Hospodářskou dynamiku budeme posuzovat podle růstu HDP. Zaměřili jsme se na státy tzv. EU15, které byly součástí Unie před rozšířením v roce 2004. U těchto států jsme porovnali jejich průměrný růst HDP před rozšířením a po rozšíření.

Průměrné HDP států EU15 před rozšířením rostlo v roce 2000 o 3,9 %, 2001 o 2,1 %, 2002 o 1,2 % a 2003 o 1,2 %.

Průměrné HDP států EU15 po rozšíření rostlo v roce 2004 o 2,4 %, 2005 o 1,8 %, 2006 o 3,1 % a 2007 o 3,0 %.

Rok 2008 již posuzovat nebudeme, jelikož v tomto roce propukla hospodářská krize a hospodářská situace tím výrazně utrpěla.

Můžeme tedy sice konstatovat, že po rozšíření EU v roce 2004 došlo k hospodářskému růstu v zemích EU15, ale nedokážeme jasně určit souvislost mezi oběma jevy, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Nedokážeme vyloučit, že by k růstu HDP došlo i bez rozšíření.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Ukrajinský rabín Moše Reuven Azman vyzval (ang.) kyjevské Židy, aby opustili město a pokud to bude možné, tak i zemi. Nevyzval je však k přestěhování přímo do Izraele.

Přestože protesty na Majdanu neměly antisemitský charakter, představitel židovské obce na Ukrajině se vyjádřil, že se obává chaosu, při kterém by mohlo dojít k pronásledování Židů. Uvedl také, že se objevila varování týkající se útoků na židovské instituce. Jedna z protestujících politických stran (ang.), Svoboda, navíc stojí na neonacistickém a antisemitském základě.

Poslanec Ondráček patrně hovoří o podnětu, který připravil ve spolupráci s tehdejším předsedou sněmvního kontrolního výboru Vojtěchem Filipem a o jeho detailech informuje na serveru Česká pozice. Tento podnět měl být podán 15. srpna 2012, kdy již Vít Bárta nebyl ministrem dopravy.

Toto podání bylo podle serveru Lidovky.cz v dubnu 2013 odloženo.

Praní špinavých peněz neboli legalizace výnosů z trestné činnosti je trestný čin, který nemůže existovat sám o sobě. Jeho podstatou je skutečnost, že je vždy spojen s jinou trestnou činností, jejíž zisky je potřeba legalizovat, tedy věrohodným způsobem doložit jejich původ (.pdf - Parlamentní institut).

Neformální rada ministrů jednala o Schengenu a vnitřních záležitostech. Český ministr vnitra Radek John zdůraznil, že nejnebezpečnějším trendem je postupné prorůstání organizovaných zločineckých struktur do legální sféry. Za prioritu považuje zabavování výnosů z trestné činnosti. V této souvislosti vyzval ostatní ministry, aby se zaměřili na včasnou výměnu informací za použití stávajících informačních zdrojů a dále žádal, aby státy byly aktivnější při odhalování nelegálních kont v zahraničí.(zdroj: mvcr)

V prvním pololetí 2013 (.pdf) se Policii České republiky podařilo jako „výnosy z trestné činnosti“ zajistit majetek ve výši cca 6,5 miliardy korun. Jedná se tak o velmi výrazný nárůst oproti předchozím rokům. Za celý loňský rok, který byl rovněž rekordní, Policie České republiky zajistila celkově cca 5,8 miliardy korun. Za první pololetí se tedy policejním orgánům podařilo jako výnosy z trestné činnosti zajistit o více než 11 procent větší objem majetku, než za celý loňský rok.

Oldřich Martinů byl policejním prezidentem v termínu 29. květen 2007 - 31. prosinec 2010.

Rokzajištěné hodnotyzajištěné hodnoty, zůstatekcelková způsobená škodaprocentuální poměr2004-20052863683429846,6200614491049242696,02007736708227823,2200813501338316254,3200913121016260125,0201012831210241035,32011430139042739515,72012583956213213618,21. pol. 2013650962931382047,1(údaje jsou v milionech korun)

Z dostupných údajů vyplývá, že Miroslav Kalousek nepodporoval vyhlášení nezávislosti Kosova v pozici poslance, ani jako tehdejší ministr financí ve vládě Mirka Topolánka nehlasoval pro uznání Kosovské republiky jako samostatného státu.

Poslanecká sněmovna se, v souvislosti s množícími se zprávami o možném vyhlášení autonomie, budoucím statutem Kosova zabývala na 27. schůzi 6. února 2008, a to v hlasování č. 181, jehož výsledkem bylo usnesení (.doc) deklarující, že "při jednáních o budoucím statutu Kosova nebyly zatím vyčerpány všechny možnosti". Fakticky tak vládu pověřovalo zasadit se o hledání alternativ k úplnému osamostatnění Kosova. V záznamu o tomto hlasování je Miroslav Kalousek veden jako nepřihlášený. To znamená, že se daného hlasování vůbec nezúčastnil.Vláda pak nezávislost Kosova de facto uznala svým usnesením č. 635 (.pdf) 21. května 2008. Toto usnesení bylo přijato (.doc; str. 20) 11 ministry z 18 přítomných, přičemž 7 členů vlády se hlasování zdrželo. Mezi ty, kdo se zdrželi hlasování, patřili právě tehdejší ministři za KDU-ČSL, tedy i Miroslav Kalousek (viz prohlášení Václava Klause v reakci na uznání Kosova z 23. května 2008).

