S tímto prohlášením přišla nová ministryně místního rozvoje za hnutí ANO Věra Jourová. Jourová dokonce uvedla, že je ČR v čerpání vůbec nejhorší. Jiný zdroj – např. zprávu Evropské komise, která by srovnávala efektivitu čerpání evropských peněz – se nám nepodařilo nalézt.

Na základě faktu, že se Miloš Zeman skutečně setkal se všemi kandidáty na ministerské posty, a článku 64, bodu 2 Ústavy České republiky ve znění: " Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti," hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě programů politických stran a hnutí kandidujících ve volbách 2013, zvolených podle preferencí voličů podle volebních průzkumů.

Strana svobodných občanů ve svém politickém programu skutečně prosazuje omezení státního přerozdělování. Za svůj nejzásadnější návrh v oblasti daňové a rozpočtové politiky považují Svobodní zrušení daně z příjmu fyzických osob (DFPO - VI. Daňová a rozpočtová politika, bod 2.). Zrušit plánují i další typy daní, které státu " vynášejí minimum prostředků do státního rozpočtu ". Kompenzování úbytku příjmů po zrušení DPFO má být provedeno " rušením státních výdajů, zejména dotací. " Co se týče rušení úřadů, za zbytečné podle politického programu považuje strana např. úřady práce (XI. Sociální politika - 5. Politika zaměstnanosti). Celkově mají Svobodní v plánu zrušit 26 úřadů (Bod 2.).

Petr Mach ve svém výroku hovoří o navyšování příjmů státního rozpočtu různými způsoby v politických programech dalších stran. Postoje těchto stran (ČSSD (.pdf), ODS (.pdf), KSČM, ANO, TOP09 (.pdf), KDU-ČSL, Úsvit přímé demokracie, Strana zelených (.pdf), Hlavu vzhůru, Piráti, SPOZ (.pdf) - zvolených podle průzkumu veřejného mínění) se pochopitelně různí. Některé strany uvádí opak - TOP09 považuje dosaženou míru přerozdělování za maximální (str. 21) a zavazují se nepřipustit zvyšování. Za štíhlým státem stojí také strana Hlavu vzhůru.

V jiných programech (např. ČSSD, KSČM) se zase objevují návrhy na zavádění nových daní. Ty posilují příjmovou složku státního rozpočtu. ČSSD plánuje snížit " daně chudším " (str. 15), v případě daně z příjmu právnických osob plánuje její zvýšení o 1 až 2 procentní body, zvýšení podílu majetkových daní. KSČM plánuje například zavedení tzv. milionářské daně a daně na luxusní zboží, zavedení dalšího pásma u daně z příjmu právnických osob.

Celkově je tak vyjádření Macha korektní. Svobodní skutečně mají v plánu snížit příjmy státního rozpočtu a rušit řadu úřadů (jejich "zbytečnost" neposuzujeme), zatímco některé ostatní strany chtějí vybrat od občanů na daních více, neboť je chtějí zvyšovat. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Je třeba zmínit, že srovnávání recidivy napříč zeměmi je některými studiemi považováno za poněkud sporné. Ovšem ze získaných informací je patrné, že míra recidivy je skutečně nízká například ve Skandinávii, která je proslulá svým jiným přístupem k vězeňství.

Průměrná evropská míra recidivy se v minulosti dle článku Daily Mail, který se odkazuje na výzkum provedený v severských státech, pohybovala kolem 70–75 %, zatímco v Norsku dosahovala jen 20 %.

V některých zemích západní Evropy je skutečně využívání internetu ve věznicích rozšířeno, nikoli však ve všech, a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Asi nejdále je v tomto ohledu Norsko. Norské věznice skutečně umožňují připojení k internetu, nicméně jedná se o speciální program IFI (Internet For Inmates). Tato síť je kontrolovaná a rozhodně se nejedná o volný internet.

Dle údajů z r. 2012 ve Velké Británii existovala možnost dálkového elektronickéhovzdělávání, nikoliv však přístup k internetu jako takovému.

V Německu pak záleží na jednotlivých spolkových zemích, například v Severním Porýní-Vestfálsku není povolena žádná forma připojení k internetu.

