Agrofert holding měl podle údajů k roku 2012 (.xls, záložka "největší zaměstnavatelé") 28 008 zaměstnanců. Počet pracovníků Ministerstva obrany se pak rovněž pohybuje okolo 30 000 osob.

Mezi "firmami" a dalšími subjekty vázanými na resort obrany můžeme například jmenovat Armádu ČR, Vojenské zpravodajství, Vojenskou policii, Vojenský historický ústav, Ústřední vojenskou nemocnici atd.
Další podniky a příspěvkové organizace vázané na MO jsou k nalezení například zde.

Tento stav tedy odpovídá Stropnického výroku a i přes nepřesnost ve srovnávání počtu zaměstnanců hodnotíme výrok, vzhledem k užití slova "kolem", jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě programů politických stran a hnutí kandidujících ve volbách 2013, zvolených podle preferencí voličů podle volebních průzkumů.

Strana svobodných občanů ve svém politickém programu skutečně prosazuje omezení státního přerozdělování. Za svůj nejzásadnější návrh v oblasti daňové a rozpočtové politiky považují Svobodní zrušení daně z příjmu fyzických osob (DFPO - VI. Daňová a rozpočtová politika, bod 2.). Zrušit plánují i další typy daní, které státu " vynášejí minimum prostředků do státního rozpočtu ". Kompenzování úbytku příjmů po zrušení DPFO má být provedeno " rušením státních výdajů, zejména dotací. " Co se týče rušení úřadů, za zbytečné podle politického programu považuje strana např. úřady práce (XI. Sociální politika - 5. Politika zaměstnanosti). Celkově mají Svobodní v plánu zrušit 26 úřadů (Bod 2.).

Petr Mach ve svém výroku hovoří o navyšování příjmů státního rozpočtu různými způsoby v politických programech dalších stran. Postoje těchto stran (ČSSD (.pdf), ODS (.pdf), KSČM, ANO, TOP09 (.pdf), KDU-ČSL, Úsvit přímé demokracie, Strana zelených (.pdf), Hlavu vzhůru, Piráti, SPOZ (.pdf) - zvolených podle průzkumu veřejného mínění) se pochopitelně různí. Některé strany uvádí opak - TOP09 považuje dosaženou míru přerozdělování za maximální (str. 21) a zavazují se nepřipustit zvyšování. Za štíhlým státem stojí také strana Hlavu vzhůru.

V jiných programech (např. ČSSD, KSČM) se zase objevují návrhy na zavádění nových daní. Ty posilují příjmovou složku státního rozpočtu. ČSSD plánuje snížit " daně chudším " (str. 15), v případě daně z příjmu právnických osob plánuje její zvýšení o 1 až 2 procentní body, zvýšení podílu majetkových daní. KSČM plánuje například zavedení tzv. milionářské daně a daně na luxusní zboží, zavedení dalšího pásma u daně z příjmu právnických osob.

Celkově je tak vyjádření Macha korektní. Svobodní skutečně mají v plánu snížit příjmy státního rozpočtu a rušit řadu úřadů (jejich "zbytečnost" neposuzujeme), zatímco některé ostatní strany chtějí vybrat od občanů na daních více, neboť je chtějí zvyšovat. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok pochází z rozhovoru Andreje Babiše publikovaného na serveru Novinky.cz 18. ledna 2014.

Pavel Čihák je bývalý vedoucí odboru dopravy Středočeského kraje a bývalý šéf krajské Správy a údržby silnic. Na základě informací, které přinesl server iHNED.cz, existovala údajně silná vazba mezi Davidem Rathem a Petrem Čihákem. Čihák s Rathem pak měli mít vliv na dopravní investice v kraji.

Tyto informace rozzlobily šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, který požadoval od Pavla Čiháka vysvětlení celé situace. Po jednání poslaneckého klubu hnutí ANO dne 14. 1. Faltýnek uvedl, že se Čiháka na vysvětlení ptal a je nyní právě na poslanci Čihákovi, aby se dokázal obhájit.

Nejsme však schopni posoudit, zda ke dni 18. 1., kdy vyšel rozhovor s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem a z kterého pochází hodnocený výrok, poslanec Čihák ke své obhajobě již dostal či nedostal prostor. Není totiž zřejmé, co je tímto prostorem míněno, zda časový prostor, tedy dostatek času k přípravě "obhajoby," či prostor ve smyslu tribuny (jakým může být třeba jednání poslaneckého klubu), kde může své vysvětlení přednést. Zároveň se neodvažujeme arbitrárně stanovit, kolik dní na přípravu či jaká příležitost jsou takovým adekvátním prostorem.

Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Karel Schwarzenberg se skutečně opakovaně před volbami vyjádřil, že koalice TOP09 s ČSSD není možná. Odvolával se přitom na Miloše Zemana, který předem odmítl jmenovat premiéra, který by svou vládu opíral o koalici sociálních demokratů s pravicovou TOP09.

Proč nechcete jít s ČSSD? V Německu se pravolevá koalice stává realitou.

U nás to prozatím není možné. Aby mohla být koalice funkční, strany musejí být zhruba stejně veliké. Jakmile se do koalice vydá strana mnohem slabší, zničí ji to. S naší sociální demokracií spojenectví udělat nejde, protože ani nevím, s kým by se tam člověk měl domlouvat, jestli s panem Haškem, Sobotkou, nebo přímo s Milošem Zemanem.

(Hodpodářské noviny, 23. října 2013)

TOP 09 by se s ČSSD nedohodla?

Jak známo, pan prezident nám to zakázal. Pan prezident si sociální demokracii dostatečně podmanil, a tak o tom neuvažuji. Výslovně dvakrát řekl, že toto nepřijme.

Se sociální demokracií byste byli ochotni se dohodnout, pokud by to Zeman dovolil?

Pokud by to byla samostatná demokratická strana, je možné s ní hovořit. Ale jak říkám – existují předpoklady, že tahle možnost nebude.

(Týden, 19. října 2013)

Co koalice s ČSSD?

Zeman jim to zakázal, tak to nepřipadá v úvahu. Jak si podmanil sociální demokracii, tak oni budou poslušní jeho zákazu.

(Právo, 12. října 2013)

Vládu ČSSD jste vyloučili. Za žádných okolností byste do ní nešli?

Není to aktuální, neboť pan prezident, jak známo, zakázal sociální demokracii s námi uzavřít koalici. Teď to vůbec není aktuální. On opakovaně řekl, že...

No, ale volby, respektive povolební koalice uzavírají politické strany, nikoli pan prezident.

Zjistil jsem, že pan prezident má převeliký vliv na sociální demokracii. Takže očekávám, že žádnou nabídku nedostaneme.

(Interview Daniely Drtinové, 7. října 2013)

Klára Samková ve svém faktickém výroku naráží na problematiku tzv. gold-platingu. Ten popisuje stav, kdy dochází k nežádoucímu rozšiřování obsahu Směrnic Evropské unie.

Důvody pro tuto cestu "implementace" evropské legislativy shrnuje článek uveřejněný na serveru EurActiv.cz. Jedná se např. o situaci, ve které Unie i národní vláda připravují ve stejné době předpis v totožné oblasti. Dále pak dochází ke gold-platingu v souvislosti s tím, že řada směrnic výslovně počítá s možností přísnější úpravy oblasti ze strany členského státu. Méně častým je pak stav, kdy EU řeší určité vztahy ve vymezené oblasti a české právo dosud nemá předmětnou úpravu ani v širší oblasti.

Článek také zmiňuje samostatnou oblast snah o to "schovat" za evropskou legislativu jinak obtížně prosaditelné vnitrostátní záměry.

Jako klasický příklad "českého" gold-platingu poslouží např. "koblihová vyhláška" (nutně upozorňuje tento článek na serveru Idnes.cz, či komentář uveřejněný na E15) či problematika "poplatků za prázdná média".

Dále, jak upozorňuje ve sledovaném článku serveru EurActiv.cz Petr Valenta z Hospodářské komory: "Samostatnou kapitolou jsou požadavky na podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, kde byla doporučení daná EU realizována v České republice velmi důsledně a ve velkém časovém předstihu".

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Aktuální znění zákona má nabýt účinnosti až od roku 2015, nicméně novelizace předkládaná ČSSD počítá s účinností některých opatření skutečně již od tohoto roku.

Tzv. služební zákon (č. 218/2002 Sb.) je platný od roku 2002. Za dobu své existence prošel již mnoha novelizacemi. V současné době je účinná pouze část ustanovení tohoto zákona, ostatní ustanovení nabudou účinnosti právě 1. ledna 2015.

