy oznámit správci Centrálního registru smluv den zániku důchodového spoření účastníka. Oznámení o zániku důchodového spoření účastníka se podává elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru. Přílohou oznámení je kopie výpovědi nebo dohody o skončení smlouvy.“

To, zda jsou ceny řepky vysoké/nízké, je příliš subjektivní. Jedná se také o poměrně složitou problematiku, samotné řepky se např. pěstuje více druhů (.pdf, s. 5). Analýza vývoje cen na světových trzích by také byla tématem spíše na rozsáhlejší odbornou studii, kterou Demagog.cz suplovat nemůže. Z těchto důvodů tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Od r. 2004 prošly ceny řepky jarní např. na burze ICE dynamickým vývojem, kdy se v různých obdobích střídaly fáze vzestupu a propadu.

Marian Jurečka v diskuzi konkrétněji dále hovoří o horizontu 2‒3 let.

Vývoj cen řepkového oleje do r. 2012 lze nalézt např. zde (.pdf, s. 9).

Pro ilustraci také uvádíme tabulku vývoje cen řepky ozimé na Plodinové burze Brno.

Hodnocení výroku Miloslava Ransdorfa označujeme na základě dat z oficiálních stránek Evropského parlamentu a studie think-tanku Evropské hodnoty jako nepravdivé.

Studie (.pdf) týkající se aktivity českých europoslanců v Evropském parlamentu ze dne 28. dubna 2014 zveřejněna think-tankem Evropské hodnoty hovoří o několika kvantitativních aspektech činnosti. Jedním z nich je také " vystoupení na plenárním zasedání " (viz např. str. 5 a tabulka č. 14 na str. 17), které se zmíněné vysvětlování hlasování týká.

Na stránkách Evropského parlamentu je k dnešnímu dni (30. května 2014) u Zuzany Roithové uvedeno celkově 175 vystoupení na plenárním zasedání, tedy ještě o 6 více než ve zmíněné studii. K naplnění pravdivosti výroku by musel počet těchto vystoupení uvedených jako " vysvětlení hlasování " dosáhnout počtu alespoň 166 (resp. 160 pokud využijeme data ze studie). V případě Zuzany Roithové tento počet dosáhl hodnoty 61, což z celkového počtu vystoupení představuje 34,86 %. Jelikož tento údaj neodpovídá hodnotě uvedené Miloslavem Ransdorfem, jeho výrok je tedy nepravdivý.

Byť skutečně existují pochybnosti o správnosti fungování MSZ v Praze, nejsme schopni korektně posoudit, zda policie záměrně nekonala z obavy, že by se výsledky vyšetřování dostávaly ke stíhaným osobám. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Kolem Vrchního státního zastupitelství v Praze se skutečně vyskytla řada informací, které upozorňovaly na nestandardní chování toho úřadu. Podezření se týkala působení vrchního státního zástupce Rampuly a jeho náměstka Grygárka.

Nicméně se nám nepodařilo dohledat informace potvrzující podezření ministra Dienstbiera o tom, že policie nekonala z důvodu obav o úniky informací směrem ke stíhaným osobám. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Za současné vlády se skutečně poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu zatím neměnily (jde o proces, při kterém se z právního hlediska mění zemědělská půda na stavební parcelu).

Pro úplnost ovšem dodejme, že premiér Bohuslav Sobotka 18. června tohoto rokuuvedl, že stát se chystá snížit poplatek za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, aby podpořil investory v průmyslových zónách. Ministerstvo životního prostředí prý již připravuje příslušnou novelu zákona.

K poslední výrazné změně těchto sazeb došlo za vlády Petra Nečase na konci roku 2010 s platností od ledna 2011.

Maastrichtskou smlouvou, o které mluví Jan Keller, byla založena Evropská unie stojící na třech pilířích: Evropských společenstvích, společné zahraniční a bezpečnostní politice a policejní a soudní spolupráci v trestních věcech. Smlouva vstoupila v platnost v roce 1993.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika byla od té doby modifikována dalšími smlouvami. Společná bezpečnostní a obranná politika je součástí SZBP od roku 1999.

Česká republika předsedala Radě EU v první polovině roku 2009. U moci byla tehdy vláda Mirka Topolánka, které se opozice snažila vyjádřit nedůvěru celkem pětkrát - vyšlo to právě napopáté a to 24. března 2009. Topolánkova vláda zůstala v demisi do 8. května, kdy prezident jmenoval novou vládu, úřednickou.

Protože pád vlády během předsednictví byl neobvyklý (ačkoliv Unie podobné případy pamatuje), reakce ze zahraničí na sebe nenechaly dlouho čekat. Zahraniční média jako Financial Times nebo BBC označila pád vlády za chybu a očekávala, že to obrazu Česka uškodí. Evropští politici se navíc obávali, že nastálá situace poškodí celou Evropskou unii.