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k opravnému komentáři mluvčí Finanční správy ČR.

Informaci o odpuštěných daních udal v Parlamentnich listech tehdejší místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím. Ten konstatuje, že:

„Na základě komunikace s ministerstvem financí a po zaplacení částky 22.750,- Kč jsem obdržel oficiální informaci, že od 4. 6. 2006 do 31. 8. 2011(tedy v drtivé části za působení ministra financí M. Kalouska) bylo odpuštěno na daních, clech, poplatcích a odvodech a souvisejících příslušenstvích částka 40.544.000.000,-Kč.“

V reakci na tento článek mluvčí Generálního finančního ředitelství uvádí:

„Zveřejněná informace o prominutých daních, clech, poplatcích, odvodech a souvisejících příslušenství je rovněž bez bližšího vysvětlení zavádějící. Z částky 40,544 mld. Kč představuje prominutí daní a jeho příslušenství částku 10,8 mld. Kč. Zbytek jsou prominuté odvody a penále za méně závažná administrativní pochybení při použití dotací.“

Částka uvedená poslancem Babišem tak obsahuje nejen prominuté daně a poplatky, ale také další položky. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Klára Samková ve svém faktickém výroku naráží na problematiku tzv. gold-platingu. Ten popisuje stav, kdy dochází k nežádoucímu rozšiřování obsahu Směrnic Evropské unie.

Důvody pro tuto cestu "implementace" evropské legislativy shrnuje článek uveřejněný na serveru EurActiv.cz. Jedná se např. o situaci, ve které Unie i národní vláda připravují ve stejné době předpis v totožné oblasti. Dále pak dochází ke gold-platingu v souvislosti s tím, že řada směrnic výslovně počítá s možností přísnější úpravy oblasti ze strany členského státu. Méně častým je pak stav, kdy EU řeší určité vztahy ve vymezené oblasti a české právo dosud nemá předmětnou úpravu ani v širší oblasti.

Článek také zmiňuje samostatnou oblast snah o to "schovat" za evropskou legislativu jinak obtížně prosaditelné vnitrostátní záměry.

Jako klasický příklad "českého" gold-platingu poslouží např. "koblihová vyhláška" (nutně upozorňuje tento článek na serveru Idnes.cz, či komentář uveřejněný na E15) či problematika "poplatků za prázdná média".

Dále, jak upozorňuje ve sledovaném článku serveru EurActiv.cz Petr Valenta z Hospodářské komory: "Samostatnou kapitolou jsou požadavky na podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, kde byla doporučení daná EU realizována v České republice velmi důsledně a ve velkém časovém předstihu".

Dne 28. ledna 2014 proběhl v Bruselu 32. summit EU – Rusko za účasti ruského prezidenta Vladimíra Putina, ruského ministra zahraničí S. V. Lavrova a nejvyšších představitelů EU – předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye a předsedy Evropské komise José Barrosa. Prezident Ruské federace Vladimír Putin na summitu řekl, že dodrží dohodu o půjčce Ukrajině bez ohledu na složení vlády.

V následujících dnech skutečně došlo ze strany Ruska k pozastavení druhé tranše úvěru v souvislosti s odstoupením ukrajinského premiéra Mykola Azarova. Ruská strana s další finanční pomocí vyčkává, podmínkou pro další pomoc je zformování nové ukrajinské vlády.

Premiér Bohuslav Sobotka sdělil (video, 0:06 min.) na brífinku, jenž se konal po jednání ÚVV ČSSD dne 8. února 2014, že Jan Keller získal na zasedání ÚVV ČSSD 136 ze 147 odevzdaných hlasů delegátů Ústředního výboru, což představuje 92% důvěru.

V rámci prvního čtení směrnice o službách (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu) na půdě Evropského parlamentu konaného dne 16. února 2006 se v hlasování o celé rezoluci zástupci ODS (tehdy v rámci strany EPP-DE) zdrželi hlasování (.pdf, str. 166–167).

V případě druhého čtení jsou však dostupné údaje pouze za jednotlivá doporučení a nikoliv za hlasování o přijetí dané směrnice jako takovém, takže jsme nebyli schopni dohledat hlasování zástupců ODS. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.