Na základě zprávy Eurostatu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle tiskové zprávy (.pdf) Eurostatu z března 2013 je Praha 8. nejbohatším regionem EU.

Jak uvádí například server Deník či vyjádření Václava Louly z Asociace petrolejářského průmyslu a obchodu pro portál Eurozprávy, marže provozovatelů čerpacích stanic se skutečně pohybuje okolo dvou korun. Jak ale upozorňuje Česká televize, marže stanic se navzájem liší v závislosti například na vnitrozemské poloze benzínových pump (Demagog upozorňuje, že uváděné informace pocházejí z roku 2012).

Stát také vlastní síť čerpacích stanic prostřednictvím společnosti Čepro. Co se týče poslední věty výroku, tu podrobněji rozebíráme v předchozím odůvodnění "Včera Mladá fronta napsala..."

Náklady zdravotních pojišťoven činily za 4. čtvrtletí roku 2012 a první tři čtvrtletí roku 2013 (tedy za ta období, pro která má ČSÚ data) 233 343 miliard korun. Za rok 2012 činila tato částka 237 376 miliard, z toho 222 841 miliard šlo přímo na zdravotní péči. Náklady Všeobecné zdravotní pojišťovny činily v roce 2012 154 695 875 miliard korun (.pdf, str. 31). Všechna tato čísla při zohlednění naší desetiprocentní tolerance korespondují s čísly uváděnými Andrejem Babišem.

Podle posledních dostupných dat Ministerstva financí naakumulovaná výše daňových nedoplatků od roku 1990 činila 118 821 miliard korun. Tyto údaje jsou však již z roku 2012 a je proto možné, že od té doby toto číslo narostlo. Údaje o tom, jakou část daňových nedoplatků tvoří příslušenství, jsme nenalezli.

Nenašli jsme žádná veřejná data, která by potvrzovala či vyvracela výši pohledávek zdravotních pojišťoven vůči státním firmám. Z důvodu nedostatku veřejně dostupných dat nejsme schopni ověřit pravdivost výroku.

Výrok Andreje Babiše je hodnocen na základě dohledaného vyjádření prezidenta Zemana pro časopis Týden jako pravdivý.

V rozhovoru s názvem " Volby jednoznačně vyhrál Babiš ", který vyšel v časopise Týden v pondělí 28.10., padl také dotaz: " V souvislosti s Andrejem Babišem se také hodně mluvilo o jeho údajné spolupráci s StB. Je to pro vás důležité téma? A co si myslíte o lustračním zákonu? "

Miloš Zeman na něj odpověděl:" Jsem velice skeptický k lustračnímu zákonu obecně a k jednotlivým případům zvláště. Vezměte si příklad Jiřiny Bohdalové a mnoha dalších konkrétních lidí, které nakonec soud očistil. Myslím, že kdyby tato věc byla skutečně aktuální, tak by vyplynula najevo už dřív, a ne těsně před volbami. Proto ji lze považovat za jakýsi předvolební faul. Odpůrcem lustračního zákona jsem i t toho důvodu, že pan Lorenc nechal skartovat patnáct tisíc živých svazků velkých ryb na začátku revoluce, kdy vládl chaos. Teď už se bavíme jen o malých rybách. "

Nelze jasně určit, co měl Andrej Babiš na mysli, když mluvil "o obhajobě" ze strany prezidenta Zemana, necháváme proto tuto část výroku na posouzení čtenáři. Výrok hodnotíme jako pravdivý především díky formulaci o "předvolebním faulu".

Návrh státního rozpočtu (.pdf, strana 3) na rok 2014, předložený v září Rusnokovou vládou, vychází z predikce růstu HDP ve výši 1,3 % HDP. Oproti původnímu rozpočtu sestavenému ještě v květnu pod vedením Miroslava Kalouska došlo k navýšení očekávaných výdajů i schodku, zároveň rozpočet počítá s vyššími příjmy díky lepší růstové prognóze z července.