Hodnocením jsme se zabývali v předchozím výroku, vyjádření ministra Dienstbiera tak hodnotíme jako pravdivé.

Co se týká části, kde Okamura mluví o "klíčovém bodu programu ČSSD", není pravdou, že by sociální demokraté před volbami slibovali referendum o církevních restitucích. Volební program strany obsahuje stran církevních restitucí následující formulace:

" Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví." a "Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí ".

Referendum o církevních restitucích slibovala ve svém volebním programu KSČM. V části III.BUDOUCNOST MLÁDÍ, JISTOTY STÁŘÍ strana uvádí: " Prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví".

Televize Dožď, která je vnímána jako " jedna z mála liberálních alternativ " (citováno z angl. jazyka, BBC) většinového provládního zpravodajství čelí riziku odpojení a uzavření. V sobotu 8. února 2014 se konala demonstrace na podporu této televize a během této demonstrace policisté zatkli 40 lidí. Vysílání televize bylo přerušeno všemi velkými telekomunikačními operátory. Hlavním důvodem pro tento incident se stalo publikování ankety na sociálních sítích, která se ptala čtenářů, zda měl za druhé světové války tehdejší Leningrad kapitulovat nacistům pro záchranu nevinných životů. Zda zprávy zanikají " ve stínu olympiády " ponecháme na čtenářích, informace České tiskové kanceláře (ČTK) ohledně problémů ruské televize se objevily online na některých zpravodajských portálech jako například Česká televize (v souvislosti s demonstracemi v Kyjevě), Český rozhlas, deník Týden, Deník.cz, Blesk.cz, iDnes.cz, IHNED.cz a další, ze zahraničních zpravodajství potom například BBC, The New York Times, Financial Times, The Guardian, Gazeta Wyborcza a další. Pravdou ovšem je, že o demonstracích z 8. února 2014 nelze nalézt informace na všech zpravodajských portálech. Ani televiznímu pokrytí se takové zprávy nevyrovnají. Jako příklad lze uvést informace (.pdf, str. 3) z České televize, které uvádí pokrytí olympiády v délce až 14 hodin denně, 16 dní nepřetržitého vysílání.

Tvrzení Jaroslavy Jermanové pochází z webu politické strany ANO a bylo publikováno 9. 9. 2013.

Dle portálu volby.cz Jaroslava Jermanová kandidovala za ODS do Poslanecké sněmovny v roce 2010 ve Středočeském kraji. Její výchozí pozicí bylo skutečně 13. místo. 12 míst před ní obsadili muži, jak sama uvádí, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dle informací zjištěných na webu Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Poslanecký klub TOP 09 a Starostové má v tomto období 26 poslanců. KSČM měla v období 2010-201 3 (do rozpuštění sněmovny) stejný počet - tedy 26 poslanců.

Posty (uvádíme zástupce strany v rámci celého období) ve vedení PSP obsadily ze zvolených subjektů nakonec ODS (Němcová, Pospíšil), ČSSD (Zaorálek, Hamáček), TOP 09 (Parkanová, Oliva) a VV (Klasnová).

Komunisté tedy nebyli ve vedení Poslanecké sněmovny zastoupeni, byť měli 26 mandátů, což odpovídá současné síle TOP 09. Výrok Vojtěcha Filipa tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož institut žluté karty byl od jejího zavedení v roce 2009 úspěšně použit pouze dvakrát.

Žlutá (a na něj navazující oranžová) karta je mechanismus, jehož cílem je kontrola dodržování principu subsidiarity, a to prostřednictvím vnitrostátních parlamentů. Ty mohou vyjádřit své stanovisko k legislativním návrhům EU hned na počátku legislativního procesu, a to formou stanoviska vyjadřujícím rozpor návrhu s principem subsidiarity (tj. v případech, kdy jsou parlamenty přesvědčeny, že by se konkrétní otázka efektivněji vyřešila na úrovni národní než na evropské).

Mechanismus žluté karty je pak spuštěn, pokud nejméně třetina vnitrostátních parlamentů předloží odmítavé stanovisko. Návrh je následně přezkoumán Komisí. Tento mechanismus byl do čl. 12 Smlouvy o EU implementován Lisabonskou smlouvou jejím vstupem v platnost 1. prosince 2009 (Změny po Lisabonské smlouvě, Euroskop.cz).

Žlutá karta byla úspěšně uplatněna pouze ve dvou případech, a to zaprvé stran evropské legislativní úpravy práva na stávku a zadruhé stran vytvoření evropského státního zastupitelství (evropské prokuratury). (The EU's 'yellow card' comes of age: Subsidiarity unbound? 12. 11. 2013, CER.org.uk) V obrovském množství legislativy, kterou Evropská unie každoročně přijímá, je použití mechanismu žluté karty tedy velmi vzácné.