Sobotka nicméně reaguje na otázku moderátora, zda k tomuto období budou podniknuty ještě některé kroky vedoucí k profesionalizaci státní správy. Premiér pak odpovídá, že pro koalici je letos prioritní jmenování nového generálního ředitele státní služby a transformace jednotlivých ministerstev. Tento záměr potvrzuje sociální demokracií předkládaná novela, kde se konkrétně uvádí (.pdf, str.32):

" Ponechává se základní účinnost služebního zákona, který nabývá účinnosti 1. ledna 2015, s výjimkou nových ustanovení § 235a (přechodné období systemizace) a § 236a (jmenování a odvolání prvního generálního ředitele a jeho zástupce), která nabývají účinnosti 1. července 2014 vzhledem k nutnosti přípravy plné účinnosti služebního zákonu i vzhledem k aktuální situaci v čerpání tzv. evropských strukturálních fondů ".

Výrok je hodnocen na základě dohledaných podrobností o začátku a průběhu toho soudního sporu jako nepravdivý.

Ivan Langer zažaloval (.doc - kompletní žaloba) vydavatelství Mafra na ochranu osobnosti kvůli článkům spojujícím jeho osobu s postavou podnikatele Františka Mrázka 18. listopadu 2008. Tato žaloba je mimo jiné postavena na článcích, které publikovala Mladá fronta DNES v září a říjnu 2008 (viz. text žaloby).

Soud pak před třemi lety Langrovu žalobu zamítl, ale jeho rozhodnutí letos v květnu zrušil odvolací vrchní soud a spor tedy stále trvá.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných informací z webu samotného řádu. Celý jeho název je Řád bratří německého Domu panny Marie v Jeruzalémě.

Radek John jako předseda Výboru pro bezpečnost skutečně měl pravomoc svolat mimořádnou schůzi. John mluví pravdu také ohledně toho, co na schůzce Bezpečnostního výboru řekl Miroslav Kalousek i co se týče detektoru lži. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Schůzka Bezpečnostního výboru, o které mluví Radek John, se konala 12. a 13. července 2012. John byl v té době předsedou tohoto výboru a dle Jednacího řádu Sněmovny schůze výborů svolává a řídí jejich předseda nebo jím pověřený místopředseda (§ 36 odst. 1). I v zápisu z dané schůzky je uvedeno, že schůzi řídil John (.doc, ke stažení zde).

Hlavním důvodem této schůzky byly hovory tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska policejnímu prezidentovi Lessymu. Lessy tehdy tvrdil, že mu Kalousek vyčítal práci policie a dokonce ho i zastrašoval.

Miroslav Kalousek skutečně na schůzce výboru přiznal, že Petru Lessymu do auta volal. Tvrdil však, že hlavním důvodem telefonátu byly žádosti policie o peníze na nákup služebních vozů. Kalousek také odmítl, že by Lessyho zastrašoval nebo mu vyhrožoval. Petr Lessy poté toto popřel s tím, že se hovor týkal výhradně vyšetřovatele v kauze CASA, Jiřího Mazánka. Zároveň však přiznal, že mu Miroslav Kalousek nevyhrožoval, hovor označil spíše za nevhodnou komunikaci, což je v rozporu s tím, co tvrdí Radek John i s tím, co dříve tvrdil Lessy sám.

Lessy dále navrhoval, ať spor rozhodne detektor lži. To Kalousek odmítl s tím, že by prý policejní prezident mohl svými protichůdnými vyjádřeními přístroj zkratovat.

Paragraf, který zrušil povinnost nakupovat vojenský materiál přes prostředníka, skutečně zapracoval v roce 2011 tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra do novely zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, který byl následně schválen v létě roku 2011.

Návrh novely zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem společně předkládali ministr průmyslu, ministr zahraničních věcí, ministr vnitra a ministr obrany a byl vládou byl schválen (.pdf) 30. března 2011.

Součástí tohoto zákona byl i kromě nové evropské směrnice i paragraf, který rušil povinnost ministerstva obrany nakupovat zbraně v zahraničí přes české prostředníky.

Legislativním procesem tato novela prošla v létě 2011 a upravený zákon byl vyhlášen 30. 8. 2011 ve Sbírce zákonů.

Na základě faktů dohledaných na webu Poslanecké sněmovny a vlády potvrzujeme pravdivost výroku Martina Stropnického.