Za optimistickou označil tuhle prognózu jak bývalý ministr Kalousek, tak současný šéf státní kasy Jan Fischer. Optimistická je i ve srovnání s prognózou odborů, které očekávají spíše „černou nulu“ (strana 8). Naopak červnová prognóza České národní banky předpovídala růst až 1,8 %.

Rozpočet byl převážně sestaven již za ministra Kalouska a skutečně tedy stál na zákonech schválených Nečasovou vládou, na jeho konečnou podobu však bude mít vliv zákonné opatření Senátu, předložené Rusnokovou vládou, které navýší platby za státní pojištěnce.

I s touto výhradou však hodnotíme výrok jako pravdivý, Nečasova vláda totiž nastavila daňový systém i většinu mandatorních výdajů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ČTK.

Ministr financí v demisi Jan Fischer se skutečně sešel s poslanci KDU - ČSL a to 19.11. 2013. Diskuze byla zaměřena zejména na státní rozpočet. Jan Fischer strávil s poslanci zhruba dvě hodiny.

Poslanci KDU - ČSL s ministrem financí hovořili také o problémech, které by mohly vzniknout České republice z nedostatečného čerpání evropských dotací, nebo o vlivu zásahů České národní banky do kurzu koruny. (zdroj ČTK)

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože samotná mnichovská dohoda otázku platnosti či účinnosti neřeší a odborníci na mezinárodní právo se v otázce její platnosti neshodují dodnes.

Za nulitní však byla mnichovská dohoda jednoznačně označena ve Vyhlášce ministra zahraničních věcí z roku 1974 o Smlouvě o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa. Z právního hlediska to označuje naprostou neplatnost smlouvy od samotného počátku (například v důsledku nedostatečných kompetencí či neexistenci vůle).

Již za války pak zpochybnili Britové závaznost dohody pro Velkou Británii, její závaznost podle nich zanikla jejím závažným porušením Hitlerem, když v březnu 1939 převzal vládu nad zbylým územím Československa.

K pochybnostem o neplatnosti smlouvy vedou i další důvody, především to, že byla tehdejšímu Československu „vnucena pod hrozbou síly“.

O hostitelském městě rozhodlo hlasování členů Mezinárodního olympijského výboru v Guatemale 4. července 2007. Podle serveru e15.cz se s výstavbou v Soči muselo začít skutečně téměř od nuly. Nehovoří se přitom pouze o sportovní infrastruktuře, jako například o zcela novém skokanském areálu, ale také o silnicích či železnicích. Totéž platí pro lyžařské středisko, které vzniklo až kvůli ZOH, přičemž jeho výstavba trvala pět let.

Odhad celkových nákladů ZOH v Soči se pohybuje okolo 51 miliard amerických dolarů, to jest přibližně 1 bilion a 30 miliard korun. LOH v roce 2008 v Pekingu, které dosud držely prvenství jako nejdražší OH v dějinách, vyšly na 40 miliard amerických dolarů, v přepočtu na asi 800 miliard korun.

Protože se daný výrok týká osobního rozhovoru, hodnotíme jej jako neověřitelný. Ruského velvyslance Čižova jsme však požádali o vyjádření a v případě odpovědi hodnocení výroku upravíme.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, podle dostupných zdrojů byly v minulosti zrušené ambasády nabídnuty k prodeji.

V lednu 2011 byl uzavřen generální konzulát v indické Bombaji a ambasády v Keni, Kongu, Jemenu, Kostarice a Venezuele. Podle serveru aktuálně.cz byly tyto i další budovy MVZ po neúspěšných pokusech o pronájem určeny k prodeji. "Po letech, kdy ministerstvo majetek drželo, si nechalo udělat analýzu a ukázalo se, že to stojí obrovské peníze," uvedl bývalý mluvčí Ministerstva zahraničí Vít Kolář.

Movitý i nemovitý majetek, který Ministerstvo zahraničních věcí v současnosti nabízí k prodeji, je k dispozici na jeho stránkách.